Září, 2023 | Jsme místo, kde se o zítřku dozvíte již dnes

Německá vláda poskytne Mongolsku finanční prostředky ve výši 78 milionů EUR

Včera se v Ulánbátaru uskutečnila mezivládní jednání o rozvojové spolupráci mezi Mongolskem a Spolkovou republikou Německo.

Od přechodu Mongolska k demokracii a tržní ekonomice v 90. letech Německo soustavně podporuje sociální a ekonomický rozvoj Mongolska. V uplynulém období poskytla Spolková republika Německo více než 500 milionů EUR ve zvýhodněných půjčkách a grantové pomoci. Hlavním cílem německé bilaterální rozvojové spolupráce je podpora mongolského reformního procesu zaměřeného na vytvoření inkluzivní společnosti, zmírnění chudoby a zajištění udržitelného ekonomického rozvoje v souladu s Programem udržitelného rozvoje OSN.

V rámci pokračující bilaterální rozvojové spolupráce vláda Spolkové republiky Německo souhlasila s poskytnutím nejvyšší částky 78 milionů EUR v historii bilaterální spolupráce vládě Mongolska. V rámci výše uvedeného financování budou na financování národního programu prostřednictvím Globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií poskytnuty půjčky ve výši až 29 milionů EUR, které budou vynaloženy v sektoru zdravotnictví.

Projekty technické a finanční spolupráce budou realizovány zaprvé v oblasti udržitelného hospodářského rozvoje a vzdělávání a zaměstnanosti, zadruhé v oblasti klimatu a energetiky a zatřetí v oblasti biologické rozmanitosti a ochrany přírody. V rámci bilaterální spolupráce bude úsilí zaměřeno na průřezová témata, jako je boj proti korupci a zajištění rovnosti žen a mužů a komplexní opatření pro udržitelný rozvoj.

Zástupce mongolské vlády vedl státní tajemník Ministerstva hospodářství a rozvoje Mongolska I. Batkhuu, představitele vlády Spolkové republiky Německo vedl vedoucí Divize východních resp. Středoasijský region federálního ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Yannis Neophytou.

Vyměnily se názory na možnosti spolupráce mezi Mongolskem a Maďarskem

Manažerský tým mongolské burzy přivítal Dr. Mihalyho Pataie, viceprezidenta Maďarské centrální banky (Magyar Nemzeti Bank), člena Rady pro měnovou politiku a předsedu představenstva budapešťské burzy.

Během jednání obě strany prezentovaly informace o aktuální situaci a budoucích trendech na akciovém trhu a vyměnily si také názory na možnosti spolupráce.

Vznik a vývoj akciového trhu v Maďarsku lze vysledovat do 60. let 19. století, a když země v roce 1990 schválila zákon o cenných papírech, byly položeny principy moderního akciového trhu a budapešťská burza byla reorganizována. Jinými slovy, během setkání pan Mihaly Patai zdůraznil, že v novodobé historii kapitálových trhů Maďarska a Mongolska existuje mnoho podobností, takže budeme otevřeni další spolupráci a výměně zkušeností.

Vedení mongolské burzy představilo domácí akciový trh a vyjádřilo ochotu k výměně zkušeností.

Proč je Skandinávie rozdělena na 2 země, Norsko a Švédsko? Proč to nemůže být jedna země?

Skandinávie je obvykle vnímána jako tři země, součástí je i Dánsko. Skandinávský poloostrov je ale skutečně rozdělen mezi Švédsko a Norsko. Existují dlouhé a politické důvody, proč existují dvě různé země, ale stručná odpověď je, že jde o geografii. Konkrétně vodní cesty a hory.

Přemisťováním věcí lodí po řekách můžete přepravit mnohem více. Můžete se snáze spojit s lidmi, pokud žijí podél stejných vodních toků, místo abyste se museli pohybovat pěšky nebo na koni, zvláště když jim v cestě většinou překáží horské pásmo.

Proč je Skandinávie rozdělena na 2 země, Norsko a Švédsko? Proč to nemůže být jedna země?

Obyvatelé Skandinávie oddělují pohoří, zatímco voda byla historicky spojujícím krevním tokem ekonomiky, kultury a logistiky. Podobnost můžete vidět na mapě. Švédské vodní cesty tečou na východ do Baltského moře a Botnického zálivu, do jezer Vättern a Vänern nebo dolů do Kattegatt. Norské vodní cesty jdou na západ do Severního moře nebo na jih do Skagerak.

Ne mnoho vodních cest spojuje Švédsko a Norsko a tam, kde to dělají, jsou často novější změny hranic.

Takže za celou historií, politikou a tak dále je velký důvod. Norské vodní cesty míří na západ, Švédské na východ.

Ve skutečnosti má Finsko pro spojení se Švédskem spíše geografický důvod, protože sdílíme Botnický záliv, což je skvělý způsob, jak se navzájem propojit. Ale pak jsme spolu byli asi 700 let, zatímco Norsko a Švédsko byly spolu jen skoro 100, když vezmeme v úvahu Kalmarskou unii.

EDIT: Ano, podle nějaké definice by se tam vešly i části Finska a Ruska. Nemám tendenci je počítat. Mají na něm jen malou část a naprostá většina na něm není. Nejzajímavější část hranice je podle mého názoru podél skutečných Scandes a jsou to vodní cesty.

Daniel Radcliffe nosil 6 měsíců stejné oblečení, aby naštval paparazzi.

Daniel Radcliffe přišel se zábavnou strategií, jak frustrovat paparazzi, kteří byli neustále mimo divadlo, kde v Londýně vystupoval. Rozhodl se, že bude šest měsíců nosit stejné oblečení, skládající se z bundy na zip, klobouku a pod ní jiné košile, kdykoli odejde z divadla. Herec věděl, že fotografie, na nichž má na sobě stejné oblečení, budou redaktoři časopisů a novin považovat za méně hodnotné, kteří obvykle hledají svěží a rozmanitý obsah. Výsledkem bylo, že snahy paparazzi zachytit jeho exkluzivní záběry byly marné a jejich fotografie se staly nepoužitelnými. Danielovi připadalo zábavné vidět reakci paparazzi na jeho plán, protože bylo zábavné být svědkem jejich frustrace.

Proč je tak velká část norské populace soustředěna v oblasti Osla? Obvykle najdete takový vzorec osídlení pouze v „nedávno“ osídlených zemích, jako je Nový Zéland, Izrael, Austrálie, ale ne ve starých evropských zemích.

Existují tři hlavní důvody.

Velká část Norska je poměrně daleko na severu, kde je zemědělství omezeno na ústí řek a fjordy, zemědělské sezóny jsou krátké a půda je chudá.
Mnoho Norska leží vysoko ve skandinávských Alpách, kde jsou zemědělské sezóny ještě kratší a půda je ještě chudší.
Mnoho Norska mezi fjordy a vysočinou je víceméně vertikální, což je zatraceně nepraktické pro farmaření.
Proč je tak velká část norské populace soustředěna v oblasti Osla? Obvykle najdete takový vzorec osídlení pouze v „nedávno“ osídlených zemích, jako je Nový Zéland, Izrael, Austrálie, ale ne ve starých evropských zemích.

Většina norské populace se tedy soustředí na jih, kde funguje zemědělství, na pobřeží, kde můžete rybařit, a na Oslo a Bergen, kde můžete dělat obojí a obchodovat.
Většina norské populace se tedy soustředí na jih, kde funguje zemědělství, na pobřeží, kde můžete rybařit, a na Oslo a Bergen, kde můžete dělat obojí a obchodovat.

Jaká jsou dobrá města/vesnice pro dojíždění poblíž Osla v Norsku, kde jsou domy dostupnější a levnější než bydlení v Oslu?

Šel jsem domů nesčetněkrát během bezbožných hodin noci/rána, aniž bych se cítil ohrožen více než několikrát. Přesto mám pár zkušeností.

Žil jsem v Oslu 25 let (celý život) a jednou mě přepadli, ve stejné ulici, ve které jsem bydlel v Grünerløkka. To neznamená, že Grünerløkka je nebezpečná oblast, byla to jen kombinace skutečnosti, že bylo 3:30 ve všední den, byl jsem sám, rychle jsem chodil s mikinou a zdálo se mi nejisté, a byl rok 2009, doba, kdy nárůst trestné činnosti související s drogami v této oblasti. Co se týče přepadení, nebylo to ani nijak zvlášť brutální, byli tam 3 chlapi, jeden z nich mě praštil, já jsem upustil telefon a oni s ním utekli. Ani se nezdrželi, aby mi obtěžovali peněženku.

Při jedné příležitosti jsem byl také vystaven slepému násilí. Stál jsem před barem Møllers poblíž Torggata (dlouhá ulice s mnoha bary a kebabárnami v centru Osla) a mluvil s někým, když mi někdo poklepal na rameno. Otočil jsem se, chlápek řekl: „Raději si dej pozor“ a okamžitě jsem dostal zadek přímo přes levé oko. Pamatuji si, že jsem viděl hvězdy a krev na mých rukou, ten frajer někam zmizel. Kvůli výslednému řezu jsem musel dostat stehy.

Takže to je vše pro mé osobní zkušenosti, staly se, když mi bylo 16-17. Co říkají o Oslu? V podstatě říkají to, co by řekl každý, nevystavujte se nebezpečí a učiňte nezbytná opatření, která byste přijali v jakémkoli městě.

Pokud jste nezletilí, opilí bílí puberťáci, kteří se oblékají jako rádoby Eminem poflakující se po barech a pařící cigarety, samozřejmě se stanete cílem. Pokud jste starší a normálně se oblékáte a mluvíte, pravděpodobnost, že se vám něco stane, je minimální. Jen se drž dál od hloupých opileckých hádek a bude to v pořádku. Můj otec žije v Oslu už 30 let a nikdy se mu nic nestalo.

Jediné oblasti, od kterých bych se v noci držel dál, jsou Grønland a Tøyen a místa na „hangout“ ve východním cípu Osla, jako je nákupní centrum nebo stanice metra Stovner. Oblast hlavního nádraží v Oslu bych také nijak zvlášť nedoporučoval, i když za posledních několik let toto místo výrazně učinili přitažlivým pro feťáky, drogové dealery a všechny druhy pochybných jedinců.

Dobrými oblastmi Osla jsou všechny středozápadní a západní čtvrti, St. Hanshaugen, Ullevål, Majorstuen, Frogner, Vika, Uranienborg a Skøyen, vynikající bohaté čtvrti jsou Aker Brygge, Bygdøy a Holmenkollen

ID: 4010A Pronájem plně zařízeného bytu 2+1, 70 m2 Praha 1 – Nové Město, Ve Smečkách

Pronájem zařízeného bytu 2+1, 70 m2 ve 3. patře s výtahem v neoklasicistním domě v klidné jednosměrné ulici ústící na Václavské náměstí v úplném centru Prahy.

Byt sestává ze vstupní chodby, obývacího pokoje orientovaného do ulice, ložnice orientované do klidného vnitrobloku, koupelny, oddělené toalety.

Parketové podlahy, možnost telefonní linky a připojení na internet.

Dům ve kterém je nabízený byt je v atraktivní lokalitě doslova pár kroků od Václavského náměstí s rychlým přístupem ke všem třem trasám pražského metra.

V okolí veškerá občanská vybavenost: obchody, restaurace, parky, divadla, kina, obchodní centra, supermarkety, knihovna, základní školy, gymnázium a stanice metra „A“ a „C“ Muzeum. Byt je ihned volný.

Pronájem plně zařízeného bytu 2+1, 70 m2 Praha 1 – Nové Město, Ve Smečkách

Vladimír Stránský

Tel.: 608 11 44 11

Mobil: +420 608 11 44 11

E-mail: vladimir (at) atlas-reality.cz

Janáčkova filharmonie se představí v Polsku i ve Francii

Janáčkova filharmonie Ostrava před startem tuzemské sezóny pokračuje v koncertování v prestižních sálech evropských zemí, představí se v Polsku i ve Francii.

Janáčkova filharmonie Ostrava v Cavatina Hall, 11. února 2022 (zdroj Janáčkova filharmonie Ostrava)

Polská Cavatina Hall nebo prestižní pařížská Invalidovna, to jsou dvě z nejbližších zahraničních koncertních zastávek Janáčkovy filharmonie Ostrava. Přestože jubilejní 70. koncertní sezóna odstartuje pro tuzemské posluchače v ostravském Vesmíru až začátkem října, nejbližší zahraniční koncert JFO se uskuteční už ve čtvrtek 21. září od 19:00 hodin v sále špičkových akustických parametrů v Cavatina Hall. Na programu budou skladby L. van Beethovena či F. Liszta a orchestr se v blízké Bielsko-Białe vůbec poprvé představí pod vedením dirigenta Andrease Ottensamera. Další ze zahraničních koncertů čeká Janáčkovu filharmonii hned v říjnu, kdy se bezmála sedmdesátičlenný orchestr vydá do legendární pařížské Invalidovny.

K polské Cavatina Hall má orchestr Janáčkovy filharmonie velmi blízko, právě on totiž zbrusu nový a moderní koncertní sál se špičkovou akustikou minulý rok otevíral. „Je to vlastně trochu bizarní situace. Naše filharmonie dosahuje špičkových kvalit, ale v současné době působíme na domovské scéně v provizoriu a na vlastní koncertní sál teprve čekáme, zatímco Cavatina Hall vlastní filharmonii nemá, a tak jsme měli tu čest ji v únoru loňského roku otevřít,“ říká ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla. V jubilejní 70. koncertní sezóně se zde JFO navíc představí hned třikrát. „Už v tomto týdnu nás čeká koncert v sále pro tisíc posluchačů, který vyniká nejen skvělou akustikou, ale také moderním designem. Zatímco jsme při loňském otevření polský sál rozezvučeli tóny Sibeliova houslového koncertu d-moll s jednou z nejlepších houslistek své generace Alenou Baevou, a symfonickou básní Francesca da Rimini od Petra Iljiče Čajkovského, tentokrát jsme si pro polské publikum připravili skladby dalších tří hudebních velikánů – Beethovena, Brahmse a Liszta,“ upřesňuje Jan Žemla s tím, že se při zářijovém provedení Lisztova Druhého klavírního koncertu k orchestru připojí také korejský pianista Won Kim, kterého The New York Newsday označil za pianistu s ohnivým temperamentem a excelentní technikou. „Další dva koncerty odehrajeme v Cavatina Hall 10. listopadu tohoto roku, a pak také 14. ledna roku příštího,“ dodává Žemla.

Hned v říjnu čeká orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava další zahraniční zastávka, tentokrát ve francouzské metropoli, kde vystoupí v Katedrále sv. Ludvíka. „Katedrála v legendární pařížské Invalidovně je proslulá geniem loci tohoto místa spojeného se stovkami let francouzské historie. Zatímco do Francie se vracíme po čtyřech letech, přímo v této katedrále vystupovala Janáčkova filharmonie naposledy před více než třiceti lety a mezi hráči orchestru bychom našli jen pár pamětníků této události,“ vysvětluje Jan Žemla.

V samém centru francouzské metropole a bezprostřední blízkosti Eiffelovy věže, vystoupí JFO 12. října od 19:30 hodin. Koncert bude živě po celé Francii přenášet Radio France (Francouzský rozhlas). „Posluchačům se v rámci programu představí Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením dirigentky Aleny Hron, která v současnosti patří mezi nejperspektivnější zástupce nastupující generace českých dirigentů. S JFO spolupracuje pravidelně od roku 2022,“ doplnil Žemla.

Program koncertu je složený z nesmrtelných melodií skladatelů vážné hudby, které zazněly v celé řadě filmů, a to od úryvků ze 7. a 9. Beethovenovy symfonie až po melodie ze skladeb romantických autorů – legendární Mendelssohnův Svatební pochod, Largo z Dvořákovy Novosvětské, Wagnerova Jízda Valkýr z opery Valkýra, předehra k Tristanovi a Isoldě nebo Mahlerovo proslulé Adagietto z 5. symfonie. Chybět nebude ani Čajkovského Labutí jezero či úvodní téma ze Straussovy symfonické básně Tak pravil Zarathustra.

Janáčkova filharmonie Ostrava vystupuje v zahraničí pravidelně. Každý rok absolvuje mimo tuzemské sály až dvacet koncertů, čímž se udržuje v mezinárodním povědomí a nadále buduje dobré jméno jednoho z nejkvalitnějších orchestrů v Evropě. „Péče o naše mezinárodní renomé je součástí naší dlouhodobé strategie a bezesporu jednou z našich priorit,“ deklaruje Jan Žemla a zároveň dodává, že návraty do domácích podmínek s sebou nesou také značná dočasná úskalí. „Koncertování v těch nejlepších evropských sálech přináší díky kvalitním akustickým podmínkám posun ve výkonu orchestru a mimořádné hudební zážitky pro posluchače. Po návratech z takových koncertních sálů si ale o to intenzivněji uvědomujeme, jaká omezení naše provizorium ve Vesmíru, ve kterém máme působit do roku 2027, znamená,“ uzavírá ředitel JFO Jan Žemla.

Ani během letních měsíců orchestr JFO nezahálel. Pod vedením Aleny Hron a v čele se sopranistkou Veronikou Rovnou vyprodal nádvoří brněnského hradu Špilberk. V rámci koncertu, který byl zařazen do programu Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk, si mohli návštěvníci v historických kulisách hradu vychutnat operní árie a orchestrální skladby ze slavných děl českých i zahraničních autorů klasické hudby.

Podobný program představila JFO ještě na začátku září v Berlíně, když vystoupila na festivalu Viva la musica v Areně Gärten der Welt – jednom z největších berlínských parků, jehož amfiteátr pojme až pět tisíc posluchačů.

Zdroj: https://operaplus.cz/janackova-filharmonie-se-predstavi-v-polsku-i-ve-francii/

Libyjská krize: semeniště regionální nestability

Pozornost mezinárodního společenství vůči libyjské krizi se v poslední době snížila. Situace v Libyi ztratila svou formativní roli při ovlivňování vztahů mezi zeměmi v regionu. Klíčovým tématem pro severní Afriku je však nadále konflikt v Libyi.

Vyhlídky na politické urovnání libyjského konfliktu zůstávají nejasné a základní příčiny dvanáct let trvající krize nebyly odstraněny. Země si zejména udržuje vysokou úroveň politické a ekonomické roztříštěnosti v rámci libyjské společnosti. Zpožděné účinky pandemie Covid-19, globální potravinová krize a globální recese tyto problémy dále prohlubují. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje situaci v Libyi, je konflikt v Súdánu, který vypukl v dubnu 2023.

V blízké budoucnosti bude Libye nadále semeništěm nestability v severní Africe. Terorismus se ukazuje jako jeden z nejzávažnějších problémů takové nestability. Libye v současné době nemá jednotnou armádu ani bezpečnostní síly, což vytváří nejatraktivnější atmosféru pro nové teroristické aktivity. Občasné střety mezi Tripolisem a Tobrukem výrazně komplikují boj s terorismem.

Teroristické a extremistické skupiny nadále sužují Libyi. Teroristé z ISIS, Al-Káidy, Ansar al-Sharia a dalších organizací sídlících v Libyi představují hrozbu pro celý region. Teroristé, kteří byli v Libyi, využili vnitřní nestability v Mali a Burkině Faso a provedli v těchto zemích různé destabilizační útoky. Tunisko se také potýká s problémem infiltrace cizích ozbrojenců do hrabství, kteří s sebou na jeho území přinášejí zbraně. Například v březnu 2016 bojovníci ISIS vycvičení v Libyi napadli Tunisko a několik dní bojovali s tuniskými bezpečnostními silami. Kromě toho během několika posledních let teroristé sídlící v Libyi opakovaně prováděli teroristické útoky v Egyptě. Podle mluvčího prezidenta, velvyslance Bassama Radiho,

Další problém se týká libyjských bojovníků v sousedních zemích. Konkrétně v Mali vypukl v roce 2012 konflikt, který později ovlivnil střety v Čadu v roce 2019, do kterých byly zapojeny i libyjské milice. Súdánští žoldáci navíc bojovali na straně Libyjské národní armády vedené Chalífou Haftarem. V roce 2021 bylo v Libyi 11 tisíc žoldáků ze Súdánu. To znamená, že existuje možnost, že se tito súdánští žoldáci vrátí do své země, aby se zúčastnili nepřátelských akcí.

Pašování zbraní, přeshraniční obchod s drogami a obchod s lidmi také negativně ovlivnily země sousedící s Libyí. Po vypuknutí občanské války v Libyi v roce 2011 se zbraně z Libye rozšířily do Egypta, Tuniska, Súdánu a dalších afrických zemí. V roce 2023 se objevily zprávy o silách spojených s Chalífou Haftarem, které prodávaly palivo, stejně jako zbraně, střelivo a léky polovojenským jednotkám Sil rychlé podpory (RSF) v Súdánu, které tehdy bojovaly proti súdánské národní armádě.

Kirill Semenov:
Islámský stát v Africe: Pobočky a konkurence

https://russiancouncil.ru

Dopad situace v Libyi na subregion se však neomezuje pouze na bezpečnostní otázky. Libyjský konflikt podkopává dynamiku severoafrických ekonomik. V roce 2021 vydala Hospodářská a sociální komise OSN pro západní Asii zprávu, v níž uvádí, že libyjská krize spouští konflikty v dalších zemích kontinentu, což ovlivňuje celkový rozvoj jejich ekonomik. Rovněž poznamenal, že konflikt kromě negativního dopadu na regionální hospodářskou integraci brzdí cíle udržitelného rozvoje. Z ekonomického hlediska měl libyjský konflikt největší dopad na Tunisko, Egypt a Súdán. To platí zejména vzhledem k tomu, že Libye měla s těmito zeměmi před válkou silné obchodní, hospodářské a investiční vazby. Krize negativně ovlivnila i alžírskou ekonomiku.

Libyjská krize je tedy důležitým faktorem přispívajícím k regionální nestabilitě. Jeho dopad na subregion je primárně zakořeněn v léčbě terorismu, stejně jako v zapojení libyjských bojovníků do jiných konfliktů v severní Africe. Navíc ilegální obchod se zbraněmi pokračuje; jeho rozšíření do sousedních zemí Libye je faktorem, který ovlivňuje bezpečnost celého kontinentu. Kromě toho libyjský konflikt nadále negativně ovlivňuje rozvoj ekonomik sousedních zemí Libye.

Čo je skutočnou príčinou UPADAJÚCEJ SPOLOČNOSTI?