Cyklo-běh za Českou republiku bez drog 2018.

Více na www.televizezatec.cz nebo na facebooku televize OKplus Žatec

Informace o Cyklo-běhu Za Českou republiku bez drog 2018. Setkání na Magistrátu města Ostravy.
Informace o Cyklo-běhu Za Českou republiku bez drog 2018. Setkání na Magistrátu města Ostravy.

Návštěvy radnic i besedy ve školách mají naplánovány účastníci tradiční akce Cyklo-běh za Českou republiku bez drog.

Aktivisté 15. ročníku vyrazili v pondělí z Orlové. První zastávku měli v Havířově, kde navštívili magistrát. Pokračovali do Českého Těšína, Třince až do cíle ve Frenštátě pod Radhoštěm. Cíl cesty je po 1300 kilometrech v Praze.

Informace o Cyklo- běhu Za Českou republiku bez drog 2018. Jedna z účastnic týmu.
Informace o Cyklo- běhu Za Českou republiku bez drog 2018. Jedna z účastnic týmu.

Města, která tuto jízdu uvítají, se symbolicky připojí k myšlence být městem bez drog.

„Myšlenka je upozornit na to, že problém s drogami lze řešit, a to přes vzdělávání, aby se děti a mladí lidé dověděli, proč jsou drogy špatné. Oni vědí, že jsou drogy špatné, ale nevědí proč. Pokud to budou vědět, mohou změnit svůj názor, své předsudky a chování. Proto jsme jako základ pojali vzdělávání pomocí letáků, brožurek a přednášek, vysvětlil za organizátory Vlastimil Špalek.

CYKLO-BĚH ZA ČESKOU REPUBLIKU BEZ DROG 2018
CYKLO-BĚH ZA ČESKOU REPUBLIKU BEZ DROG 2018

Setkání s aktivisty byli přítomni také strážníci. „Jakýkoli počin, který má v této problematice smysl, je důležitý. Sami se aktivně zapojujeme do různých projektů,“ řekla Monika Krpelíková z Městské policie Havířov.

 

 

Odborníci chtěli dokázat, že dřevostavby jsou z pohledu požáru bezpečné

Skupina odborníků z oblasti výstavby dřevěných domů se dnes v Batizovcích pokusila dokázat, že dřevostavby jsou z pohledu vzniku požáru bezpečné. Podpálili dřevěný dům, který sami postavili, protože chtěli dokázat, že i takto vyrobené domy neshoří dříve než za 45 minut. „V tomto případě se jedná o dvoupodlažní dřevostavbu, hořelo i vrchní patro a ani po 45 minutách nebyla ohrožena střecha a stabilita stěn zůstala zachována,“ vysvětluje Anton Osvald z Fakulty speciálního inženýrství Žilinské univerzity.

Zmíněných 45 minut je daných legislativou. Jde o čas, který je nutný k tomu, aby si stavba zachovala stabilitu a celistvost, aby mohla sloužit dál a aby z ní lidé stihli včas odejít a hasiči včas přijít a uhasit ji. Legislativa v současnosti neumožňuje stavět na Slovensku dřevostavby vyšší než dvě podlaží. „Evropa je v tomto zatím nejednotná, máme domy, které v Německu slouží a jsou dokonce sedmipodlažní, dokonce jsem viděl vizi projektu výškové dřevěné stavby ve Vídni, která měla několik desítek podlaží. Na Slovensku je to tak, že můžeme stavět jen dvoupodlažní domy, chceme to změnit, protože dřevo je dobrý stavební materiál, dá se postavit nízkoenergetický dům, statika a ostatní technické systémy umožňují stavět i vyšší domy. Jedinou překážkou je právě legislativa v protipožární ochraně, „doplnil Osvald.

Dům v Batizovcích hořel přibližně hodinu a stavba si zachovala svůj stav. Po hodině požár hasiči uhasili, podle Osvalda by dům neshořel ani po delším čase, protože ohni by došlo palivo. „Pokus byl úspěšný, test dokázal, že dřevostavby jsou z pohledu vzniku požáru bezpečné. Zachovala se celistvost a stabilita toho domu. Vyhláška, která brání výstavbě vyšších dřevostaveb, má historickou kontinuitu, dnes je jejich technologie na jiné úrovni, než tomu bylo v minulosti, „zdůraznil Osvald. Dřevo je podle něj udržitelná surovina a možnost jeho využití ve stavebnictví je obrovská.

Při tomto testu se dohromady spojilo několik firem a institucí, které se zabývají výrobou materiálů na dřevostavby, nebo jejich samotnou výstavbou. „Naším cílem bylo imitovat reálný požár s iniciací 20 litrů benzinu, chtěli jsme dokázat, že dřevostavba má požární odolnost minimálně 45 minut. Chceme docílit legislativní změnu, aby se zvýšil podíl dřevostaveb ve výstavbě domů na Slovensku. Podle našich odhadů je to v současnosti na úrovni 10 procent ze všech staveb, zatímco v České republice je to 18 procent a v Rakousku 43 procent, „srovnává předseda sekce dřevostaveb Svazu zpracovatelů dřeva SR Igor Kuzma. Podle něj je výstavba dřevěných domů v zahraničí oblíbená právě pro menší energetickou náročnost, rychlost výstavby a třetí výhodou je nízká ekologická stopa.

Které nemovitosti vlastní firmy z daňových rájů na Slovensku? Viz seznam

Dosud se o schránkových firmách z daňových rájů hovořilo zejména v souvislosti se státními zakázkami. Ale jaké nemovitosti na Slovensku firmy či lidé s adresami v daňových rájích vlastní? Prvně zveřejňujeme kompletní seznam na základě dat.

Bonaparte Bratislava
Bonaparte Bratislava

Analýza organizace Transparency ukazuje, že firmy z daňových rájů vlastní na Slovensku nemovitosti celkově s plochou 300 tisíc metrů čtverečních. Je to zhruba pětkrát více než plocha, kterou k pronájmu nabízí bratislavský Aupark. Firem je momentálně podle údajů z katastru sto, z toho nejvíce papírově založených na Kypru, v Lichtenštejnsku, v Belize a na Seychelských ostrovech.

výhled z residence Bonaparte Bratislava
výhled z residence Bonaparte Bratislava

Pokud bychom počítali i fyzické osoby z těchto zemí, bylo by to až 1,3 milionu metrů čtverečních. Čili plocha dvě stě fotbalových hřišť. U osob velikostí výměry dominují majitelé sídlící v Monaku, na Kypru a na Novém Zélandu.

Které části Slovenska jsou nejvíce vlastněny firmami z daňových rájů s nejasným vlastnictvím? Nikoliv překvapivě je jich nejvíce v Bratislavě – až čtvrtina ze všech pozemků vlastněných společností z daňových rájů. V hlavním městě se jedná zejména o reality ve Starém městě.

residenční dům Bonaparte Bratislava
residenční dům Bonaparte Bratislava

Luxusní bydlení registrované na schránkové firmy
Výměrou největší nemovitostí vlastněnou z daňových rájů je shodou okolností budova, kde bydlí předseda vlády Robert Fico a ministr dopravy Ján Počiatek. Jde o komplex Bonaparte na Radvanský ulici na Hradním kopci. Oficiální ji podle katastru vlastní kyperská Enidez Holdings z Nikósie.

bonaparte-bratislava
bonaparte-bratislava

Byt na prvním patře zde přes svou firmu RWM corporation má i Roman Šipoš, šéf kanceláře předsedy vlády a bývalý šéf Úřadu pro veřejné zakázky. Další byt kousek vedle zde má i Verum sro, košický dodavatel léků do nemocnic, který měl v letech 2011-13 zisk za 1,9 milionu eur při tržbách za 10,8 mil. eur, tedy parádní ziskovou marži 18% (v posledním dostupném roce 2014 už spadl do ztráty).

Podobně zde bývají i dva bývalí městští politici SDKU: Branislav Zahradník, někdejší šéf dopravního podniku či STV a dnes zástupce starostky v bratislavské části Karlova Ves a Milan Cílek, ex-náměstek primátora Bratislavy.

Tři byty a osm parkovacích míst zde vlastní i firma Metis Consulting, která jinak vykazuje minimální činnost, opakované ztráty a podle účetnictví žije z prodeje pohledávek. Firmu vede Marek Turčan, jehož právnická minulost a několik obchody spojují s ministrem vnitra Robertem Kaliňákem.

výhled z residence Bonaparte Bratislava na Bratislavský hrad
výhled z residence Bonaparte Bratislava na Bratislavský hrad

Přes další kyperskou schránku zde byt vlastní i partner z J & T Igor Rattaj, přes slovenskou firmu zase kontroverzní Marián Kočner. Nebytový prostor tam přes svou firmu AMW má i rodina premiérova přítele Miroslava vyboh, který byl donedávna vyšetřovaný ve velké úplatkářské aféře při vojenském obchodě české vlády.

Řada dalších bytů je napsaných na právníků, přičemž je možné, že ty byty reálné vlastní lidé v pozadí.

Samotná kyperská Enidez Holdings je samozřejmě jen schránka. Formální ji vede 49-letá Cyperčanka Rena David, která je správkyní desítek dalších schránek. Jistý čas spravovala i firmu Juraje Širokého bit-studio. Slovenská protějškem Enidezu – tedy firma, která byty u nás prodávala klientům – je eseróčkách N-Bonaparte, kterou vlastní více vládním ministrem blízcí podnikatelé Ladislav Bašternák a Ivan Piterka. Ten první v komplexu vlastní tři byty a další je přímo na jméno Enidezu. Jeden byt si od Bašternáka (podle SME záhadně levně) pronajímá zmíněný premiér.

nenápadné bytovky
Několik dalších velkých bytovek v Bratislavě je ovládaných přes schránky. Buzzard Corp. z Belize vlastní obnovený dům na Brněnské 11 při Horském parku. Novostavbu na Ďurgalova 5-7, panelák Wolkrovej 5-9 či panelák na Pekníkova 13-19 v Dúbravke vlastní Okeanos Corporation ze Seychel.

V Petržalce je největší nemovitostmi vlastněnou firmou z rájů novostavba na Betliarska ulici 9 a 11. U nás ji nás prodávala Italy vlastněná eseróčkách Sladký dům. Papírově je ale podle katastru napsána na firmu Penry International z Panamy.
Firmy z rájů se ale nevyhýbají ani zbytku Slovenska. V Trnavě má ​​novostavbu na Koniarekova 23-26 na okraji centra kyperská Ledakia investments. Na Darna Corp. z Belize je napsána starší bytovky na Golianové 7 v Banské Bystrici. Apartmány v rázovitém Telgártu mají papírového majitele v 13 tisíc kilometrů vzdáleném atolu Majuro na Marshallových ostrovech.
Seznam, který jsme si zakoupili od katastrálního úřadu, najdete po kliknutí na tabulku níže. Nemusí být kompletní – schránky se mohou vyskytovat iv jiných zemích (Velká Británie či USA, které jako celek však daňovými ráji nejsou). A jde jen o vlastnictví v první úrovni – přímo firmami z rájů. V realitě mohou být majitelé z rájů ukrytí v řetězu přes slovenské schránky. Jejich zveřejnění by si však vyžadovala daleko více času a peněz, jak máme k dispozici.

Pokud si chcete vyhledat, kdo na těch adresách v našem seznamu bývá, nejjednodušší je to podle listu vlastnictví k nemovitosti ( „číslo LV“ v seznamu). To číslo zadáte do vyhledávače Úřadu geodézie spolu s lokalitou, a dostanete tak komplet výpis z listu vlastnictví.

Daně a anonymita
Důvody, proč někdo žijící na Slovensku kupuje nemovitosti přes schránky, jsou zpravidla dva. Skrýt skutečného majitele nebo ušetřit na daních díky nepřehledným vzájemných transakcím se slovenskými firmami. Nebo i jedno, i druhé.

Pokud Bašternák skutečně Bonaparte vlastní – kdo je za kyperským Enidezom se ověřit nedá – důvody zašívat se na Kypru budou nejdříve obchodní. N-Bonaparte se v letech 2012-14 vedlo podle finančních záznamů docela dobře, vydělal na komplexu 2,3 ​​milionu eur. Na dani z příjmů však státu zaplatila v té době 0,0007% tržeb – necelých 17 tisíc eur.

V horším případě může jít o proprání nelegálních peněz – to je častý případ obchodů ruského kapitálu s realitami v Londýně či New Yorku. Podle Financial Times až 90 tisíc parcel ve Velké Británii je vlastněným schránkový firmami. V obavách z pochybného ruského či čínského kapitálu britský předseda vlády David Cameron loni nařídil Národnímu úřadu katastru zveřejnit seznam nemovitostí vlastněných firmami z daňových rájů.

Ale jak vidno z tohoto seznamu na Slovensku, ne vždy se ke skutečnému vlastníkovi dá dopátrat. Lepší by bylo, kdyby mohl katastrální úřad žádat jméno skutečného vlastníka u firem z daňových rájů rovnou při zápisu.

Všechny strany se v předvolební kampani tváří, že s fiktivním sídlem firmy jsou jejich velkými nepřáteli. Jsme v Transparency zvědaví, jaké budou jejich skutky po volbách.