OTÁZKY A ODPOVĚDI Z KNIHY – PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

1. KAPITOLA

OTÁZKY A ODPOVĚDI Z KNIHY - PENÍZE A BANKOVNICTVÍ
OTÁZKY A ODPOVĚDI Z KNIHY – PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

1. Co jsou peníze a podle čeho je lze definovat?
Peníze můžeme definovat:
a) teoreticky – definice založená na souhrnných logických zobecnění – jde o výrobkový ekvivalent, který vznikl při výměně zboží a musel plnit obecné zbožové funkce:
– funkce peněžní jednotky, která byla potřebná pro stanovení ceny zboží. Cena vyjadřovala hodnotu zboží. Funkce peněz posloužila iv dalších peněžních funkcích:
 funkce oběživa – hotovostní platby, při kterých akt koupě a prodeje se provádí ve stejnou dobu.,
 funkce platidla – ve smyslu bezhotovostního placení pokud k zaplacení dochází později než proběhla výměna. Z touto funkcí souvisí i:
– úvěrové peníze a úvěrová forma jejich emise
– poklad resp. úspory – akumulace a uchovávání bohatství a majetku
– světové peníze – které fungují ve všech peněžních funkcích.
b) empiricky – definice založená na zkušenosti – za peníze se považuje cokoliv, co Suzi jako běžné přijímání prostředek výměny či placení.
c) pragmaticky -Definice ztotožňující pravdivé s praktický užitečným – definují se jako peněžní zásoba.

Miroslav Játro z Humpolce má hodně peněz – je výherce Eurojackpotu

 

OTÁZKY A ODPOVĚDI Z KNIHY - PENÍZE A BANKOVNICTVÍ
OTÁZKY A ODPOVĚDI Z KNIHY – PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

2. charakterizovat pojem peněžní zásoba a které jsou její agregáty?
Za peněžní zásoba se obecně považuje částka hotovostního oběživa plus všechny formy hotovosti, kterými lze promptně platit podobně jako hotovostí, tzn. Jde o tzv. vklady, prostředky na běžných účtech a pod.
V současnosti se rozlišuje několik agregátů peněžní zásoby:
– M0 = hotovostní oběživo
– M1 = M0 + vklady na běžných účtech v bankách v domácí měně
– M2 = M1 + termínované vklady v domácí měně v bankách + ostatní vklady v domácí měně v bankách
– M3 = M2 + vklady v zahraničních měnách v bankách
M4 = M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně + krátkodobé cenné papíry v domácí měně

3. Jak probíhá mechanismus peněžní zásoby a které jsou jeho faktory
Hlavní faktor mechanismu peněžní zásoby se považuje tvorba depozitních peněz, která probíhá jako tzv. multiplikovaná expanze bankovních depozit. S ní souvisí multiplikace vkladů v obchodních bankách. Reguluje se nejen peněžní zásoba, ale i úvěrová rovnováha v celém bankovním systému, která je důležitým prvkem zajišťování úvěrové likvidity.
Multiplikátor se v literatuře vysvětluje jako multiplikátor nabídky peněz, který vyjadřuje vztah mezi přírůstkem bankovních peněz (depozitů) a přírůstků.
Multiplikátor probíhá takto:
• Obchodní banka získává depozita, z nichž část musí mít ve formě PMR
• Zbývající část depozitů mohou rozpožičať ve formě úvěrů nebo investovat do cenných papírů
• Prostředky vypůjčené v jedné bance se dostanou většinou na účty jiné banky nebo na účet jiného klienta v původní bance jako depozit, který je opět zatížen PMR
• Celý proces multiplikace probíhá, dokud se celý původní vklad nerovná částce PMR
Multiplikaci vkladů tak dochází k růstu (může být i multiplikační úbytek) depozitů (bankovních peněz), které jsou součástí nabídky peněz a také vyjádřením peněžní zásoby. Rozšíření i snížení depozitů v celém bankovním systému závisí na výši PMR

Fakta o dávkách poskytovaných uprchlíkům v Německu

Víte, že každý azylant dostává v Německu měsíčně kapesné ve výši 360 eur? …
Přiznám se, tato zpráva mě mírně řečeno, velmi překvapila. Totiž to, že Německo v roce 2014 vyplatilo žadatelům o azyl, částku téměř 2,5 miliardy eur. Přitom, podle dnešní zprávy na TA3, azylanti mají zabezpečenou bezplatnou zdravotní péči, bezplatné stravování, bezplatné ubytování a bezplatné ošacení. Navíc, každý azylant dostává měsíčně kapesné ve výši 360 eur. http://www.ta3.com/clanok/1068532/nemci-vyplacaju-azylantom-miliardy-v-davkach.html

peníze pro uprchlíky
peníze pro uprchlíky

Pokud si toto uvědomíme, a porovnáme to se Slovenskou, pak zjistíme, že náš pracující člověk měl v roce 2014 na Slovensku, průměrnou měsíční mzdu 858 eur v tlustém, to znamená, že finančně byl na tom v čistém hůře než azylant v Německu, který s velkou pravděpodobností pracovat nemusí. Dobře, pokud nato Němci mají, tak ať to tedy azylantům vyplácejí, ale pak ať se nedíval, že tuto jejich velmi velkorysou azylovou politiku, plně zneužijí spekulanti, kteří se za chudáků pouze vydávají.

Samozřejmě, že mezi azylantů jsou i skuteční uprchlíci, nešťastníci ze Sýrie, Libye, Iráku či Afghánistánu, ale ti většinou nemají na sobě drahé značkové oblečení, přitom skutečně již na první pohled vidět, že jsou nemocní, podvyživení a jinak zbídačení. Ano, o těch se třeba postarat, protože ti to skutečně potřebují. No, pokud si pozorně všimnete filmové záběry, takových uprchlíků, je jako šafránu.

Fakta o dávkách poskytovaných uprchlíkům v Německu
Fakta o dávkách poskytovaných uprchlíkům v Německu

Ptám se, toto Němci nevidí? Ale vidí! Ale asi se jim taková azylová politika vyplácí. Totiž, pokud si ze všech žadatelů o azyl, vyberou pouze 20 až 30% takových, kteří jsou vysokoškolští vzdělaní, jsou mladí, zdraví a pro německou společnost plně využitelná, pak se jim to určitě vyplatí. To proto, že výchova jednoho takového člověka, by Německo stala určitě víc, než je stojí náklady na azylanta, během jeho dočasného pobytu v Německu.

Takže jak vidíme, i nyní jde ze strany největších politických hráčů v Evropě, pouze o politiku, ačkoli přikrytou humánnosti. Osobně mi je skutečně líto všech těch, kteří trpí pro válečné konflikty. A jsem zato, aby takovým žadatelům o azyl pomohlo podle svých možností i Slovensko. No podporovat spekulantů, jen proto, že se chtějí mít ještě lepší, než se má většina našich, tvrdě pracujících občanů považuji, z jejich strany přinejmenším za neslušnost a velkou troufalost.

Příjemný večer přeje doko.

Rozčilený dav na náměstí v Německém městě Stralsund kříčí Merkelová musí pryč

Pokud chcete vědět co křičí rozčilený dav na náměstí v Německém městě Stralsund na které ve své limuzíně s doprovodem přijíždí Německá kancléřka Angela Merkel.

Rozčilený dav na náměstí v Německém městě Stralsund kříčí Merkelová musí pryč
Rozčilený dav na náměstí v Německém městě Stralsund kříčí Merkelová musí pryč

Video

Merkel muss weg/ Stralsund

Merkelová musí pryč

Merkel muss weg/ Stralsund

Merkelová musí pryč

Něco více o městě Stralsund
Stralsund je město na úrovni okresu na severovýchodě Německa, ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Leží 68 km severovýchodně od Rostocku na pobřeží Baltského moře při úžině Strelasund, která odděluje ostrov Rujána od pevniny; od roku 1936 překonává úžinu hráz se silničním a železničním mostem. Stralsund má 58 000 obyvatel (2004).

Město bylo založeno ve 13. století Slovany z Rujany (Rány) na průlivu Strelasund. Název města i průlivu pochází ze slovanského jazyka Ránů a znamená střela. Tento význam je uchován i v městském znaku, který zobrazuje šíp. Ve středověku bylo hanzovním městem. Stralsund byl jediným severoněmeckým městem, které se dokázalo během třicetileté války ubránit Albrechtovi z Valdštejna.

Stralsund je charakteristický množstvím dochovaných gotických cihlových staveb, např. Nikolaiskirche, Marienkirche, Katarinenkloster, radnice (ze 13. století). Dne 27. června 2002 byla historická centra měst Stralsundu a Wismaru zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V roce 2008 bylo ve městě otevřeno Ozeaneum Stralsund.

 

Soutěž na univerzitě trvala pouze čtyři dny. Vyhrála nevěsta kvestorka

Soutěž na univerzitě trvala pouze čtyři dny. Vyhrála nevěsta kvestorka
Cenové nabídky měli zájemci přinést osobně. Přijímali jejich tři hodiny.

Univerzita stihla soutěž v rekordním čase.

Slovenská zemědělská univerzita
Slovenská zemědělská univerzita

NITRA. Slovenská zemědělská univerzita hledala nájemce fitbaru, který se nachází v internátě Mládí, jen pár dní. Soutěž vyhlásila 18. ledna a již 22. ledna měli zájemci předložit cenové nabídky. Přinést je měli osobně, dostali na to tři hodiny.

Vítězem soutěže se stala nevěsta kvestorka a budoucí děkanky Olgy Roháčikovej.

Fitbar získala do pronájmu na dalších pět let, do 1. března 2021. Provozuje ho již od roku 2011. Když poprvé podepisovala smlouvu, v příbuzenském poměru ještě nebyly.

Fitbar se nachází v budově internátu Mládí. Fitbar se nachází v budově internátu Mládí.

Rodinné poměry nezkoumaly
Zdroj, který nás upozornil na soutěž, považuje podmínky za netransparentní. Podle vyjádření, které jsme dostali z univerzity, je vše v pořádku a v soutěži se podařilo zajistit nejvhodnější nabídku na nájem.

Ze tří přihlášených uchazečů nabídla nejvyšší roční nájemné Zuzana Roháčiková, a to 5 640 eur. Druhý zájemce dal nabídku na 5 555 eur a třetí na 4 990 eur.

„Univerzita nezkoumala rodinné poměry a vazby uchazečů a jejich statutárních orgánů ke svým zaměstnancům. Ing. Zuzana Roháčiková je nevěstou kvestorka. V daném případě se však nejedná o střet zájmů, „píše se ve stanovisku SPU.

Informace na web vložila kvestorka
Univerzita argumentuje, že soutěž byla vyhlášena na internetovém portálu avizo.sk, a tedy byla dostupná široké veřejnosti „a nebyl omezen okruh zájemců, kteří mohli podat nabídku“.

Informace o soutěži vložila na web SPU právě kvestorka. Podle univerzity však provedla pouze administrativní úkon „jako jedna ze dvou osob, které mají oprávnění zveřejňovat obchodní veřejné soutěže a vkládat potřebné materiály na stránku univerzity“.

Dalším argumentem SPU je, že kvestorka nebyla členkou komise pro vyhodnocení nabídek. Komisi předsedala vedoucí útvaru správy majetku. Nabídky otevřeli o 11.35 h, tedy bezprostředně po uplynutí lhůty pro jejich předložení.

Na univerzitě je to obvyklé
Soutěž byla zveřejněna na komerčním internetovém portálu a na webu SPU 18. ledna. V pokynech se psalo, že nabídku třeba přinést 22. ledna osobně mezi 8.30 a 11.30 hodinou na útvar právní a zadávání veřejných zakázek.

V případě rovnosti nabídek mělo být rozhodující, kdo přišel dřív.

Součástí nabídky měl být i doklad osvědčující oprávnění na provozování hostinců ne starší než tři měsíce, doklad o úhradě jistoty tisíc eur a návrh nájemní smlouvy.

Na univerzitě jsme se ptali, proč měli zájemci o pronájem takový krátký termín, chtěli jsme vědět, jestli je to obvyklé. Otázky jsme zaslali rektorovi Petru Bielik a kvestorka Olze Roháčikovej.

„Ano, je to obvyklé, šlo o pracovní týden. Vypracování nabídky bylo časově nenáročné, „reagovala mluvčí SPU Renáta Chosraviová.

Za obvyklou označila i podmínku, podle níž měli uchazeči přinést nabídku osobně: „Univerzita by samozřejmě neodmítla ani nabídku předloženou ve stanovené lhůtě poštou nebo kurýrem. Takovým postupem se univerzita chtěla vyhnout situaci, že pošta nebo kurýr doručí nabídku po stanovené lhůtě, jak se již v minulosti stalo. “

Zbytečná prohlídka?
Na univerzitě je zřejmě také obvyklé pronajímat prostory, aniž by si je mohli zájemci předem podívat.

„Jelikož se jedná o pronajaté a provozované zařízení, přístupné komukoliv, tedy i zájemcům, nebylo nutné, aby univerzita pořádala zvláštní obhlídku. Univerzita sledovala cíl, aby zájemci před podáním nabídky získali informace o návštěvnosti zařízení, „zdůvodnila Chosraviová.

Kromě samotného baru, který je veřejně přístupný, je však součástí prostor například i sklad a kancelář. A tam se běžně cizí člověk nedostane.

Sipos: Čtyři dny nemohou stačit
S podmínkami soutěže se seznámila i Transparency International Slovensko.

„Naznačují, že univerzita nemá zájem o co nejvýhodnější nabídku na pronájem nemovitosti. Čtyři dny nemohou být dostatečný čas, aby si uchazeči našli nabídku, zvážily výhodnost, udělali si byznys plán a podali nabídku, „konstatoval ředitel TIS Gabriel Sipos.

Seriózní by podle něj byly alespoň tři týdny. „Vždyť přece už dávno museli vědět, že končí smlouva současnému nájemci,“ poznamenal.

Ideální by podle Sipos bylo, kdyby SPU „iniciativně oslovila všech provozovny ve městě, respektive by zadala i inzerát v místních novinách dostatečně dopředu“.

Dřívější čas při rovnosti nabídek považuje za směšnou metodu: „Proč raději nepozvat obou ještě jednou a zeptat se, kdo přidá více?“

Bathory je Slovensko-česko-maďarsko-britský koprodukční film režiséra Juraje Jakubiska

Bathory je Slovensko-česko-maďarsko-britský koprodukční film režiséra Juraje Jakubiska. Natáčení filmu začalo v prosinci 2005 a film byl uveden v červenci 2008. Je to první film Juraje Jakubiska v angličtině.

Bathory
Bathory

Mimořádná osobnost Alžběty Báthoryové zaměstnává historiky už po staletí. Ještě dnes, bezmála čtyři sta let po její smrti se pohledy na její život a vinu rozcházejí. V Guinessově knize rekordů je uváděna jako největší vražedkyně v dějinách lidstva. Po přečtení publikovaných děl a prostudování historických materiálů jsem dospěl k odlišnému závěru. Podle mne byla tato renesanční, inteligentní a vzdělaná žena obětí těch, kteří prahli po jejím majetku.

Film je příběhem o Alžbětě a její nenaplněné lásce k slavnému italskému malíři Caravaggiovi, o manželském poutu nejmocnějších uherských rodů Báthory a Nádašdy a o intrikách palatína Juraje Thurza.

Věrně se držím všech historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie jsem zapojil svoji fantazii.

Film je založen na příběhu Alžběty Báthoryové, uherské šlechtičny 16. a 17. století, odehrávající se na území Horních Uher, dnešním Slovensku. Alžběta Báthoryová byla známá tím, že zavraždila mnoho mladých dívek.
Herecké výkony Karla Rodena jako intrikána Juraje Thurza a ostatních herců celkem nenásilně zapadají do poněkud temného příběhu, který je plný představ o tehdejší temné době. Hraběnčin vztah s kořenářkou Darvulií, která léčí její vrozenou krevní nemoc pomocí lektvarů a bylinkových koupelí, je tajemnou částí celého příběhu a dává mu nádech fantaskní až psychedelické atmosféry, kterou bylo cítit ve filmu Fantom Paříže. Tíživou atmosféru celého děje úmyslně nabourávají nesmyslné pasáže dvou mnichů (Boleslav Polívka a Jiří Mádl), kteří vyšetřují události, jež se odehrávají v Čachticích, a odlehčují tak děj svými groteskními výstupy, podobnými Tajemnému hradu v Karpatech. Kamera i bojové scény jsou pro diváka zajímavé a mají některými kritizovaný nádech realističnosti, který bych ovšem sám hodnotil kladně, a příběhu nijak neubírají na kvalitě.
Děj je rozdělen do třech kapitol, nazvaných Ferenc, Darvulia a Thurza. Co tedy ve filmu uvidíte?

Režie: Juraj Jakubisko
Scénář: Juraj Jakubisko
Hrají: Anna Friel, Vincent Regan, Hans Matheson, Karel Roden, Franco Nero, Deana Jakubisková-Horváthová, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Lucie Vondráčková
Rozpočet: cca 400 mil. slovenská korun

Obsazení
Na konci ledna 2006 byla vyhlášena jako představitelka Báthoriové nizozemská herečka Famke Janssen a do médií se dostaly její fotky s Jakubiskem. Její první účinkování bylo naplánováno na 6. března 2006. Zatím byly natáčeny jiné části filmu (v nichž nebyla účinná). Kolem 8. března 2006 prohlásili tiskové agentury, že Janssenovu nahradila anglická herečka Anna Friel.

Hrají v hlavních rolích
Anna Friel – Alžběta Báthoryová
Karel Roden – Juraj Thurzo
Franco Nero – Matej II. Habsburský
Jiří Korn – Kronikář
Bolek Polívka – Mnich Peter
Hans Matheson – Merisi Caravaggio
Vincent Regan – František Nádasdy
Deana Horváthová – Darvulie
Antony Byrne – Pastor Ponický
Lucie Vondráčková – Lucia
Monika Hilmerová – Alžběta Czoborová
Andrej Hryc – Rychtář
Jiří Mádl – Mnich Cyril
Marek Majeský – Gabriel Bátor
Marek Vašut – Gabriel Bethlen
Míra Nosek – Miklós Zrínyi
Michaela Drotárová – Erika
Derek Dimir Pavelčík – Pavol Bátor

Nechceme dělat pro stát, odkazují špičky IT Slovenské vládě

Ministerstvo se brání před výčitkami z nedotažené e-governmentu na Slovensku. Počkejte pár měsíců, odkazuje firmám.
Státní zakázka? Děkuji, nechci. Tak zní odpověď více našich IT specialistů na práci pro ministerstva. „Říká se, že nemáte šanci vyhrát veřejné zakázky, pokud nejste s někým domluveni. Toto koresponduje is mými zkušenostmi, „popisuje Michal Truban, zakladatel společnosti Websupport a člen iniciativy Slovensko. Digital. Právě proto se spolupráce se státem dostala pro mnohé z našich firem do kolonky „nežádoucí“.

špičky IT odkazují Slovenské vládě
špičky IT odkazují Slovenské vládě

Bez státu, bez problémů, říká Ján Hargaš, zástupce iniciativy Slovensko. digital.

„Náš trh jsou globální firemní klienti. To je v určitém smyslu naše štěstí, protože se umíme vyhnout mnohým sporným tendrem, „říká ředitel pro strategii a rozvoj firmy T-Systems Czech Republic Martin Džbor. Podobně reagoval i Šimon šička, CEO společnosti PixelFederation. „Na těchto tendrech a soutěžích se neplánujeme vůbec účastnit,“ vzkázal. Nejde přitom o osamělých běžců. Stejně smýšlejících podnikatelů sdružuje například i iniciativa Nepracuji pro stát. Její založení zdůvodnil v nedávném rozhovoru pro HN zakladatel iniciativy Pavel Lupták.

Pavel Lupták
Pavel Lupták

„Jako podnikatelé jsme svědky zavádění nesmyslných regulací, zvyšování daní, znemožňování hotovostních převodů nad jistou částku či jiných pokusů státu mít stále větší kontrolu nad naším podnikáním. Rozhodli jsme se, že nechceme podporovat ty, kteří omezují naši svobodu. „Podle státu však není podobné chování firem v jejich vlastním zájmu. „Čím více firem se na veřejných zakázkách zúčastní, využije při nich všechny možné prostředky, které zákon nabízí, tím méně negativ a kritiky bude veřejné zakázky doprovázet. Obecné konstatování nikomu nepomůže, jen konkrétní zkušenosti, „vzkázal Juraj Bard, člen architektonické kanceláře veřejné správy ministerstva financí, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Utopili jsme miliardu

Na informatizaci jsme od roku 2007 dali téměř miliardu z eurofondů. Podle odborníků z platformy Slovakia. Digital poměrně neúspěšně. Pro ilustraci: Z těchto peněz se například zaplatilo 47 milionů eur za program e-Health. Dodnes plně nefunguje. Dalších téměř 30 milionů chtělo ministerstvo zdravotnictví „vyhodit“ za nákup e-průkazů pojištěnce, které nebyly podle platformy potřebné. „Celá informatizace se během let výrazně zpolitizovala, převládl zájem jednotlivců nad zájmem země a z mnoha jinak užitečných projektů se staly spíše výstavní skříně klientelismu,“ komentoval situaci Džbor. Ministerstvo se však brání. Tvrdí, že elektronizaci se u nás začalo pozdě, chyby postupně odstraní a první výsledky se ukáží co nevidět. „Reálné výsledky bude možné vidět v následujících měsících, jak se kvalita elektronických služeb bude postupně zvyšovat,“ řekl Barda.

Jaký je podle vás největší problém státního IT?

Z pohledu naší iniciativy vnímáme, že je to především nízká transparentnost vztahů a rozhodnutí. Ty často brání férové ​​soutěži, do které by se mohly zapojit i malí a střední podnikatelé. A právě ti jsou v IT nositeli inovací.

Často se státním představitelům vyčítá právě nezvládnutí informatizace. Proč?

Myslím si, že je to hlavně rozpor mezi očekáváním, které zde byly v roce 2007, kdy se informatizace naplno rozjížděla, a výsledkem. Ten neodpovídá původním cílem. Faktorů, které to ovlivnily, je mnoho a bylo by nekorektní vytahovat jen jednu příčinu. Otázka je, zda jsme se poučili. Ale když se dnes podíváme na Věstník veřejných zakázek, vidíme, že se opět nakupují megaprojekty bez studií a zdůvodnění, bez veřejné diskuse. Resorty si dělají, co chtějí a informatizace nemá jednoho pána. Není to dobrý přístup.

Co tedy je?

Informatizace společnosti je průřezovým tématem, důležitá pro všechny resorty. Je zapotřebí větší koordinace, a to nejen pro projekty financované z eurofondů. Jinak to dopadne tak, jak nyní: Namísto rozšiřování již existujících projektů se vyvíjejí duplicitní řešení a stále nové a nové systémy, což je v konečném důsledku třikrát tak drahé. Řešení vidíme ve vytvoření jednotné organizace, pod kterou by informatizace spadala. Jak to bylo například ve Velké Británii v roce 2010, kdy se rozhodli pro zásadní reformy a informatizace se stala pro vládu prioritou.

Stejně jsou terčem kritiky i problematické veřejné zakázky. Známé jsou několik případů předražených nákupů či klientelismu. Proč právě v IT sektoru?

Je to dáno tím, že IT je velmi komplikovaná oblast. Porovnat například cenu didaktické pomůcky – narážím na medializovaný nákupy sifonů ve školství, je jednodušší než srovnání dvou komplexních IT systémů. Ale jedna paralela tam je. I ty sifony byly předražené právě proto, že se nakupovalo 60 věcí najednou, a tím se zákonitě omezila konkurence. V IT to funguje podobně. Pokud nakupujete obrovský projekt za desítky milionů, je jen velmi malý počet podnikatelů, kteří ho umí dodat.

Jak lze tyto negativa eliminovat?

Jedním z trendů v zahraničí je rozbíjet velké projekty na menší části a otevírat tak prostor širší konkurenci. Pro oblast zakázek IT existují už roky pokyny Evropské komise. Dokonce máme platné usnesení Vlády ČR v této oblasti, které se však ignorují. Myslíme si, že nastal čas na zásadní reformu toho, jak stát nakupuje IT.

Je změna reálná již v průběhu nejbližšího vládního období?

Samozřejmě, je to reálné. O to víc, že ​​Slovensko právě rozbíhá další velkou investici do IT z eurofondů. To je velká šance udělat důležité změny. Podobné problémy, jakými trpí státní IT, řešili iv zahraničí. Inspirace je dost, potřebujeme jen více politické vůle uklidit v tomto sektoru.

ANKETA

Jak se vám podniká na Slovensku? Co považujete za největší problém a naopak které opatření od státu by vám pomohli?

Filip Francisty, COO digitální agentury Plat4M

Pokud si odmyslíme klasické podnikatelské problémy, jakými jsou byrokracie, daně a odvody, tak je to určitě vzdělání a pracovní návyky. To samozřejmě úzce souvisí s naším školstvím, které se aktuálně těší velké mediální pozornosti. Pevně ​​věřím, že se ledy pohnou a odpoutáme se od zastaralých způsobů výuky. Dnešní školství často produkuje spíše lidí s titulem jako lidí s potřebným vzděláním. I přes své malosti je na Slovensku naštěstí množství IT profesionálů. Trh se však rapidně rozvíjí a namísto obrovského počtu, právníků ‚bychom se konečně měli zaměřit na technické směry. Samozřejmě, nižší odvodové zatížení, možnost komunikovat se státem elektronicky, podpora malých a středních podnikatelů – standardní podnikatelské prvky vyspělých ekonomik. V IT sektoru je naštěstí hodně lídrů a seriozní podnikatele s chutí pomoci státu a celé společnosti. Jen škoda, že nebyli zapojeni do informatizace od začátku. Větší integrace mezi oběma skupinami by rozhodně přinesla lepší výsledky.

Martin Džbor, ředitel pro strategii a rozvoj T-Systems Czech Republic

Klíčem k úspěchu a přidané hodnotě jsou vzdělaní a připraveni lidé. Těch však v oblasti IT vůbec nepřibývá, spíše naopak. Připravenost absolventů na praxi a první zaměstnání není ani v oblasti IT růžová – nás jako firmu to brzdí při dalším rozvoji, při soupeření o potenciálně nové zakázky zaměřené na inovace. Jak firma jsme aktivní ve spolupráci s trhem práce a vzdělávání, ale celkově vnímáme relativně nízký zájem státu o intenzivnější podporu ať už vzdělávání, nebo i reálného aplikovaného výzkumu ve firmách. Je těžké v takovém malém prostoru předložit všechna opatření, která bychom chtěli od státu. Určitě by mezi nimi byl tlak na zvýšení kvality slovenského školství. Dále soustředit se na prevenci vzniku nezaměstnanosti namísto rozsáhlých rekvalifikačních projektů přes úřady práce. Zvýšení motivace firem účastnit se a přitahovat do Slovenské poboček nejen provozní, ale i výzkumné aktivity, celkově podpora aplikovaného výzkumu. Pracovní trh by mohl být flexibilnější – v některých případech je snaha zaměstnat kandidáta mimo EU opravdu velmi zdlouhavá a spíše je to maraton hlemýždím tempem než diskuse o řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Rasťo Kulich, country manažer Google Slovensko

Z našich zkušeností i ze zkušeností našich klientů považujeme nadměrné administrativní zátěž, nedostatečnou vymahatelnost práva a neprůhlednost veřejných zakázkách za jedny z největších překážek rychlejšího rozvoje podnikání na Slovensku. Důležité je v tomto ohledu podnikat soustavné systémové kroky, aby mohli slovenské firmy úspěšně soutěžit na evropské, tak světové úrovni. A právě tomu se věnují i ​​iniciativy Sapio (koncepce 18 legislativních zlepšení podnikatelského prostředí byla schválena loni) a Slovensko. digital, jejichž cílem je ve spolupráci se státem zlepšit podnikatelské prostředí a transparentnost v podnikání na Slovensku.

Michal Truban, zakladatel společnosti Websupport

Podnikání je těžké za každých okolností. Nejhorší na Slovensku je však neustále se měnící legislativa. Stát by měl snižovat byrokracii. Rušit všechny možné výjimky a nechat podnikatelům co největší svobodu, aby realizovali svou kreativitu. Dosavadní snahy státu o informatizaci hodnotím jako velmi nedostačující. Nikdy informatizace nepatřila pod nikoho, i když má takový obrovský potenciál ušetřit státu náklady a zjednodušit lidem práci.

Šimon šička, CEO Pixel Federation

Tragicky. Největší problém je pro nás zastaralá slovenská legislativa. Jako další problém vnímám soulad evropské a naší legislativy – například tak, jak tomu bylo v případě nového zákona o odvodu daně z přidané hodnoty v Evropské unii. Zásadně také vnímáme zatížení firmy při zaměstnávání na trvalý pracovní poměr, kde naše procento z odvodů patří mezi nejvyšší v Evropské unii. V neposlední míře je to nedostatek kvalitních lidí z vysokých škol, kterým ve většině případů chybí jakákoliv minimální praxe. Za řešení považuji zřízení odborného státního orgánu, který by nastartoval a prosazoval legislativní proces zjednodušení podnikání právě ve vztahu, který jsem zmiňoval – zatíží zaměstnávání na trvalý pracovní poměr.

Michal Štencl, ředitel společnosti Sygic

Já mám jen jednu věc. Málo kvalifikovaných lidí, kteří vycházejí ze škol. A téměř nemožnost dnes najít u nás člověka, který umí programovat, když skončil školu na Slovensku.

Velký vánoční manuál

Nákup vánočních dárků si nechává na poslední chvíli. Nejčastěji platíme debetní kartou a dopřejeme si kvalitní knihu či elektroniku. Také o tomto je velký vánoční manuál na rok 2015. Kromě toho si řekneme, jak nakupovat bezpečně a výhodně, jaký dárek koupit těm nejnáročnějším či jak si zajistit opravdu štědré Vánoce.

Velký vánoční manuál
Velký vánoční manuál

Vánoční manuál Tatra banka Vánoční nákupní horečka vrcholila loni týden před Vánocemi. Klienti Tatra banky tehdy zrealizovali svými kartami transakce v objemu téměř 12 milionů € a průměrná výše jedné transakce se vyšplhala na více než 46 €. K nejoblíbenějším obchodům před Vánocemi patří knihkupectví, hračkářství a obchody s oblečením, které poslední předvánoční týden navštěvujeme až 3-krát častěji. Dopřejeme si i elektroniku či dokonce nový nábytek a zároveň pod stromečkem nesmí chybět dobrá kosmetika. Za vánoční nákupy platíme nejčastěji debetní kartou, kterou používáme až 9-krát více než kreditní kartu.

Bezpečné nákupy
Bezpečné nákupy

1. Bezpečné nákupy
V předvánočním shonu se objem transakcí přirozeně zvyšuje. Proto je dobré věnovat zvýšenou pozornost bezpečnosti při platbě kartou v kamenném obchodě či na internetu. Platba kartou
v obchodě Při platbě nespouštějte kartu z očí. S nikým nesdílejte svůj PIN kód a při jeho zadávání si platební terminál zakryjte druhou rukou, aby kód nebyl čitelný. Jako dodatečnou ochranu používejte SMS notifikaci, která vám dá okamžitou informaci o zrealizovaných pohybech na účtu.
Nákupy přes internet Nepřihlašujte se přes nezabezpečené WIFI sítě. Nakupujte pouze u důvěryhodných obchodníků. Zabezpečená internetová stránka obchodníka by měla začínat https. Při nákupech v slovenský e-shopech je ideální používat platební brány spravované bankami, jako jsou CardPay či TatraPay od Tatra banky. Klient je ze stránky obchodníka přesměrován na stránku banky, kde platbu realizuje. Obchodník tak nemá kdispozici platební identifikátory klienta.
Používání platební karty je mnohem bezpečnější než placení v hotovosti. Pokud vám ukradnou hotovost z peněženky, už se k ní pravděpodobně nikdy nedostanete, ale v případě, že se stanete obětí zneužití platební karty, banka vám ve většině případů finance vrátí.
2. Vánoční bonus 30 €
Vánoční nákupy mohou být s Tatra bankou ještě výhodnější. Stačí s kreditní kartou Visa Standard nebo Visa Gold uskutečnit do 31. 1. 2016 platby v objemu 300 € (jednorázově nebo kumulativní) a na účet k vaší kartě bude po ukončení kampaně připsán kredit v hodnotě 30 €. *

Odpovědným přístup k životnímu prostředí společnost Kia Motors Slovakia
Odpovědným přístup k životnímu prostředí společnost Kia Motors Slovakia

3. Tip na dárek
Dárková karta Tatra bankaNájsť vhodný dárek pro blízké není vždy jednoduché. Máme pro vás tip, který zaujme i ty nejnáročnější – Dárkovou kartuTB v hodnotě 50 nebo 100 € s designovým obalem v šesti exkluzivních provedeních. Dárkovou kartouTB je možné platit všude, kde akceptují karty Visa Electron. Dárkové kartyTB jsou dostupné v pobočkách Tatra banky nebo přes službu DIALOG Live.

Tip na dárek
Tip na dárek

4. Jak si zajistit štědré Vánoce
Naše touhy a přání někdy přesahují momentální rozpočet. Tato situace se dá snadno vyřešit díky bezúčelové úveruTB se zrychleným splácením. Úvěr je možné splatit díky Extra splátkám mnohem dříve a ušetřit tak čas i peníze.
Bezúčelové úvěr se zrychleným splácením máte schválen již do 24 hodin, bez uvedení účelu můžete peníze použít na cokoliv, bez nutnosti dokládání příjmu, pokud příjem plyne ze závislé činnosti, bez nutnosti zabezpečení, se 100% slevou z poplatku za úvěr.
Extra splátky je možné používat při nových úvěrech splácených z běžného účtu v Tatra bance přes Internet bankingTB nebo pomocí aktuální verze mobilní aplikace Tatra banka až do výše trojnásobku měsíční splátky. Splátky nad uvedený rámec je možné realizovat přes žádost
o předčasné splacení úvěru.

Projekty původní tvorby Rozhlasu a televize Slovenska získaly ocenění v Plzni

Původní tvorba Rozhlasu a televize Slovenska ožila a přináší s sebou nejen přízeň diváků, ale i uznání odborné veřejnosti. Porota festivalu Finále Plzeň v sousedním Česku ocenila seriál Tajné životy, ale také speciální formát k výročí Slovenského národního povstání, Mojepovstanie.sk.

Islandská zpěvačka Björk představí na Colours of Ostrava nové album Vulnicura

Československý filmový zázrak, animovaná tvorba, hrané celovečerní filmy, ale i cyklická tvorba. To vše bylo součástí titulů loňské televizní a filmové produkce a 28. ročníku bilanční přehlídky a soutěže českých a slovenská filmů Finále Plzeň.

V soutěžní sekci českých a Slovenské televizních formátů, v kategorii necyklická tvorba zaujal odbornou porotu projekt, který RTVS přinesla loni, exkluzivní k výročí Slovenského národního povstání: Mojepovstanie.sk. Koprodukce RTVS ve spolupráci s tvůrčím týmem Jonáše Karásek a Mariky Beňadik Majorová si odnesl ocenění av době premiéry mimořádně vzbudil rozruch i ve vysílání RTVS. V kategorii cyklická tvorba slovenská televizních formátů porota ocenila původní dramatický seriál Tajné životy, který vznikal v interních kapacitách RTVS, pod režisérskou taktovým Jana Sebechlebský.

Jak začít podnikat? Administrativa začínajícího podnikatele

Co nás může těšit víc, než mezinárodní ocenění původní televizní, dramatické tvorby v situaci, kdy jasně patří k prioritám managementu RTVS. To, že ocenění přichází ze zahraničí, ze sousední České republiky, kde je dramatická tvorba velmi tradiční a vyspělá, je pro mě obrovským povzbuzením do budoucna, „vyjádřil radost z oceněných formátů generální ředitel RTVS, Václav Mika.

RTVS k 70. výročí ukončení 2. světové války odvysílá téměř 60 televizních, filmových a dokumentárních titulů

V květnu si připomínáme 70. výročí ukončení 2. světové války, RTVS při této příležitosti během dubna a května připravila bohatý program.
Ve speciálně připravené vysílací struktuře dostanou prostor premiérové ​​filmy, dokumenty, unikátní archivní snímky, ale i filmová a televizní klasika. Novinkou v programové struktuře Dvojky bude série diskusí SK DĚJINY (premiéra ve středu 15. 4. ve 20:00). V roli moderátora diskusí se představí známý novinář, publicista a publicista Marián Leško. Relace s podtitulem Osvobození bude mít 5 částí, v první části věnované osvobozování Slovenska během 2. světové války Marián Leško přivítá hosty Josefa Bystrický z Vojenského historického ústavu a Marka Syrný z Muzea SNP. Po každé diskusi bude následovat film s válečnou tématikou a slovenský dokument z archivu.
Jednotka odvysílá v premiéře válečný film Most u Remagenu (neděle 24. 5. o 14:30), skutečný příběh letce, který během druhé sv. války zachraňoval Židů před transportem do koncentračních táborů Útěk za svobodou (čtvrtek 7. 5. o 20:20), válečné drama Hlavu vzhůru: Martyr z Fiesole (čtvrtek 21. 5. ve 20:20), drama o 2. světové válce a následcích, které přetrvávají dlouho po jejím skončení Koleje osudu (pátek 8. 5. ve 20:20) a také thriller o odhalování válečných zločinů Krycí název Odessa (sobota 16. 5. ve 20:20).
Za pozornost určitě stojí i čtyřdílná sovětská válečné drama Boj o Moskvu (každou neděli od 19. 4. až do 10. 5. o 14:30), příběh muže, který během 2. světové války zachránil stovky židovských dětí Suskind (pondělí 11. 5. ve 20:20), kultovní příběh Knoflíková válka (pondělí 18. 5. ve 20:20), příběh talentované židovských dětí, které během 2. světové války bojují o holý život Zázračné děti (pondělí 25. 5. o 20: 20), oscarový film Jana Kadára a Elmara Klose Obchod na korze (pátek 8. 5. v 17:00) či drama Hartova válka v hlavní roli s Brucem Willisem (pátek 22. 5. ve 22:20).
V pátek 8. 5. o 12:00 na Jednotce odvysíláme přímý přenos z celonárodních oslav skončení 2. světové války z Liptovského Mikuláše.
Dubnové a květnové středy na dvojku budou patřit nové diskusní relaci s Mariánem Leškem SK DEJINY- Osvobození, v pěti epizodách budou pozváni hosté diskutovat na témata osvobozování Slovenska, slovenský elity během 2. světové války, odboj či dění na Slovensku po skončení 2. světové války . Po diskusích budou pravidelně ve 21:35 následovat válečné dramata Vyšší princip (15. 4.), Diamanty noci (22. 4.), česká klasika Jiřího Sequens Atentát (29. 4.), Květnové hvězdy (13. 5.) a Zánik samoty Berhof (20. 5.). Po filmu Dvojka uvede slovenský archiválii. Během svátečního víkendu odvysíláme přímý přenos z bohoslužby k výročí ukončení 2. světové války z Trenčianských Stankoviec (8. 5. o 10:00) a také třídílný slovenský film v hlavní roli se Štefanem Kvietik Sám voják v poli (8. – 10. 5 . o 14:30).
V rámci pondělního Evropského kino klubu premiérově odvysíláme ruský válečný film z r. 2012 Bílý tygr (18. 5. ve 22:00) a premiéru zahraničního dokumentu o vyhlazovacích plánech Hitlera Osobnosti: Špión z Pařížské náměstí (25. 5. ve 20:05). Ve stejný den o 22:00 uvedeme premiéru koprodukční válečného dramatu Dozvuky. Ve čtvrtek se diváci v rámci cyklu Na křižovatce SK + CZ mohou těšit na filmy Oznamuje se láskám vašim (21. 5.) a Stíny hořkého léta (28. 5.), páteční Kino na dvojku počínaje 17. dubnem uvede skvosty sovětské kinematografie Jeřáby táhnou, Balada o vojákovi, Otec vojáka, A rána jsou tu tiché, Hořící sníh, Bojovali za vlast či Jdi a dívej se. V sobotním Filmovém klubu od 18. 4. odvysíláme tituly s válečnou tématikou (Kdo to tam zpívá, Nejlepší léta našeho života, Devátý den, Poslední dny Sophie Schollové, Německo v roce nula).
Diváci by si neměli nechat ujít ani premiéru dokumentárního filmu o varšavském povstání Zemřít pro Varšavu (sobota 30. 5. ve 20:05), skvělou šestidílnou dokumentární sérii Apokalypsa – Druhá světová válka a její pokračování Apokalypsa – Hitler (každou sobotu až do 30. 5. ve 20:05). Dokumentární klub každou neděli od 10. 5. uvede trojdílnou dokumentární minisérii Speer a Hitler: Ďáblův architekt, následovat bude dokumentární film Speer a on.

Banky jsou opět ziskové, více půjčují

Většina bank na Slovensku hlásí opět vysoké zisky. Více půjčují a platí nižší bankovní daň.

Banky na Slovensku zaznamenaly za tři čtvrtletí velké nárůsty zisků. Podle údajů Národní banky Slovenska celému bankovnímu sektoru stoupl zisk meziročně o 16,5%, ale tempo růstu se oproti druhému čtvrtletí 2015 se snížilo. Hlavní zdroj příjmů bank, čistý úrokový výnos, navzdory růstu objemu úvěrů klesl o 23 milionů eur. Důvodem je pokles úročení úvěrů a cenných papírů. Růst nových úvěrů se pozitivně podepsal i pod vyšší čisté výnosy z poplatků a provizí. Ty stouply o 8,6%. Pozitivní vliv na hospodaření bank mělo i snížení sazby bankovního odvodu.

Banky jsou opět ziskové, více půjčují
Banky jsou opět ziskové, více půjčují

Výrazné skoky

Prima banka Slovensko dosáhla od začátku ledna do konce září čistý zisk 4 miliony eur. V meziročním srovnání je prudký nárůst více než 900%. Přispěl k tomu i výrazný růst objem úvěrů obyvatelstvu, který se zvýšil o 38%.

OTP Banka Slovensko dosáhla za devět měsíců čistý zisk 2,47 milionu eur, což je více než osminásobný nárůst oproti 300-tisícovou zisku ve stejném období loňského roku. Příjem si tato dcera maďarské banky zvýšila zejména díky nárůstu čistého příjmu z poplatků, provizí a čistého úrokového příjmu.

Úvěry a půjčky – jak si vybrat?

Velkým se také dařilo

ČSOB poskočil čistý zisk ve třetím čtvrtletí o 26,2% na 61,6 milionů. Pomohli jí v tom dobré prodeje všech produktů, ale i nová akvizice VB Leasing Slovakia. Dcera belgické banky KBC vydělala na čistých úrokových výnosech 154,8 milionů eur, což byl nárůst o 2%. Více její poskočily výnosy z poplatků a provizí, které stouply o 5%.

Poštovní bance také ke konci září poskočil zisk po zdanění o 22,2% na 54,9 milionů eur. Pod dobrý hospodářský výsledek se podle banky, která je v rukou finanční skupiny J & T, podepsali zejména jednorázové zisky z finančních operací banky, jakož i efektivní řízení provozních nákladů.

Tatra banka dosáhla od začátku ledna do konce září čistý zisk 99,3 milionů eur, což je nárůst o 21,3%. Trojce na bankovním trhu se dařilo v úvěrování, ale i její výnosy z obchodování stouply. Nízká tvorba opravných položek také výrazně ovlivnila i výši zisku.

Slovenská spořitelna hlásila ke konci září čistý zisk 152 milionů eur při meziročním růstu 13,5%. Nejvýrazněji se pod dosažené hospodářské výsledky této největší banky na Slovensku podepsal růst objemu úvěrů. Bance se dařilo v retailovém i ve firemním úvěrování. Slovenská spořitelna zaznamenala pouze mírný nárůst čistého úrokového výnosu o 1,2%. Čistý příjem z poplatků a provizí vzrostl také jen slabě o 2%.

VÚB banka zvýšila svůj zisk za tři čtvrtletí o 8,5% na 124,3 milionů eur. Dceři italské banky Intesa Sanpaolo se dařilo zejména v poskytování úvěrů, které ve srovnání s loňskem vzrostly o 9,6%.
Propad zisku v Sberbank

Sberbank Slovensko, pobočka ruské banky, se za tři čtvrtletí dostala do červených čísel, neboť vykázala ke konci září tohoto roku ztrátu 584 tisíc eur. V prvním pololetí přitom banka ještě evidovala zisk 1,6 milionu eur. Banku poslalo do mínusu zaúčtování snížení hodnoty pohledávek vůči klientům. Sberbank musela také vytvořit ve třetím čtvrtletí výše opravné položky. Padaly jí však i čisté úrokové výnosy, které klesly meziročně o 29,1%. Snížily se jí také čisté výnosy z poplatků a provizí, a to o 16,1%.

Hospodaření bank za tři čtvrtletí 2015

 

Banka Čistý zisk (mil. eur) Nárast (+) / pokles (-) zisku Strata (mil. eur)
Slovenská sporiteľňa 152,12 13,50%
VÚB banka** 124,30 8,50%
ČSOB** 61,60 26,20%
Tatra banka 99,3 21,30%
Poštová banka 54,90 22,20%
prima banka 4,00 918,00%
OTP banka 2,47 823,00%
Sberbank -41,60% -0,58

**výsledky za celú bankovú skupinu