Bauhaus-Party a Design Week Awards

Na Bratislava Design Week bude jedinečná možnost zažít premiéru představení, které vychází z unikátní školy scénického umění, kterou definovala slavný BAUHAUS pod vedením Oscara Schlemmer.

Představení navíc vznikne na Slovensku jako výsledek workshopu pod vedením lektorů – kurátora Bauhaus Dessau Torstena Blumeho a výtvarnice Lindy Pens. Účastníci si pod jejich vedením vyrobily papírové kostýmy, rekvizity a spolu s mistrem zvuku si připraví jedinečnou choreografii, kterou představí 13. 6. 2015 o 19.00 na Bauhaus-Party v Slovenském muzeu designu v rámci Bratislava Design Week. Výsledkem workshopu nebude klasické divadelní představení s herci a publikem, ale maškarní ples, na kterém se každý účastník změní na tancující figurínu.

Na přednášce 11. 6. 2015 v 18.00 v Goethe Institutu představí Torsten Blume ideu projektu.

Večer 13. června 2015 bude věnován i předávání Design Week Awards, které získají nejzajímavější projekty festivalu Bratislava Design Week.

Bauhaus – Avantgardní směry první poloviny 20. století

Bauhaus – státní umělecká škola

vznik: 1919 v Německu, Weimar

zakladatel: Walter Gropius (německý architekt)

cíl: spojit studium výtvarné teorie a praxe, návrhovou složku s realizační ve zvolenou materiály, vychovat umělců, achitektov, návrhářů respektujících sociální potřeby

Suprematismus – Avantgardní směry první poloviny 20. století

inspirace: um. hnutím Arts and Crafts – Morris, Ruskin
Peter Behrens, H.Van de Veld

pedagogové: Johannes Itten – úvodní kurz – povinný pro všechny – cíl: uvolnit v studentech tvůrčí potenciál, umožnit práci s různými materiály, učení zkušeností
– Práce s kovem – později – Moholy-Nagy (konstruktér, typograf)
Paul Klee, Vasilij Kandinsky – teoretické předměty
Vasilij Kandinsky – nástěnná malba
Paul Klee – kresba na sklo, knižní vazba
Oscar Schlemmer – soch., Řezba
Marks – keramika
Walter Gropius – nábytkářská dílna
Mouše – tkalcovská dílna
Lyonel Feininger – tiskařská dílna

– Postupně se škola měnila z expresionistické a mystické orientace na konštuktívno-materiální

– V r. 1925 – pro polit. situaci se musel B. přestěhovat do demokratičtější Dessau
– Do učit. sboru se dostali absolventi – Marcel Breuer, Josef Albers
– Nové projekty: jednoduché, precizní tvary a linie
geom. abstrakce
využití zákl. barev
nové materiály
– Nové oddělení – architektonické odd. – Hannes Meyer – 1928 – 2. ředitel (Gropius odstoupil)
– Zaměření se na arch. a design
– Od r. 1025-30 – časopis Revue Bauhaus
14 knih o umění a designu

– 1930 – 3. ředitel – Ludwig Mies van der Rohe (funkcionál. Arch)

– 1931 – po vítězství nacionálních socialistů – škola obviněna z velkého kosmopolitismu
– Přestěhování do Berlína

– 1933 – nacisté školu zavřeli

– Na program Bauhausu navázala i Škola uměleckých řemesel v Ba (1928-38)

Inga Sempé čestný host Bratislava Design Week.

Pozvání na festival Bratislava Design week přijala slavná francouzská designérka Inga Sempé. Sempé patří ke generaci designérů, jejichž nástup je spojen s koncem minulého století. Už od začátku zaujala svým poetickým přemýšlením i logikou v ní navržených předmětech. Specializuje na produktový design a nábytek, spolupracuje s prestižními výrobci, jako jsou Ligne Roset, Mutina, HAY, Baccarat, Luceplan či Moustache. Její tvorba je postavena na precizním definování formy, důkladném výběru materiálu, povrchové úpravy, ale i na specifické disciplinované jednoduchosti, která je plná poetiky.

Inga Sempé
Inga Sempé

Tato Pařížanka získala řadu prestižních ocenění a vystavovala například v Musée des Arts decoratifs nebo v Centru Georges Pompidou v Paříži.

Co dělá šperk šperkem? dizajnérka- Sylvia Jokelová

Na Bratislava Design weeku se představí přednáškou 9. června.

Francouzská designérka Inga Sempé na festivalu Bratislava Design Week (8.-9. Červen 2015)

Čeká vás letos konec fixace hypotéky? Změnit banku je čím dál tím snadněji

Slavná francouzská designérka Inga Sempé bude speciální Hošťka Bratislava Design Week (BADW), mezinárodního festivalu současného designu, který se uskuteční v termínu od 8. do 14. června 2015 ve Starém městě v Bratislavě. Designérka se zúčastní slavnostního otevření festivalu a také svou přednáškou zahájí specializovanou konferenci určenou pro všechny milovníky designu s názvem In the midlo Design Forum (IMDF).
Tvorba Ingy Sempé je postavena na precizním definování formy, důkladném výběru materiálu, povrchové úpravy, ale i na specifické disciplinované jednoduchosti. Držitelka mnoha prestižních ocenění vystavovala například v Musée des Arts decoratifs nebo v Centru Georges Pompidou v Paříži.

Výstava Za hranou představí díla mladých umělců z Atelieru Sklo

Výstavní projekt bude prezentovat díla 19 mladých umělců, kteří je vytvořili v průběhu posledních pěti let.

Výstava Za hranou
Výstava Za hranou

Výběr prací studentů Ateliéru Sklo na Vysoké škole výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě představí v Nitranské galerii výstava Za hranou. Výstavní projekt bude prezentovat díla 19 mladých umělců, kteří je vytvořili v průběhu posledních pěti let.

Všichni proti jednomu, jeden nad všemi …

Jak uvedl kurátor Patrik Illo, ambicí výstavy je představit ateliér jako tvůrčí prostor, otevřený vůči různým uměleckým a filozofickým vlivům, výtvarným postupem, médiím, technologiím a zároveň jako prostor, kde se udržuje úcta k řemeslu, tradici a historii slovenského uměleckého skla a designu.

„Ateliér Sklo na VŠVU v Bratislavě na Slovensku navazuje na vynikající tradici slovenského a československého volného a užitého sklářského umění. Minulý rok oslavil 50. výročí svého založení, „připomíná Illo. Vernisáž se uskuteční 18. února. V Salonu Nitranské galerie budou díla studentů Ateliéru Sklo vystaveny do 27. března.

Jak začít podnikat? Administrativa začínajícího podnikatele

Během bakalářského studia se klade důraz na pravidelné konzultace s pedagogem, při nichž se zdůrazňuje propojení filozofie a technologie při navrhování a tvorbě semestrálních zadání. Student se postupně seznámí – a to teoreticky i prakticky – se všemi základními sklářskými technologiemi (broušení, tavení, foukání a hutní zpracování skla, malba atd.), Nabude všeobecný přehled z dějin umění a designu (zejména dějiny volné i designérské sklářské tvorby).

Student postupně absolvuje navrhování individuálního skleněného užitkového artefaktu, sériově vyráběného produktu pro technologii konkrétní sklárny, architektonické řešení prostoru / interiéru. U projektů, které se realizují externě v sklářských podnicích, je podstatná komunikace s odborníky – technologem výroby, sklářským mistrem.

Při zadáních, které spadají do oblasti volného umění, se klade důraz na individuální přístup studenta k zadané tématu, na jeho maximální myšlenkovou, materiální a technologickou otevřenost – sklo jako médium je jen jedním z možných materiálů.

Výuka v ateliéru Sklo reaguje na aktuální dění v oblasti sklářského užitého sklářského umění a designu, opírá se o poznatky z historie oboru. Je přizpůsobena individuálním požadavkům konkrétních studentů. Je flexibilní, aby studenty neomezovala, ale aby jim naopak pomohla při hledání jejich vlastního uměleckého stylu.

Studentům na magisterském stupni je po konzultaci s pedagogem doporučená specializace na volnou nebo užitkovou sklářskou tvorbu.

a) Volná tvorba – důraz kladen na intelektuální stránku tvorby

Otevřenost vůči různým uměleckým i „neuměle“ vlivům, výtvarným strategiím a médiím.
Sklo jako médium je jen jedním z možných materiálů.
b) Užitná tvorba – tvorba inteligentních užitkových předmětů

Projekty pro konkrétních výrobců s jasnými designérskými, marketingovými a obchodními záměry, aby se výsledné produkty mohly zařadit do produktového portfolia konkrétních sklářských firem.
Cílem magisterského studia je připravit studenta na dráhu profesionálního výtvarníka a designéra.

Pavol Hammel vydává album Z pekla štěstí

Pavol Hammel vydává album Z pekla štěstí

Novinka nabídne deset skladeb, výhradním autorem hudby je Pavol Hammel, textově na album přispěl Kamil Peteraj, Vlado Švestka a jedním textem přispěl Milan Lasica.

Pavol Hammel
Po téměř pěti letech od vydání zatím posledního řadového alba Noční galerie přichází Pavol Hammel s novým autorským počinem. I když ani v předchozích letech si jeho fanoušci nemohli stěžovat na absenci nových nahrávek – v roce 2011 vyšla výběrovka Best Of, v roce 2013 živý dvojalbum Live (i na vinylovém nosiči) a v tomto roce ještě záznam koncertu s jihočeskou filharmonií v Českých Budějovicích. V závěru listopadu přibude do hudební kolekce nové album Z pekla štěstí.

Novinka nabídne deset skladeb, výhradním autorem hudby je Pavol Hammel, textově na album přispěl osvědčený a dlouholetý přítel a spolupracovník Kamil Peteraj, Vlado Švestka a jedním textem přispěl Milan Lasica. Jak samotný Hammel uvádí, jeho účast na tomto albu se zrodila při jednom osobním setkání: „Milan mi napsal ještě v roce 1967 text – Zaklínač hadů – a když jsme se nyní setkali, řekli jsme si, že jsme měli 48-letou přestávku, že je nejvyšší čas ji přerušit. Milan mi pak dodal text Žil jsem dva životy, který jsem zhudebnil. “

Album vznikal v průběhu jednoho roku ve dvou studiích na Slovensku a v Čechách. „Nahrával jsem jednu polovinu ve studiu ve viniční při Bratislavě a druhou v Praze – střídavě podle nálady písniček a s různými hudebníky. Bylo to příjemné nahrávání, měl jsem čas, nepotřeboval jsem být zavřený ve studiu, nahrávalo se podle nálady a zejména – musely být kolem mě pohodoví muzikanti. Nedělal jsem album, ale jednotlivé písničky, kterým jsem až při nahrávání dával náladu; jejich celkové vyznění jsme často dotvářely přímo ve studiu, „charakterizoval tvorbu alba Pavol Hammel.

Na nahrávání nového alba s Pavlem Hammelem spolupracovali takoví muzikanti jako Radim Hladík (kytary), Juraj Burian (kytary), Petr Tichý (kontrabas), Vítek Pospíšil (klavír), Peter Preložník (syntezátor), Igor schovala či Michal Pajdiak (bicí). Poslední jmenovaný se zhostil i masteringu a zvukové režie a podílel se spolu s Pavlem Hammelem i na produkci alba. Nejde o jejich první spolupráci, setkali se již při nahrávání hudby k baletu Pavla Hammela Everest pro Slovenské národní divadlo.

Pilotním singlem nového alba je píseň Ještě si nepřišla, duet, který nahrál se známou slovenskou herečkou a zpěvačkou Soňou Norisovou. Sám autor říká, že nápad oslovit na nazpívání duetu právě Soňu mu vnuklo jejich společné vystoupení k sedmdesátce Kamila Peteraje, kde spolu zpívali duet z muzikálu Cyrano z předměstí. „Tehdy mě napadlo, že Soňa se na nazpívání tohoto duetu výborně hodí.“

Album Z pekla štěstí vychází 27. listopadu na etiketě vydavatelství paviánů Records. K novému albu připravuje na jaře příštího roku i koncertní turné po několika slovenskými a slovenských městech.

Soutěž na univerzitě trvala pouze čtyři dny. Vyhrála nevěsta kvestorka

Soutěž na univerzitě trvala pouze čtyři dny. Vyhrála nevěsta kvestorka
Cenové nabídky měli zájemci přinést osobně. Přijímali jejich tři hodiny.

Univerzita stihla soutěž v rekordním čase.

Slovenská zemědělská univerzita
Slovenská zemědělská univerzita

NITRA. Slovenská zemědělská univerzita hledala nájemce fitbaru, který se nachází v internátě Mládí, jen pár dní. Soutěž vyhlásila 18. ledna a již 22. ledna měli zájemci předložit cenové nabídky. Přinést je měli osobně, dostali na to tři hodiny.

Vítězem soutěže se stala nevěsta kvestorka a budoucí děkanky Olgy Roháčikovej.

Fitbar získala do pronájmu na dalších pět let, do 1. března 2021. Provozuje ho již od roku 2011. Když poprvé podepisovala smlouvu, v příbuzenském poměru ještě nebyly.

Fitbar se nachází v budově internátu Mládí. Fitbar se nachází v budově internátu Mládí.

Rodinné poměry nezkoumaly
Zdroj, který nás upozornil na soutěž, považuje podmínky za netransparentní. Podle vyjádření, které jsme dostali z univerzity, je vše v pořádku a v soutěži se podařilo zajistit nejvhodnější nabídku na nájem.

Ze tří přihlášených uchazečů nabídla nejvyšší roční nájemné Zuzana Roháčiková, a to 5 640 eur. Druhý zájemce dal nabídku na 5 555 eur a třetí na 4 990 eur.

„Univerzita nezkoumala rodinné poměry a vazby uchazečů a jejich statutárních orgánů ke svým zaměstnancům. Ing. Zuzana Roháčiková je nevěstou kvestorka. V daném případě se však nejedná o střet zájmů, „píše se ve stanovisku SPU.

Informace na web vložila kvestorka
Univerzita argumentuje, že soutěž byla vyhlášena na internetovém portálu avizo.sk, a tedy byla dostupná široké veřejnosti „a nebyl omezen okruh zájemců, kteří mohli podat nabídku“.

Informace o soutěži vložila na web SPU právě kvestorka. Podle univerzity však provedla pouze administrativní úkon „jako jedna ze dvou osob, které mají oprávnění zveřejňovat obchodní veřejné soutěže a vkládat potřebné materiály na stránku univerzity“.

Dalším argumentem SPU je, že kvestorka nebyla členkou komise pro vyhodnocení nabídek. Komisi předsedala vedoucí útvaru správy majetku. Nabídky otevřeli o 11.35 h, tedy bezprostředně po uplynutí lhůty pro jejich předložení.

Na univerzitě je to obvyklé
Soutěž byla zveřejněna na komerčním internetovém portálu a na webu SPU 18. ledna. V pokynech se psalo, že nabídku třeba přinést 22. ledna osobně mezi 8.30 a 11.30 hodinou na útvar právní a zadávání veřejných zakázek.

V případě rovnosti nabídek mělo být rozhodující, kdo přišel dřív.

Součástí nabídky měl být i doklad osvědčující oprávnění na provozování hostinců ne starší než tři měsíce, doklad o úhradě jistoty tisíc eur a návrh nájemní smlouvy.

Na univerzitě jsme se ptali, proč měli zájemci o pronájem takový krátký termín, chtěli jsme vědět, jestli je to obvyklé. Otázky jsme zaslali rektorovi Petru Bielik a kvestorka Olze Roháčikovej.

„Ano, je to obvyklé, šlo o pracovní týden. Vypracování nabídky bylo časově nenáročné, „reagovala mluvčí SPU Renáta Chosraviová.

Za obvyklou označila i podmínku, podle níž měli uchazeči přinést nabídku osobně: „Univerzita by samozřejmě neodmítla ani nabídku předloženou ve stanovené lhůtě poštou nebo kurýrem. Takovým postupem se univerzita chtěla vyhnout situaci, že pošta nebo kurýr doručí nabídku po stanovené lhůtě, jak se již v minulosti stalo. “

Zbytečná prohlídka?
Na univerzitě je zřejmě také obvyklé pronajímat prostory, aniž by si je mohli zájemci předem podívat.

„Jelikož se jedná o pronajaté a provozované zařízení, přístupné komukoliv, tedy i zájemcům, nebylo nutné, aby univerzita pořádala zvláštní obhlídku. Univerzita sledovala cíl, aby zájemci před podáním nabídky získali informace o návštěvnosti zařízení, „zdůvodnila Chosraviová.

Kromě samotného baru, který je veřejně přístupný, je však součástí prostor například i sklad a kancelář. A tam se běžně cizí člověk nedostane.

Sipos: Čtyři dny nemohou stačit
S podmínkami soutěže se seznámila i Transparency International Slovensko.

„Naznačují, že univerzita nemá zájem o co nejvýhodnější nabídku na pronájem nemovitosti. Čtyři dny nemohou být dostatečný čas, aby si uchazeči našli nabídku, zvážily výhodnost, udělali si byznys plán a podali nabídku, „konstatoval ředitel TIS Gabriel Sipos.

Seriózní by podle něj byly alespoň tři týdny. „Vždyť přece už dávno museli vědět, že končí smlouva současnému nájemci,“ poznamenal.

Ideální by podle Sipos bylo, kdyby SPU „iniciativně oslovila všech provozovny ve městě, respektive by zadala i inzerát v místních novinách dostatečně dopředu“.

Dřívější čas při rovnosti nabídek považuje za směšnou metodu: „Proč raději nepozvat obou ještě jednou a zeptat se, kdo přidá více?“

Bathory je Slovensko-česko-maďarsko-britský koprodukční film režiséra Juraje Jakubiska

Bathory je Slovensko-česko-maďarsko-britský koprodukční film režiséra Juraje Jakubiska. Natáčení filmu začalo v prosinci 2005 a film byl uveden v červenci 2008. Je to první film Juraje Jakubiska v angličtině.

Bathory
Bathory

Mimořádná osobnost Alžběty Báthoryové zaměstnává historiky už po staletí. Ještě dnes, bezmála čtyři sta let po její smrti se pohledy na její život a vinu rozcházejí. V Guinessově knize rekordů je uváděna jako největší vražedkyně v dějinách lidstva. Po přečtení publikovaných děl a prostudování historických materiálů jsem dospěl k odlišnému závěru. Podle mne byla tato renesanční, inteligentní a vzdělaná žena obětí těch, kteří prahli po jejím majetku.

Film je příběhem o Alžbětě a její nenaplněné lásce k slavnému italskému malíři Caravaggiovi, o manželském poutu nejmocnějších uherských rodů Báthory a Nádašdy a o intrikách palatína Juraje Thurza.

Věrně se držím všech historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie jsem zapojil svoji fantazii.

Film je založen na příběhu Alžběty Báthoryové, uherské šlechtičny 16. a 17. století, odehrávající se na území Horních Uher, dnešním Slovensku. Alžběta Báthoryová byla známá tím, že zavraždila mnoho mladých dívek.
Herecké výkony Karla Rodena jako intrikána Juraje Thurza a ostatních herců celkem nenásilně zapadají do poněkud temného příběhu, který je plný představ o tehdejší temné době. Hraběnčin vztah s kořenářkou Darvulií, která léčí její vrozenou krevní nemoc pomocí lektvarů a bylinkových koupelí, je tajemnou částí celého příběhu a dává mu nádech fantaskní až psychedelické atmosféry, kterou bylo cítit ve filmu Fantom Paříže. Tíživou atmosféru celého děje úmyslně nabourávají nesmyslné pasáže dvou mnichů (Boleslav Polívka a Jiří Mádl), kteří vyšetřují události, jež se odehrávají v Čachticích, a odlehčují tak děj svými groteskními výstupy, podobnými Tajemnému hradu v Karpatech. Kamera i bojové scény jsou pro diváka zajímavé a mají některými kritizovaný nádech realističnosti, který bych ovšem sám hodnotil kladně, a příběhu nijak neubírají na kvalitě.
Děj je rozdělen do třech kapitol, nazvaných Ferenc, Darvulia a Thurza. Co tedy ve filmu uvidíte?

Režie: Juraj Jakubisko
Scénář: Juraj Jakubisko
Hrají: Anna Friel, Vincent Regan, Hans Matheson, Karel Roden, Franco Nero, Deana Jakubisková-Horváthová, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Lucie Vondráčková
Rozpočet: cca 400 mil. slovenská korun

Obsazení
Na konci ledna 2006 byla vyhlášena jako představitelka Báthoriové nizozemská herečka Famke Janssen a do médií se dostaly její fotky s Jakubiskem. Její první účinkování bylo naplánováno na 6. března 2006. Zatím byly natáčeny jiné části filmu (v nichž nebyla účinná). Kolem 8. března 2006 prohlásili tiskové agentury, že Janssenovu nahradila anglická herečka Anna Friel.

Hrají v hlavních rolích
Anna Friel – Alžběta Báthoryová
Karel Roden – Juraj Thurzo
Franco Nero – Matej II. Habsburský
Jiří Korn – Kronikář
Bolek Polívka – Mnich Peter
Hans Matheson – Merisi Caravaggio
Vincent Regan – František Nádasdy
Deana Horváthová – Darvulie
Antony Byrne – Pastor Ponický
Lucie Vondráčková – Lucia
Monika Hilmerová – Alžběta Czoborová
Andrej Hryc – Rychtář
Jiří Mádl – Mnich Cyril
Marek Majeský – Gabriel Bátor
Marek Vašut – Gabriel Bethlen
Míra Nosek – Miklós Zrínyi
Michaela Drotárová – Erika
Derek Dimir Pavelčík – Pavol Bátor

Nechceme dělat pro stát, odkazují špičky IT Slovenské vládě

Ministerstvo se brání před výčitkami z nedotažené e-governmentu na Slovensku. Počkejte pár měsíců, odkazuje firmám.
Státní zakázka? Děkuji, nechci. Tak zní odpověď více našich IT specialistů na práci pro ministerstva. „Říká se, že nemáte šanci vyhrát veřejné zakázky, pokud nejste s někým domluveni. Toto koresponduje is mými zkušenostmi, „popisuje Michal Truban, zakladatel společnosti Websupport a člen iniciativy Slovensko. Digital. Právě proto se spolupráce se státem dostala pro mnohé z našich firem do kolonky „nežádoucí“.

špičky IT odkazují Slovenské vládě
špičky IT odkazují Slovenské vládě

Bez státu, bez problémů, říká Ján Hargaš, zástupce iniciativy Slovensko. digital.

„Náš trh jsou globální firemní klienti. To je v určitém smyslu naše štěstí, protože se umíme vyhnout mnohým sporným tendrem, „říká ředitel pro strategii a rozvoj firmy T-Systems Czech Republic Martin Džbor. Podobně reagoval i Šimon šička, CEO společnosti PixelFederation. „Na těchto tendrech a soutěžích se neplánujeme vůbec účastnit,“ vzkázal. Nejde přitom o osamělých běžců. Stejně smýšlejících podnikatelů sdružuje například i iniciativa Nepracuji pro stát. Její založení zdůvodnil v nedávném rozhovoru pro HN zakladatel iniciativy Pavel Lupták.

Pavel Lupták
Pavel Lupták

„Jako podnikatelé jsme svědky zavádění nesmyslných regulací, zvyšování daní, znemožňování hotovostních převodů nad jistou částku či jiných pokusů státu mít stále větší kontrolu nad naším podnikáním. Rozhodli jsme se, že nechceme podporovat ty, kteří omezují naši svobodu. „Podle státu však není podobné chování firem v jejich vlastním zájmu. „Čím více firem se na veřejných zakázkách zúčastní, využije při nich všechny možné prostředky, které zákon nabízí, tím méně negativ a kritiky bude veřejné zakázky doprovázet. Obecné konstatování nikomu nepomůže, jen konkrétní zkušenosti, „vzkázal Juraj Bard, člen architektonické kanceláře veřejné správy ministerstva financí, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Utopili jsme miliardu

Na informatizaci jsme od roku 2007 dali téměř miliardu z eurofondů. Podle odborníků z platformy Slovakia. Digital poměrně neúspěšně. Pro ilustraci: Z těchto peněz se například zaplatilo 47 milionů eur za program e-Health. Dodnes plně nefunguje. Dalších téměř 30 milionů chtělo ministerstvo zdravotnictví „vyhodit“ za nákup e-průkazů pojištěnce, které nebyly podle platformy potřebné. „Celá informatizace se během let výrazně zpolitizovala, převládl zájem jednotlivců nad zájmem země a z mnoha jinak užitečných projektů se staly spíše výstavní skříně klientelismu,“ komentoval situaci Džbor. Ministerstvo se však brání. Tvrdí, že elektronizaci se u nás začalo pozdě, chyby postupně odstraní a první výsledky se ukáží co nevidět. „Reálné výsledky bude možné vidět v následujících měsících, jak se kvalita elektronických služeb bude postupně zvyšovat,“ řekl Barda.

Jaký je podle vás největší problém státního IT?

Z pohledu naší iniciativy vnímáme, že je to především nízká transparentnost vztahů a rozhodnutí. Ty často brání férové ​​soutěži, do které by se mohly zapojit i malí a střední podnikatelé. A právě ti jsou v IT nositeli inovací.

Často se státním představitelům vyčítá právě nezvládnutí informatizace. Proč?

Myslím si, že je to hlavně rozpor mezi očekáváním, které zde byly v roce 2007, kdy se informatizace naplno rozjížděla, a výsledkem. Ten neodpovídá původním cílem. Faktorů, které to ovlivnily, je mnoho a bylo by nekorektní vytahovat jen jednu příčinu. Otázka je, zda jsme se poučili. Ale když se dnes podíváme na Věstník veřejných zakázek, vidíme, že se opět nakupují megaprojekty bez studií a zdůvodnění, bez veřejné diskuse. Resorty si dělají, co chtějí a informatizace nemá jednoho pána. Není to dobrý přístup.

Co tedy je?

Informatizace společnosti je průřezovým tématem, důležitá pro všechny resorty. Je zapotřebí větší koordinace, a to nejen pro projekty financované z eurofondů. Jinak to dopadne tak, jak nyní: Namísto rozšiřování již existujících projektů se vyvíjejí duplicitní řešení a stále nové a nové systémy, což je v konečném důsledku třikrát tak drahé. Řešení vidíme ve vytvoření jednotné organizace, pod kterou by informatizace spadala. Jak to bylo například ve Velké Británii v roce 2010, kdy se rozhodli pro zásadní reformy a informatizace se stala pro vládu prioritou.

Stejně jsou terčem kritiky i problematické veřejné zakázky. Známé jsou několik případů předražených nákupů či klientelismu. Proč právě v IT sektoru?

Je to dáno tím, že IT je velmi komplikovaná oblast. Porovnat například cenu didaktické pomůcky – narážím na medializovaný nákupy sifonů ve školství, je jednodušší než srovnání dvou komplexních IT systémů. Ale jedna paralela tam je. I ty sifony byly předražené právě proto, že se nakupovalo 60 věcí najednou, a tím se zákonitě omezila konkurence. V IT to funguje podobně. Pokud nakupujete obrovský projekt za desítky milionů, je jen velmi malý počet podnikatelů, kteří ho umí dodat.

Jak lze tyto negativa eliminovat?

Jedním z trendů v zahraničí je rozbíjet velké projekty na menší části a otevírat tak prostor širší konkurenci. Pro oblast zakázek IT existují už roky pokyny Evropské komise. Dokonce máme platné usnesení Vlády ČR v této oblasti, které se však ignorují. Myslíme si, že nastal čas na zásadní reformu toho, jak stát nakupuje IT.

Je změna reálná již v průběhu nejbližšího vládního období?

Samozřejmě, je to reálné. O to víc, že ​​Slovensko právě rozbíhá další velkou investici do IT z eurofondů. To je velká šance udělat důležité změny. Podobné problémy, jakými trpí státní IT, řešili iv zahraničí. Inspirace je dost, potřebujeme jen více politické vůle uklidit v tomto sektoru.

ANKETA

Jak se vám podniká na Slovensku? Co považujete za největší problém a naopak které opatření od státu by vám pomohli?

Filip Francisty, COO digitální agentury Plat4M

Pokud si odmyslíme klasické podnikatelské problémy, jakými jsou byrokracie, daně a odvody, tak je to určitě vzdělání a pracovní návyky. To samozřejmě úzce souvisí s naším školstvím, které se aktuálně těší velké mediální pozornosti. Pevně ​​věřím, že se ledy pohnou a odpoutáme se od zastaralých způsobů výuky. Dnešní školství často produkuje spíše lidí s titulem jako lidí s potřebným vzděláním. I přes své malosti je na Slovensku naštěstí množství IT profesionálů. Trh se však rapidně rozvíjí a namísto obrovského počtu, právníků ‚bychom se konečně měli zaměřit na technické směry. Samozřejmě, nižší odvodové zatížení, možnost komunikovat se státem elektronicky, podpora malých a středních podnikatelů – standardní podnikatelské prvky vyspělých ekonomik. V IT sektoru je naštěstí hodně lídrů a seriozní podnikatele s chutí pomoci státu a celé společnosti. Jen škoda, že nebyli zapojeni do informatizace od začátku. Větší integrace mezi oběma skupinami by rozhodně přinesla lepší výsledky.

Martin Džbor, ředitel pro strategii a rozvoj T-Systems Czech Republic

Klíčem k úspěchu a přidané hodnotě jsou vzdělaní a připraveni lidé. Těch však v oblasti IT vůbec nepřibývá, spíše naopak. Připravenost absolventů na praxi a první zaměstnání není ani v oblasti IT růžová – nás jako firmu to brzdí při dalším rozvoji, při soupeření o potenciálně nové zakázky zaměřené na inovace. Jak firma jsme aktivní ve spolupráci s trhem práce a vzdělávání, ale celkově vnímáme relativně nízký zájem státu o intenzivnější podporu ať už vzdělávání, nebo i reálného aplikovaného výzkumu ve firmách. Je těžké v takovém malém prostoru předložit všechna opatření, která bychom chtěli od státu. Určitě by mezi nimi byl tlak na zvýšení kvality slovenského školství. Dále soustředit se na prevenci vzniku nezaměstnanosti namísto rozsáhlých rekvalifikačních projektů přes úřady práce. Zvýšení motivace firem účastnit se a přitahovat do Slovenské poboček nejen provozní, ale i výzkumné aktivity, celkově podpora aplikovaného výzkumu. Pracovní trh by mohl být flexibilnější – v některých případech je snaha zaměstnat kandidáta mimo EU opravdu velmi zdlouhavá a spíše je to maraton hlemýždím tempem než diskuse o řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Rasťo Kulich, country manažer Google Slovensko

Z našich zkušeností i ze zkušeností našich klientů považujeme nadměrné administrativní zátěž, nedostatečnou vymahatelnost práva a neprůhlednost veřejných zakázkách za jedny z největších překážek rychlejšího rozvoje podnikání na Slovensku. Důležité je v tomto ohledu podnikat soustavné systémové kroky, aby mohli slovenské firmy úspěšně soutěžit na evropské, tak světové úrovni. A právě tomu se věnují i ​​iniciativy Sapio (koncepce 18 legislativních zlepšení podnikatelského prostředí byla schválena loni) a Slovensko. digital, jejichž cílem je ve spolupráci se státem zlepšit podnikatelské prostředí a transparentnost v podnikání na Slovensku.

Michal Truban, zakladatel společnosti Websupport

Podnikání je těžké za každých okolností. Nejhorší na Slovensku je však neustále se měnící legislativa. Stát by měl snižovat byrokracii. Rušit všechny možné výjimky a nechat podnikatelům co největší svobodu, aby realizovali svou kreativitu. Dosavadní snahy státu o informatizaci hodnotím jako velmi nedostačující. Nikdy informatizace nepatřila pod nikoho, i když má takový obrovský potenciál ušetřit státu náklady a zjednodušit lidem práci.

Šimon šička, CEO Pixel Federation

Tragicky. Největší problém je pro nás zastaralá slovenská legislativa. Jako další problém vnímám soulad evropské a naší legislativy – například tak, jak tomu bylo v případě nového zákona o odvodu daně z přidané hodnoty v Evropské unii. Zásadně také vnímáme zatížení firmy při zaměstnávání na trvalý pracovní poměr, kde naše procento z odvodů patří mezi nejvyšší v Evropské unii. V neposlední míře je to nedostatek kvalitních lidí z vysokých škol, kterým ve většině případů chybí jakákoliv minimální praxe. Za řešení považuji zřízení odborného státního orgánu, který by nastartoval a prosazoval legislativní proces zjednodušení podnikání právě ve vztahu, který jsem zmiňoval – zatíží zaměstnávání na trvalý pracovní poměr.

Michal Štencl, ředitel společnosti Sygic

Já mám jen jednu věc. Málo kvalifikovaných lidí, kteří vycházejí ze škol. A téměř nemožnost dnes najít u nás člověka, který umí programovat, když skončil školu na Slovensku.

Slovenská politická strana Síť ukázala na novou kauzu státu. Masérovi platí 250 ročních platů sester

Slovenská politická strana Síť ukázala na novou kauzu státu. Masérovi platí 250 ročních platů sester

Lékaři Pavlu Kostkovi se za současné vlády mimořádně daří. Zažil vzestup, oproti kterému je teta Anka naprostý amatér, tvrdí Miroslav Beblavého.

Nová kauza. Teta Anka je oproti tomutu naprostý amatér, tvrdí Beblavého
Slovenská státní Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) platí masérovi výši ročního platu 250 sester. „Vládě se podařilo najít maséra, jehož služby si cení stejně,“ konstatoval dnes šéf mimoparlamentní #Siete Radoslav Procházka.

Tvrdí, že zdroje na maséra by stačily na zvýšení platů pro 1500 sester. Strana upozornila, že za současné vlády se mimořádně začalo dařit lékařů Pavlovi Kostkovi, který na svých klinikách poskytuje masáže či rehabilitace.

Kostka měl v roce 2012 obrat asi 140 tisíc eur, v roce 2014 to již bylo přes 1,4 milionu eur, poukázal místopředseda #Siete Miroslav Beblavý. Stejně měl vzrůst jeho zisk, a tomu z 8 000 na 794 tisíc eur.

Kostka se brání a tvrdí, že obvinění jsou nepravdivá. „Klinika nikdy neobdržela od VZP objemy finančních prostředků, jak je uvádí poslanec Beblavého. Klinika Kostka žádá uvedeného poslance, aby přestal očerňovat kliniku v rámci předvolební kampaně, se kterou klinika nemá nic společného.“ Zároveň dodává, že pokud bude Beblavého v útocích pokračovat, klinika předá věc k soudu.

Beblavého očekává, že za loňský rok se mohl ještě zdvojnásobit. „Pan Kostka zažil vzestup, oproti kterému je teta Anka naprostý amatér,“ poznamenal. Podle jeho informací využívají služeb Kostková zařízení manželky ministrů, s několika členy vlády měl být zároveň viděn na kávě.

Kostka nejprve vlastnil ordinaci v Spišské Belé. Ještě v roce 2010 měla jeho firma roční tržby necelých 50 tisíc eur a nulový zisk, přiblížil Beblavého.

Cesta k milionům

Dařit se mu začalo po nástupu exministerky zdravotnictví Zuzany Zvolenské (nominantka Smer-SD) a bývalého šéfa Slovenské VZP Marcela fóra. Za krátké období otevřel kliniky nejen v Spišské Belé, ale i v Bratislavě, Nitře, Žilině a Banské Bystrici.

Zatímco soukromé pojišťovny jejich zazmluvnili jen omezeně, smluvní objem ze strany VZP vzrostl od roku 2012 o 2100 procent, vysvětlil Beblavého. Ročně mají od ní v současnosti smlouvu na více než 3,2 milionu eur.

Dostali unikátní kód

Kliniky, které jsou podle Beblavého ve skutečnosti ambulance, mají vydělávat na poskytování zdravotní péče v oblasti FLBR, tedy fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace.

Vysokou ziskovost jim měl přinést unikátní kód výkonu zdravotní péče pod názvem „cílená dlouhodobá terapie – CDT00“. Za ten VZP neplatí nikomu jinému. Za standardní výkony tak může VZP vyplácet horentní sumy, upozornil.

Zájem na rozšiřování Kostková sítě má dokazovat i schvalování pronájmu městských prostor pro jeho kliniku v Nitře. V roce 2013 ho na návrh primátora Josefa Dvonča poslanci schválili bez soutěže na základě zvláštního paragrafu v zákoně, který to umožňuje v případech „hodných zvláštního zřetele“. Dvonč podle Beblavého na zastupitelstvu řekl, že ho o vybavení prostorů požádala tehdejší ministryně Zvolenská.

Nárůst kriminality ze cti

Prevencí pomýleného chování ve společnosti je dobře fungující školství a programy rozvíjející povědomí o lidských právech.

V některých západních zemích zejména v těch, kde je vysoký podíl přistěhovalců z jiných kultur řeší problémy s kriminalitou ze cti.

O nárůstu kriminality ze cti se nedávno diskutovalo i v rámci dvoudenní konference v Londýně. Ředitelka oddělení prevence vražd v Londýnské metropolitní policii Laura Richardsová informovala, že boj s takovou trestnou činností bude pro Evropu dlouhý a velmi složitý. „Kromě Velké Británie s touto kriminalitou bojuje i Švédsko, ve kterém je stejně jako v Británii hodně imigrantů. Dánsko, Norsko a další země s ní jen bojovat začínají. Nicméně boj s touto kriminalitou se musí rozšířit do celého světa „, konstatovala Richardsová.

 

Plzeňsku chybí zapojení drůbežích farem do systému podpor z Evropské unie

Plzeňsku chybí zapojení drůbežích farem do systému podpor z Evropské unie. Jak řekl pro TASR ředitel Unie drůbežárny Plzeň (UHP) Daniel Prášil, chov není vůbec podporován přímými platbami z eurofondů proto, že drůbežářské farmy jsou úzce specializované na chov drůbeže, nepodnikají na půdě a podpory jsou vázány pouze na ornou půdu. Vyplácí se na vybrané druhy hospodářských zvířat. Drůbežárny těží také daňová politika státu.

zapojení drůbežích farem
zapojení drůbežích farem

„V některých zemích EU jsou zemědělci zatížení podstatně nižší sazbou daně než jiná hospodářská odvětví, případně mají výrazné daňové a odvodové úlevy, čímž je zemědělská výroba státem nepřímo dotována. Pro nás to znamená pokles konkurenceschopnosti na volném trhu EU a vyšší výrobní náklady,“ zdůraznil Molnár.

Unie navrhuje zvýšit kontroly nad nezákonným prodejem a neoznačené drůbeže pochybného původu. Chce prosazovat spotřebu domácích potravin ve státní správě, samosprávě a zařízeních školního stravování. Oživení chovu hospodářských zvířat na Plzeňu by podle Molnára pomohla větší podpora i ze strany spotřebitelů.

„Spotřebitelé by měli být motivováni, aby začali více důvěřovat Plzeňským potravinám a Plzeňské drůbeži a orientovat se na jejich nákup. Pouze tak je možné zvýšit podíl Plzeňý potravin a Plzeňé drůbeže na pultech v obchodech. Chovatelé dokáží zachovat vysokou kvalitu a zdravotní bezpečnost vyráběných potravin, „ujistil. Za velký problém považuje i dotační politiku Evropské unie. „Například v Česku je podpora z fondů EU dvakrát vyšší a v Rakousku dokonce čtyřikrát vyšší, než u nás. Ve vztahu k výrobcům z těchto zemí jsme v značné nevýhodě,“ konstatoval šéf Unie drůbežárny.

Sektor zpracování drůbeže zaměstnává 1316 lidí v okolí Plzně. Počet zaměstnanců, kteří se živí chovem i zpracováním drůbeže, neustále klesá. Důvodem podle unie je zánik farem pro chov drůbeže a zpracovatelů drůbeže během posledních 15 let. Vzniká i problém se získáváním nových zaměstnanců a zejména zaměstnanců s požadovaným vzděláním a dovednostmi potřebnými pro chov a zpracování drůbeže.