Máte problém vyžít z měsíce na měsíc? Obracíte v ruce každý cent? Evropští byrokraté takové problémy nemají. Základní mzda úředníků v nejvyšší, tedy 16. platové třídě, letos poprvé překročila hranici 20 tisíc eur. Platy si poslanci a další vrcholní představitelé Evropské unie (EU) zvýšili o 1,7 procenta koncem roku 2018 dokonce zpětně, a to k 1. červenci 2018.
Mzdy euroúředníků vypočítává každý rok statistický úřad Evropské unie Eurostat. Základem je vývoj platů v EU a nárůst životních nákladů v Belgii a Lucembursku. V loňském roce činil tento nárůst 1,5 procenta.
Šéf Evropské komise Evropské unie Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk vydělají is příplatky 32 700 eur měsíčně. Zvýšení jejich platu činí 550 eur. Platy šesti místopředsedů Evropské komise včetně slovenského zástupce – místopředsedy pro energetickou unii Maroše Šefčoviče vzrostly o 500 eur na 30 800 eur. Průměrný plat na Slovensku představuje přibližně 1000 eur, tedy běžný Slovák si takovou sumu vydělá zhruba za dva a půl roku.
Na měsíční plat místopředsedy EK Maroše Šefčoviče musí Slovák pracovat dva a půl roku
Každý eurokomisař dostane is příplatky o 400 eur více. Na účet mu tak přibude přibližně 26 600 eur měsíčně. Samozřejmě, každý eurokrat musí svůj plat zdanit prostřednictvím daně EU. Daň ze mzdy představuje 25 procent.
Na našich kanálech sociálních sítí prakticky každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. A jednou za měsíc na webu publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za předchozí měsíc. Dnes šesté pokračování s výběrem za listopad.
U nás v SOSP
Společnost pro obranu svobody projevu
Dostal se nám do ruky pracovní návrh zákona o dezinformacích, přesněji „o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online“ z dílny Ministerstva vnitra a je to čtení jak z Orwellova románu. Obrátili jsme se na tři vysoké představitele ODS a všichni se shodli, že návrh zákona od Ministerstva vnitra nemají k dispozici, nijak se na něm nepodílejí a ani nepovažují tuto aktivitu za vítanou. Návrh vznikl za zavřenými dveřmi a byl konzultován jen se zástupci bezpečnostních složek a státního zastupitelství bez účasti odborné veřejnosti. S demokracií a svobodou slova neslučitelné pasáže uvádíme v textu.
Nemusíme se všichni shodnout na způsobu řešení energetické krize. Můžeme mít každý i rozdílné názory na migraci, klimatické změny nebo situaci na Ukrajině. Někdo může volit levici a jiný pravici, považovat se za liberála, socialistu nebo konzervativce. To vše je pro pluralitní demokracii přirozené a nemělo by nás to zneklidňovat. Na jedné věci bychom se však shodnout měli – pokud tedy chceme udržet svobodnou společnost. Na něčem, co lze nazvat nejmenším společným jmenovatelem společnosti.
Společnost pro obranu svobody projevu – kdo jsme
Přes online formulář sběru cenzurních případů na sociálních sítích jste nám reportovali již 764 cenzurních zásahů. U většiny z nich je prokazatelné, že digitální platformy porušují vlastní pravidla, která si sama nastavila. Nové příklady – za sdílení zjištění německých výzkumníků ohledně anticovidových vakcín, za vtip o prezidentu Bidenovi, za upozornění, že meteorologové změnili v počasí barvy ze zelené na červenou, za muzejní artefakt ze 13. století…¨
Kupte si vánoční dárky z našeho e-shopu. Nabízíme kvalitní trička s několika originálními motivy v bílé a černé barvě, pěti velikostech a v pánském i dámském střihu. Podívejte se na ilustrační fotky i na to, jak vypadají na Danielu Vávrovi. Dále si můžete vybrat dvě skvělé knihy s věnováním autora nebo placky SOSP ve dvou velikostech. Podpořte nás a zabalte pod stromeček něco originálního.
Tomáš Lukavec si už léta zve k rozhovoru zajímavé hosty všech možných názorů (z posledních třeba pro kontrast Petr Robejšek nebo Mikuláš Minář) a jeho pozvání přijal i spoluzakladatel SOSP, Vlastimil Veselý. Poslechněte si rozhovor o stále užším koridoru pro svobodu slova.
Daniel Vávra vysvětluje, že se při obraně svobody projevu logicky zastáváme i těch, se kterými nemáme úplně shodné názory. Je s podivem, že tak základní věc není zřejmá v zemi, jejíž režisér proslavil příběh Larryho Flynta. Také o tom, proč nezaujímáme stanoviska ke všemu, co kdo kde hloupého řekl a proč nevoláme po jeho potrestání. A když někoho kritizujeme, nevoláme po jeho umlčení.
Ptáte se nás, zda aplikace BezDezinfa neporušuje svobodu projevu. To samozřejmě ne. Kdo by si však dobrovolně nechal nasadit ideologické brýle, které mu budou ukazovat falešný svět podle názorů toho, kdo brýle vyrábí, je slaboch a hlupák, který se svých práv vzdal. Svoje životní rozhodnutí o tom, s kým a jak komunikovat, by vložil do rukou cenzorů a kádrováků a nikdy by se nedozvěděl, co mu zamlčeli a koho skryli. Kdo by si nechal do svého mobilu nasadit černou skříňku, která mu bude sama cenzurovat informace, by zasloužil spíš lítost. Byl by to výraz nedospělosti, protože by tím přiznal, že není schopen sám posuzovat informace kolem sebe. Jiná otázka je, zda taková aplikace neporušuje pravidla soukromí a nevytváří riziko zneužití k šíření malware.
Dění v ČR
Výborný rozhovor s našimi partnery, Adamem Růžičkou a Janem Hořeňovským z Institut H21 o jejich žalobě na Ministerstvo obrany ve věci blokování webů. Ano, boj s „dezinformacemi“ slouží často jako zástěna před seriózní debatou o problémech, které by tento stát měl řešit a neřeší. A ještě se nám líbila charakteristika „black box governance“ jako styl vládnutí, kterého jsme svědky.
„EU předkládá jeden mediální zákon za druhým, zaštiťuje se v nich ochranou svobody projevu a svobody tisku, ale čím více jich bude, tím méně svobody zůstane. To platilo pro zákon o digitálních službách (DSA), který ukládá digitálním platformám povinnosti, které se již dlouho vztahují na všechny ostatní v EU, ale otevírá jim zadní vrátka velká jako vrata do stodoly. Ještě více to platí pro grandiózní „zákon o svobodě médií” označovaný jako “European Media Freedom Act“, který je koncipován jako nařízení, aby měla EU úplnou kontrolu… Evropská komise říká, že chce chránit média před členskými státy a dává je pod dohled superstátu EU. Ten druhý orgán – a to už dobře známe z jiných mediálních zákonů – dává digitálním platformám právo blokovat šíření obsahu i u legálních tiskových publikací, zdůrazňuje sice důležitost veřejnoprávního vysílání a jeho „dostatečné“ financování, ale nepochopil, co je to vlastně svobodný tisk a jak velký je jeho význam pro demokracii.“Komentář Daniela Vávry.
„Z ústavních práv a jejich étosu máme trhací kalendář. Jsme na prahu totality. A zejména mladí lidé, kteří nezažili rétoriku socialistického kádrováka, tomu tleskají. Vždyť přeci ti „zlí“ nemají mít žádná práva (a o Ústavě slyšeli jenom v hodinách dějepisu)… A to zlo začíná právě tam, kde se těm, se kterými nesouhlasíme, upřou základní lidská práva… Jednou si naše děti budou v učebnicích číst, co se dnes děje a bude dít – a nebudou chápat „jak jenom to bylo možné“. Kde se vzala ta nenávist, zloba a pohrdání lidmi s jiným názorem? Kdo pochopí dnešní dobu, pochopí to, co se dělo koncem 30. let u nás i ve zbytku Evropy… Respektujme ústavní práva těch druhých (a zejména těch se kterými nesouhlasíme). Bez Ústavy nemáme stát a bez státu platí jediné právo – právo silnějšího.“
Naši britští partneři z The Free Speech Union porovnávali podmínky užívání platebních a crowdfunding platforem podle respektu ke svobodě slova. Výsledky jsou tristní. 4 ze 7 platforem získaly skóre 4/10 a nižší. Vyhověly jen Worldpay (8/10) a Stripe (7/10). Nedoporučují ani jednu crowdfunding platformu. Podrobnosti ve 20-tistránkové studii.
Flagrantní ukázka toho, že cenzura soukromých digitálních platforem nevychází z jejich rozhodnutí, ale děje se pod politickým tlakem – bohužel i ze strany Evropské komise a americké vlády Joe Bidena (předchozí vláda Republikánů byla proti tomu). „Snaha EU ovlivnit Twitter je na hlavu a špatně hned ve dvou rovinách. První se týká takzvaných dezinformací a nenávistných projevů. Přesnější a méně pokrytecký název pro to je cenzura. Ta je téměř vždy špatně, kromě pár jasně definovaných a všeobecně přijímaných případů, jako je např. dětská pornografie. Svoboda slova je jedním z největších výdobytků klasického liberalismu. Každý dokáže najít projevy, které považuje za lživé, odpudivé a odsouzeníhodné. Zavedená svoboda projevu tak chrání hlavně nás samé pro případ, že by se moci ujala ta „druhá strana“… Že by zrovna EU dokázala nějak efektivně bojovat proti dezinformacím, když ve většině ostatních oblastí se chová jako slon v porcelánu, je také směšné.“
Na Slovensku je situace s omezováním svobody projevu bohužel ještě horší. „Vláda posúva do parlamentu zákon, ktorý vyzbrojuje tajné služby proti médiám natrvalo. NBÚ bude môcť blokovať „škodlivý obsah“, resp. vypnúť online médiá, platformy aj stránky a účty. Za škodlivý sa považuje taký obsah, ktorý môže ohroziť záujmy SR. Pôvodné časové obmedzenia teda padajú… NBÚ v dôvodovej správe k zákonu tvrdí, že za hybridnú hrozbu sa považuje aj „radikalizácia politickej diskusie vo verejnom priestore“ alebo „zásadné zvýšenie nedôvery a napätia medzi rôznymi skupinami osôb v spoločnosti“. Asi netreba dodávať, že tieto dve pravidlá by sa dnes dali použiť proti každému, kto má jasné – a tým aj kontroverzné – postoje… Pravidlá sa dajú pod bezpečnostnými zámienkami zneužiť na umlčanie tých, ktorí prinášajú informácie z druhej strany konfliktu. Výsledkom môže byť autocenzúra novinárov. Ignorovanie dôležitých tém… Poslanci by asi urobili najlepšie, keby si vyžiadali presnejšie nastavenie pravidiel, za akých je možné zarezať „nebezpečné médiá“. Aby nehrozilo, že prvou obeťou tohto zákona bude pravda.“
Vystoupení zástupkyně OSN pro globální komunikaci Melissy Flemingové na Světovém ekonomickém fóru (WEF) „neříká jen, že OSN cenzuruje projevy ke změně klimatu. Naznačuje, že OSN spolu s WEF cenzuruje mnoho vědeckých diskusí, například na téma COVID-19, a že OSN v současnosti vytváří nástroje k cenzurování VŠECH dezinformací, které považuje za neužitečné pro „stabilní, pokojný, harmonický a JEDNOTNÝ svět“ Flemingová uvádí, že „OSN a její partneři z WEF provádějí cílená školení, aby si vytvořili ovladatelné opoziční vědce, lékaře a influencery sociálních sítí, kteří jim budou pomáhat v jejich globálních propagandistických kampaních organizovaných přes partnerství s korporátními médii a velkými technologickými společnostmi.“
„Twitter byl s CISA přímo personálně propojen. Členkou jeho poradního výboru pro kyberbezpečnost byla Vijaya Gaddeová, ex šéfka firemního oddělení pro právo, politiku a důvěryhodnost, což je eufemistické označení pro hlavní cenzorku. Musk ji okamžitě po koupi Twitteru vyhodil… Zástupci korporací jako Twitter, Facebook, Reddit, Discord, Wikipedie, Microsoft, LinkedIn a Verizon Media se před volbami v roce 2020 měsíčně scházeli se zástupci CISA, FBI a dalších federálních úřadů a řešili zacházení s dezinformacemi během voleb. Tyto schůzky dále pokračují… Vláda v podstatě vykonává nátlak na firmy, aby za ni hlídaly internet… DHS nikde přesně nedefinuje, co považuje za dezinformace. Navíc všeobecně přijímané pravdy se neustále mění… Soustavné konzultace a upozorňování ale také můžou působit jako nátlak.“
„Musk je liberál, ktorý väčšinu médií a sociálnych platforiem nahnal pred zrkadlo. A hneď im aj povedal, čo v ňom uvidia, keď prestanú klopiť zrak. Uvidia cenzorov a manipulátorov… Ukázal, ako to je s pojmom „liberál”. Za liberálov sa dlho označovali práve správcovia médií a online platforiem. Bol to pritom neuveriteľne trápny omyl. Lebo v skutočnosti sa z nich stal opak liberálov. V slobode – a špeciálne v slobode slova – vidia problém. A riešiť ho chcú cenzúrou. Vymazávaním tých, ktorých oni sami vyhlásia za „toxických“. Ich idey už dávno nie sú liberálne. Sú progresívne. A to je zásadný rozdiel. Liberál si ctí slobodu, polemiku, pestrosť, toleranciu, práva oponenta. Teda hodnoty, ktoré progresívec hodil do koša – v záujme veľkej prevýchovy spoločnosti pod vlajkou novej, progresívnej viery.“
„V skutočnosti tu nemáme spory o boj s dezinformátormi, ale niečo celkom iné. Spory o boj s manipulátormi. Novú politiku médií a sociálnych sietí definoval George Soros ešte za vlády Trumpa. Verejne vyzval na odchod Zuckerberga z Facebooku. Sorosovi sa nepáčilo, že firma nedostatočne reguluje (cenzuruje) používateľov. Naliehal na to, aby sa aj Facebook pridal k príkladu platforiem ako Youtube či Twitter, ktoré vzorne vymazávali údajný „toxický obsah“. Soros sa pritom nijako netajil motívom: cenzúra mediálneho obsahu bola podľa neho nevyhnutná na to, aby bol porazený Trump. A aby voľby vyhrali progresívci… Twitter, ako jeden z väčších hráčov, vybočuje z novej inkvizičnej politiky médií a sociálnych sietí. A progresívnym dozorcom ukazuje, že spravovanie verejného priestoru sa dá robiť aj inak. Liberálne. Muskova vzbura zákonite spustila alarm. Pretože uvoľňovanie obojkov a slobodné dýchanie môže byť nákazlivé.“
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Baku, 18. července 2022
Zatímco Evropané draze platí za uvázlou evropskou energetickou strategii, Moskva v polovině října navrhla „plynový uzel“ v Turecku u bran Evropy, aby se obešly západní sankce.
Zdá se však, že Moskvou požadovaný energetický uzel již začal v Baku. Ázerbájdžán nyní skutečně zaujímá důležité místo v evropském energetickém systému natolik, že předseda Evropské komise označil Ázerbájdžán (proruskou diktaturu podřízenou Ankaře) za „spolehlivého partnera“.
O čem to je ? EU podepsala v červenci 2022 dohodu o plynu s Ázerbájdžánem o zdvojnásobení dovozu zemního plynu v souvislosti se sníženým dovozem z Ruska. Ázerbájdžán se také etabloval jako tranzitní uzel ruské ropy do Evropy. Odborníci totiž neunikli rostoucímu rozporu mezi množstvím ropy vyprodukované v Ázerbájdžánu (klesající) a exportem do Evropy (rostoucí), a to natolik, že se jasně zdá, že ruská ropa vstupuje do ázerbájdžánského ropného systému, který zajišťuje její tranzit do Evropou přes Turecko.
Tato změna orientace evropských dodávek energie uvězňuje Evropu ve dvojí strategické a morální slepé uličce.
Strategická slepá ulička, protože systém mění účinek sankcí proti Rusku a brání Evropě v diverzifikaci dodávek energie. Je jasné, že Ázerbájdžán reexportuje ruskou ropu do Evropy a obchází tak embargo, o kterém bylo rozhodnuto na ruský dovoz. Nákup ázerbájdžánského plynu je jako nákup ruského plynu. Baku slouží jako trojský kůň pro ruský plyn a obohacuje se díky sankcím, které platí evropští spotřebitelé.
Tato konfigurace také přímo posiluje Turecko, které se chce etablovat jako prostředník mezi vklady na Blízkém východě a evropským trhem. K tomu se přidaly turecké projekty ve východním Středomoří, které způsobují napětí s Řeckem a Kyprem, dvěma členskými státy EU. Touto reorientací Evropa navzdory sobě podporuje mocenskou strategii Turecka, kterou nedávno znovu potvrdil prezident Erdogan, který zastává politiku územní expanze.
To vše také zpochybňuje diplomacii hodnot, o které se EU opírá. Nejenže vznik tohoto ázerbájdžánského centra anuluje politiku sankcí proti Rusku. Kromě toho však zakazuje EU zaujmout stanovisko proti zjevným útokům Ázerbájdžánu na práva jednotlivců svých spoluobčanů nebo proti nedávné vojenské agresi proti Arménii, která nicméně vedla k četným válečným zločinům, použití chemických zbraní a zabijákům. drony proti civilnímu obyvatelstvu. Je to tedy také morální slepá ulička, která se rovná financování diktatury a povzbuzování jejích imperialistických záměrů, která je pouze pračkou ruského exportu.
Jinými slovy, politicko-energetická slepá ulička je totální: Evropa nic nesankcionuje a zvyšuje svou závislost. Toto soukolí připomíná „Thukydidovu past“, kterou teoretizoval profesor Graham Allisson (Harvard). Popisuje konfiguraci, kdy dominantní moc, sevřená strachem a poháněná špatnými rozhodnutími, uvízne v rovnováze sil vyhrané vznikající mocností.
Evropa dnes čelí pasti Baku: tím, že chce sankcionovat mocnost na jejím prahu (Rusko), posiluje ostatní (Turecko, Ázerbájdžán) a oslabuje sama sebe. Aby se Evropa z této pasti dostala, musí naléhavě přehodnotit svou strategii.
Arverni jsou skupinou vysokých státních úředníků, ekonomů, vedoucích podniků a univerzitních profesorů.
Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.
Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. To je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.
Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jde totiž o porušení smluv.
Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců.
TV OTV – Internetová-spravodajská televízia, výlučne zameraná na politické dianie na Slovensku ale aj na dianie za hranicami Slovenska a to prostredníctvom:
rozhovory s politikmi,
štúdiové duely,
politické analýzy s odborníkmi v danej oblasti,
dokumenty,
ankety a podobne.
TV OTV – Internetová-spravodajská televízia, výlučne zameraná na politické dianie na Slovensku ale aj na dianie za hranicami Slovenska a to prostredníctvom:
rozhovory s politikmi,
štúdiové duely,
politické analýzy s odborníkmi v danej oblasti,
dokumenty,
ankety a podobne.
Uprostřed prohlubující se mezinárodní izolace Moskvy se analytik Miroslav Játro ve čtvrtek domníval, že USA možná budou muset čelit dlouhodobým důsledkům strategických změn v obchodních paktech mezi Čínou a Ruskem. „Jak Čína, tak Indie se při obchodování s Ruskem vracejí ke své vlastní měně. Celkový počet obyvatel těchto zemí je 2,7 miliardy lidí. Uvědomují si USA a jejich spojenci dlouhodobé strategické důsledky toho?“
Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika dostává údery sankcí uvalených mnoha zeměmi včetně USA, Čína se stala klíčovým hráčem poté, co se rozhodla vrátit se zpět ke své vlastní měně při obchodování s Ruskem.
Uprostřed prohlubující se mezinárodní izolace Moskvy se analytik Miroslav Játro ve čtvrtek domníval, že USA možná budou muset čelit dlouhodobým důsledkům strategických změn v obchodních paktech mezi Čínou a Ruskem. „Jak Čína, tak Indie se při obchodování s Ruskem vracejí ke své vlastní měně. Celkový počet obyvatel těchto zemí je 2,7 miliardy lidí. Uvědomují si USA a jejich spojenci dlouhodobé strategické důsledky toho?
Podle zpráv se Čína postavila proti sankcím uvaleným na Rusko ze strany Spojených států a Evropské unie a prohlásila, že bude nadále pokračovat v běžné obchodní spolupráci s Moskvou. „Čína a Rusko budou pokračovat v běžné obchodní spolupráci v duchu vzájemného respektu, rovnosti a vzájemného prospěchu,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin na pravidelné tiskové konferenci v Pekingu.
Dodal, že ekonomické sankce nejsou řešením problémů, ale vytvářejí nové. Požádal také, aby USA nepoškozovaly legitimní práva a zájmy Číny a dalších stran při řešení otázky Ukrajiny a jejích vztahů s Ruskem.
To je konkrétně poté, co se USA rozhodly zakázat určitým ruským bankám používání SWIFT, platebního systému používaného pro mezinárodní finanční transakce uprostřed probíhající války na Ukrajině. Západní vlády se snaží odstavit ruskou ekonomiku od globálního finančního systému, tlačí mezinárodní společnosti, aby zastavily prodej, přerušily vazby a vyhodily investice v hodnotě desítek miliard dolarů.
Je vhodné poznamenat, že Čína a Rusko se rozhodly snížit svou závislost na americkém dolaru před samotným rokem 2020. Od roku 2020 bylo pouze 46 % obchodu mezi těmito dvěma zeměmi zaznamenáno v americkém dolaru ve srovnání s 90 % v roce 2015 a dříve.
Čína a Rusko mají úzké dvoustranné obchodní vztahy. Podle zpráv zaznamenal obchod mezi Ruskem a Čínou v loňském roce nárůst o 35,9 % a celkový objem obchodu dosáhl 146,9 miliardy dolarů. Oba mají za cíl zvýšit celkový bilaterální obchod na 250 miliard dolarů do roku 2024, jak bylo odhaleno na okraj zimních olympijských her.
Olaf Scholz je Německý spolkový ministr financí. Předtím byl prvním starostou Svobodného a hanzovního města Hamburk. Olaf Scholz, který se narodil ve spolkové zemi Dolní Sasko, v letech 2007 až 2009 vedl spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí.
Berlin kancelář
Wilhelmstraße 97
10117 Berlin
Phone: +49 (0) 30 18 682-0
Fax: +49 (0) 30 18 682-4248
Olaf Scholz narozen 14. června 1958) je německý politik, který od 14. března 2018 působí jako spolkový ministr financí a vicekancelář pod kancléřkou Angelou Merkelovou. Jako starosta Hamburku byl ve funkci od 7. března 2011 do 13. března 2018, působil také jako úřadující vůdce Sociálně demokratické strany (SPD) od 13. února až 22. dubna 2018.
Scholz, který byl členem Spolkového sněmu v letech 1998 až 2001 a znovu v letech 2002 až 2011, byl ministrem vnitra Hamburku pod vedením primátora Ortwina Runda od května do října 2001 a generálním tajemníkem jeho strany pod předsedou a kancléřem Gerhardem Schröderem v letech 2002 až 2004. V letech 2007 až 2009 působil jako spolkový ministr práce a sociálních věcí v první velké koalici Merkelové a v letech 2000 až 2004 ve vůdčí osobě SPD v Hamburku a v letech 2009 až 2018.
Spolu s bývalou braniborskou státní zástupkyní Klarou Geywitzovou získal v prvním kole voleb v roce 2019 nejvíce hlasů pro nově zavedené dvojí vedení své strany [1], ale v následném útěku před vítězi Norbertem Walterem prohrál s 45%. -Borjans a Saskia Esken.
Dne 10. srpna 2020 ho předseda strany SPD nominoval jako kandidáta na kancléře pro federální volby v roce 2021 v Německu.
Čínské ministerstvo obchodu v sobotu oznámilo, že bude i nadále ukládat antidumpingové clo na dovoz bezešvých trubek z legované oceli ze Spojených států a Evropské unie.
Čína zavede pětiletá antidumpingová cla na trubky z legované oceli z USA, EU
Poslední opatření nabudou účinnosti v neděli a budou trvat pět let, uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
Vysokoteplotní a vysokotlaká legovaná ocel a bezešvé ocelové trubky se používají hlavně v superkritických a ultra nadkritických kotlích a potrubích pro parní vodu v elektrárnách.
Čína začala v roce 2014 na dovážené bezešvé trubky z legované oceli z těchto regionů ukládat antidumpingová cla v rozmezí od 13% do 14,1% z toho důvodu, že výrobky byly na čínský trh dodávány za dumpingové za ceny které byly nižší než tržní ceny.
bezešvé trubky z legované oceli
V květnu 2019 ministerstvo zahájilo závěrečné přezkumné šetření v reakci na domácí průmyslové aplikace a zjistilo, že takový dumping stále existuje.
Ministerstvo v přezkumu uvedlo, že pokud bude pětiletá antidumpingová opatření ukončena, může dumping v zemi z legovaných ocelí a poškození souvisejícího domácího průmyslu v zemi pokračovat nebo se znovu objevit.
Na základě výsledků šetření ministerstvo navrhlo pokračovat v provádění antidumpingových opatření, pokud je rozsah výrobků, na které se vztahují antidumpingová cla, v souladu s původním rozsahem v roce 2014.
Loni v červnu země zvýšila cla až desetkrát, zatímco přezkum probíhal, a tyto úrovně cel nyní zůstávají v platnosti.
Americkým společnostem včetně společnosti Wyman-Gordon Forgings byly uloženy povinnosti ve výši 101,0% až 147,8%, zatímco evropské firmy jako Vallourec Deutschland GmbH a Vallourec Tubes France budou podléhat clům ve výši 57,9 až 60,8 procenta, uvedlo ministerstvo obchodu na svých webových stránkách.
