Hejtman Kuba z ODS: Dělejme všechno pro zestátnění energie. Evropa si krizi zavinila sama

Vláda by měla dělat víc pro to, aby elektrická energie byla zestátněna. Uvedl to předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS. Zároveň upozornil na to, že Evropa si podle něj za krizi může do jisté míry sama. „Chtěla, aby energie byla co nejzelenější,“ zdůraznil.

Společnost pro obranu svobody projevu – Co měsíc dal

Musk Twiter Biden
Musk Twiter Biden

Na našich kanálech sociálních sítí prakticky každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. A jednou za měsíc na webu publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za předchozí měsíc. Dnes šesté pokračování s výběrem za listopad.

U nás v SOSP

Společnost pro obranu svobody projevu
Společnost pro obranu svobody projevu

Dostal se nám do ruky pracovní návrh zákona o dezinformacích, přesněji „o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online“ z dílny Ministerstva vnitra a je to čtení jak z Orwellova románu. Obrátili jsme se na tři vysoké představitele ODS a všichni se shodli, že návrh zákona od Ministerstva vnitra nemají k dispozici, nijak se na něm nepodílejí a ani nepovažují tuto aktivitu za vítanou. Návrh vznikl za zavřenými dveřmi a byl konzultován jen se zástupci bezpečnostních složek a státního zastupitelství bez účasti odborné veřejnosti. S demokracií a svobodou slova neslučitelné pasáže uvádíme v textu.

Nemusíme se všichni shodnout na způsobu řešení energetické krize. Můžeme mít každý i rozdílné názory na migraci, klimatické změny nebo situaci na Ukrajině. Někdo může volit levici a jiný pravici, považovat se za liberála, socialistu nebo konzervativce. To vše je pro pluralitní demokracii přirozené a nemělo by nás to zneklidňovat. Na jedné věci bychom se však shodnout měli – pokud tedy chceme udržet svobodnou společnost. Na něčem, co lze nazvat nejmenším společným jmenovatelem společnosti.

Společnost pro obranu svobody projevu - kdo jsme
Společnost pro obranu svobody projevu – kdo jsme

Přes online formulář sběru cenzurních případů na sociálních sítích jste nám reportovali již 764 cenzurních zásahů. U většiny z nich je prokazatelné, že digitální platformy porušují vlastní pravidla, která si sama nastavila. Nové příklady – za sdílení zjištění německých výzkumníků ohledně anticovidových vakcín, za vtip o prezidentu Bidenovi, za upozornění, že meteorologové změnili v počasí barvy ze zelené na červenou, za muzejní artefakt ze 13. století…¨

Kupte si vánoční dárky z našeho e-shopu. Nabízíme kvalitní trička s několika originálními motivy v bílé a černé barvě, pěti velikostech a v pánském i dámském střihu. Podívejte se na ilustrační fotky i na to, jak vypadají na Danielu Vávrovi. Dále si můžete vybrat dvě skvělé knihy s věnováním autora nebo placky SOSP ve dvou velikostech. Podpořte nás a zabalte pod stromeček něco originálního.

Tomáš Lukavec si už léta zve k rozhovoru zajímavé hosty všech možných názorů (z posledních třeba pro kontrast Petr Robejšek nebo Mikuláš Minář) a jeho pozvání přijal i spoluzakladatel SOSP, Vlastimil Veselý. Poslechněte si rozhovor o stále užším koridoru pro svobodu slova.

Daniel Vávra vysvětluje, že se při obraně svobody projevu logicky zastáváme i těch, se kterými nemáme úplně shodné názory. Je s podivem, že tak základní věc není zřejmá v zemi, jejíž režisér proslavil příběh Larryho Flynta. Také o tom, proč nezaujímáme stanoviska ke všemu, co kdo kde hloupého řekl a proč nevoláme po jeho potrestání. A když někoho kritizujeme, nevoláme po jeho umlčení.

Ptáte se nás, zda aplikace BezDezinfa neporušuje svobodu projevu. To samozřejmě ne. Kdo by si však dobrovolně nechal nasadit ideologické brýle, které mu budou ukazovat falešný svět podle názorů toho, kdo brýle vyrábí, je slaboch a hlupák, který se svých práv vzdal. Svoje životní rozhodnutí o tom, s kým a jak komunikovat, by vložil do rukou cenzorů a kádrováků a nikdy by se nedozvěděl, co mu zamlčeli a koho skryli. Kdo by si nechal do svého mobilu nasadit černou skříňku, která mu bude sama cenzurovat informace, by zasloužil spíš lítost. Byl by to výraz nedospělosti, protože by tím přiznal, že není schopen sám posuzovat informace kolem sebe. Jiná otázka je, zda taková aplikace neporušuje pravidla soukromí a nevytváří riziko zneužití k šíření malware.

Dění v ČR

Výborný rozhovor s našimi partnery, Adamem Růžičkou a Janem Hořeňovským z Institut H21 o jejich žalobě na Ministerstvo obrany ve věci blokování webů. Ano, boj s „dezinformacemi“ slouží často jako zástěna před seriózní debatou o problémech, které by tento stát měl řešit a neřeší. A ještě se nám líbila charakteristika „black box governance“ jako styl vládnutí, kterého jsme svědky.

„EU předkládá jeden mediální zákon za druhým, zaštiťuje se v nich ochranou svobody projevu a svobody tisku, ale čím více jich bude, tím méně svobody zůstane. To platilo pro zákon o digitálních službách (DSA), který ukládá digitálním platformám povinnosti, které se již dlouho vztahují na všechny ostatní v EU, ale otevírá jim zadní vrátka velká jako vrata do stodoly. Ještě více to platí pro grandiózní „zákon o svobodě médií” označovaný jako “European Media Freedom Act“, který je koncipován jako nařízení, aby měla EU úplnou kontrolu… Evropská komise říká, že chce chránit média před členskými státy a dává je pod dohled superstátu EU. Ten druhý orgán – a to už dobře známe z jiných mediálních zákonů – dává digitálním platformám právo blokovat šíření obsahu i u legálních tiskových publikací, zdůrazňuje sice důležitost veřejnoprávního vysílání a jeho „dostatečné“ financování, ale nepochopil, co je to vlastně svobodný tisk a jak velký je jeho význam pro demokracii.“ Komentář Daniela Vávry.

„Z ústavních práv a jejich étosu máme trhací kalendář. Jsme na prahu totality. A zejména mladí lidé, kteří nezažili rétoriku socialistického kádrováka, tomu tleskají. Vždyť přeci ti „zlí“ nemají mít žádná práva (a o Ústavě slyšeli jenom v hodinách dějepisu)… A to zlo začíná právě tam, kde se těm, se kterými nesouhlasíme, upřou základní lidská práva… Jednou si naše děti budou v učebnicích číst, co se dnes děje a bude dít – a nebudou chápat „jak jenom to bylo možné“. Kde se vzala ta nenávist, zloba a pohrdání lidmi s jiným názorem? Kdo pochopí dnešní dobu, pochopí to, co se dělo koncem 30. let u nás i ve zbytku Evropy… Respektujme ústavní práva těch druhých (a zejména těch se kterými nesouhlasíme). Bez Ústavy nemáme stát a bez státu platí jediné právo – právo silnějšího.“

Facebook cíleně maže nejpopulárnější příspěvek profilu Vidlákovy Kydy, který neobsahuje žádný výrok porušující zákon. Kdo stojí za tímto cenzurním zásahem? Komu vadí protiválečný text?

Dění v Evropě

Naši britští partneři z The Free Speech Union porovnávali podmínky užívání platebních a crowdfunding platforem podle respektu ke svobodě slova. Výsledky jsou tristní. 4 ze 7 platforem získaly skóre 4/10 a nižší. Vyhověly jen Worldpay (8/10) a Stripe (7/10). Nedoporučují ani jednu crowdfunding platformu. Podrobnosti ve 20-tistránkové studii.

Firma Rumble, která byla založena v roce 2013 jako konkurence služby YouTube, odmítá požadavky francouzské vlády na blokování ruských zpravodajských zdrojů a pozastavuje své služby ve Francii.

Flagrantní ukázka toho, že cenzura soukromých digitálních platforem nevychází z jejich rozhodnutí, ale děje se pod politickým tlakem – bohužel i ze strany Evropské komise a americké vlády Joe Bidena (předchozí vláda Republikánů byla proti tomu). „Snaha EU ovlivnit Twitter je na hlavu a špatně hned ve dvou rovinách. První se týká takzvaných dezinformací a nenávistných projevů. Přesnější a méně pokrytecký název pro to je cenzura. Ta je téměř vždy špatně, kromě pár jasně definovaných a všeobecně přijímaných případů, jako je např. dětská pornografie. Svoboda slova je jedním z největších výdobytků klasického liberalismu. Každý dokáže najít projevy, které považuje za lživé, odpudivé a odsouzeníhodné. Zavedená svoboda projevu tak chrání hlavně nás samé pro případ, že by se moci ujala ta „druhá strana“… Že by zrovna EU dokázala nějak efektivně bojovat proti dezinformacím, když ve většině ostatních oblastí se chová jako slon v porcelánu, je také směšné.“

Na Slovensku je situace s omezováním svobody projevu bohužel ještě horší„Vláda posúva do parlamentu zákon, ktorý vyzbrojuje tajné služby proti médiám natrvalo. NBÚ bude môcť blokovať „škodlivý obsah“, resp. vypnúť online médiá, platformy aj stránky a účty. Za škodlivý sa považuje taký obsah, ktorý môže ohroziť záujmy SR. Pôvodné časové obmedzenia teda padajú… NBÚ v dôvodovej správe k zákonu tvrdí, že za hybridnú hrozbu sa považuje aj „radikalizácia politickej diskusie vo verejnom priestore“ alebo „zásadné zvýšenie nedôvery a napätia medzi rôznymi skupinami osôb v spoločnosti“. Asi netreba dodávať, že tieto dve pravidlá by sa dnes dali použiť proti každému, kto má jasné – a tým aj kontroverzné – postoje… Pravidlá sa dajú pod bezpečnostnými zámienkami zneužiť na umlčanie tých, ktorí prinášajú informácie z druhej strany konfliktu. Výsledkom môže byť autocenzúra novinárov. Ignorovanie dôležitých tém… Poslanci by asi urobili najlepšie, keby si vyžiadali presnejšie nastavenie pravidiel, za akých je možné zarezať „nebezpečné médiá“. Aby nehrozilo, že prvou obeťou tohto zákona bude pravda.“

Dění v USA a jinde ve světě

„Sociální síť Twitter zrušila politiku, jejímž deklarovaným cílem bylo bojovat proti dezinformacím souvisejícím s nemocí covid-19 na její platformě… Podle zveřejněných statistik bylo v období od ledna 2020 do září 2022 pozastaveno více než 11 tisíc účtů za porušení pravidel pro dezinformace o covid-19 a odstraněno téměř 100 tisíc příspěvků porušujících tato pravidla. Podobná opatření používá Facebook, kterou vlastní Meta Platforms, a YouTube firmy Alphabet. Zde jsou opatření stále v platnosti.“

Vystoupení zástupkyně OSN pro globální komunikaci Melissy Flemingové na Světovém ekonomickém fóru (WEF) „neříká jen, že OSN cenzuruje projevy ke změně klimatu. Naznačuje, že OSN spolu s WEF cenzuruje mnoho vědeckých diskusí, například na téma COVID-19, a že OSN v současnosti vytváří nástroje k cenzurování VŠECH dezinformací, které považuje za neužitečné pro „stabilní, pokojný, harmonický a JEDNOTNÝ svět“ Flemingová uvádí, že „OSN a její partneři z WEF provádějí cílená školení, aby si vytvořili ovladatelné opoziční vědce, lékaře a influencery sociálních sítí, kteří jim budou pomáhat v jejich globálních propagandistických kampaních organizovaných přes partnerství s korporátními médii a velkými technologickými společnostmi.“

Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová se musí dostavit k soudu, aby podala výpověď pod přísahou ohledně možné spolupráce vlády s bigtech na cenzuře obsahu sociálních sítí.

„Americké federální úřady tlačí na sociální sítě, aby omezovaly některé druhy projevu. DHS se plánuje zaměřit na „nepřesné informace“ v tématech jako původ C19 a účinnost vakcín, rasová spravedlnost, stažení USA z Afghánistánu a americká podpora Ukrajině… Federální úředníci přímo komunikují se sociálními sítěmi a upozorňují je na údajně závadný obsah. Facebook zřídil speciální portál, do kterého se lze přihlásit pouze za pomoci amerického vládního e-mailu, kde agenti mohou rovnou označovat závadné příspěvky.

„Twitter byl s CISA přímo personálně propojen. Členkou jeho poradního výboru pro kyberbezpečnost byla Vijaya Gaddeová, ex šéfka firemního oddělení pro právo, politiku a důvěryhodnost, což je eufemistické označení pro hlavní cenzorku. Musk ji okamžitě po koupi Twitteru vyhodil… Zástupci korporací jako Twitter, Facebook, Reddit, Discord, Wikipedie, Microsoft, LinkedIn a Verizon Media se před volbami v roce 2020 měsíčně scházeli se zástupci CISA, FBI a dalších federálních úřadů a řešili zacházení s dezinformacemi během voleb. Tyto schůzky dále pokračují… Vláda v podstatě vykonává nátlak na firmy, aby za ni hlídaly internet… DHS nikde přesně nedefinuje, co považuje za dezinformace. Navíc všeobecně přijímané pravdy se neustále mění… Soustavné konzultace a upozorňování ale také můžou působit jako nátlak.“

„Musk je liberál, ktorý väčšinu médií a sociálnych platforiem nahnal pred zrkadlo. A hneď im aj povedal, čo v ňom uvidia, keď prestanú klopiť zrak. Uvidia cenzorov a manipulátorov… Ukázal, ako to je s pojmom „liberál”. Za liberálov sa dlho označovali práve správcovia médií a online platforiem. Bol to pritom neuveriteľne trápny omyl. Lebo v skutočnosti sa z nich stal opak liberálov. V slobode – a špeciálne v slobode slova – vidia problém. A riešiť ho chcú cenzúrou. Vymazávaním tých, ktorých oni sami vyhlásia za „toxických“. Ich idey už dávno nie sú liberálne. Sú progresívne. A to je zásadný rozdiel. Liberál si ctí slobodu, polemiku, pestrosť, toleranciu, práva oponenta. Teda hodnoty, ktoré progresívec hodil do koša – v záujme veľkej prevýchovy spoločnosti pod vlajkou novej, progresívnej viery.“

„V skutočnosti tu nemáme spory o boj s dezinformátormi, ale niečo celkom iné. Spory o boj s manipulátormi. Novú politiku médií a sociálnych sietí definoval George Soros ešte za vlády Trumpa. Verejne vyzval na odchod Zuckerberga z Facebooku. Sorosovi sa nepáčilo, že firma nedostatočne reguluje (cenzuruje) používateľov. Naliehal na to, aby sa aj Facebook pridal k príkladu platforiem ako Youtube či Twitter, ktoré vzorne vymazávali údajný „toxický obsah“. Soros sa pritom nijako netajil motívom: cenzúra mediálneho obsahu bola podľa neho nevyhnutná na to, aby bol porazený Trump. A aby voľby vyhrali progresívci… Twitter, ako jeden z väčších hráčov, vybočuje z novej inkvizičnej politiky médií a sociálnych sietí. A progresívnym dozorcom ukazuje, že spravovanie verejného priestoru sa dá robiť aj inak. Liberálne. Muskova vzbura zákonite spustila alarm. Pretože uvoľňovanie obojkov a slobodné dýchanie môže byť nákazlivé.“

Ve sněmovně se chystá veřejné slyšení na téma omezování svobody slova

16. června proběhlo předání Petice proti omezování svobody slova, kterou převzali poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) (druhá zleva) a poslanec Stanislav Berkovec (ANO) (první zleva). Na fotografii jsou dále zástupci SOSP, Gabriela Sedláčková a Marian Kechlibar.
16. června proběhlo předání Petice proti omezování svobody slova, kterou převzali poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) (druhá zleva) a poslanec Stanislav Berkovec (ANO) (první zleva). Na fotografii jsou dále zástupci SOSP, Gabriela Sedláčková a Marian Kechlibar.

4. října 2022 byla v rámci petičního výboru Poslanecké sněmovny na návrh poslankyně Niny Novákové projednána Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích, kterou iniciovala Společnost na obranu svobody projevu (SOSP). Poslankyně, která je zároveň zpravodajkou petice, při projednávání petice navrhla veřejné projednání. Její návrh byl schválen a 6. prosince tak ve sněmovně proběhne veřejné slyšení za účasti zákonodárců a přizvaných odborníků.

Signatáři petice podle vyjádření žádají zahájení veřejné diskuse o tom, „jak zabránit omezování svobody projevu na sociálních sítích, které deformuje politickou soutěž a fungování demokratických procesů, a vytvoření parlamentní komise se zastoupením všech stran“ v Poslanecké sněmovně a odborníků z oblasti práva, která se bude zabývat případy občanů i právnických osob, jejichž účty byly blokovány a příspěvky smazány.

Vlastimil Veselý, spoluzakladatel SOSP a spoluautor petiční iniciativy, pro Epoch Times v e-mailové komunikaci uvedl, že ještě loni na tom byla podle něj ČR ve srovnání se západní částí Evropské unie z pohledu svobody slova „relativně dobře“, nicméně situace se podle něj v posledních týdnech „znepokojivě zhoršuje“.

„Naše několikaměsíční snaha dosáhnout projednání Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích v některém z výborů Poslanecké sněmovny byla korunována úspěchem,“ uvedla na svých stránkách SOSP. „Děkujeme všem, kteří jste ji podepsali nebo ji šířili a propagovali. První krok se podařil – na půdě sněmovny Parlamentu ČR se bude 6. prosince konat veřejné slyšení k problematice omezování svobody projevu na digitálních platformách za účasti poslanců, zástupců Úřadu vlády a dotčených ministerstev,“ uvádí informační zpráva dále.

Za SOSP se podle informací společnosti jednání 4. října zúčastnili Gabriela Sedláčková, Daniel Vávra a Jan Hořeňovský (Institut H21), s nímž uskupení dlouhodobě spolupracuje. Diskuse se také zúčastnili zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu (do jeho gesce spadá Digital Services Act) a za Úřad vlády zmocněnec pro média a dezinformace, Michal Klíma.

„Rozhodnutí petičního výboru o veřejném slyšení je pro nás vyvrcholením dlouhodobých snah o to, aby naši zákonodárci věnovali tématu online cenzury pozornost. Těší nás, že konání veřejného slyšení podpořila drtivá většina přítomných členů výboru,“ uvedla Gabriela Sedláčková, která petici předávala a komunikovala po celou dobu se zpravodaji. „Nyní zbývá ten těžší krok – aby naši zákonodárci začali naše občany před diskriminací ze strany digitálních platforem bránit,“ dodává Vlastimil Veselý.

Obsah petice

Globální sociální sítě podle autorů petice dnes „představují hlavní fóra veřejné diskuse a jsou také významným fórem politickým“.

„Jejich vliv na politickou soutěž a volební výsledky je srovnatelný s největšími tištěnými, rozhlasovými nebo TV médii. Vlastníci platforem mají na trhu prakticky monopolní pozici a nejsou politicky neutrální,“ uvádí text petice. „Naopak, selektivní filtrací obsahu a blokací nepohodlných uživatelů systematicky porušují právo na svobodu projevu a ustanovení o nepřípustnosti cenzury, základní kameny ústavního pořádku ČR.“

Jak přízrak komunismu vládne našemu světu
Jak přízrak komunismu vládne našemu světu

Absolutní moc nad sociálními sítěmi podle autorů petice drží nadnárodní korporace s dominantní pozicí na trhu. „Rovný přístup zde není garantován, jednotlivé názory nemají stejnou šanci být publikovány.“

„Správu obsahu vykonávají podle neprůhledných, vágních a nekonzistentně aplikovaných pravidel. Zcela legitimní názory běžných uživatelů (již dávno nejde jen o kontroverzní ,radikály‘) odstraňují tyto firmy ze společenské diskuze bez možnosti se bránit,“ říká petice. „Cenzurují se už i prostá historická fakta. Transparentnost, které se v moderním světě nevyhne ani starosta malé obce, v případě těchto obřích korporací stát nevyžaduje.“ Více zde…

Klima: Francouzská premiérka Elisabeth Borne radí jíst „méně“ masa, ale „lepší kvality“

Premiérka na „BFMTV“ také naznačila, že nechce na dálnicích uvalit snížení rychlosti

Elisabeth Borne denně radí, jak bojovat proti změně klimatu . Francouzská premiérka v pondělí večer označila za „důležité“ konzumovat „méně masa“ během pořadu věnovaného klimatu, během kterého také odmítla uvalit snížení rychlosti na dálnicích.

„Důležité je konzumovat možná méně masa, ale masa lepší kvality a vyhýbat se masu z dovozu,“ potvrdil na BFMTV premiér, který reagoval na smyšlené klimatické scénáře o stavu Francie v roce 2050. Elisabeth Borne přiznala, že ona sama byla „téměř“ vegetarián , ale že to „není model, který (chtěla) vnutit všem“.

„Nenechávej lidi bez řešení“

Tvrdila také, že se přesune „co nejdříve vlakem“, ale její „poměrně těžká omezení“ agendy jí zabránila úplně se vyhnout letadlu, velkému producentu skleníkových plynů . „Výzvou je reagovat na výšku, přijmout rázná opatření a zároveň nerozbít společnost, nenechat lidi bez řešení,“ trval na svém šéf vlády.

Domnívala se v tomto ohledu, že „není správný způsob“ „nařídit Francouzům“ snížení rychlosti na dálnicích ze 130 na 110 kilometrů za hodinu, protože existují „lidé, kteří potřebují cestovat po dálnici a kteří může mít časová omezení“. „Je důležité informovat o úsporách, které můžeme dosáhnout pomalejší jízdou, o zájmu, který to může mít na snižování emisí skleníkových plynů, ale nemůžeme fungovat se zákazy,“ dodala.

„Pokud nebudeme opatrní, abychom dostali všechny na palubu, v určitém okamžiku se nepohneme kupředu,“ řekla. Prezident Emmanuel Macron například musel opustit projekt uhlíkové daně po pokřiku hnutí „žlutých vest“ v roce 2018.

Evropská unie: Elisabeth Borne a Olaf Scholz chtějí naladit své housle

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová a německý kancléř Olaf Scholz
Francouzská premiérka Elisabeth Borneová a německý kancléř Olaf Scholz

Aby lidé zapomněli na energetické spory, mohly by Paříž a Berlín projevit zvýšenou solidaritu, pokud jde o vzájemné dodávky plynu a elektřiny.

Ve jménu Evropy. Elisabeth Borne a Olaf Scholz se tento pátek setkávají v Berlíně , aby naladili francouzské a německé housle a dali lidem zapomenout na své disonance v obraně a energii, umocněné válkou na Ukrajině .

Francouzská premiérka a německý kancléř chtějí dát „nový impuls“ tandemu, motoru evropského stavitelství, jako Emmanuel Macron a Olaf Scholz 26. října v Paříži.

Elisabeth Borne se také setká s Robertem Habeckem, vicekancléřem pro ekonomiku a klima, kterého v úterý v Paříži zcela bezprecedentním způsobem přijal francouzský prezident, který hovořil i s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbock.

„Společně jsme silnější“

S ruskou ofenzívou na Ukrajině a energetickou krizí, kterou vyvolala, „potřebujeme Evropu více než kdy jindy“, zdůrazňuje okolí premiéra. „Jasně vidíme, do jaké míry byla Evropa zásadní při řešení určitých krizí. A schopnost zajistit fungování Evropy nutně vyžaduje velmi dobré francouzsko-německé vztahy,“ uvádí stejný zdroj.

„Společně jsme silnější“, zejména „čelit klimatickým změnám a zajistit, aby mezi Čínou a Spojenými státy existovala třetí mocnost, která se nazývá Evropa“, potvrdil ve čtvrtek francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire při přijetí německého ministra financí. Christian Lindner. „Sdílím s Emmanuelem Macronem cíl geopolitické Evropy se schopností jednat mnohem více,“ prohlásil za sebe Olaf Scholz ve středu před Bundestagem.

Solidární dodávka

Aby lidé zapomněli na energetické spory, mohly by Paříž a Berlín projevit zvýšenou solidaritu, pokud jde o vzájemné dodávky plynu a elektřiny. Francie již od poloviny října dodává plyn do Německa, což by zase mohlo do listopadu (místo ledna) přenést navýšení jejích kapacit výměny elektřiny, což Francii umožní přijímat více. Kvůli odstavení mnoha jaderných reaktorů je to poprvé za 42 let, kdy je Francie čistým dovozcem elektřiny. I pro Německo je zlom historický, protože země obvykle dovážela plyn z Ruska.

Obě země však zůstávají rozděleny v myšlence omezení cen plynu. A německý plán pomoci ve výši 200 miliard eur pro jednotlivce a podniky tváří v tvář prudce rostoucím cenám nutí jeho sousedy k obavám z narušení hospodářské soutěže. Bruno Le Maire a jeho německý protějšek Robert Habeck si v tomto ohledu v úterý přáli zachovat „spravedlivou soutěž“ mezi oběma zeměmi.

Ukázali také touhu „urychlit“ evropské průmyslové projekty tváří v tvář masivnímu investičnímu plánu Spojených států (zákon o snižování inflace, IRA ), který pravděpodobně také naruší hospodářskou soutěž a o kterém budou diskutovat Elisabeth Borne a Olaf Scholz. společnou evropskou reakci.

Žádný kalendář

Toto napětí, které se za bílého dne ukázalo odložením zasedání francouzsko-německé Rady ministrů, však vyvedlo některé projekty ze slepé uličky, jako je politická dohoda dosažená mezi výrobci Dassault a Airbus o evropském projektu bojových letadel (SCAF), i když se v pátek neočekává podpis smluv.

V oblasti vesmíru, zatímco se každá země snaží vyvinout své vlastní mini nosné rakety, Francie, Německo a Itálie se v úterý dohodly, že umožní vysílání těchto malých raket jménem Vesmírné agentury. Ale projekt protiraketového štítu podporovaný Berlínem, který konkuruje projektu Paříže a Říma, bude řešen „v jiném formátu diskuzí“.

Nemělo by být stanoveno žádné datum příští francouzsko-německé Rady ministrů až do velkého shledání 22. ledna, v den 60. výročí francouzsko-německé smlouvy. S Elisabeth Borne by komunikace mohla jít ještě lépe, protože je díky své „vážnosti“, „odmítání účinků rukávu“ a „diskrétnosti“ „nejněmečtější“ ministryní francouzské vlády,“ domnívá se Alexandre Robinet-Borgomano. , z Institutu Montaigne.

Hans Stark, poradce Francouzského institutu mezinárodních vztahů (Ifri), si myslí, že cílem této návštěvy je především „zavést způsob práce“ a vyhnout se tomu, aby se tvářil Rusku jako rozdělený .

DOHODA O PLYNU Baku past, aneb konec evropských energetických iluzí

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Baku, 18. července 2022
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Baku, 18. července 2022

Zatímco Evropané draze platí za uvázlou evropskou energetickou strategii, Moskva v polovině října navrhla „plynový uzel“ v Turecku u bran Evropy, aby se obešly západní sankce.

Zdá se však, že Moskvou požadovaný energetický uzel již začal v Baku. Ázerbájdžán nyní skutečně zaujímá důležité místo v evropském energetickém systému natolik, že předseda Evropské komise označil Ázerbájdžán (proruskou diktaturu podřízenou Ankaře) za „spolehlivého partnera“.

O čem to je ? EU podepsala v červenci 2022 dohodu o plynu s Ázerbájdžánem o zdvojnásobení dovozu zemního plynu v souvislosti se sníženým dovozem z Ruska. Ázerbájdžán se také etabloval jako tranzitní uzel ruské ropy do Evropy. Odborníci totiž neunikli rostoucímu rozporu mezi množstvím ropy vyprodukované v Ázerbájdžánu (klesající) a exportem do Evropy (rostoucí), a to natolik, že se jasně zdá, že ruská ropa vstupuje do ázerbájdžánského ropného systému, který zajišťuje její tranzit do Evropou přes Turecko.

Tato změna orientace evropských dodávek energie uvězňuje Evropu ve dvojí strategické a morální slepé uličce.

Strategická slepá ulička, protože systém mění účinek sankcí proti Rusku a brání Evropě v diverzifikaci dodávek energie. Je jasné, že Ázerbájdžán reexportuje ruskou ropu do Evropy a obchází tak embargo, o kterém bylo rozhodnuto na ruský dovoz. Nákup ázerbájdžánského plynu je jako nákup ruského plynu. Baku slouží jako trojský kůň pro ruský plyn a obohacuje se díky sankcím, které platí evropští spotřebitelé.

Tato konfigurace také přímo posiluje Turecko, které se chce etablovat jako prostředník mezi vklady na Blízkém východě a evropským trhem. K tomu se přidaly turecké projekty ve východním Středomoří, které způsobují napětí s Řeckem a Kyprem, dvěma členskými státy EU. Touto reorientací Evropa navzdory sobě podporuje mocenskou strategii Turecka, kterou nedávno znovu potvrdil prezident Erdogan, který zastává politiku územní expanze.

To vše také zpochybňuje diplomacii hodnot, o které se EU opírá. Nejenže vznik tohoto ázerbájdžánského centra anuluje politiku sankcí proti Rusku. Kromě toho však zakazuje EU zaujmout stanovisko proti zjevným útokům Ázerbájdžánu na práva jednotlivců svých spoluobčanů nebo proti nedávné vojenské agresi proti Arménii, která nicméně vedla k četným válečným zločinům, použití chemických zbraní a zabijákům. drony proti civilnímu obyvatelstvu. Je to tedy také morální slepá ulička, která se rovná financování diktatury a povzbuzování jejích imperialistických záměrů, která je pouze pračkou ruského exportu.

Jinými slovy, politicko-energetická slepá ulička je totální: Evropa nic nesankcionuje a zvyšuje svou závislost. Toto soukolí připomíná „Thukydidovu past“, kterou teoretizoval profesor Graham Allisson (Harvard). Popisuje konfiguraci, kdy dominantní moc, sevřená strachem a poháněná špatnými rozhodnutími, uvízne v rovnováze sil vyhrané vznikající mocností.

Evropa dnes čelí pasti Baku: tím, že chce sankcionovat mocnost na jejím prahu (Rusko), posiluje ostatní (Turecko, Ázerbájdžán) a oslabuje sama sebe. Aby se Evropa z této pasti dostala, musí naléhavě přehodnotit svou strategii.

Arverni jsou skupinou vysokých státních úředníků, ekonomů, vedoucích podniků a univerzitních profesorů.

Proč Filipíny zvyšují výdaje v rozpočtu na rok 2023

Proč Filipíny zvyšují výdaje v rozpočtu na rok 2023
Proč Filipíny zvyšují výdaje v rozpočtu na rok 2023

Plánovači spoléhají na silný ekonomický růst, sníženou inflaci a posilující peso v roce 2023. Jsou však tyto předpoklady správné?

Filipíny mohou právě teď pociťovat o něco větší tlak než jiné hlavní rozvíjející se trhy v jihovýchodní Asii díky sílícímu dolaru, inflačním tlakům, velkému nárůstu veřejného dluhu vzniklého během pandemie, nákladným dovozům, jako je energie, a všeobecnému zpřísňování měnové politiky, ke kterému dochází v průběhu pandemie. globálního finančního systému. Navzdory těmto ekonomickým protivětrům Sněmovna reprezentantů nedávno schválila rozpočet na rok 2023 , který při navrhovaných 5,268 bilionu pesos představuje 4,9procentní nárůst oproti předchozímu rozpočtu 5,024 bilionu pesos.

To je docela zajímavé, vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2022 byl již historicky vysoký v důsledku zvýšených výdajů na boj s dopady pandemie. S ustupující pandemií by se dalo očekávat, že ustoupí i potřeba takto zvýšených vládních výdajů. Sousední Indonésie, kde se vláda nebojí schodků a v současnosti má zdravější platební bilanci díky vzkvétajícímu exportu komodit, plánuje v roce 2023 omezit veřejné výdaje .

Proč Filipíny zvyšují výdaje v rozpočtu na rok 2023
Proč Filipíny zvyšují výdaje v rozpočtu na rok 2023

Ne tak na Filipínách. Nárůsty jsou způsobeny především vyššími náklady na obsluhu dluhu a nárůstem platů a důchodů pro vládní pracovníky a zaměstnance armády (samotné tyto osobní výdaje představují 226 miliard pesos dodatečných výdajů). Sociální služby, včetně programů na pomoc s rostoucími cenami potravin, se mají zvýšit o 7,2 procenta, zatímco výdaje na obranu vzrostou o 13,3 procenta. Očekává se, že toto vše bude kompenzováno zvýšenými příjmy v celkové výši 3,633 bilionu pesos, tedy asi 15 procent HDP. Pokud se projekce udrží, schodek dosáhne 1,45 bilionu pesos nebo asi 6 procent HDP, což je méně než v letech 2021 a 2022, ale stále relativně velké.

Hodně z toho závisí na přesnosti makroekonomických předpokladů v rozpočtu. Plánovači předpokládají, že HDP poroste v roce 2023 o 6,5 až 8 procent, inflace nepřesáhne 4,5 procenta a peso se usadí někde mezi 51 a 55 k americkému dolaru. Právě teď se peso již obchoduje kolem 59 za dolar. Inflace ve výši 4,5 procenta by také mohla být ošemetným cílem, vzhledem k tomu, že rostoucí dolar pravděpodobně vyžene ceny nahoru v zemi čistého dovozu, jako jsou Filipíny, a inflace je v současnosti nad 6 procenty . Ukotvení rozpočtu kolem projekcí růstu o 7 nebo 8 procent, když mnozí předpovídají na příští rok globální recesi, se také zdá trochu optimistické.

Filipínská centrální banka již v posledních několika měsících zvýšila svou základní sazbu ze 2 na 4,25 procenta. To je agresivnější než většina centrálních bank v regionu a pravděpodobně dojde k dalšímu zvýšení. Centrální banka také utrácela devizové rezervy, aby se pokusila zvládnout znehodnocení pesa. V červenci 2021 měla banka ve svých knihách 96 miliard dolarů v devizách a zahraničních dluhopisech. V září 2022 tyto držby klesly na 82 miliard USD. Přes toto úsilí peso vůči dolaru nadále oslabovalo. Udrží se na 59 a do příštího roku klesne zpět na 55? Ochladí se inflace o dva nebo tři procentní body? Plánovači rozpočtu v to doufají.

Baví vás tento článek? Kliknutím sem se přihlaste k odběru pro plný přístup. Jen 5 dolarů měsíčně.

Když prezident Ferdinand Marcos mladší nastoupil do úřadu, zdálo se pravděpodobné, že se pokusí udržet pocit kontinuity s ekonomickou politikou svého předchůdce tím, že posílí investice do fixního kapitálu a infrastruktury jako motorů růstu. Bývalý prezident Rodrigo Duterte to udělal tím , že vykázal schodky v rozpočtu a běžném účtu, protože Filipíny dovážely kapitálové statky pro velké projekty a půjčovaly si na jejich financování. Pokud jsou všechny věci stejné, může to být dobrá strategie rozvoje pro rozvíjející se trhy, jako jsou Filipíny.

Ale všechny věci už nejsou stejné. Makroekonomické prostředí se za poslední rok poměrně dramaticky změnilo. Zvýšení úrokových sazeb v USA tlačí sazby výše na Filipínách a způsobuje rychlé posílení dolaru vůči pesu. To znamená, že jak dluh, tak dovoz, dvě věci, které podpořily Duterteho styl hospodářského rozvoje, jsou stále dražší.

Nevím, jestli filipínská ekonomika příští rok poroste o 8 procent, ale vím, že na lidi už teď dopadají vyšší ceny potravin, elektřiny a plynu. Vím, že peso vůči dolaru oslabilo, zdražilo dovoz a zahraniční dluh, a že centrální banka už dělá vše pro to, aby tyto rány zmírnila. A vím, že zvýšení sazeb by mohlo ochladit hospodářský růst a stlačit dlužníky.

Tento rozpočet má za cíl udržet ekonomiku v bzučení zvýšením výdajů. Pomáhá to ale dostatečně lidem, kteří se potýkají s rostoucími cenami? Upřednostňuje infrastrukturní a personální výdaje na úkor protiinflačních opatření? Jsou vyšší veřejné výdaje financované deficity udržitelné, když se globální měnové podmínky zpřísňují? Jsou předpoklady, o které se opírá tento rozpočet, reálné? Odpovědi na tyto otázky zatím neznáme, ale brzy se to dozvíme.

Titani slovenského biznisu

Globálna energetická kríza je najväčším strašiakom týchto dní. O tom ako vstúpila do života silných hráčov priemyslu a čo nás čaká v nasledujúcich mesiacoch budú diskutovať: Vladimír Soták, Štefan Rosina, Branislav Klocok. Titini slovenského biznisu rozoberú nové trendy, úsporné riešenia, vízie, ale aj hrozby. Čaká nás prerod na takzvané čisté zdroje energie? Ako to ovplyvní zamestnanosť v týchto kľúčových odvetviach?
Sledujte nás: Web:
https://www.ta3.com/
Facebook:
https://www.facebook.com/televiziaTA3/
Twitter:
https://twitter.com/tvTA3

Ulánbátarská gerská čtvrť se začíná přesouvat na obnovitelné zdroje energie

Ulánbátarská gerská čtvrť se začíná přesouvat na obnovitelné zdroje energie
Ulánbátarská gerská čtvrť se začíná přesouvat na obnovitelné zdroje energie

V Ulánbátaru je přechod na obnovitelné zdroje energie zvláště důležitý pro přibližně 200 000 domácností žijících v neplánovaných „gerských“ čtvrtích, kde je energetická nejistota neustálým problémem. V zimě je spalování uhlí nezbytné pro přežití a často stojí rodiny z gerského okresu až 400 USD ročně, což je obrovská finanční zátěž vzhledem k tomu, že 40 procent obyvatel vydělává méně než 90 USD měsíčně.

Vnitřní a venkovní spalování uhlí způsobuje vážné zdravotní problémy a významně přispívá k emisím uhlíku v Mongolsku. Projekt instalace solární elektřiny v těchto domech by přinesl podstatné snížení emisí s kaskádovými sociálními výhodami, které by bylo možné zaplatit prodejem uhlíkových kreditů.

Neexistovaly však žádné jednoduché nástroje nebo tržní platformy, jak ocenit potvrzené místní snížení emisí a přizpůsobit je našim vlastním požadovaným investicím do uhlíkových kompenzací. Realita je taková, že na trzích s uhlíkem je obtížné se orientovat, zejména pro malé kupce a prodejce uhlíkových kreditů. Pro prodejce je systém auditu proklamovaného snížení uhlíku a certifikace uhlíkových kreditů nákladný, byrokratický a u malých projektů téměř nemožný kvůli nutnosti osobních auditů a hloubkových kontrol akreditovanou agenturou. Pro kupce uhlíkových kreditů je příjemce jejich nákupu a způsob, jakým tyto prostředky použijí, často nejasný.

Ulánbátarská gerská čtvrť se začíná přesouvat na obnovitelné zdroje energie
Ulánbátarská gerská čtvrť se začíná přesouvat na obnovitelné zdroje energie

Jedna skupina, která vyčnívala, byl start-up s názvem URECA LLC. Tato mladá společnost zabývající se klimatickými technologiemi byla založena týmem Mongolů, kteří spojují odborné znalosti v oblasti systémů obnovitelné energie, počítačového inženýrství, udržitelnosti a dalších oborů s vášní pro řešení změny klimatu. Tým URECA vyvinul kombinaci technologií, které umožní malým subjektům a dokonce i subjektům na úrovni domácností produkovat ověřené uhlíkové kredity bez složité a nákladné akreditace, která může brzdit malé projekty.

Jejich řešení kombinuje technologii založenou na umělé inteligenci, která ověřuje výrobu obnovitelné energie, solární i větrnou, prostřednictvím dat shromážděných z inteligentních měřičů, se systémem blockchain, který propojuje uhlíkové kredity s konkrétními výrobci a sleduje výměnu nebo vyřazení těchto kreditů. Tento chytrý, nákladově efektivní systém bude generovat vysoce kvalitní uhlíkové kredity, a to i pro mikrovýrobce energie, které budou propojeny s tržištěm URECA, kde je lze nakupovat a prodávat. Více podrobností o systému naleznete na stránkách URECA.

Počáteční základní hodnocení naznačují, že každá rodina sníží své roční emise uhlíku o 10–20 tun a sníží své náklady na energii až o 70 procent. Významnou otázkou, na kterou se tento pilotní projekt snaží odpovědět, je, jak vysoce bude trh hodnotit uhlíkové kredity URECA pro domácnosti. Pokud tyto domácnosti dosáhnou nejnižšího cíle 80 USD za tunu, mohou výrobou a prodejem uhlíkových kreditů vydělat 800 až 1 600 ISD ročně, navíc ušetří stovky dolarů na nákladech za energii. To výrazně zlepší kvalitu jejich života a zároveň ukáže cestu ke snížení škodlivé úrovně znečištění ovzduší, které Ulánbátar každou zimu sužuje.