Plzeňsku chybí zapojení drůbežích farem do systému podpor z Evropské unie

Plzeňsku chybí zapojení drůbežích farem do systému podpor z Evropské unie. Jak řekl pro TASR ředitel Unie drůbežárny Plzeň (UHP) Daniel Prášil, chov není vůbec podporován přímými platbami z eurofondů proto, že drůbežářské farmy jsou úzce specializované na chov drůbeže, nepodnikají na půdě a podpory jsou vázány pouze na ornou půdu. Vyplácí se na vybrané druhy hospodářských zvířat. Drůbežárny těží také daňová politika státu.

zapojení drůbežích farem
zapojení drůbežích farem

„V některých zemích EU jsou zemědělci zatížení podstatně nižší sazbou daně než jiná hospodářská odvětví, případně mají výrazné daňové a odvodové úlevy, čímž je zemědělská výroba státem nepřímo dotována. Pro nás to znamená pokles konkurenceschopnosti na volném trhu EU a vyšší výrobní náklady,“ zdůraznil Molnár.

Unie navrhuje zvýšit kontroly nad nezákonným prodejem a neoznačené drůbeže pochybného původu. Chce prosazovat spotřebu domácích potravin ve státní správě, samosprávě a zařízeních školního stravování. Oživení chovu hospodářských zvířat na Plzeňu by podle Molnára pomohla větší podpora i ze strany spotřebitelů.

„Spotřebitelé by měli být motivováni, aby začali více důvěřovat Plzeňským potravinám a Plzeňské drůbeži a orientovat se na jejich nákup. Pouze tak je možné zvýšit podíl Plzeňý potravin a Plzeňé drůbeže na pultech v obchodech. Chovatelé dokáží zachovat vysokou kvalitu a zdravotní bezpečnost vyráběných potravin, „ujistil. Za velký problém považuje i dotační politiku Evropské unie. „Například v Česku je podpora z fondů EU dvakrát vyšší a v Rakousku dokonce čtyřikrát vyšší, než u nás. Ve vztahu k výrobcům z těchto zemí jsme v značné nevýhodě,“ konstatoval šéf Unie drůbežárny.

Sektor zpracování drůbeže zaměstnává 1316 lidí v okolí Plzně. Počet zaměstnanců, kteří se živí chovem i zpracováním drůbeže, neustále klesá. Důvodem podle unie je zánik farem pro chov drůbeže a zpracovatelů drůbeže během posledních 15 let. Vzniká i problém se získáváním nových zaměstnanců a zejména zaměstnanců s požadovaným vzděláním a dovednostmi potřebnými pro chov a zpracování drůbeže.

Německá spolková republika

Německo se rozprostírá v západní části Střední Evropy, jeho severní část zabírá Severoněmecká nížina, sahající až k Severnímu a Baltskému moři. Pozůstatkem činnosti pevninského ledovce je Meklenburská jezerní pahorkatina s četnými jezery a morénami. Směrem na jih se povrch země postupně zvedá do menších či větších pohoří. Na jihu se rozkládá Švábsko-bavorská kotlina.

Německá spolková republika
Německá spolková republika

Směrem k Dunaji povrch území postupně klesá, je pokryt silnou vrstvou říčních nánosů, do kterých se vrezávajú řeky stékající z Alp. Za koncovými morénami vysokohorských ledovců vzniklo v jižní části Německa několik jezer (Bodamské, Chiemske, Ammersee …). Na jižní hranici se vypínají nejvyšší pohoří Německa, Algauské Alpy a Bavorské Alpy. Podnebí této země je mírně. Ovlivňuje ho na severozápadě relativně teplé Severní moře. Pobřeží na severovýchodě ovlivňovány Baltským mořem je mnohem chladnější. Mnohé pohoří mají přes zimu stálou sněhovou pokrývku. V severním Německu jsou velké plochy vřesovišť (jsou zarostlé mechem, trávou a lišejníky). Kyselé deště poškodily velké rozlohy lesů.

Historicky tuto nejlidnatější zemi EU stále provázelo její sjednocování a drobení na malé státy. Ani jedno z velkých měst si nedokázalo získat nadvládu na delší dobu, místní vládci prosazovali své osobní ambice a politické zájmy a tím přispěly k tomu, že Německo zanechalo ve vývoji evropského myšlení hluboké stopy. Vznik novodobého státu souvisí se založením druhé německé říše v roce 1871 na čele s kancléřem Otto von Bismarckem, charakter země však prošel velkou změnou v důsledku vojenské porážky roce 1918 a opakovaně v 1945. Ke sjednocení země, rozdělené po 2. světové válce na lidově demokratické východní a kapitalistický západní republiku, došlo v roce 1990.
Země představuje od 19. století významnou průmyslovou sílu. Německo je v pořadí třetí technologicky a ekonomicky nejvyspělejší zemí na světě. Zároveň je i třetím největším producentem automobilů na světě (po USA a Japonsku). Strategický vliv na jeho výkonnou ekonomiku má jeho nerostné bohatství. Má bohaté zásoby nerostných surovin (černé uhlí, železná ruda, kamenná sůl, měděné a hořčíkové rudy, trochu ropy). Navzdory významné výrobě elektrické energie v atomových elektrárnách a dobrému využití potenciálu řek, je země odkázána na značný dovoz elektrické energie. V Německu jsou zastoupeny všechna průmyslová odvětví, silné je i zemědělství. Nejrozsáhlejší průmyslovou oblastí je Porúří, které je známé ocelářství, strojírenstvím a chemickým průmyslem. Těžký průmysl reprezentují zejména: hutnictví železa (dovážená železná ruda), výroba oceli, hutnictví barevných kovů a výroba hliníku. Vedoucím odvětvím hospodářství však je strojírenský průmysl orientovaný na vývoz, dalším významným odvětvím je elektrotechnický, elektronický průmysl, jemná mechanika a optika. Centry textilního průmyslu jsou města Wupertal a Krefeld. Loďařský průmysl je soustředěn v největších přístavech (Hamburk, Brémy a Rostock).
Rozvinuté zemědělství Německa je postaveno na intenzivní výrobě z větší části na rodinných nebo soukromých farmách. Velké státní a družstevní podniky stát zlikvidoval zejména ve východní části a prodal jejich soukromníkům. Německo je druhou zemí na světě v produkci ječmene a piva. Na orné půdě se dále pěstují pícniny, žito, brambory, pšenice, cukrová řepa. V údolí Horního Rýna se rozprostírají vinice, ovocné sady a zeleninové plantáže. Významný je i stájový chov skotu (mléko) a prasat. Potravinová soběstačnost státu je domácí produkcí pokryta na 90%.

Na německém trhu práce existuje velká konkurence. Německý trh práce je však charakteristický také značnými regionálními rozdíly. V západní části země je zaměstnanost na mnohem vyšší úrovni než na východě (výjimku tvoří pouze Berlín a jih bývalé NDR). Pracovní trh v Německu je značně atraktivní pro kvalifikované pracovníky zpoza hranic. Hlavní nedostatek pociťuje Německo v oblasti médií, IT technologií, ve výzkumu a vývoji, bankovním a finančním sektoru, cestovním ruchu, zdravotnictví, gastronomii a v zemědělství.

Pracovní týden v Německu představuje 36 – 40 hodin, dovolená trvá 25 až 30 dní (plus státní svátky). Pracovní den trvá většinou od 8:00 do 17:00. Minimální mzda není stanovena, průměrná hodinová mzda je 20 Eur, přičemž mzda se domlouvá na základě kolektivní smlouvy. Legálně jsou tak písemné tak ústní pracovní smlouvy.

Hlavní informace o Německu

rozloha 356 910 km2
obyvatelstvo 82,79 mil.
přírůstek obyvatelstva 0,2 %
průměrná délka života 74 (m), 80 (ž)
hlavní město Berlín
průmyslová centra Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanom, Dortmund, Stuttgart, Brémy, Hannover, Rostock
etnické složení 90% Němci, 1% Dánové, 1% Frize, 0,5% Lužičtí Srbové, Turci, Chorvati, Italové a jiné
náboženské vyznání 43% římsko-katolíci, 42% protestantské, 3% muslimové, scientologové
měna Euro
státní zřízení spolková republika
úřední jazyk německý jazyk (regionální: dánština, frízščina, srbština)
gramotnosť 99 %
míra nezaměstnanosti 8,6 %
míra zaměstnanosti 65,3 %
výška HDP na obyvatele 28 870 USD
HDP na obyvatele v paritě kupní síly (EU 15 = 100) 100,5
podíl na tvorbě HDP 2% zemědělství, 35% průmysl, 63% služby

Průměrná výška mzdy

povolaní plat v Euro od
bankovní zaměstnanec 3 000
sekretářka, asistent 1 500
inženýr 2 200
kosmetička, kadeřnice 1 200
dělník 1 600
barman 3 900
kuchař 3 800
pokojská 2 500
recepční 2 400

Z asi 75 milionů obyvatel Německé spolkové republiky, má cca 91 % má německé státní občanství. Zbytek, tedy asi 7 milionů obyvatel jsou přistěhovalci z různých zemí. Ze zemí Evropské unie žije v Německu 2,2 milionů obyvatel, z toho 528 318 italské státní příslušnosti, přes 380 000 polské a skoro 300 000 řecké. Z evropských zemí, které nejsou členy EU, žije v SRN 3,2 milionu lidí a z toho asi 1 milion ze zemí bývalé Jugoslávie. K 31.12. 2007 mělo z celkového počtu 7 255 949 obyvatel jiné státní příslušnosti 1 713 551 tureckou státní příslušnost.

Jak došlo ke přistěhovalectví z Turecka?
V roce 1961 začalo po podpisu smlouvy s Tureckem oficiální najímání levných pracovních sil z Turecka pro Německý průmysl. Nejprve byli tito pracovníci po dvou letech „rotováni“ za jiné, později najímáni na neurčito. Celkem jich do Německé spolkové republiky přišlo v této první fázi na 740 000. Potom, co krize v roce 1973 donutila Německo rekrutování ukončit, příliv tureckých občanů pokračoval díky slučování rodin, jež bylo povoleno v roce 1974. Tzv. druhá generace byly děti prvních gastarbeiterů, které se v Německu narodily nebo se za rodiči přistěhovaly. Dnes dorůstá generace třetí, která se jen stěží dá označit za přistěhovalou. A tak se z nenápadné menšiny určené k práci na německém ekonomickém zázraku stali trvalí obyvatelé Německa a Německo objevilo menšinu s rostoucím vlivem islámu a s nejasným vztahem k hostující zemi, která i po generacích odmítá přetrhat spojení s Tureckem.

V Německu dnes žije na 2,4 – 2, 8 milionu Turků, přičemž jen 600 000 z nich má německou národnost. Podle některých statistik z poslední doby se, na rozdíl od první generace, která ještě s návratem počítala, z dnešních Turků s tím 83 % nepočítá a 62 % ze 132 000 berlínských Turků chce zažádat o německé občanství.

Na rozdíl od muslimů v Nizozemí nebo ve Francii nepocházeli Turci z kolonií hostující země a jejich stálé začlenění nebylo nikdy plánováno. V důsledku dezindustrializace byla objevena menšina zatížená sociálními problémy, pro kterou je třeba redefinovat místo v Německu. Podle Marie-Luise Beckové, vedoucí úřadu pro integraci při Spolkovém sněmu, Německu dlouho trvalo samotné uznání faktu, že je imigrační zemí, a o integraci se začalo starat s velkým zpožděním. Teprve šok z nuceného dočasného přijetí skoro půl miliónu uprchlíků z Balkánu, problémy se zapojením bývalé NDR do západního ekonomického systému a probíhající reformy sociálního státu vynesly problémy německé společnosti do popředí. Turci se tak po roce 1990 stali menšinou, jejíž trvalá přítomnost je sice faktem, ale která přes dlouhý pobyt ve Spolkové republice vykazuje hlubší rozdílnost od většinové společnosti, než jaká je patrná u bývalých občanů NDR. V 90. letech se projednával imigrační zákon, přijatý nakonec až minulý rok, který má upravit další podmínky pro stárnoucí Německo do nějž migrace proudí. Neochotné uznání tohoto faktu a nejasný pojem integrace byly ze začátku zastíněny euforií panující ohledně multikulturalismu, která nakonec po 11. září vzala za své.

Na vysokých školách v Německu v roce 1994 studovalo 14 500 Turků. Vzdělání začíná v rodině. Turecké matky jsou výdělečně činné méně často než muži, mnohé mají jen omezený styk s německou společností, některé jsou „dováženy“ těsně před svatbou z Turecka a žijí v úplné závislosti na mužích. Matky tak nejsou schopné pomoci dětem se školní výukou, pokud ve škole výklad sami nepochopí.

SLOVNAFT vyplatil v roce 2004 akcionářům dividendu ve výši 132,50 Kč na akcii SLOVNAFT

Řádná valná hromada (RVZ) akcionářů as SLOVNAFT, které se konalo 27. května 2004, projednalo výroční zprávu a schválilo řádnou a konsolidovanou účetní závěrku za rok 2003. Představenstvo hodnotí uplynulý rok pozitivně i přes skutečnost, že provozní zisk skupiny meziročně mírně poklesl (o 4%) na 2,832 mld. Sk. Provozní výsledky kromě plánovaných generálních revizí a odstávek ovlivnily především mimořádné položky v celkové výši 1,09 mld. Kč, zejména tvorba rezervy na daňovou pokutu týkající se činností společnosti SLOVNAFT Trade, tvorba rezervy na soudní spor s Apollo Interoil a náklady na restrukturalizaci společnosti SLOVNAFT mao. „Mohu s plnou odpovědností konstatovat, že management a zaměstnanci úspěšně zvládli rozhodující úlohy. Navzdory zostřující se konkurenci společnost opět potvrdila, že vysoká výkonnost je její stabilní rysem za všech okolností, „řekl předseda představenstva Slavomír Hatina. Skupina SLOVNAFT vykázala za rok 2003 zisk před zdaněním 3,515 mld. Sk. Čistý zisk činil 2,374 mld. Sk.
Dozorčí rada konstatovala, že společnost dosahovala uspokojivé výsledky a úspěšně pokračovala ve zlepšování výkonnosti. „Vhodnou úvěrovou politikou společnost stabilizovala svou finanční pozici,“ konstatovala předsedkyně dozorčí rady, Ilona Bánhegyi.
RVZ schválilo i rozdělení zisku po zdanění za rok 2003 ve výši 2,739 mld. Sk. V souladu s platnou legislativou a Stanovami společnosti 10% ze zisku po zdanění půjde do zákonného rezervního fondu. Akcionáři schválili, že dalších 4,47% se použije na umoření ztráty uplynulých období. Zbývajících 2,343 mld. Sk vyplatí SLOVNAFT akcionářům jako dividendu ze zisku za rok 2003. Valné shromáždění schválilo i vyplacení dividend z nerozděleného zisku minulých let v celkové částce 389,595 mil. Sk. Celková částka vyplacené dividendy tak představuje 2,732 mld. Sk. Výnos z dividend na akcii je 132,50 Kč, což je 13,3% z nominální hodnoty akcie.
Akcionáři na RVZ za členy Představenstva zvolili vedoucího útvaru Řízení dodavatelského řetězce Slovnaftu, Bély Kelemen, vedoucího Plánu a kontrolingu společnosti MOL, Józsefa Molnára a vedoucího Podnikového centra společnosti MOL, Józsefa Simol. RVZ zároveň do funkce opětovně zvolilo staronových členů představenstva, Slavomíra jezů (předseda Představenstva), Zoltána Áldotta (místopředseda) a Vratka Kaššovica.

Skupina SLOVNAFT dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2004 provozní zisk 2,265 mld. Sk

Skupina SLOVNAFT vykázala v prvním čtvrtletí roku 2004 provozní zisk 2,265 mld. Sk oproti 1,800 mld. Kč ve stejném období loňského roku. „I výsledky za první čtvrtletí potvrdily, že dobré výkony jsou stabilní rysem společnosti. Jsou důsledkem neustálého zvyšování efektivity našich činností, pokračující racionalizace nákladů, redesignu hlavních procesů a synergií dosažených díky partnerství s MOL „, zhodnotil výsledky generální ředitel společnosti Vratko Kaššovic. Přínosy ze synergií, zvyšování efektivity a zlepšování interních procesů dosáhli na straně Slovnaftu v prvním čtvrtletí 545 mil. Sk.
V zájmu maximalizace výhod plynoucích ze spolupráce, odstartovala Skupina MOL integrační program, jehož výsledkem je, že Metrostav MOL a TVK fungují od 1. ledna 2004 v rámci integrované struktury pod integrovaným vedením. Nová struktura umožňuje všem zúčastněným společnostem lépe realizovat synergie společného postupu, další zvyšování konkurenceschopnosti a optimalizaci aktivit na úrovni Skupiny MOL. „Touto integrací jsme odstartovali budování opravdu silné a konkurenceschopné středoevropské skupiny, která se z pozice národních podniků posunula a dále posouvá do pozice silného nadnárodního regionálního hráče,“ dodal V. Kaššovic.
SLOVNAFT zvýšil provozní zisk i přesto, že celkový dopad externího prostředí byl ve srovnání s prvním čtvrtletím 2003 méně příznivý. Provozní výsledky společnosti na jedné straně pozitivně podpořily kromě posunu odstávek některých klíčových výrobních jednotek zejména výše crack spready benzínů. Čistý přínos z rozpuštění rezerv činil 115 mil. Sk. Na druhé straně negativní vliv měly nižší kótované ceny polyetylenu a polypropylenu, nižší crack sperady motorové nafty a pokračující posilování české koruny vůči USD i EUR. SLOVNAFT zpracoval v prvním čtvrtletí 1338 kt ropy. V důsledku vyššího provozního zisku vzrostla EBITDA o téměř 11% na 3,019 mld. Sk. Zisk před zdaněním se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o 16% na 2,245 mld. Sk.
Celkové čisté výnosy z prodeje poklesly v korunovém vyjádření o téměř 13%, především v důsledku posilování domácí měny. V dolarovém vyjádření však byly meziročně vyšší o 4%. Přes intenzivní konkurenci si SLOVNAFT úspěšně obhájil své postavení na domácím i zahraničních trzích. Díky vyššímu maloobchodnímu prodeji paliv o 2,6% (hlavně motorové nafty), lepším výkonům v oblasti prodeje než vyhořelé palivo zboží a vynikající nákladové disciplíně společnost významně zlepšila maloobchodní výsledky. Projevilo se to mimo jiné i na růstu tržní výkonnosti, reprezentované průměrným prodejem připadajícím na jednu čerpací stanici.
Společnost v meziročním srovnání téměř ztrojnásobila kapitálové výdaje a investice, které dosáhly 999 mil. Sk. Ty směřovaly především do dvou klíčových projektů, do nové jednotky na hloubkové odsíření motorové nafty, která Slovnaftu umožní plně vyhovět normám EU platnými od roku 2005, a nové jednotky na výrobu polypropylenu. „Obě tyto investice vytvářejí předpoklady pro dosahování dobrých výsledků iv budoucnu,“ poznamenal generální ředitel Slovnaftu. V souladu se strategií společnost pokračovala iv environmentálních projektech a rozsáhlém investičním programu zaměřeném na modernizaci a rekonstrukci maloobchodní sítě. Od roku 2001 SLOVNAFT ukončil rekonstrukci 52 čerpacích stanic. Po dvou letech je výsledek tohoto programu jasně viditelný tak na vzhledu čerpacích stanic, tak na úrovni poskytovaných služeb.

Novým předsedou představenstva Sapp je Heimo Tomann SLOVNAFT

Novým předsedou představenstva Slovenské asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (Sappi) se stal v roce 2004 ředitel útvaru maloobchodní sítě Severní region společnosti Slovnaft Heimo Tomann, který povede Sappi do druhé desetiletka své činnosti. Za místopředsedy zvolili zástupci společností sdružených v Sapo Ratibor Lengyela, z Esso Slovensko.
Hlavním záměrem Sappi je neustálé zlepšování kvality a činnosti Slovenské petrochemického průmyslu a trhu. Sappi vzniklo jako profesní sdružení organizací petrolejářského průmyslu a obchodu působících na slovenském trhu v březnu 1994. Dnes se v Bratislavě konalo již v pořadí 10. valná hromada této asociace.
Sappi v současnosti sdružuje sedm společností. Členy jsou kromě Slovnaftu, Agip Slovensko, ConocoPhillips, Esso Slovensko, Jurki Hayton, OMV Slovensko a Shell Slovakia. Sedm členských organizací provozuje v současnosti 550 z celkového počtu asi 900 čerpacích stanic na slovenském trhu. Společný podíl členských firem dosahuje celkového prodeje motorových paliv na Slovensku přibližně 80%. Členské společnosti Sappi si iv uplynulém roce posílily své postavení na slovenském trhu, když prodali přes 1,2 mld. litrů motorových paliv, což je meziroční nárůst o téměř 6%. Prodej motorové nafty byl vyšší o 10,7% a benzinů o 2,7%.
Valné shromáždění Sappi se uskutečnilo v roce 2004 jen pár dní před vstupem Slovenska do Evropské unie (EU). Členské společnosti Sappi se i loni intenzivně věnovali přizpůsobení své činnosti normám platným v EU, zejména v oblasti životního prostředí. Členové si uvědomují, že životní prostředí je jednou z klíčových kapitol při našem bezproblémovém vstupu do EU. Petrolejářský průmysl a obchod vynakládá nemalé finanční prostředky a cílenou osvětou přispívá ke globálnímu procesu zlepšování životního a pracovního prostředí.
V oblasti maloobchodu se členské společnosti v uplynulém roce zaměřili hlavně na rozvoj a modernizaci svých sítí čerpacích stanic a investice do ochrany životního prostředí. V této oblasti se může výbornými výsledky chlubit i SLOVNAFT. V souladu s přijatou strategií SLOVNAFT pokračoval v rozsáhlém investičním programu zaměřeném na modernizaci a rekonstrukci maloobchodní sítě s důrazem i na neustálé zlepšování životního prostředí, do kterého bylo v uplynulém roce zařazeno zhruba 80 našich čerpacích stanic. Po dvou letech je výsledek tohoto programu jasně viditelný tak na vzhledu čerpacích stanic, tak na úrovni poskytovaných služeb.

Internetové Infocentrum Slovnaftu SLOVNAFT

V duchu neustálého zdokonalování služeb zákazníkům SLOVNAFT, as spustil od 1. dubna 2004 internetové Infocentrum, informativních-zábavné rozšíření své webové stránky
Cílem Infocentra je poskytnout motoristům potřebné informace pod „jednou střechou“. Zájemci o zajímavé aktuální informace se do Infocentra dostanou z web sídla Slovnaftu. Vedle motoristu je stránka určena všem, kteří se zajímají o aktuální informace o dopravních omezeních a kontrolách, počasí, tipy na výlety, dovolenou a volný čas, mapy aktuality z oblasti sportu a motorismu, jakož i informace zábavného charakteru. Soutěžechtiví návštěvníci se mohou zapojit i do minisoutěže o zajímavé ceny a otestovat si své znalosti o Slovnaftu.
SLOVNAFT je jednou z největších a nejmodernějších rafinérsko-petrochemických společností ve střední Evropě a lídrem ve zpracování ropy, prodeje pohonných hmot a petrochemie v ČR. Zpracovává ročně přibližně 5 milionů tun ropy. SLOVNAFT dodává na trh kompletní sortiment rafinérských, petrochemických výrobků a plastů, přičemž okolo 65% produkce vyváží, zejména do České republiky, Německa, Rakouska, Maďarska, Polska a Itálie. SLOVNAFT má kolem 360 čerpacích stanic, kromě Slovenska iv České republice a Polsku.
SLOVNAFT je od ledna 2004 součástí mezinárodní Skupiny MOL az podnikatelského hlediska funguje s maďarskou MOL a TVK v rámci integrované organizační struktury, přitom si však všechny tři společnosti zachovávají svou právní subjektivitu a vizuální identitu. Nová struktura umožňuje ještě lépe realizovat synergie společného postupu, další zvyšování konkurenceschopnosti a optimalizaci aktivit na úrovni Skupiny. Touto integrací Skupina MOL, jejíž SLOVNAFT je klíčovou součástí, odstartovala budování opravdu silné a konkurenceschopné středoevropské skupiny, která se z pozice podniku s národní působností posunula a dále posouvá do pozice silného multinacionálních hráče a regionálního lídra. V současnosti Skupina MOL včetně Slovnaftu zpracovává ročně 13 milionů tun ropy a má přibližně 850 čerpacích stanic v sedmi zemích regionu.

Strategie PKN ORLEN s cílem udržet postavení kvality na polském i mezinárodním trhu

Strategií kterou jsme přijali v PKN ORLEN, je náš cíl udržet na vysokou kvalitu produktů, které splňují potřeby a očekávání zákazníků. Naším cílem je udržet vedoucí postavení kvality na polském i mezinárodním trhu. Náš důraz je kladen na posílení důvěry klientů polské firmy PKN ORLEN SA jako společnost nabízející vysoce kvalitní, šetrné k životnímu prostředí a v přislíbených dodacích lhůtách vyráběné a prodávané produkty.
Vědomy si dopadu našich činností na životní prostředí soustavně přizpůsobujeme metody plánování a vedení výrobních procesů s požadavky principu udržitelného rozvoje prostřednictvím integrovaného procesu zpracování, zabránění znečištění a ochrany životního prostředí.
Podle současné právní úpravy a pod deklarovanou politikou integrovaného systému řízení možné chránit život a zdraví pracovníků tím, že všechny bezpečné a zdravé pracovní podmínky.

Jak začít podnikat? Administrativa začínajícího podnikatele

Těchto cílů dosahujeme činností založenou na prováděném integrovaném systému řízení, který se skládá z: systém managementu jakosti dle ISO 9001 Systém managementu jakosti AQAP 2120 systém environmentálního managementu ISO 14001 Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při PN-N 18001 Systém managementu bezpečnosti informací dle ISO / IEC 27001 a řízení systému bezpečnosti potravin HACCP.
Opatření jsou prováděny v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy řízení a jsou v každodenní praxi ve výrobních provozech společnosti zaměřené na profesionální zákaznický servis a zachování nejvyšších standardů ochrany zdraví a ochrany životního prostředí.
Čeká vás letos konec fixace hypotéky? Změnit banku je čím dál tím snadněji
Certifikační audit integrovaného systému řízení byla provedena v květnu 2013 auditoři Bureau Veritas Certification (BVC). Výsledky auditu vedly k udělení osvědčení o integrovaného systému řízení souladu s požadavky jednotlivých norem.

Komu patří polská firma PKN ORLEN struktura akcionářů

Akcie PKN ORLEN SA jejichž seznam je uveden na hlavním trhu Varšavské burzy cenných papírů ve Varšavě v kontinuálním obchodním systému a jsou zahrnuty mezi největší firmy indexů WIG20 a WIG wig30, stejně jako index WIG-paliva. Od 19. listopadu 2009 akcie společnosti PKN ORLEN SA patří do seznamu společností zapojených v oblasti společenské odpovědnosti – Respekt Index. PKN ORLEN SA debutoval na Varšavské burze cenných papírů 26.listopadu 1999 roku.
Od roku 1999 jsou akcie PKN ORLEN SA Byly uvedeny také ve formě globálních depozitních certifikátů (GDR) na londýnské burze. GDR se konal v USA na OTC trhu.
V roce 2012, PKN ORLEN SA rozhodla ukončit program depozitních certifikátů. Dne 27. 02. 2013 let GDR jsou vyloučeny z obchodování na oficiálním trhu kotací a odstraněna z obchodování na hlavním trhu Londýnské burzy cenných papírů. 04.3.2013 byla dokončena rotace nežádoucích účinků.
Základní kapitál PKN ORLEN SA činí 534,636,326.25 zł a je rozdělen na 427,709,061 kmenových akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1,25 PLN za akcii.

počet akcií Počet hlasů podíl na hlasovacích právech Účast na základním kapitálu
Ministerstvo financí Polské republiky 117 710 196 117 710 196 27.52% 27.52%
Nationale-Nederlanden OFE* 39 000 000 39 000 000 9.12% 9.12%
Aviva OFE * 34 000 000 34 000 000 7.95% 7.95%
Ostatní 236 998 865 236 998 865 55.41% 55.41%
Dohromady 427 709 061 427 709 061 100% 100%

 

Akcie PKN ORLEN S.A. byly vydány v následujících emisích:
Označení série Rok emise akcií počet akcií Nominální hodnota
serie A 1999 336 000 000 1,25 PLN
serie B 1999 6 971 496 1,25 PLN
serie C 1999 77 205 641 1,25 PLN
serie D 2000 7 531 924 1,25 PLN

Finanční výsledky za rok 2014

Tatra banka Group ukončila rok 2014 s konsolidovaným ziskem 114,64 mil. €. Úvěry poskytnuté klientům rostly přibližně o 10%, při poklesu podílu selhaly úvěrů. Mírně rostly i vklady klientů.

Finanční výsledky za rok 2014
Finanční výsledky za rok 2014

„Rok 2014 hodnotím jako mimořádně úspěšný. Nárůst počtu individuálních klientů o 17 tisíc je pro nás potvrzením správnosti našeho rozhodnutí přinášet klientům inovace, které jim zásadně zjednodušují každodenní bankovnictví. Z pohledu úvěrů se nám podařilo růst o přibližně 10%, což bylo způsobeno zejména zájmem ze strany korporátních klientů, tak nárůstem objemu úvěrů na bydlení pro domácnosti. Vedle zdravém růstu byznysu jsme se nadále drželi strategie obezřetné nákladové politiky, což se projevilo v 18% nárůstu čistého zisku za Tatra banka Group.
Minulý rok byl také ovlivněn přípravou na hodnocení kvality aktiv a zátěžových testů Evropskou centrální bankou, kterého se zúčastnila i Tatra banka jako jedna ze tří systémově důležitých finančních institucí na Slovensku. Tatra banka splnila všechna požadovaná kritéria stanovená ze strany ECB bez dodatečné potřeby vlastních zdrojů, přičemž ukazatel kapitálové přiměřenosti na konsolidované bázi výrazně překračuje hranice stanovené NBS a ECB, „vyjádřil se Igor Vida, generální ředitel a předseda představenstva Tatra banky.

Klíčové finanční ukazatele
Klíčové finanční ukazatele

Klíčové finanční ukazatele
Konsolidovaný zisk skupiny Tatra banka Group po zdanění meziročně vzrostl o 18,0% z úrovně 97,17 mil. € v roce 2013 na 114,64 mil. €. Vyšší zisk byl dosažen nárůstem čistého úrokového výnosu spolu s poklesem všeobecných administrativních nákladů. Růst provozních výnosů a pokles provozních nákladů vedl ke zlepšení ukazatele poměru nákladů a výnosů na 49,9% z loňské úrovně 55,8%.

Vývoj výnosů a nákladů
Čisté úrokové výnosy vzrostly pod vlivem vyššího objemu úvěrového portfolia a klesajících úrokových nákladů z termínovaných vkladů. Snížení úrokových nákladů souviselo s poklesem sazeb na finančních trzích v minulých letech, které se v termínovaných vkladech projevilo s časovým zpožděním až po skončení jejich vázanosti a opětovné obnově. Oba tyto efekty se odrazily na zvýšení čistého úrokového příjmu o 3,2% na úroveň 305,2 mil. €. Všeobecné administrativní náklady poklesly o 7,6% na 226,7 mil. €.

Vývoj aktiv
Konsolidované aktiva skupiny Tatra banka Group vzrostly o 2,2% na úroveň 9,68 mld. €. Úvěry poskytnuté klientům vzrostly o 9,5% na částku 7,20 mld. €. Podíl selhaly úvěrů na celkovém portfoliu klesl na úroveň 4,8%, což je pod hodnotou sektoru a poukazuje na dobrou kvalitu úvěrového portfolia. Z klientských úvěrů rostly zejména úvěry poskytované korporátnímu segmentu a úvěry určené k zajištění bydlení.

Vývoj pasiv a vlastního kapitálu
Vývoj pasiv a vlastního kapitálu

Vývoj pasiv a vlastního kapitálu
Vklady klientů stouply na 7,34 mld. €. Narostly zejména běžné účty. Pokles zaznamenaly termínové depozita a přijaté úvěry od bank. Poměr úvěrů ke vkladům na konsolidované bázi k 31.12.2014 byl 98,1%.
Ukazatel kapitálové přiměřenosti na konsolidované bázi k 31.12.2014 stoupl meziročně o 297 bazických bodů na úroveň 19,6%, což je významně více než je úroveň požadovaná Národní bankou a Evropskou centrální bankou.

Ve věku 85 let zemřel Milan Vrskova, první generální ředitel Tatra banky

Vedení Tatra banky přijalo se zármutkem zprávu o úmrtí prvního generálního ředitele Tatra banky Ing. Milana Vrskova.

Milan Vrskova zemřel
Milan Vrskova zemřel

Ing. Milan Vrskova se narodil 5. března 1930 ve Vieska-Bezdeda. Studoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Jeho život byl spjat s bankovnictvím – po působení v Investiční bance v Bratislavě (1954 – 1958) pracoval třináct let v Státní bance československé. V letech 1971 – 1975 pracoval jako ředitel pobočky Živnostenské banky v Londýně, mezi lety 1975 až 1990 působil v Československé obchodní bance v Praze, později Curychu.

V listopadu v roce 1990 se Ing. Milan Vrskova přičinil o založení Tatra banky. V té době bylo cílem vybudovat středně velkou soukromou banku s 30 až 40 pobočkami na Slovensku. Dnes je Tatra banka třetí největší slovenskou bankou se 142 pobočkami a široce poskytující hypotéky. Ing. Milan Vrskova byl generálním ředitelem Tatra banky až do roku 1998.

„Pokud by mě někdo požádal jmenovat jednoznačný vzor bankéře přinášejícího důvěru, spolehlivost, rozhled, životní moudrost, tak bych bez váhání řekl jméno Milan Vrskova. Stál u zrodu novodobé Tatra banky, nadchl sebe i nás představou mít i na Slovensku co nejdříve takovou banku, jaké znal během své dlouhé předchozí kariéry bankéře v Praze az působení v Londýně, „vyjádřil se Igor Vida, generální ředitel a předseda představenstva Tatra banky.

Poslední rozloučení se uskutečnilo dne 2. dubna 2015 v 11:00. v Bratislavském krematoriu.