Rusko má některé z nejcennějších nekontaminovaných nejlepších půd planety a pokud bude se to striktně kontrolovat, tak zůstanou bez GMO a bez chemikálií, přičemž jejich produktivita může růst, zatímco Evropa bude v úpadku, řekl RT geopolitický analytik William Engdahl.
Moskva zakazuje Monsanto
Ruští poslanci předložili návrh zákona zakazujícího GMO. Zákonná předloha navržena ruskému parlamentu staví produkci a distribuci GMO na roveň terorismu. Od Ruska se očekávalo, že po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) dovolí na svém trhu produkci a distribuci GMO potravin.
Ale v březnu ruský prezident Putin řekl, že země zůstane nedotčená GM, bez porušení svých závazků k WTO.
RT: Co si myslíte o posledním v ruském parlamentu projednávaném zákoně, který dává producenty GM, kteří by tato pravidla porušily, na úroveň teroristů. Není to trochu přehnané?
William Engdahl: Podle vyprávění na ruských mediálních blozích by měl být trest za vědomé ilegální zavádění geneticky modifikovaných plodin v Rusku srovnatelný s tím, jaký se ukládá teroristům, kteří vědomě ubližují lidem. Záměr zastavit džina genetických manipulací rostlin a organismů a zase ho nacpe do láhve je pro budoucnost lidstva dobrý. Vyprávění o 20 procentním nárůstu sklizně u některých GMO je naprostý nesmysl. Nikde na světě neexistuje prokázaný dlouhodobý nárůst výnosů z GMO plodin, protože jsou modifikované kvůli zvýšení úrody. Takže je to jen mýdlová bublina, kterou Monsanto, Syngenta a další GMO giganti vkládají do svých ukolébavek pro veřejnost, abychom si mysleli, že jde o nějaké dobro.
RT: Sníží toto opatření, pokud bude přijato, počet GM produktů na trhu?
WE: Doufám, že ano. Nedostal jsem se k paragrafem tohoto zákona, ale myslím si, že ten směr, jaký ministerský předseda Medveděv před dvěma či třemi měsíci naznačil, co se týče obratu čelem vzad u GMO, vypadá, že dostal zelenou i od WTO. Ještě před rokem to vypadalo, že GMO budou v Rusku běžnou věcí, což by byla katastrofa. Myslím, že jde o to, že v Rusku jsou některé z nejcennějších nezničených z nejlepších půd na této planetě, a pokud se udrží bohatství těchto vynikajících půd, pokud budou přísně kontrolovány, aby byly bez GMO a bez chemikálií z Roudnupu nebo Arrazynu, což je oblíbený jed společnosti Syngenta, tak mohou být na světových trzích označeny, že jsou organické. Rusko je velký vývozce na německý trh, do Západní Evropy, Evropské unie i jinam, protože tam je toho velký nedostatek. Takže cokoliv, co Rusko udělá, bude blokovat GMO i jinde, pamatujte, že EU dlouhá léta nedávala certifikaci pro komerční pěstování GMO. V EU je velká opozice veřejnosti k Monsanto i přes veškerou naklonenosti GMO v zkorumpované Evropské komisi v Bruselu nebo i v německé vládě. Obyvatelstvo je v tom stejně ale zcela neoblomné, toto v jídle nechtějí.
RT: Jak mohou být spotřebitelé nejlépe chráněni před neúmyslnou koupí geneticky modifikovaných potravin?
WE: To mohou být docela snadno. Především mohou udělat to, co zkusil stát Kalifornie, a Monsanto minulo miliony dolarů, aby to zablokovalo a zkusilo to znovu. Stát Washington to také zkusil, a zase ta samá situace, Monsanto minulo miliony dolarů, aby vytvořilo falešnou lobbovaciu kampaň. I stát Vermont to zkusil, a ten uspěl a zavedl označování produktů, které obsahují více než 0,9 procenta GMO, což je v EU podobné. Je to označování na regálech, když si koupíte krabici s vločkami Kellogg ‚s Cornflakes, tak máte jistotu, když se podíváte a vidíte, jestli to není z GMO kukuřice v mých vločkách, které bude jíst mé dítě, nebo zda to je to GMO svinstvo, jehož by se Kellogg rád zbavil. To je první krok. Další věc spočívá v tom, že se lidé budou informovat o tom, co jedí. Podporujte místních farmářů. To není nic proti technologiím. Viděl jsem to přímo v Německu i jinde v Evropě, že řádně prováděny organické zemědělství vytváří větší výnosy při sklizni jako průmyslové zemědělství. Produktivita je vyšší, kvalita je lepší. Ta zvířata, která jsou řádně krmena, trávu spásajíce krávy a slepice, to jsou skutečné krávy a slepice, není to ono syntetické pseudo – maso, které si kupujeme z regálů supermarketů ve velkých prodejních řetězcích Evropy a USA. Je to tedy cosi, co je od Ruska velkým pozitivním přínosem.
Americké ministerstvo zemědělství nedávno schválilo GMO plodiny, které jsou odolné vůči novým, prudce jedovatým herbicidům, a tím posvětilo použití těchto herbicidů v celé zemi.
Dříve byly téměř všechny GMO plodiny schválené k osevu navrženy jako odolné vůči jedinému herbicidu: nejprodávanějšímu jedu Monsanto, Roundup (glyfosátu). Široké přijetí těchto plodin vedlo k explozi užívání Roundup, což pak dalo impuls vývoji zemědělských osiv odolných vůči Roundup.
V reakci na proliferaci vůči Roundup odolných „super plevelů“ se GMO společnosti uchýlili k geneticky upravené odolnosti svých plodin vůči více herbicidům. Specificky jsou nyní GMO plodiny odolné jako vůči Roundup a herbicidu Dow 2,4-D, jakož i vůči Roundup a dalšímu herbicidu, Dicamba.
Ale jak kritici biotechnologie opakovaně poznamenaly, schválení těchto nových GMO druhů problém jen zhorší – povede k ještě většímu používání herbicidů a vývoji ještě drsnějších super plevelů. V nedávném článku dr. Jonathan Latham z projektu Bioscience Resource psal o tomto procesu jako o „začarovaném kruhu, který ohrožuje jak naše prostředí, tak naše dodávky potravin“.
Jedovaté pro rostliny a lidi
Používání nových GM plodin upravených ke zvýšené odolnosti vůči herbicidům vždy vede ke zvýšení používání herbicidů, protože farmáři si myslí, že mohou stříkat jedy ve vyšších koncentracích, aby zabili více plevele, a už se nemusí obávat poškození své úrody. Jak si plevele začínají vyvíjet odolnost (během pár generací), začínají se dávky herbicidů potřebné k jejich zničení zvyšovat. Nevyhnutelně si rezidua těchto herbicidů připraví půdu do potravin.
Není překvapující, že chemikálie určené k otravě rostlin nejsou živočichům prospěšné. Roundup byl spojen s endokrinními poruchami, vrozenými vadami a selháním orgánů. Přísada nechvalně známého defoliantu z vietnamské války Agent Orange – 2,4 D – byla spojena s hypotyreózou, Parkinsonovou chorobou, reprodukčními problémy a potištěnými imunitními funkcemi. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace prohlásila obě chemikálie za „pravděpodobné karcinogeny“.
Podle vládních dokumentů může Dicamba způsobit neurologické poškození u savců a je také klasifikován jako „vývojový jed“. Tento účinek je obzvláště problematický, vzhledem k tomu, že nedávná zpráva Eco pracovní skupiny napočítala více než 5,600 škol ve vzdálenosti 60 metrů od pole, kde budou pravděpodobně vysazeny nové GMO plodiny.
Jak Dicamba, tak 2,4 D jsou považovány za vysoce rizikové pro kontaminaci životního prostředí. Dicamba kontaminuje půdu a 2,4 D vzduch.
Nežádoucím účinkem: SMRT – jak funguje farmaceutický průmysl – kniha Johna Virapen, bývalého ředitele vás šokuje BIG PHARMA chce vyvraždit miliardy lidí?
Johnovi Virapen se to podařilo, čímž jen dokázal, že téma, o které se rozhodl psát a zasvětit její život, je výsostně aktuální a pro lidi zajímavá.
Jeho bestseller Nežádoucí účinek: Smrt je šokujícím přiznáním bývalého ředitele farmaceutického průmyslu, které odhaluje zločiny páchané dennodenně v odvětí, které by se mělo starat o zdraví lidí.
Ing. Peter Haas ze společnosti Hermann Armin s.r.o. udělal rozhovor s Johnem Virapen, který byl hostem na letošní Biblioteka: Dobrý den, pane Virapen. V popisu k Vaší knize se píše, že jste strávili dlouhá léta působením ve farmaceutickém průmyslu.
John Virapen
Ano, přesně tak. Bylo to dlouhých 35 let. Dělal jsem pro několik velkých společností. Začínal jsem jako obchodní zástupce a postupně jsem si vyzkoušel všechny oddělení. Chtěl jsem se naučit co nejvíce a byl jsem úspěšný. Díky tomu jsem se dostal až úplně na vrchol a stal se generálním ředitelem pro švédskou pobočku společnosti Eli Lilly & Company. A pak se začaly dít různé věci. Všiml jsem si, že společnosti vůbec nezajímá představování nových léků, které by pomohly lidem. Když se podíváte na celý farmaceutických průmysl, jejich jediným cílem je potlačovat symptomy, oni nechtějí léčit nemoci.
Takže jejich cílem je potlačit symptomy, aby se lidem zdálo, že jejich léky pomohly?
Ne. Jejich jediným cílem je vydělat hodně peněz. Co myslíte, proč ještě nevynalezli lék na AIDS?
Budu hádat, nechtějí?
Samozřejmě! Vždyť jde o miliardy dolarů. Nebo taková cukrovka! Kdo by ji chtěl vyléčit? Vždyť ti, co jí trpí, si musí kupovat léky každý den až do smrti. A totéž se týká například Parkinsona.
Takže vy tvrdíte, že pokud by chtěli, tak by tyto nemoci mohly léčit? Nebo minimálně by věděli vynalézt léky na jejich vyléčení?
Ano, přesně tak.
A bylo to takhle vždycky? Vždy šlo farmaceutickým firmám pouze o zisk, nebo se něco změnilo postupem času?
Myslím, že chlápci, kteří založili tyto společnosti, to jest chlápci, kteří byli převážně lékárníci a chemici, byli čestní lidé, kteří chtěli lidem skutečně pomoci, ale pak přišli draví a výkonní ředitelé. Super mozky s tituly z Harvardu a podobně a jediné, co je skutečně zajímalo bylo: „Jak můžu vydělat spoustu peněz?“ A jelikož investoři, kteří investují obrovské prostředky do jejich společností se zajímají pouze o návratnost svých investic, farmaceutické společnosti se musí zajímat o zisky investorů, ne o lidi, kteří jsou nemocní.
Ale to je dost smutné …
To je velmi smutné! Podívejte se například na největší podvod, který dělají už dlouhá léta – očkování. Peníze přicházejí od daňových poplatníků, v podvodu je zahrnuta i vláda …
Podle vás tedy očkování nefunguje? Či není nutné?
Je to odpad!
Co třeba taková žloutenka? Žádné očkování není účinné? Lidé přece nedostanou žloutenku, když jsou očkováni, ne?
Ale oni by ji nedostali, ani kdyby nebyli očkováni! Žloutenka nebo taková dětská obrna jsou však velmi specifické nemoci, které mají velmi specifických přenašečů. Ale například chřipka, kterou dostanete každou podzim. Kdo už jen potřebuje očkování proti chřipce?
Staří lidé? Děti?
Ne! A ne! Taková chřipka je přirozený fenomén.
Čili očkování je podle vás zbytečné iv takových případech? Neboť obecně se tvrdí, že dostat chřipku v pokročilém věku může být velmi nebezpečné.
Ano, přesně to nám tvrdí. Ale vy skutečně věříte všemu, co vám tvrdí média?
To samozřejmě ne, ale o mě přece ani nejde. Já jsem ještě relativně mladý a očkování proti chřipce nepotřebuji. Ale pokud mi bude doktor tvrdit, že moje babička potřebuje očkování, aby náhodou nezemřela na běžnou chřipku, tak ji k tomu doktorovi snad i vyženu.
Ale vždyť zde nejde ani o babičku! Oni nám všem v první řadě tvrdí, že bychom měli očkovat děti. A to je problém!
Ano, děti jsou samozřejmě druhou částí obecné osvěty.
Ale děti přece nepotřebují očkování! Myslíte, že když Bůh stvořil člověka, tak řekl: „OK, chlapci. Tak tady jste, ale nezapomeňte se občas očkovat?“ Ne, on nám dal způsob, jak se ochránit, je to náš imunitní systém. Ale my se o sebe nestaráme . Všichni vy, mladí lidé … Ničení životního prostředí … Nemluvě o Kentucky Fried Chicken (KFC) nebo takovém Burger Kingovi …
Ano, rozumím. Ale na naši obranu musím prohlásit, že na Slovensku nemáme Burger King.
(Smích) No aspoň něco. Takže když chce společnost vydělat obrovské peníze, tak se dá na výrobu vakcín. Ale pokud má být vakcína komerčně úspěšná, tak do ní musí společnost nacpat množství chemikálií, které se jmenují adjuvanty. Jejich úkolem je nakopnout vakcínu, aby fungovala. I když ve skutečnosti jen nakopnou váš imunitní systém. A to je hloupost. Protože tyto chemikálie mají množství vedlejších účinků. Účinků, které zabíjejí lidi, případně ještě více zhoršují jejich zdravotní stav. A když onemocníte, tak samozřejmě vydělají ještě více peněz.
Takže tím, že se necháme očkovat, riskujeme množství vedlejších účinků, které nám způsobí další zdravotní komplikace, které bude následně léčit tatáž společnost, která je způsobila a výsledkem bude její vyšší zisk?
Přesně tak. Vy si to asi nepamatujete, ale před pár lety, a není to tak dávno, se dávala dětem vakcína Thimerosal, která obsahovala rtuť.
Vážně? A není rtuť jedovatá?
Samozřejmě, že je! Vždyť to je základní vlastnost rtuti! No a u tisíců a tisíců dětí po celém světě způsobila autismus. Teď se to snaží ututlat a tvrdí, že jejich autismus nebyl zapříčiněn touto vakcínou, ale existují hodnověrné studie, které dokazují, že právě tato prokletá vakcína, obsahující rtuť, může za prudký nárůst autismu u těchto dětí.
Jak pak společnosti řeší tyto případy? Rodiče postižených dětí se určitě ozývají.
Inu, řešení je jednoduché. Prostě řeknou, že rodiče se zbláznili. A lidé jim věří. Protože oni vlastně platí lidem za to, aby jim věřili. Viz. Určitě jste slyšeli o prasečí chřipce.
Jistě.
Minulý rok jsem byl v Belgii na setkání se sekretářem ministerstva zdravotnictví. Během setkání na chvíli opustil místnost a já jsem si na jeho stole všiml dokumenty. Nedalo mi to a prohlédl jsem si je. V těch dokumentech jasně stálo, že společnost GlaxoSmithKline (čtvrtá největší farmaceutická společnost na světě pozn. -jš-) Jedná s belgickou vládou o ceně vakcíny proti prasečí chřipce. A to bylo v lednu 2009. Debata o potřebě očkování proti této chřipce začala v květnu 2009.
Takže se připravovali na potenciální epidemii, o které dosud nikdo ani nevěděl?
Asi tak. Nějaký bacil se „náááhodou“ objevil v Mexiku. Oni ho tam dovezli. Ale nikdy se z toho nestala pandemie. Rozumíte?
Hm, ale to se mohlo snadno stát, ne? Není to příliš nebezpečné, zahrávat se takto s nebezpečnými viry? Co kdyby opravdu vypukla pandemie?
No pokud by opravdu vypukla, pak by samozřejmě musely dodat nějaký reálně fungující lék, ale rozhodně by to nebyla ta vakcína, kterou běžně nabízeli. Vzpomínáte si na ptačí chřipku?
To asi každý. Další blaf?
Tehdy se vyrobilo nepředstavitelné množství vakcín, ale co s nimi? Očkováni ptáků?
Vakcína byla přece určena lidem, ne?
Ano, ale ta vakcína nebyla neskutečným očkováním. Neboť ani ptačí chřipka ve skutečnosti neexistovala!
Tvrdíte, že ptačí chřipka nebyla nebezpečná, nebo že vůbec neexistovala?
To druhé! Byl to celé jeden velký podvod!
A co na to WHO (Světová zdravotnická organizace)? Tím takové manýry nevadí?
WHO je banda k ***** v. A určitě to tam napište!
(Smích) Vidím, že jste přesvědčen o zbytečnosti této organizace …
Absolutně! To, co skutečně potřebujeme, jsou nezávislé skupiny, stanovené jednotlivými vládami, které by vytvořily systém regulace, který by byl schopen kontrolovat, co dělají tito lidé.
Je to vůbec možné? Vždyť tito lidé mají obrovské finanční prostředky …
Vždyť právě. Skutečně nevím, jestli je to možné. Tito lidé platí politiků, diktují jim legislativu, vlastní téměř celý výzkum. 70% výzkumu vlastní a řídí farmaceutické společnosti. Jen před nedávnem poslala jedna z největších společností dopis všem významným profesorem, kteří něco znamenají v oblasti farmaceutického výzkumu, aby ho podepsali. A oni to udělali. Všichni do jednoho.
A co bylo obsahem toho dopisu?
Obrovská spousta marketingových žvásty! Ten dopis nepsal žádný odborník, ale nějaký marketingový expert. Na tom však přece nezáleží, když za jeden podpis dostanete devět milionů dolarů, však?
Devět milionů za jeden podpis?
Ano. Za jeden podpis.
Dělá vůbec ještě někdo farmaceutický výzkum kromě farmaceutických společností?
Farmaceutické společnosti nic nezkoumají. Jen vědci mohou zkoumat.
V pořádku, ale společnosti tento výzkum platí, ne?
Ano.
Ale v tom případě je v pořádku, že chtějí být na tom výzkumu ziskoví, ne? Vždyť ho platí.
Ne, není to v pořádku! Protože oni nefinancují výzkum, oni diktují vědcům, co musí vynalézt. Bez ohledu na reálné výsledky!
Takže tyto výzkumy nemají žádné reálné výsledky? Nebo se reálné výsledky nikdy nedostanou na trh?
Reálné výsledky výzkumů se nikdy nedostanou na trh. Tedy pokud jim nevyhovují. Nemají problém zatajovat výsledky výzkumů, které jim nevyhovují. Před časem se odehrál soudní proces, při kterém musela jistá farmaceutická společnost zaplatit pokutu 1,4 miliardy dolarů, protože zatajovali různé skutečnosti a hlavně prodávaly lék bez legálního povolení. Vedlejší účinky tohoto léku byly obrovské. Ten lék vydělává 4,5 miliardy dolarů ročně!
Mimochodem, jmenuje se Zyprexa a společnost ho nikdy nepřestala prodávat. Navzdory pokutě 1,4 miliardy dolarů! A zákon jim ani neříká, aby tak udělali. Dostali pokutu a tím to hasne. Jediný, kdo by to mohl udělat, je FDA (Food and Drug Administration – americká Správa potravin a léčiv pozn. -jš-), Ale ti to neudělají, protože jsou podplaceni.
Je vůbec na světě nějaká země, kde situace není natolik kritická? Kde legislativa reálné funguje? Nebo je to všude na světě stejné?
Všude je to stejné. Kdysi bylo alespoň Švédsko zemí, která na tom nebyla tak špatně, ale v současnosti jsou již stejně zkorumpovaní jako všichni. Vždyť já sám, osobně, jsem uplácel švédskou vládu, aby schválila psychoaktivní lék.
Klidně to tam napište.
To se spolehněte. A museli jste? Nutil vás někdo?
Nuže, pokud jsem chtěl dosáhnout výsledků, tak jsem musel.
Kdo dělá tato rozhodnutí? Jsou do nich zahrnuty celé společnosti, nebo o podplácení rozhoduje jen top management?
Jen management. Víte, musíte být chytrý jako já. Prostě jsem přišel za vedením a řekl jsem jim: „Chcete-li, aby byl tento lék schválen, budeme je muset podplatit“ A oni řekli: „V pořádku, udělejte to.“ Když si podíval specifikaci přípravku odpovědný profesor a vědec, tak se smál. Sám prohlásil, že ten lék je zcela na nic. Ale peníze mu byly sympatické, tak nám pomohl lék schválit.
Ach … Je tedy vůbec na trhu nějaký lék, který skutečně funguje? Vyplatí se vůbec něco kupovat?
Ne. Všechny ty chemické léky můžete vzít a hodit je do řeky.
A co například léky na potlačení bolesti?
Ajáááj, to jsou ty nejhorší!
Proč? Vždyť fungují!
To kdo řekl?
Já! Když mě bolí hlava, polknu zázračnou růžovou pilulku a hlava už mě nebolí!
(Soustrastný pohled)
Ale ne! Neříkejte mi, že je to jen placebo! Vždyť to už nebude nyní fungovat!
Nebojte se, bude. Stačí, když tomu budete i nadále pevně věřit. Ale pokud vás už i bolí hlava, stojí to za to, vzít si lék s množstvím negativních účinků, na kterém můžete zůstat závislí do konce života?
Tak to, že si občas vezmu tabletku proti bolesti neznamená, že se na ně stanu závislý.
To možná ne, ale riskujete například vnitřní krvácení. To je reálná hrozba takového aspirinu.
Acylpyrin je nebezpečný?
Velmi nebezpečný!
Ale vždyť acylpyrin je považován za jeden z nejbezpečnějších léků. Jediné, co vlastně dělá je, že ředí krev, ne?
Ano, přesně tak. Ale pokud přijdete do lékárny s bolestí hlavy a vaše krev je normální a nepotřebuje zředit, tak můžete být mrtvý dřív, než dorazíte ke dveřím. Pokud byste dnes šli do jakékoli země na světě a snažili se zaregistrovat lék, jako je acylpyrin, nikde by vám neschválili. Protože klinické data tohoto přípravku jsou tak špatné, že by to neriskovali nikde na světě.
Takže pokud by byl acylpyrin objeven až nyní, nikdy by se na trhu nezjevil? Samozřejmě pokud si odmyslíme očividně běžnou praxi úplatků.
Přesně tak. Ale úplatky a pokuty nejsou pro farmaceutické společnosti problém. Například lék Zyprexa, který jsme již zmiňovali. Společnost za něj dostala pokutu 1,4 miliardy dolarů. Hned ten samý měsíc zvedla cenu tohoto přípravku o 11,9%. Takže kdo nakonec zaplatil tu pokutu?
A co si myslíte o lécích, které se používají v chirurgii, nebo na chemoterapii a podobně? Ani ty nefungují?
To je něco jiného! Já celou dobu mluvím o lécích, které si běžně kupujete v lékárnách, případně vám je předepisuje doktor. Nemám nic proti lékům používaným v chirurgii. Ale léky na předpis? Doktoři jsou uplácení, aby vám předepisovali konkrétní léky.
Myslím, že to je všeobecně známo, že doktoři jsou placeni, aby předepisovali konkrétní léky.
Ano, já vím. Vždyť jsem se jim cosi placeny. Ale dám vám radu. Pokud se chcete dožít mého věku, tak se na jejich léky vykašlete. Jinak nebudete mít šanci.
Co tedy radíte? Co by měli lidé dělat, když dostanou například chřipku?
Jděte a vezměte si příručku vaší babičky. V ní určitě najdete, že si máte dát horkou polévku, zůstat v posteli a odpočinout si. To vám skutečně pomůže.
A ne jako dnešní mladí lidé, kteří si raději vezmou nějaké svinstvo, aby mohli jít v sobotu večer ven s kamarády pít pivo a vymýšlet blbosti.
Ale vždyť to funguje. V sobotu je jejich vždy plné město!
Ano, teď to funguje. Ale do deseti let jejich to zabije. Ale opět – je to jejich rozhodnutí. Mě více trápí například statistika, kolika dětem jsou již v útlém věku podávány psychoaktivní látky! To je to, co mě skutečně trápí a co je podstatou mého boje proti farmaceutickým společnostem. Mnozí si myslí, že jsem tuto knihu napsal jen kvůli penězům, ale to není pravda.
Samozřejmě, pokud se bude kniha prodávat, tak z ní budu mít zisk, ale ten sotva pokryje náklady, které jsem do jejího vydání investoval. Když kniha vyšla poprvé, tak vydavatelství, které ji vydalo, do měsíce zkrachovalo, jen tak z ničeho nic. A na problémy narážím neustále.
Není to nebezpečné, vydat takovou knihu? Když mohou nechat zbankrotovat vydavatelství, proč to neudělají i vám?
Vždyť i udělali. Finančně jsem na dně. Z prvních tří vydání této knihy jsem neviděl ani cent kvůli podezřelým bankrotem, soudním sporům, a tak dále. Má to však i výhodu – teď už mi nemohou nic udělat. Stal jsem se jedním z nejznámějších představitelů boje proti těmto společnostem. Jsem příliš populární. Nemluvě o tom, že mám fyzické důkazy, že vše, co tvrdím, je pravda.
Takže hlavním cílem boje jsou děti. Kdy jste se rozhodli změnit stranu a přejít „k nepříteli“? A proč?
Před šesti lety, když se mi narodil syn.
Čili vaše jediné dítě změnilo váš postoj?
Ano, přesně tak. Ve věku 62 let se mi narodil syn a ten všechno změnil.
(Následoval můj pád ze židle) Takže vy máte nyní 69 let? Skutečně na svůj věk nevypadáte.
Děkuji, to proto protože neužívám léky. (Smích) Takže, když jsem uviděl svého syna a viděl jsem, jaké svinstvo chtějí do něj cpát pod záminkou, že jde o neškodné očkování, tak jsem si vzpomněl na všechno, co jsem v tomto průmyslu zažil. Na všechno, co jsme udělali. Na všechnu tu korupci. Neboť o tom to je – o korupci a výborném plate. Nové auto každý rok, množství dobrého jídla a pití, ženy, sex, všechno. Asi si umíte představit, jak takový korporátní chlapci fungují. A já jsem byl jeden z nich. Ale syn to všechno změnil. Už jsem nechtěl víc spát s mladými slečinky a vést takový život. A tak jsem dva roky strávil psaním této knihy, stálo mě to celý můj majetek, ale já se nevzdám. Kvůli němu. Mému synovi.
Existuje mnoho různých možností jak se zbavit zvonění v uších (Tinnitus) bez operace. Mnoho lidí trpících zvoněním v uších neustále hledá způsoby jak efektivně předejít následkům a symptomům tohoto stavu. Tinnitus se popisuje jako bzučivý zvuk nebo hučení v uších bez jakéhokoli vnějšího zdroje tohoto zvuku. V medicínské komunitě se nepovažuje za nemoc, protože je to porucha která postihuje mnoho lidí. Jak se zbavit tinnitu bez operace I přesto, že existuje mnoho přírodních léků, část lidí s touto poruchou se i tak uchyluje k operaci jako ke konečnému řešení. Ale protože existuje riziko nevratného poškození vašich uší, například permanentní ztráty sluchu, operace není nejlepším řešením. Kvůli tomuto se většina lidí uchyluje ke přírodním léčivům aby zredukovaly nebo dokonce předešli tinnitu. Tinnitus může být způsoben řadou faktorů jako například vystavení nadměrnému hluku, nezdravá strava, stres nebo zranění krku či hlavy. Tato porucha působí přinejmenším rušivě a někdy až znemožňuje normální život. Zejména pokud se vyvine do vážného a neustálého stavu. Právě proto je zbavení se tinnitu bez operace velmi důležité. Přírodní metody léčby jsou považovány za nejlepší způsob potlačení této poruchy. Jsou relativně bezpečné, nezpůsobují žádné vedlejší účinky a jsou bezrizikové. Mezi nejlepší přírodní metody léčení tinnitu patří využívání bylinek, přírodních vitamínů a minerálních doplňků. Tyto významně pomáhají při bolesti vnímané periferním nervy a také pomáhají předejít pulzatilnému tinnitu – jedné z chronických forem této poruchy. Přírodní bylinky jako ginko biloba a ploštičník hroznovitý jsou efektivní při snižování následků tinnitu. Jiné rostliny jako zázvor, česnek, sezamová zrníčka, špenát a dýňová semena mohou posílit cirkulaci krve v oblasti uší. Přírodní vitamíny a minerální doplňky jako ovoce a zelenina bohaté na vitamíny A, B …
Pokud máte tinnitus (zvonění v uších) tak jako já, z vlastních zkušeností mohu říci že máte pravděpodobně velký problém se vztahy. Proč? Neboť nejen že se ze zvonění v uších zblázníte, může vám způsobovat i pocity velké samoty. Cítíte se izolováni, protože často máte pocit že nikdo nemůže pochopit vaše utrpení. Doktoři vám nerozumí. Vaši přátelé a kolegové vám nerozumí. A co je nejdůležitější, vypadá to že ani vaše rodina vám nerozumí. Máte pocit že nikdo na světě nemůže pochopit co musíte prožívat a proto máte tendenci reagovat prudce na svých nejbližších. Musíte si uvědomit, že lidé co vás milují trpí s vámi. Musíte si uvědomit, že se cítí stejně bezmocní jako vy, protože vědí že neexistuje nic co mohou udělat. Chtějí vás osvobodit z vaší soukromé mučírny, ale vědí že to nedokážou. Vše co mohou udělat je pouze trpělivě čekat dokud se vy rozhodnete jak pokračovat. A tak máte před sebou na výběr různé možnosti. Můžete pokračovat v tom, co jste dělali dosud a doufat v jiný výsledek. Stejně jako mnozí před vámi a po vás. Nebo se můžete soustředit na hledání efektivních způsobů jak zmírnit příznaky vašeho tinnitu. Než vám řeknu co jsem se naučil po sedmi letech s tinnitem, musím vám říct něco ze svého příběhu. Před tím než jsem dostal tinnitus jsem byl osm let šťastně ženatý. Když jsem dostal tinnitus, téměř nás to s manželkou dohnalo k rozvodu. Moje manželství prostě nebylo dostatečně silné aby vydrželo takovou zátěž. Bylo to proto, že bylo založeno zejména na romantické lásce. Romantická láska nemůže ustát takový tlak, protože je jako droga. Vaše tělo produkuje chemikálie které …
Alfred Adler patří vedle S. Freudovi a C. G. Jung k nejvýznamnějším postavám moderní psychologie a psychoterapie. Narodil se ve Vídni, kde po ukončení studia medicíny v r. 1895 pracoval jako praktický lékař. Brzy se stal členem Freudova psychoanalytického kroužku a účastnil se pověstných „středečních setkání“. S formulováním koncepce vrozené méněcennosti orgánů a výkladem neurotickým symptomů jako výsledku její prekompenzace, zdůrazňováním významu biologického základu neuróz se však stále více vzdaloval ortodoxní psychoanalýze, až po úplný rozchod s Freudem r. 1912. Po první světové válce se věnoval především dětskému poradenství a založil první dětskou psychologickou poradnu ve Vídni, zformuloval základní teze své teorie, kterou nazval individuální psychologií a která se stala známou po celém světě. Od r. 1926 přednášel v Americe na Kolumbijské univerzitě jako profesor klinické psychologie a jako uznávaný vědec pořádal přednáškové turné po mnoha zemích Evropy. Na jednom z nich, ve skotském Aberdeenu během schôzde na přednášku podlehl srdeční slabosti. Zásadní odlišnost přístupu Adlera od Freuda, ačkoli z jeho učení vyšel, je v přístupu k povaze lidské motivace a chování. Adler přistupuje k člověku ne z hlediska jeho pudové určenosti, ale úsilí o smysl a hledání si místa ve společnosti. V době, kdy se většina vědců věnovala instinktivní stránce člověka, zaměřil se Adler na jeho sociální bytí a byl prvním psychoanalytikem, kterým Freud nevěnoval dostatečnou pozornost. Vzdal se učení o libida a sexuální etiologii neuróz, odmítl pojem potlačení, Oidipovské komplexu a dalších základních pojmů Freudovy teorie. Adler nahrazuje kauzální-deterministické chápání psychoanalýzy finalistickým chápáním. Vše lidské chování je podle něj účelové a můžeme ho pochopit jen na základě pochopení cílů, které si člověk utváří. Řízení člověka není založeno na objektivních okolnostech, ale na způsobu interpretace, na základě cílů, očekávání emocí atd. Každý psychický projev je vyjádřením jistým směrem zaměřeného celostního duševního plánu, je symbolem síly, které usilují o své naplnění. Neuróza není výsledek konfliktu vědomých a nevědomých vrstev psychiky, ale výsledek způsobu reagování Já na úkoly společnosti, na které jednotlivec není dostatečně připraven a uniká před jejich řešením.
Celá jeho teorie se opírá o několik základních kategorií, analýzou kterých je možno pochopit základní přístupy individuální psychologie k chápání člověka a osobnosti. Jedním ze základních pojmů je pocit méněcennosti, který Adler považoval za základ všech charakterových vlastností. Jeho význam odvodil ze studia méněcennosti tělesných orgánů, když zjistil, že poruchy určitého orgánu mohou zvláštním způsobem ovlivnit životní dráhu a charakter jednotlivce. Slabost nebo snížená funkce orgánů může vést ke snaze o kompenzaci, nebo až prekompenzace, vedoucí k nadprůměrným, někdy i geniálním výkonem jednotlivců. Pokud je člověk přesvědčen a své hodnotě a má dostatečnou dávku sebedůvěry, nemá pocit vlastní nedostatečnosti a méněcennosti. Když však uvěří, že není dost dobrý, že má menší cenu než jiní, získá subjektivní pocit odlišnosti od jiných, nízkosti, nedostatku psychických nebo sociálních schopnosti, nedokonalosti v některé sféře života, což může vést k závažným poruchám osobnosti. Pocit menejcennnosti je tedy negativní pocit a je-li člověk od dětství vychováván v duchu spolupráce a harmńie, místo soutěživosti a snahy dostat se výše nemusí vzniknout. V tomto případě velký úkol zejména rodičů a vychovatelem. Velký význam připisoval Adler rodinnnej konstelaci a postavení dítěte v rodině, kde narození každého dalšího sourozence vede ke změně pozice sourozenců.
Podle Adlera usilují lidé o výjimečnost a nadřazenost proto, aby překonali vlastní nedostatečnost a méněcennost. Své místo ve společnosti se snaží zajistit si nejrůznějším způsobem, nejčastějším úsilím o získání pozornosti jiných nebo úsilím o moc v mylné představě, že svou osobitostí se ostatním lidem vyrovná. Mocenský orientovaný člověk popírá úctu k ostatním a narušuje tak společenskou harmonii a spolupráci. Úsilí získat moc, ovládat druhé strachem a moci vedou však často k poznání, že ani tyto snahy nejsou schopny zajistit mu vytoužené uznání. Tehdy se jedinec cítí dotčený a hledá pomstu, bude ponižovat druhých takovým způsobem, jak se sám cítí ponížen, nebo v přesvědčení, že nikdy nic nedosáhne, se zcela stáhne do ústraní. Pocit méněcennosti je podle Adlera důležitějším než sama méněcennost. U jedněch vyvolává snahu o jeho překonání a sociální platné, užitečné začlenění se, u druhých vede k neurotické onemocnění, asociálnímu postoji, chorobné snaze získat moc a převahu nad jinými. Neurózy, psychózy, perverze, závislosti, kriminalita, svědčí o tom, že se začlenění člověka do společnosti nepodařilo.
Proto je základem adlerovskej terapie naučit člověka vidět ve svých životních situacích vliv ctižádosti a nedostatku odvahy. Musí být přiveden k tomu, aby k životu zaujal věcný a realistický vztah, vzdal se touhy být něčím více a znamenat víc, než je přiměřená jeho silám. Tím se přivede ke zdravému životnímu stylu, odstraní se u něj nenávist, tendence podceňovat, agresivita, vznětlivost nebo přecitlivělost, soustředění se jen na sebe sama a vlastní přání, ústup ze spolupráce, chorobné ambice, pokřivený pohled na skutečné poměry, fikce a domněnky.
Adler označuje jednotné a jedinečné zaměření člověka, dlouhodobou orientaci člověka, dlouhodobou orientaci člověka během celého jeho života, vztahující se na chápání sebe, druhých a svých životních cílů jako životní styl. Chybné koncepce života vedou k vytváření fikcí a neadekvátnímu životnímu stylu (nepřizpůsobivost, alkoholismus, delikvence). Ve spojení s životním stylem probíhá výběr přátel, povolání, partnera apod. Ten se tvoří u dítěte v prvních letech života a zůstává v hlavních rysech zachován po celý život. Odhaluje se v řešení problémů, přístupu k životu a práci. Pokud známe životní styl člověka, můžeme s velkou pravděpodobností předpokládat, jak se zachová v budoucnosti, jeho úspěchy i neúspěchy. Jiný životní styl má sportovec, jiný intelektuál. Ve shodě s tím organizuje svůj život a ignoruje vše ostatní. Zdravý jednotlivec má vztah k povolání, druhému pohlaví a bližním. Není přehnaně citlivý ani přehnaně ctižádostivý. Je jiným příjemný, a proto si ho váží. Životní styl, jehož hybnou silou je vůle k moci, převaha je fikcí neurotiků, snících o životě jako jevišti svých triumfů. Poměrně dlouho se Adler domníval, že základní a univerzální lidskou motivací je „vůle k moci“ jako prostředek k překonání pocitu méněcennosti. V posledních letech svého života však kladl důraz na sociální úsilí, cit sounáležitosti a spolupráci. Být člověkem znamená mít pocit neúplnosti existence a tvůrčí práci na jeho překonání, najít naplnění svého života. Proto Adler přikládá velký význam správné výchově dítěte a zdravé rodinné atmosféře.
Sociální přirozenost člověka je základem potřeby patřit do společnosti, cit sounáležitosti. Nejvyšším společenstvím, ke kterému člověk patří, je lidský druh, a smysl pro sounáležitost je nejhlubším hospodářským zájmům. Každý člověk má od narození vrozenou sílu, aby tento pocit rozvinul. Sociální prostředí může stimulovat nebo brzdit pocit sounáležitosti a identifikace se skupinou, pocit vzájemnosti.
Spolupráce, důvěra, respektování jedince, stejná hodnota všech a společná odpovědnost jsou základní znaky zdravého jedince. Člověk nemusí vyčerpávat svou energii na to, aby jiným ukázal, jakým je dorbým a ústyhodným člověkem. Subjektivní postoj s úsilím něčím přispět, uvědomění si vlastní hodnoty a užitečnosti vede k tvůrčímu vyrovnání se s překážkami.
Jakou odpověď tedy dává Adler na otázku, v čem je smysl života? Smysl a naplnění má lidský život, řízený blahem celku, myšlenkou přínosu pro celek, jehož jsem součástí, společné řešení problémů života. Podle Adlera lidstvo přežilo jen díky tomu a dosáhlo daný stupeň vývinu, že jedinci nežili izolovaně, ale spolupracovaly. Ve vztazích dochází k dávání a přijímání, které je podporou pro pokrok lidstva. Ideál dokonalé společnosti zajímá místo osobních ambicí a egoismu. Adler nepopírá konflikty, ale tvrdí, že stav dnešního lidstva je výsledkem ještě nedokončené evoluce, nedokonalosti lidské podstaty, která má silnou vůli, ale nevytvořila v sobě dostatek altruismu, který dá zápasu tvůrčí charakter, v souladu se zájmy lidského rodu. Je zajímavé sledovat a pokusit se zařadit myšlení. Je všeobecně známo, s jakým úsilím se Adler pokoušel vytvořit teorii, který by byla více uznávána jako teorie Freuda. Pokud bychom Freuda chtěli nazvat „historickým pesimistům“ pokud jde o budoucnost společnosti a civilizace, možná Adlera nazvat „historickým optimistou“ v názoru na konečný stav, který lidstvo má dosáhnout.
„Vůbec nepochybuji, že někdy – možná ve veela vzdálené budoucnosti – lidstvo tento stupeň dosáhne, pokud neprohraje v této evoluci, na co dnes existuje jisté podezření“, píše v jedné práci. Tím se zároveň zřetelně a výrazně zařadil do toho období, které současní teoretici myšlení označují moderna.
Slovenská politická strana Síť ukázala na novou kauzu státu. Masérovi platí 250 ročních platů sester
Lékaři Pavlu Kostkovi se za současné vlády mimořádně daří. Zažil vzestup, oproti kterému je teta Anka naprostý amatér, tvrdí Miroslav Beblavého.
Nová kauza. Teta Anka je oproti tomutu naprostý amatér, tvrdí Beblavého
Slovenská státní Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) platí masérovi výši ročního platu 250 sester. „Vládě se podařilo najít maséra, jehož služby si cení stejně,“ konstatoval dnes šéf mimoparlamentní #Siete Radoslav Procházka.
Tvrdí, že zdroje na maséra by stačily na zvýšení platů pro 1500 sester. Strana upozornila, že za současné vlády se mimořádně začalo dařit lékařů Pavlovi Kostkovi, který na svých klinikách poskytuje masáže či rehabilitace.
Kostka měl v roce 2012 obrat asi 140 tisíc eur, v roce 2014 to již bylo přes 1,4 milionu eur, poukázal místopředseda #Siete Miroslav Beblavý. Stejně měl vzrůst jeho zisk, a tomu z 8 000 na 794 tisíc eur.
Kostka se brání a tvrdí, že obvinění jsou nepravdivá. „Klinika nikdy neobdržela od VZP objemy finančních prostředků, jak je uvádí poslanec Beblavého. Klinika Kostka žádá uvedeného poslance, aby přestal očerňovat kliniku v rámci předvolební kampaně, se kterou klinika nemá nic společného.“ Zároveň dodává, že pokud bude Beblavého v útocích pokračovat, klinika předá věc k soudu.
Beblavého očekává, že za loňský rok se mohl ještě zdvojnásobit. „Pan Kostka zažil vzestup, oproti kterému je teta Anka naprostý amatér,“ poznamenal. Podle jeho informací využívají služeb Kostková zařízení manželky ministrů, s několika členy vlády měl být zároveň viděn na kávě.
Kostka nejprve vlastnil ordinaci v Spišské Belé. Ještě v roce 2010 měla jeho firma roční tržby necelých 50 tisíc eur a nulový zisk, přiblížil Beblavého.
Cesta k milionům
Dařit se mu začalo po nástupu exministerky zdravotnictví Zuzany Zvolenské (nominantka Smer-SD) a bývalého šéfa Slovenské VZP Marcela fóra. Za krátké období otevřel kliniky nejen v Spišské Belé, ale i v Bratislavě, Nitře, Žilině a Banské Bystrici.
Zatímco soukromé pojišťovny jejich zazmluvnili jen omezeně, smluvní objem ze strany VZP vzrostl od roku 2012 o 2100 procent, vysvětlil Beblavého. Ročně mají od ní v současnosti smlouvu na více než 3,2 milionu eur.
Dostali unikátní kód
Kliniky, které jsou podle Beblavého ve skutečnosti ambulance, mají vydělávat na poskytování zdravotní péče v oblasti FLBR, tedy fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace.
Vysokou ziskovost jim měl přinést unikátní kód výkonu zdravotní péče pod názvem „cílená dlouhodobá terapie – CDT00“. Za ten VZP neplatí nikomu jinému. Za standardní výkony tak může VZP vyplácet horentní sumy, upozornil.
Zájem na rozšiřování Kostková sítě má dokazovat i schvalování pronájmu městských prostor pro jeho kliniku v Nitře. V roce 2013 ho na návrh primátora Josefa Dvonča poslanci schválili bez soutěže na základě zvláštního paragrafu v zákoně, který to umožňuje v případech „hodných zvláštního zřetele“. Dvonč podle Beblavého na zastupitelstvu řekl, že ho o vybavení prostorů požádala tehdejší ministryně Zvolenská.
Plzeňsku chybí zapojení drůbežích farem do systému podpor z Evropské unie. Jak řekl pro TASR ředitel Unie drůbežárny Plzeň (UHP) Daniel Prášil, chov není vůbec podporován přímými platbami z eurofondů proto, že drůbežářské farmy jsou úzce specializované na chov drůbeže, nepodnikají na půdě a podpory jsou vázány pouze na ornou půdu. Vyplácí se na vybrané druhy hospodářských zvířat. Drůbežárny těží také daňová politika státu.
zapojení drůbežích farem
„V některých zemích EU jsou zemědělci zatížení podstatně nižší sazbou daně než jiná hospodářská odvětví, případně mají výrazné daňové a odvodové úlevy, čímž je zemědělská výroba státem nepřímo dotována. Pro nás to znamená pokles konkurenceschopnosti na volném trhu EU a vyšší výrobní náklady,“ zdůraznil Molnár.
Unie navrhuje zvýšit kontroly nad nezákonným prodejem a neoznačené drůbeže pochybného původu. Chce prosazovat spotřebu domácích potravin ve státní správě, samosprávě a zařízeních školního stravování. Oživení chovu hospodářských zvířat na Plzeňu by podle Molnára pomohla větší podpora i ze strany spotřebitelů.
„Spotřebitelé by měli být motivováni, aby začali více důvěřovat Plzeňským potravinám a Plzeňské drůbeži a orientovat se na jejich nákup. Pouze tak je možné zvýšit podíl Plzeňý potravin a Plzeňé drůbeže na pultech v obchodech. Chovatelé dokáží zachovat vysokou kvalitu a zdravotní bezpečnost vyráběných potravin, „ujistil. Za velký problém považuje i dotační politiku Evropské unie. „Například v Česku je podpora z fondů EU dvakrát vyšší a v Rakousku dokonce čtyřikrát vyšší, než u nás. Ve vztahu k výrobcům z těchto zemí jsme v značné nevýhodě,“ konstatoval šéf Unie drůbežárny.
Sektor zpracování drůbeže zaměstnává 1316 lidí v okolí Plzně. Počet zaměstnanců, kteří se živí chovem i zpracováním drůbeže, neustále klesá. Důvodem podle unie je zánik farem pro chov drůbeže a zpracovatelů drůbeže během posledních 15 let. Vzniká i problém se získáváním nových zaměstnanců a zejména zaměstnanců s požadovaným vzděláním a dovednostmi potřebnými pro chov a zpracování drůbeže.
• Závod Kia prostřednictvím svého nadačního fondu v Nadaci Pontis podpořil rekonstrukci Fakultní nemocnice s poliklinikou v Žilině částkou 370 000 eur
• Přestavba byla realizována na odděleních pediatrie a dětské ortopedie, oftalmologie, otorinolaryngologie a v léčebnách dlouhodobě nemocných
• Dobrovolníci z automobilky zároveň přispěly k vymalování prostor dětského oddělení
Fakultní nemocnice s poliklinikou v Žilině
Představitelé společnosti Kia Motors Slovakia dnes po úspěšném ukončení první fáze rekonstrukce předali do opětovného užívání čtyři nezvyklé oddělení Fakultní nemocnice s poliklinikou v Žilině. V období od 1. června do konce října tohoto roku prošly přestavbou oddělení pediatrie, oftalmologie, otorinolaryngologie a léčebny dlouhodobě nemocných. Stavební práce byly financovány prostřednictvím Nadačního fondu Kia Motors Slovakia v Nadaci Pontis. Z celkové částky 370 000 eur byly zrekonstruovány nejen nemocniční prostory, ale část finančních prostředků byla použita i na nákup polohovatelných postelí a dalšího potřebného vybavení pokojů pro pacienty. Zatím, co první fázi projektu realizovala společnost Kia přes svůj nadační fond v Nadaci Pontis, druhou fázi bude od ledna 2016 zastřešovat výhradně prostřednictvím vlastní nově zřízené nadace.
Nadace Kia Motors Slovakia úspěšně ukončila první fázi rekonstrukce Fakultní nemocnice s poliklinikou v Žilině
„Největší přínos rekonstrukce nemocnice vidím v pocitech pacientů, kteří se budou díky zrekonstruovaným prostorem cítit pohodlněji. Přijímáme množství pozitivních ohlasů nejen od rodičů dětských pacientů, ale i od dospělých pacientů. Lidé znají dlouholetý nedostatečný technický stav jednotlivých oddělení a jejich ohlasy jsou nám tlumočeny mnohokrát v superlativech, přičemž nešetří slovy chvály na adresu společnosti Kia Motors Slovakia, „řekl MUDr. Ivan Mačuga, ředitel Fakultní nemocnice s poliklinikou v Žilině.
Společnost Kia Motors Slovakia v období od června do konce října tohoto roku finančně i technicky zajistila výměnu 16 kusů interiérových a exteriérových dveří, 212 oken i přestavbu balkónů na čtyřech zrekonstruovaných odděleních. Během stavebních úprav se použilo 403,22 m2 zábradlí a položilo se 1 236,8 m2 PVC.
přínos rekonstrukce nemocnice v Žilině
„Rekonstrukce žilinské nemocnice představuje pro naši společnost další z dlouhodobých projektů. Naším cílem je zlepšení podmínek nejen pro samotné pacienty, ale i zdravotnický personál, který se o nich dennodenně stará. Péče o nemocné lidi není pro ně jen zaměstnáním, ale i životním posláním. I toto byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli zaměřit oblast společensky odpovědného podnikání právě na oblast zdraví, „řekl Eek-Hee Lee, prezident a CEO společnosti Kia Motors Slovakia.
Celkem 38 dobrovolníků z automobilky se podílelo na vymalování pokojů pediatrického oddělení. Dobrovolnickou činností v prostorách nemocnice strávili více než 260 hodin. Závod Kia prostřednictvím svého Nadačního fondu Kia Motors Slovakia v Nadaci Pontis použil částku 370 000 eur na samotnou rekonstrukci, jakož i nákup zdravotnických pomůcek. Zakoupených bylo 24 nemocničních polohovatelných lůžek, 24 nočních stolků a 24 matrací. Společnost zároveň nemocnici darovala 200 židlí, 70 svítidel a 270 kusů úsporných zářivek. Během návštěvy dětského oddělení zástupci společnosti Kia ve spolupráci s klauny z občanského sdružení Červený nos Clowndoctors, rozdali nejmenším pacientům omalovánky, kreslící potřeby a hračky.
Druhá fáze projektu rekonstrukce žilinské nemocnice je naplánována na období let 2016 až 2017. Její součástí bude i dokončení rekonstrukčních prací v léčebně dlouhodobě nemocných a pediatrie, kde díky terénním úpravám vznikne prostor na vybudování dětského parku. Nový šat v blízké budoucnosti získá i oddělení urologie. Zmíněné práce budou od příštího roku realizovány již pod hlavičkou nově vzniklé Nadace Kia Motors Slovakia.
Nadace POMOC JEDEN DRUHÉMU svou pomoc adresuje handicapovaným dětem (zejména s dětskou mozkovou obrnou a dalšími neurologickými vývojovými poruchami) a dospělým nebo rodinám s nižším příjmem. Finanční a materiální pomoc zajišťuje ze zdrojů nadace nebo od externích dárců, kteří mohou pomoci žadatelům zveřejněným na webové stránce nadace www.pomocjedendruhemu.sk.
Dárce přímo ví, na co přesně přispívá v souladu s informacemi zveřejněnými ve výzvě, jde o konkrétní a adresnou pomoc dětem a rodinám. Kromě této pomoci, nadace svou činnost směřuje podpoře především handicapovaným dětem, a to zřízením rehabilitačního centra. Nezapomíná však i na podporu vzájemné integrace zdravých a handicapovaných, pravidelně provádí aktivní workshopy pro handicapované děti. Workshopy vedou dobrovolníci, více informací najdete na www.pomocjedendruhemu.sk/dobrovolnictvo.
V roce 2014 nadace POMOC JEDEN DRUHÉMU jako jediná nadace na Slovensku zřídila rehabilitační Centrum Nadace POMOC JEDEN DRUHÉMU s cílem další podpory handicapovaným dětem trpícím dětskou mozkovou obrnou, centrální koordinační poruchou, centrální tonusové poruchou a jinými neurovývojových poruchami. Pro děti je připravena příjemná a hravá místnost. V centru je možnost absolvovat cvičení ambulantní nebo týdenní formou. Více informací naleznete na www.pomocjedendruhemu.sk/centrum.
„Centrum je vybaveno širokým spektrem pomůcek potřebných pro účinnou rehabilitaci dětských klientů. Odborný personál má víceletou praktickou zkušenost s rehabilitací a kvalita poskytovaných terapeutických služeb je v centru garantována permanentním vzděláváním ukončeným certifikovanými procesy. Rodičům a dětským klientům vřele doporučuji. „MUDr. Jaroslav Čambalík, primář fyziatrické – rehabilitačního oddělení, odborný lékař pro fyziatrie, balenológiu a léčebnou rehabilitaci, externí pedagog Střední zdravotnické školy v Trnavě
