„Velká propast mezi zákonem a těmi, kterých se v Německu týká“

Bijan Moini
Bijan Moini

Ptáme právníků, co dělají. Dnes: Bijan Moini, vedoucí právního týmu GFF, který opustil svou práci v právnické firmě, aby mohl napsat román – a nyní je odhodlán chránit základní práva.

LTO: Dr. Moini, čím se živíš?

Dr Bijan Moini: Pracuji pro nevládní organizaci Společnost pro svobodná práva (GFF). To si dalo za cíl posílit základní a lidská práva prostřednictvím žalob. To znamená, že buď chodím k soudu sám, nebo koordinuji řízení, která občas začnou u specializovaných soudů, ale většinou mají za cíl změnit porušování základních práv před Spolkovým ústavním soudem (BVerfG) nebo Evropským soudním dvorem (ESD).

Původně jste byl tři roky právníkem v berlínské obchodní advokátní kanceláři. Pak jste rezignoval. Jak to?

Práce komerčního právníka mě chvíli bavila a také mě motivovala, ale jakmile jsem se do práce opravdu dostal, prostě jsem cítil, že tomu něco chybí. Nejlepší způsob, jak to popsat, je pravděpodobně „význam“. Pak jsem dostal nápad na román. To jsem nemohl napsat, když jsem pracoval – a to byl vítaný důvod k rezignaci v roce 2017.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

V roce 2019 jste pak vydali tento román „Krychle“. Za to jste obdržel několik ocenění. Další knihy následovaly v letech 2020 a 2021. Jak jste se dostal k psaní?

Vlastně to mělo něco společného s mou prací v advokátní kanceláři. V té době jsme se zabývali legální technikou – a já se ptal: Co lidem zbude, když stroje v budoucnu nebudou fungovat jen mechanicky, ale i intelektuálně?

Tak jsem přišel s myšlenkou, na které je založen můj román, totiž uzavřít novou společenskou smlouvu: úplná transparentnost výměnou za všestrannou péči. Všechna představitelná data o lidech proudí dohromady v „kostce“, řídí vše a všechny – a takto dosahované zisky efektivity generují obživu obyvatel. Základní myšlenka mě natolik zaujala, že jsem vysvětlil dopad této nové smlouvy na všechny úrovně společnosti. A pak, když jsem přišel s hlavní postavou, měl jsem pocit, že ten román prostě musím napsat.

„Byl jsem první plně zaměstnaný právník v týmu GFF“

Inspirovala vaše tvorba i vaše další knihy?

Mohl jsi to říct. Ve své knize „Naše právo. Co je za zákony“ vysvětluji, jak vlastně zákon vznikl – a co z něj získáváme. Díky své práci na GFF jsem si všiml, jak velká je propast mezi zákonem a těmi, kterých se to týká, protože je těžko srozumitelné a jinak těžko dostupné. Součástí mé práce v GFF je vysvětlovat, proč na našich případech záleží. „Naše dobré právo“ je pokusem zprostředkovat naše právo v principu – zábavnou formou, aby se ho lidé naučili oceňovat.

Jak jste se vlastně na GFF dostal?

Poté, co jsem odstoupil z firmy a napsal svou knihu, chtěl jsem své právní znalosti dobrovolně věnovat něčemu, co stojí za to. Poté jsem se dostal do kontaktu s Malte Spitz, který – tehdy také na dobrovolné bázi – spoluzakládal a řídil GFF a nyní je jeho generálním tajemníkem.

Podpořil jsem jeho a představenstvo Ulfa Buermeyera právními posouzeními a poté jsem koordinoval svůj první velký případ, ústavní stížnost proti pravidlům o zahraničním sledování Federální zpravodajskou službou (BND). V květnu 2020 BVerfG prohlásila nařízení, která jsme napadli, za protiústavní .

Když bylo jasné, že GFF buduje tým na plný úvazek, dostal jsem dotaz, zda bych tam nechtěl začít jako právník – a tak jsem se stal prvním právníkem na plný úvazek v týmu GFF. Od podzimu 2021 vedu právní tým, který v současnosti tvoří osm plně kvalifikovaných právníků.

GFF si stanovil za hlavní cíl posílení základních práv. jaké jsou vaše priority?

Pokrýváme široké spektrum, ale zaměřujeme se na svobodu projevu a shromažďování, sociální rovnost, ochranu před diskriminací a – to je moje osobní zaměření – ochranu před státním dozorem. Zajímají mě všechna témata spojená s digitalizací a jejími dopady na svobodu – ze strany státních i soukromých aktérů. Zajímám se zejména o možnosti, které mají velké IT společnosti, aby zaznamenávaly, načítaly a manipulovaly s lidmi, a o důsledky, které to má pro samotné lidi, ale také pro společnost a demokracii jako celek.

„Mám pocit, že vlastně něco v naší společnosti vylepšuji“

Jak GFF vybírá případy, ve kterých žalovat?

Máme katalog kritérií se dvěma kritérii, která vyčnívají: Na jedné straně musí mít případ obecný význam, to znamená, že se musí týkat právního problému, jehož objasnění bude prospěšné mnoha lidem. To je zásadní rozdíl oproti advokátním kancelářím, které si samozřejmě berou i jednotlivé případy, které právo nerozvíjejí.

Na druhou stranu musí mít případ obecně dobré vyhlídky na úspěch. Cokoli jiného by bylo z dlouhodobého hlediska frustrující a bylo by obtížné to vysvětlit našim členům a dalším dárcům.

Existuje také mnoho dalších faktorů, jako jsou náklady na případ a naše kapacity.

Co máš na své práci nejraději?

Zejména ve srovnání s mým posledním zaměstnáním mám pocit, že vlastně v naší společnosti něco zlepšuji – to mě nesmírně motivuje.

Líbí se mi také různorodost činností: Na jedné straně pracuji striktně na právním základě a píšu či reviduji podání, ale na druhé straně také koordinuji naši práci s dalšími nevládními organizacemi nebo vedeme jednání s klienty. Častěji také komunikuji s tiskem a vysvětluji naše případy veřejnosti.

A náš tým mladých, motivovaných, kreativních lidí je prostě skvělá zábava.

A co se ti nelíbí?

Bojujeme o financování naší práce – jako nevládní organizace jsme závislí na darech. To nás samozřejmě omezuje. Zatímco hodnota, kterou vytváříme, je významná, není peněžní. Tak funguje kapitalismus.

„Musíte být schopni zprostředkovat případy“

Co všechno musíte pro svou práci umět – kromě práva?

Nestačí psát brilantní slipy a pracovat v kanceláři. Spíše musíte umět vysvětlit potenciálním klientům, partnerským nevládním organizacím, podpůrným členům a veřejnosti, proč je to, co děláme, důležité.

Je také užitečné, pokud rozumíte politickým souvislostem a máte již zkušenosti v nevládním sektoru, například prostřednictvím stáží nebo stáží. GFF má také pravidelně čtyři až pět stážistů a dva nebo tři stážisty.

Píšete raději knihy nebo ústavní stížnosti?

Rozhodně preferujte knihy, protože toho můžete prožít mnohem více. Ústavní stížnost musí mít určitou formu a splňovat jasně stanovené náležitosti. Ústavní stížnosti jsou skutečná práce, psaní knih je také práce, ale mě to prostě baví víc.

Jste mimo jiné právníkem GFF, autorem a členem Mediální rady mediálního úřadu Berlín-Brandenburg. Jak to všechno děláš?

Kousek po kousku – všechno najednou nefunguje. Nějak to vždycky klapne, ale protože mám děti, pracuji často pozdě v noci. Je to hodně práce, to ano, ale jsem do toho zapálená – a stojí to za to.

„Chtěl bych být jeden den soudcem Spolkového ústavního soudu“

Jaký je váš vrchol roku?

Kromě porodu našich dvojčat před půl rokem, řízení proti bavorskému zákonu o ústavní ochraně . V dubnu s námi BVerfG do značné míry souhlasilo. V důsledku toho musí spolkové země a federální vláda zásadně revidovat příslušné zákony na ochranu ústavy, včetně přenosových pravomocí úřadů, aby byl zaručen požadavek oddělení policie a zpravodajských služeb.

S kým byste si chtěli na jeden den vyměnit role?

Rád bych si vyměnil role se soudcem u Spolkového ústavního soudu, abych viděl, jak tam přijímají naše stížnosti a co můžeme v budoucnu udělat lépe, abychom byli ještě více vyslyšeni. Ale pokud na to stačí jeden den…

Naše oblíbená závěrečná otázka: Máte doporučení na nějakou knihu, film nebo podcast?

Myslím, že německá série „Souls“ je skvělá. Jedná se o mysteriózní sérii, která si pohrává s tématy, jako jsou časové smyčky a znovuzrození. Vlastně nejsem příznivcem německé produkce, ale dramaturgie, postavy a napětí této série jsou opravdu povedené.

Více o dr Bijana Moiniho a jeho práci na GFF můžete slyšet v kariérním podcastu LTO Something Right .

Pronájem rodinného domu 4+1, 149 m2 Nučice – Praha západ

Pronájem nezařízené novostavby rodinného domu 4+1, 149 m2 situovaného v klidné rezidenční zástavbě. Dům je nezařízený – nábytek na fotografiích patří předchozímu nájemci, foceno v době, kdy dům ještě obýval předchozí nájemce. V domě jsou 3 ložnice, 2 koupelny, dům má garáž a zimní zahradu. Koupelna v prvním patře s dvěma umyvadly, rohovou vanou, WC a bidetem. Zahrada za domem má plochu 340 m2, z obývacího pokoje vstup na terasu se zámkovou dlažbou. Vybavená kuchyňská linka s myčkou, mikrovlnkou, troubou a sklokeramickou varnou deskou. Majitel si nepřeje psa většího než 5kg, jedna kočka nevadí, více koček majitel nechce. Veškerá občanská vybavenost v místě (Lidl, potraviny, farmářské produkty, restaurace, služby, MŠ, ZŠ, jesle), výborná dostupnost autem, autobusem i vlakem (20 minut na Smíchovské nádraží nebo Masarykovo nádraží, 8 minut na metro B Zličín, 20 minut na metro A Motol). Pár minut jízdy do OC Metropole Zličín. Dům je vytápěn elektřinou. Poplatky cca 7000 Kč elektřina, 800 Kč vodné, 350 Kč internet. Majitel je ochoten dům pronajmout pouze jedné rodině a nesouhlasí s pronájmem dvěma párům, partě přátel a podobně. Majitel požaduje při podpisu nájemní smlouvy složit jistotu ve výši jednoho měsíčního nájmu. Zájemce bere na vědomí, že realitní kancelář účtuje provizi ve výši jednoho měsíčního nájmu + 21 % DPH za zprostředkování pronájmu. Dům je možné uvolnit od 1. ledna nebo 1. února 2023 (dle dohody). Prohlídky možné dle dohody.
Zdroj: https://www.atlas-reality.cz/pronajem/domy/449837-7332-pronajem-rodinneho-domu-4-1-149-m2-nucice-praha-zapad

Vladimír Stránský

Vladimír Stránský

 Tel.: 608 11 44 11
 Mobil: +420 608 11 44 11
 E-mail: vladimir (at) atlas-reality.cz

Rozhovor s Ing. Vladimírem Štěpánem o energetické krizi a ekonomickém kolapsu


„Každý den, kdy je tu tahle naše vláda, nás stojí miliardy a možná desítky miliard korun. Musí pryč, ale okamžitě musí pryč,“ říká expert na energetiku Ing. Vladimír Štěpán v rozhovoru, který rozkrývá principy sučasné energetické krize a systém prorůstání energetických koncernů do řízení státu. Již koncem loňského roku apeloval Štěpán na předchozí vládu, aby řešila ceny energií. Jakožto člověk, který se energetice na vysoké úrovni profesně věnuje desítky let a dojednával i kontrakty na dodávky energií pro několik evropskcýh zemí, doporučuje zastropovat cenu elektřiny na hodnotě 100 eur za MWh u výrobce.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

Vláda zvolila cestu zastropování na mnohem vyšší ceně, navíc u odběratele. „Vytvoří tady super ČEZ se ziskem 100 miliard a masu firem a obyvatelstva, které zkrachují a přijdou o domy, protože to nezaplatí. K tomu zatíží státní rozpočet, protože tak, jak je to postavené, musí dodavatelům doplácet mezi zastropovanou cenou a cenou na burze,“ vysvětluje Štěpán s tím, že zařídit zastropování ceny elektřiny na 100 eurech u producentů je otázkou jednoho měsíce, když je k tomu vůle. Postup vlády podle něj není výsledkem neschopnosti, ale realizací promyšlené strategie, jak občany ČR zbavit majetku. Celý ekonomický kolaps je navíc zabalen v plášti, který zahrnuje cenzuru a dezinformace v mainstreamových médiích, která vlastní „oligarchové“ propojení s politiky. „Naši vládu zavřou na základě zákonů, které oni si vydali proti dezinformátorům, protože to oni dělají, oni šíří dezinformace, oni omezují demokracii, oni omezují svobodu, oni patří na ten seznam,“ komentuje.

Rozhovor s diplomatem a politologem prof. Petrem Drulákem o aktuální zahraniční politice ČR

„Pokud máte vládu, která neumí uskutečňovat národní zájem, tak ona musí čas od času ukázat nějaké výsledky. Nemohou ukázat nic reálného, protože v zahraniční politice nedosáhli vůbec ničeho, v evropské politice nedosáhli vůbec ničeho, tak dělají levná gesta. Jako je fotka Putina v pytli na mrtvoly na budově ministerstva vnitra. Pro mě jsou jejich gesta buď prázná, nebo nechutná,“ říká v rozhovoru politolog a expert na mezinárodní vztahy prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D. Zahraniční politikou Fialovy vlády není překvapen, protože od ní měl dle svých slov od začátku minimální očekávání už podle personálního obsazení postů premiéra, ministra zahraničí, ministryně obrany, kteří nemají zahraničně-politickou zkušenost.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

Kritiku směřuje profesor Drulák i na další ministry, konkrétně ministra vnitra a nedávno do médií uniknuvší návrh chystaného zákona proti šíření dezinformací. „Každý soudný člověk, když si to přečte, tak může říct jedině, že je to pokus o návrat do totality. Jediné, s čím se tam dá souhlasit, je, že dezinformátor se velmi těžko definuje. Pokud by ho ti předkladatelé definovali, tak by tam samozřejmě museli na prvním místě zařadit ministra vnitra a další vysoké státní představitele, kteří zásadním způsobem posouvají a manipulují informace. To ale není smysl toho zákona. Smysl je umlčovat ty, kdo budou argumentovat z jiných pozic a ukazovat, že realita je jiná než jak tvrdí ta oficiální pravda, patrně dneska už Pravda s velkým P,“ komentuje.

Rozhovor s bezpečnostním expertem Davidem Bohbotem

Jak se člověk, který se narodil a vyrůstal v Izraeli za válečného stavu, dívá na současnou bezpečnostní situaci České republiky a jejích obyvatel? „Přesně v téhle situaci jsme měli šanci ukázat, že máme svoje názory, svoji strategii. Kde je naše strategie? Neexistuje. … To já jako člověk, který se narodil v Izraeli, nemůžu akceptovat. Během pár měsíců jsme se změnili z jedné z nejbezpečnějších zemí na světě v zemi, které reálně hrozí útok. … Ale ještě není pozdě, ještě se dá hodně udělat. Není důvod, abychom byli kvůli Ukrajině v ohrožení. Podívejte se na celý obraz a dívejte se dopředu, co můžete udělat lépe,“ komentuje a vyzývá směrem k vládě. V rozhovoru se věnujeme i dalším bezpečnostním tématům, jako je individuální obrana, připravenost se bránit. Řeč je také o životním optimismu a naději.

Američtí spotřebitelé se musí připravit na další zdražování plynu. Tady proč – a kdo za to může

Zatímco se Kalifornie energicky pokouší dekarbonizovat státní ekonomiku, někteří v Sacramentu se obávají, že plán čelí hrozící hrozbě: astronomickým cenám plynu, které by mohly podnítit masivní odpor veřejnosti.

Státní mandát postupně ukončí prodej nových automobilů s vnitřním spalováním a lehkých nákladních vozidel do roku 2035. Maloobchodní cena benzínu pravděpodobně poroste, protože rafinerie a další hráči v oboru se snaží maximalizovat zisk, než poptávka po produktu odezní.

Kalifornská energetická komise problém vyšetřuje a 29. listopadu v této záležitosti uspořádala celodenní slyšení.

Spojené státy americké mají svou první plně elektrickou čerpací stanici
Spojené státy americké mají svou první plně elektrickou čerpací stanici

Sázky jsou vysoké. „Pokud to pokazíme, ať už jde o ceny benzínu nebo elektrické zatížení [z elektrických aut], které převyšuje nabídku, zatemní to celý energetický přechod,“ řekl komisi profesor UC Berkeley Severin Borenstein.

Borenstein, který po desetiletí studoval ceny energií, připomněl debakl z let 2000-01, kdy Kalifornie skvěle zpackala svůj agresivní pokus o deregulaci elektřiny. Rozsáhlé výpadky způsobily ekonomický rozvrat, protože společnosti jako Enron systém využívaly ve svůj finanční prospěch. Konečný výsledek: Stát ustoupil od deregulace elektřiny.

čerpací stanice ve Spojených státech
čerpací stanice ve Spojených státech

Borenstein navrhl, že rafinerie benzínu, distributoři a maloobchodníci mohou hrát hry na formování trhu, legální nebo jiné, a že to stát musí prošetřit. Není jasné, zda tak učiní kalifornští politici.

Guvernér Gavin Newsom mezitím vyzval ke zvláštnímu zasedání, které začíná v pondělí, aby se zvážilo „trest za krácení zisku“ v reakci na prudké nárůsty cen benzínu.

Stát čelí křehké rovnováze, protože ve skutečnosti likviduje průmysl benzinových rafinérií v Kalifornii.

Letos Kaliforňané spálí asi 15 miliard galonů benzínu. Energetická komise předpovídá, že do roku 2030 klesne na 8 miliard a do roku 2040 na méně než 2 miliardy.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

V roce 2035 ale bude na silnicích stále 16 milionů benzinových a naftových aut, předpovídá stát. Nikdo si není jistý, kolik řidiči zaplatí na pumpě.

Toto téma zarámoval místopředseda komise Siva Gunda, když zahájil slyšení o ceně plynu postřehem a přiznáním: „Mnozí z nás budou jezdit v benzínových autech ještě hodně dlouho, včetně mě, který jsem tam vjel. dnes ráno benzínové auto.“

Jeho komentáře zdůrazňují zřejmou realitu: Zatímco vysoké ceny plynu nejvíce poškozují chudé a dělnickou třídu, všichni Kaliforňané – bez ohledu na jejich politickou orientaci – nemají rádi vysoké ceny plynu. Výzkum ukazuje, že drahý benzín nutí některé lidi ke koupi elektromobilů .

„Kalifornská prémie“

Ceny benzínu ve státě byly na vrcholu nebo blízko vrcholu v zemi po celá desetiletí. Základní důvody jsou dobře známy. Kalifornské daně na benzin jsou vyšší a stát vyžaduje speciální druhy benzinu, aby snížil znečištění. Rafinérie navíc platí dodatečné náklady na trhu s povolenkami na emise uhlíku. Izolace státu od většiny rafinérského trhu, soustředěného podél Mexického zálivu, také zvyšuje náklady.

Počínaje rokem 2015, kdy státní zákonodárný sbor vytvářel svá přísná pravidla pro snižování emisí skleníkových plynů, začala dramaticky stoupat takzvaná kalifornská prémie na ceny plynu.

Cenový rozdíl se ten rok výrazně prohloubil poté, co velký požár v ropné rafinérii v Torrance poslal ceny mnohem výše. Ceny zůstaly vysoké i poté, co se rafinérie vrátila do provozu.

V současné době jsou podle AAA průměrné ceny plynu v Kalifornii přibližně 5 USD za galon ve srovnání s přibližně 3,50 USD ve všech státech. Koncem léta, jak každý kalifornský řidič dobře ví, ceny benzínu přesáhly 6 dolarů – a na některých místech 8 dolarů – mnohem vyšší než v jiných státech.

Rafinérský průmysl obviňuje vysoké náklady z drahé regulace. Kritici ropného průmyslu, včetně Newsom, obviňují to, co nazývají neočekávané zisky a zdražování.

Pravda je na obou stranách. Otázkou je, co s tím.

Tržní ceny nebo zdražování?

S nástupem mandátů pro elektrická vozidla do roku 2035, kdy bude zakázán prodej nových aut na plyn nebo naftu, se poptávka po těchto palivech dramaticky sníží, hluboko se sníží zisky rafinérií a nakonec uvízne jejich těžká průmyslová aktiva.

Mají všechny pobídky k tomu, aby udrželi ziskové marže tak vysoko, jak to trh a politika dovolí, aby maximalizovali návratnost svých investic, než jejich podnikání klesne a nakonec zanikne. A zisky z podnikání nejsou v rozporu se zákonem.

S poptávkou bude klesat i počet čerpacích stanic, což poskytne další příležitost ke zvýšení ziskových marží. Majitelé čerpacích stanic již plánují skončit s podnikáním a prodat své nemovitosti, protože ekonomika elektrických vozidel nabývá na síle. Los Angeles a další města Kalifornie zakázala výstavbu nových čerpacích stanic , což dále omezuje dodávky.

Tváří v tvář této realitě se z slyšení energetické komise z minulého týdne vynořily dva tábory: ti, kteří chtějí omezit zisk rafinerií, a ti, kteří chtějí více informací, aby zjistili, zda jsou porušovány antimonopolní zákony nebo zákony o obchodních podvodech.

Jamie Court, prezident Consumer Watchdog, vyzval k omezení zisku, který by podle něj zabránil cenovým špičkám, jaké letos v létě postihly motoristy. Má spojence v Newsomu.

I když je překračování cen právním pojmem, který se vztahuje na zvyšování cen konkrétně během vládou vyhlášeného nouzového stavu, hovorově se stal pojmem, který se překládá jako „nespravedlivě drahé“. Newsom k dnešnímu dni dosud nepředložil žádné podrobnosti o svém plánu na trest za hloubení, který by byl předmětem debaty a hlasování v zákonodárném sboru.

Pokud jde o ty, kteří na slyšení volali po dalších údajích z odvětví, bez upozornění na plánované a neplánované odstavení rafinérií, povaha informací, které hledali, byla vágní.

Na dotaz státní senátorky Monique Limon (D-Santa Barbara), jaké údaje by byly užitečné, analytik politiky Kalifornské energetické komise Quentin Gee řekl, že komise „se v tomto bodě drží trochu více na obecné stránce“.

Borenstein však nabídl nápad: navrhl nový vládní orgán s pravomocí předkládat informace, aby zjistil, co se děje na „dolním“ trhu, kde se benzín stáčí do kamionů, dodává se do podzemních nádrží na čerpacích stanicích a pak se čerpá. do vozidel lidí.

Řekl, že jeho analýza ukazuje, že dvě třetiny kalifornského prémie, nad rámec státních daní a dalších dobře známých faktorů, pochází z downstreamu a více informací ukáže, zda je systém hraný.

Ve skutečnosti státní zástupce v roce 2020 podal obvinění z obchodního podvodu na dvě velké společnosti obchodující s benzinem a obvinil je z tajných dohod o manipulaci s cenami.

Borenstein dal jasně najevo, že neví, zda se to děje, ale řekl, že je důležité, aby se navazující trh stal transparentnějším.

A co rafinéři? Pět společností kontroluje 97 % státní rafinérské kapacity – Chevron, Marathon, Valero, PBF a Phillips 66. Všechny byly pozvány na slyšení a všechny to odmítly.

Catherine Rehies-Boyd se zúčastnila. Vede průmyslovou skupinu Western States Petroleum Assn. Slíbila, že bude s komisí spolupracovat při přípravě své zprávy o cenách benzínu, která má být dokončena na konci roku 2024 – s množstvím slyšení a příležitostí k účasti veřejnosti naplánované do té doby.

Nejvyšší soud Spojených států rozhodne, zda křesťanský majitel firmy může odmítnout svatby homosexuálů

Nejvyšší soud rozhodl těsně před čtyřmi lety v případu pekaře z Colorada, který se postavil proti sňatkům osob stejného pohlaví. Od té doby se soud stal konzervativnějším.
Nejvyšší soud rozhodl těsně před čtyřmi lety v případu pekaře z Colorada, který se postavil proti sňatkům osob stejného pohlaví. Od té doby se soud stal konzervativnějším.

Nejvyšší soud si v pondělí vyslechne argumenty o tom, zda má konzervativní křesťanský majitel firmy právo prvního dodatku odmítnout pracovat s páry stejného pohlaví, které plánují svatbu.
Sporný je návrhář webu v Coloradu, který tvrdí, že má právo na svobodu slova ignorovat státní antidiskriminační zákon a odmítat homosexuální páry hledající její služby.

Dvacet dva států včetně Kalifornie vyžaduje, aby podniky otevřené veřejnosti poskytovaly plné a rovné služby všem bez ohledu na rasu, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientaci.

Ačkoli vrchní soud v minulosti podobné spory projednával, neprohlásil, že majitelé podniků se silným náboženským přesvědčením mají ústavní právo diskriminovat svatby osob stejného pohlaví.

Nejvyšší soud Spojených států
Nejvyšší soud Spojených států

V posledních letech Alliance Defending Freedom, advokátní skupina se sídlem v Arizoně, podpořila sérii soudních sporů jménem křesťanů v byznysu, kteří se odmítají účastnit svateb homosexuálů. Patří mezi ně pekař svatebních dortů, svatební fotograf, květinář a nově i návrhář webových stránek.

Lorie Smith říká, že by ráda rozšířila své podnikání v oblasti navrhování webových stránek o svatby, ale pouze pokud si může být jistá, že nemusí pracovat s párem stejného pohlaví. Zažalovala o takové právo a prohrála před federálním soudcem a 10. obvodním soudem v Denveru.

Soudci v únoru odhlasovali její odvolání v případu 303 Creative vs. Elenis a rozhodli, zda porušuje klauzuli o svobodě slova prvního dodatku, která „přinutí umělce mluvit nebo mlčet“.

Její právníci argumentují, že neusiluje o právo diskriminovat gaye v každém případě, ale chce pouze právo vyhnout se požadavku – podle jejího názoru – vyjádřit podporu sňatkům osob stejného pohlaví, která jsou v rozporu s jejím náboženstvím.

„Je ochotna vytvořit vlastní webové stránky pro kohokoli, včetně těch, kteří se identifikují jako LGBT,“ napsali ve svém prohlášení, „za předpokladu, že jejich poselství není v rozporu s jejími náboženskými názory. Nemůže však vytvářet webové stránky, které propagují zprávy v rozporu s její vírou, jako jsou zprávy, které schvalují násilí nebo propagují sexuální nemorálnost, potraty nebo manželství osob stejného pohlaví.“

Právníci za Colorado a ministerstvo spravedlnosti toto tvrzení zpochybnili. Řekli, že odmítnutí spolupracovat s páry stejného pohlaví plánujícími svatbu je diskriminace na základě sexuální orientace a nezahrnuje řeč.

Řekli, že homosexuální pár by mohl požádat Smitha, „aby jim poskytl webovou stránku s použitím designu, který již vytvořila pro jiné klienty, a pouze nahradil jména páru a logistické detaily jejich svatby,“ uvedli. Jejich odmítnutí by bylo diskriminací páru, nikoli omezením řeči, tvrdili.

Před čtyřmi lety se soud rozdělil kvůli podobnému případu s pekařkou svatebních dortů. Krátce předtím, než odešel do důchodu, se soudce Anthony M. Kennedy vyjádřil u soudu v případu Masterpiece Cakeshop a řekl, že státní komise pro občanská práva zacházela s pekařem a jeho náboženským přesvědčením nespravedlivě.

To byl ale úzký názor, který nerozhodoval o tom, zda má pekař svobodné právo neudělat svatební dort pro pár stejného pohlaví.

Od té doby se k soudu připojili soudci Brett M. Kavanaugh a Amy Coney Barrett, kteří vytvořili silnou konzervativní většinu.

Zastánci občanských práv se obávají, že rozhodnutí ve prospěch práva na diskriminaci v nové kauze Colorado by mohlo vyvolat další diskriminaci LGBTQ zákazníků.

„Každý z nás má právo na to, aby s ním bylo zacházeno jako s rovnocenným členem naší komunity, když hledá zboží nebo služby na komerčním trhu,“ řekla Jennifer C. Pizer, hlavní právní ředitelka Lambda Legal v Los Angeles. „Jakékoli rozhodnutí, které umožňuje, aby naše vzácná práva na svobodu slova byla přeměněna na nástroje diskriminačního vyloučení, by zesměšňovalo ústavní sliby o rovnosti ve veřejném životě. V závislosti na výsledku tohoto případu by se mohly otevřít dveře pro eskalaci diskriminace, včetně oblastí, jako jsou lékařské služby, ubytování a doprava.

Moderní budoucnost Kataru naráží na konzervativní tradice

Katar
Katar

Katar masivně utrácí na modernizaci svého hlavního města před mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2022, což vede konzervativní Katarčany k obavám, jak to ovlivní islámskou povahu státu v Perském zálivu.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

Kolem obchodní čtvrti v Dauhá jsou vidět nákladní vozy, které převážejí stavební materiál na přestavbu za 150 miliard dolarů, která městu poskytne nové metro, letiště, přístav a silnice.

Zig Zag Towers Katar
Zig Zag Towers Katar

V rušných letech předcházejících fotbalovému turnaji bude Dauhá svědkem přílivu zahraničních společností, odborníků a pracovníků. S nimi přijde nová záplava cizích kultur a životních stylů, a to vyvolává obavy.

„Toto je pro nás skutečná výzva: zachovat naši kulturu a zároveň budovat zemi, kterou se staneme,“ řekl 33letý Abdulrahman, který jako ostatní katarští občané preferoval, aby byl identifikován pouze křestním jménem.

Využití jeho obrovských zdrojů zemního plynu proměnilo Katar za něco málo přes 15 let na jednu z nejbohatších zemí světa s ročním příjmem na hlavu pro 250 000 občanů výrazně přes 90 000 USD.

Ačkoli je vedena vládnoucí rodinou, která je podle standardů Perského zálivu považována za vysoce progresivní, faktem zůstává, že většina Katarů je velmi konzervativní. Většina vyznává wahhábismus, strohou formu islámu praktikovanou také v Saúdské Arábii.

ZigZag Tower Doha Katar
ZigZag Tower Doha Katar

Obava, že západní normy začnou pronikat do společnosti, je pro ně trvalou a naléhavou realitou, zejména s ohledem na skutečnost, že jsou extrémní menšinou ve své vlastní zemi, která je domovem asi 1,7 milionu lidí, z nichž mnozí jsou dělníci z jižní Asie. .

„Vítáme expaty a chceme je tady. Ale nedovolíme žádnou neúctu k našemu náboženství nebo kultuře,“ řekla Salma, 25letá Katarčanka.

„Prozatím je to tvůj domov.“ Ale je to náš domov navždy a my se nepodvolíme tvým cestám.“

Katarský emír, šejk Hamad bin Khalifa al-Thani, 60, převzal moc od svého otce nekrvavým převratem v roce 1995. On a jeho druhá manželka Sheikha Mozah si v posledních letech získali reputaci modernizátorů a uvedením tohoto programu výrazně zviditelnili zemi. televizní sítě Al-Džazíra a úspěšné pořádání Asijských her v roce 2006, stejně jako jejich role při zahájení kandidatury země na mistrovství světa ve fotbale.

Pouliční protesty, které od začátku loňského roku smetly čtyři arabské hlavy států z úřadu a posílily islamisty na celém Blízkém východě, nebyly v Kataru vidět, částečně díky jeho ohromujícímu bohatství, ale také jeho zahraniční politice: protože Katar agresivně pomáhal libyjským rebelům. je její vláda vnímána jako na „správné straně“ arabského jara.

Vláda však nemůže ignorovat skutečnost, že velká část katarské populace může být odolná vůči změnám, které přináší rychlá expanze.

„Je to velmi jemná linie, kterou musí vyvážit.“ Ale jediná věc, kterou vláda nemůže udělat, je vypadat jako neislámská. Pokud to udělají, je konec hry,“ řekl analytik specializující se na bezpečnostní otázky, který stejně jako ostatní analytici neuvedení v tomto článku požádal, aby nebyl identifikován kvůli politické citlivosti tématu.

nákupní centrum v Kataru
nákupní centrum v Kataru

Dosud tato politika fungovala.

„Tempo ekonomické expanze v Kataru za poslední desetiletí je téměř bezprecedentní. Je pozoruhodné, že tradičně konzervativní společnost se s těmito změnami vypořádala stejně dobře, jako to zvládla,“ řekl jeden ekonom z Dauhá.

KONCESE
Snahy bojovat proti vnímanému plížení západního vlivu již začaly. Začátkem tohoto roku Katarská univerzita zavedla povinné vyučování mnoha svých kurzů v arabštině místo angličtiny.

Stejně jako ve Spojených arabských emirátech byla v posledních měsících zahájena kampaň proti neslušnému oblékání prostřednictvím plakátů a letáků distribuovaných v obchodních centrech, hypermarketech a dalších veřejných místech. Kampaň, kterou organizuje islámská kulturní skupina, si klade za cíl vysvětlit expat ženám, že islámská tradice od nich vyžaduje, aby se na veřejnosti oblékaly skromně.

„Katařané nechtějí, aby byla kultura jejich země předána cizincům. Kdyby se to stalo, dostal bys vážný hněv. A vedení je na to velmi citlivé,“ řekl Michael Stephens, výzkumník z Royal United Services Institute se sídlem v Dauhá.

„Vláda velmi jasně řekla: ‚Nechceme být (liberální jako) Dubaj. Nestaneme se Dubají.“ A i kdyby chtěli, nemohli by to tu mít. Místní obyvatelstvo by to nepřijalo.“

V důsledku toho musí katarská vládnoucí rodina neustále kompenzovat modernizační politiku ústupky sociálním konzervativcům.

Minulý rok byl svědkem liberalizačních kroků – jako je zavedení prodeje vepřového masa expatriotům – i zvratů, jako je odebrání licencí na alkohol restauracím na Pearl, umělém ostrově, na kterém se nacházejí mezinárodní restaurace oblíbené cizinci.

Prodej vepřového přes Qatar Distribution Company, jediný obchod s alkoholem v zemi, „jsou záměrným způsobem, jak vláda prokázala, že bude jednou rukou dávat a druhou brát“, řekl Stephens.

DOST HOTOVOSTI
Jedním z důvodů, proč si Katar dokázal zachovat svou konzervativní povahu, je to, že na rozdíl od Dubaje se nemusí spoléhat na turistiku na masovém trhu a místo toho se soustředí na diskrétnější, vysoce kvalitní odvětví, aby se stal známým jako kulturní a konferenční centrum pro region.

„Nechceme, aby si lidé přišli pro pokoj za 50 dolarů, aby celý den leželi na pláži a chodili s batohem a šortkami. Toto nejsou lidé, na které se zaměřujeme,“ řekl loni agentuře Reuters předseda katarského úřadu pro cestovní ruch Ahmed Abdullah al-Nuaimi.

„Posledních pět nebo šest let jsme investovali do luxusních hotelů a zařízení, špičkových kongresových center a muzeí. Ale nehledáme, aby to bylo odvětví generující příjmy,“ řekl.

„Pokud se (trh cestovního ruchu) zhroutí, není to pro nás žádný rozdíl.“

„Existují dva základní způsoby, jak udrží místní obyvatele spokojené a zároveň budou pokračovat v růstu země,“ řekl zahraniční obchodník v Dauhá. „Udržením bohatství a zaměstnanosti místní populace a zajištěním zachování islámské povahy země.“

V loňském roce vydal emír země dekret, který zvýšil základní platy a sociální dávky pro státní civilní zaměstnance o 60 procent, což představuje nárůst o 10 miliard rijů.

Vládě se již podařilo zavést některé z nejcitlivějších liberálních reforem, například poskytnout nemuslimům větší svobodu praktikovat svá náboženství v zemi.

První křesťanská církev v zemi byla založena v roce 2008 na pozemku darovaném emírem, což vedlo k rozzlobeným voláním Katarů do rozhlasových pořadů a novinových sloupků.

„Premiér veřejně uznal, že stížnosti byly vyslyšeny a vyslyšeny. A pak v podstatě řekl disidentům, že je čas, aby byli zticha,“ řekl bezpečnostní analytik. „Nesouhlas skončil prakticky přes noc.

„V tomto ohledu stát vštípí svou vůli, když bude chtít. Změna bude v případě potřeby prosazena ediktem.“

Pojmenování největší a nejvýznamnější mešity v zemi na konci roku 2011 po Ibn Abdul Wahhabovi, zakladateli konzervativního wahhábistického hnutí, je příkladem toho, jaká gesta mohou konzervativní Katarané očekávat na oplátku.

„Existuje důvod, proč má Katar více mešit na osobu než mnoho jiných islámských zemí. Jedním z důvodů je, že za ně lidé mohou zaplatit, ale druhým důvodem je, že uklidňují obyvatelstvo,“ uvedl zdroj z Dauhá.

„Ne všichni Katarové budou souhlasit se změnou, která je zde nevyhnutelná.“ Ale budou jim dány věci výměnou za jejich souhlas. Uvidíte zde postavené další mešity.“ (Editace Sonya Hepinstall)

Manifestace 26 11.2022. Zdeněk Janejsek: Požadavky v oblasti potravin přednesené vládě ČR

Požadavek č.:
11. Okamžitě zahájit podporu zemědělských komodit, ve kterých máme nejnižší soběstačnost a jichž jsme byli exportéři – ovoce, zelenina, brambory, vepřové a drůbeží maso.
Je zásadní, abychom podporovali hlavně produkci komodit, v nichž aktuálně máme nejnižší soběstačnost a které historicky patřily mezi naše exportní komodity. Požadujeme tedy podporovat především produkci ovoce, zeleniny, brambor, vepřového a drůbežího masa.
12. Urychleně doplnit a novelizovat zákon o významné tržní síle tak, aby maloobchod v rukou zahraničního kapitálu nemohl uplatňovat nesmyslné marže a nezasloužené zisky.
Je třeba doplnit a urychleně novelizovat zákon o významné tržní síle v obdobném znění jako ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku a dalších zemích, aby maloobchod v rukou zahraničního kapitálu nemohl uplatňovat nesmyslné marže a generovat si nezasloužené zisky.