Rostoucí obchod mezi Íránem a Uzbekistánem závisí na vyřešení dopravních problémů

Ředitel mezinárodního náměstka Íránské komory uvedl, že řešení problémů dopravy a finančních výměn mezi Íránem a Uzbekistánem je předpokladem pro posílení obchodních vztahů mezi oběma zeměmi.

Rostoucí obchod mezi Íránem a Uzbekistánem závisí na vyřešení dopravních problémů
Rostoucí obchod mezi Íránem a Uzbekistánem závisí na vyřešení dopravních problémů

Podle Total News, citovaného Iran Online Chamber, na okraj íránsko-uzbecká smíšené komise pro hospodářskou spolupráci v Taškentu, ředitel mezinárodního náměstka íránské komory a náměstka pro mezinárodní spolupráci Uzbecká komory Obchod a průmysl se setkaly a obě strany diskutovaly o způsobech, jak posílit a podpořit spolupráci mezi místnostmi obou zemí.

Shahram Khasipour, ředitel mezinárodního pole Íránské komory, s odkazem na objem obchodu mezi oběma zeměmi ve výši 450 milionů dolarů uvedl, že ačkoli obchodní výměna mezi Íránem a Uzbekistánem ve srovnání s minulým rokem vzrostla, vezmeme-li v úvahu potenciální možnosti spolupráce mezi Íránem. dvě strany, toto množství obchodní výměny nestačí.

S důrazem na společné investice soukromých sektorů obou zemí v oblasti textilního, těžařského a potravinářského průmyslu dodal, že je nutné, aby vládní představitelé poskytli potřebnou podporu investorům a ekonomickým aktivistům.

S odkazem na existenci problémů v oblasti dopravy a finančních výměn mezi Íránem a Uzbekistánem by podle Khasipoura měly obě země spolupracovat na vyřešení stávajících nedostatků. Doufáme, že ve společné komisi dojde k otevření v oblasti bankovních vztahů.

Ředitel mezinárodního pole Íránské komory zdůraznil zvýšení spolupráce mezi komorami obou zemí, zejména v oblasti výměny obchodních delegací, výměny ekonomických a obchodních informací a zavádění investičních příležitostí jako jedné z cest zvýšit úroveň obchodní spolupráce mezi Íránem a Uzbekistánem.

Obchodní delegace Uzbekistánu navštíví koncem června Írán

Na tomto jednání také Esfandiar Beyk, viceprezident pro mezinárodní spolupráci Uzbekistánské komory, oznámil připravenost Uzbekistánské komory rozšířit spolupráci s Íránskou komorou a uvedl, že uzbecká obchodní delegace navštíví Írán koncem června a chystá se také zřízení smíšeného obchodního výboru Uzbekistánu a Íránu.

Na tomto setkání došlo k výměně názorů na rostoucí spolupráci v oblasti vědy a techniky, možnosti exportu produktů, jako je cement a stavební materiály, detergenty, petrochemické produkty, zemědělské produkty a potraviny, a import produktů, jako jsou fazole, ovoce a textilní produkty. Uzbekistánu. Mezi další diskutované oblasti patřila také spolupráce v oblasti zpracování minerálních produktů a realizace projektů technického inženýrství ve spolupráci firem obou zemí.

Na tomto jednání se obě strany rovněž dohodly na uspořádání prvního společného obchodního jednání za přítomnosti prezidentů národních komor obou zemí v íránské komoře a na pořádání B2B jednání za přítomnosti ekonomických aktivistů obou zemí. zemí. Během cesty do Teheránu bylo také rozhodnuto podepsat memorandum o porozumění o arbitrážní spolupráci a řešení obchodních sporů mezi komorami Íránu a Uzbekistánu.

Třetí světová válka může vypuknout! Turecko v cíli

Yusuf Kaplan poukázal na to, že zatímco oči všech jsou upřeny na rusko-ukrajinskou válku, skutečné nebezpečí spočívá v napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Kaplan uvedl, že je jen otázkou času, kdy Čína napadne Tchaj-wan a varoval, že by to mohlo zažehnout jiskru třetí světové války.

Yusuf Kaplan poukázal na to, že zatímco oči všech jsou upřeny na rusko-ukrajinskou válku, skutečné nebezpečí spočívá v napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Kaplan uvedl, že je jen otázkou času, kdy Čína napadne Tchaj-wan a varoval, že by to mohlo zažehnout jiskru třetí světové války. Zde je velmi důležitý článek v Yeni Şafak:

„Rusové začali napadat Ukrajinu od včerejší noci na pokyn Putinanového ruského cara

Vše začalo, když Rusko uznalo územní nezávislost separatistů na Ukrajině. Bylo zřejmé, že toto chování Ruska bylo předzvěstí invaze na Ukrajinu.

Dá se říci, že je jen otázkou času, kdy Čína napadne Tchaj-wan, ale byl by to velmi nebezpečný krok. Zažehuje jiskru třetí světové války. Z tohoto důvodu Japonsko reagovalo jednou z prvních tvrdých reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Invaze Číny na Tchaj-wan by mohla ohrozit bezpečnost Japonska.

Mohlo by to také znamenat, že Čína může pochodovat na Japonsko.

Je to možné? Pokud zhasne jiskra, je to možné.

Když jiskra zasáhne, znamená to, že šíp vyletí z luku.

Kromě toho by se nemělo zapomínat, že přesně před 117 lety, v roce 1905, Japonsko napadlo celou Asii, dost daleko na to, aby napadlo Čínu, srazilo Rusko na kolena a dokonce se dostalo i do Austrálie a proměnilo region v „japonské jezero“.

To vše jsou nedávná historická fakta, která mají mimořádný význam pro to, aby Čína „spolkla“ Japonsko.

Ale podtrhuji: Čína za těchto podmínek nemůže vstoupit do Japonska. Protože vstup Číny na Tchaj-wan znamená její obléhání Japonska. Obležení všemi způsoby.

Dojde pak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k boji o nadvládu nad Asií mezi Ruskem a Čínou?

Nepochybujte.

V tuto chvíli jako by Rusko a Čína byly ve strategickém spojenectví proti západní alianci či hegemonii. Ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu dojde k válce, boji nebo alespoň zápasu mezi Čínou a Ruskem o to, kdo ovládne Asii.

PŘERUŠENÍ RYCHLE ROSTOUCÍ ČÍNY

Vstup Ruska na Ukrajinu se na Západě nesetkal s překvapením. Protože samy západní mocnosti vyprovokovaly Rusko k invazi na Ukrajinu. Hlavně USA!

Proč mohli obyvatelé Západu vyprovokovat Rusko k invazi na Ukrajinu?

Mohlo by to být zastavení, obklíčení a úder na Turecko ve střednědobém horizontu, nikoli v krátkodobém horizontu?

Samozřejmě nemůžeme na tuto otázku odpovědět ano, když se podíváme na viditelné indikátory. Ale když se podíváme na neviditelná a složitější znamení, nelze to považovat za přehnanou interpretaci, že hlavním cílem je Turecko.

Nejprve si uvědomme toto: Myslím si, že USA a Rusko jsou v tajném spojenectví. Čína přichází velmi rychle, rychle roste. Hlavní aktéři západní aliance si mohou myslet, že jen zatarasí cestu Číně s Rusy.

Uvolnění cesty Rusku je samozřejmě riskantní pro západní alianci. Dá se ale říci, že obyvatelé Západu cítí povinnost toto riziko podstoupit.

HLAVNÍM CÍLEM JE ZASTAVIT TURECKO

Možná skutečnou noční můrou západní aliance je vzestup Turecka na pozici nejvlivnější, stálé a hluboce vlivné mocnosti v regionu, a to jak v zahraniční politice, tak strategicky i teopoliticky.

Přes veškerou snahu o tvrdý zásah, pokusy o převrat a vymýšlení teroristických organizací jako PKK, PYD a FETO se Turecko nepodařilo srazit na kolena a s agilnější strategickou inteligencí, než se očekávalo, Turecko odrazilo všechna domácí i zahraniční spiknutí.

A turecký růst, posilování jeho regionální mocenské pozice a předstih před Íránem nutí k zamyšlení jak USA, které jsou vůdcem západní aliance, tak Rusko, které Turecko považuje za největší překážku jeho otevření Středozemnímu moři.

Pokud se Rusové nemohou otevřít Středomoří a stát se třetí největší mocností v arabském světě po USA (tedy židovské mocnosti) a Spojeném království, nemohou se znovu stát supervelmocí.

Proto je ve střednědobém a dlouhodobém horizontu cílem jak Rusů, západní aliance, tak Číny zabránit tomu, aby se Turecko stalo nejprve regionální a poté globální mocností. Pojďme to dobře vědět.

Mohou existovat dva hlavní důvody, proč se zdá, že NATO, USA a Evropa nejsou schopny s ruskou invazí nic užitečného udělat: Za prvé, postrádají síly, které by Rusku zabránily. Za druhé, obléhání Turecka ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a zabránit tomu, aby se stalo aktérem, který bude určovat osud regionu. Ruská invaze na Ukrajinu je prvním krokem k tomu.

Stručně řečeno… Turecko musí jednat v souladu s úmluvou z Montreux.

Měl by zůstat nestranný.

Sebemenší chyba může způsobit, že jiskra přeskočí do Turecka. Nikdy nezapomínejme, že do první světové války jsme vstoupili s pastí, tedy odpálením malé jiskřičky, a tato jiskra přinesla konec Osmanské říše.“