Brazílie slaví Den nezávislosti s poctou demokracii
Brazílie dnes slaví Den nezávislosti s tématem Demokracie, suverenita a unie a obřím průvodem v Esplanade ministerstev v hlavním městě, kterého se zúčastní prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Brazilský lid vyhlásil svou emancipaci od Portugalska 7. září 1822. Portugalský princ Pedro I. Brazílie (Don Pedro) měl toho dne na starosti vyhlášení Výkřiku nezávislosti na břehu řeky Ipiranga ve státě Sao Paulo.
Čtvrteční oslava v délce 120 minut by měla začít v 9:00 místního času na promenádě, kterou pořádá Sekretariát sociální komunikace Předsednictva republiky.
S očekávaným publikem 30 tisíc lidí slavnost zahájí fanfára I. gardového jízdního pluku, Independence Dragons a sboru studentů Vojenské vysoké školy Brasilia, kteří zahrají státní hymnu a nezávislost.
Poté vojenský velitel paláce Planalto (sídlo výkonné složky), generálmajor Ricardo Piai Carmona, představí všechny vojáky prezidentovi republiky a požádá o povolení k zahájení přehlídky.
Zlatý medailista v boxu na olympijských hrách v Tokiu 2020, třetí seržant Hebert Conceição, zahájí průvod vedoucí k symbolickému požáru vlasti.
Dále pod textem Vzděláváním se buduje země představí sektorový sekretariát Federálního distriktu (DF) na přehlídce škol více než 550 žáků státních škol a sociálních projektů v daném území.
Po uzavření tohoto časopisu ponesou vlajky Brazílie, států a DF studenti ze vzdělávacího centra 619 z regionu Samambaia.
Pořadatelé naznačili, že letos bude mít průvod novinku, budou totiž čtyři tematické osy.
Za prvé, mír a suverenita, složená z vojáků z ozbrojených sil, kteří se účastnili mírových misí OSN, a členů sdružení, která uctívají památku brazilských expedičních sil a vědy a techniky, se studenty z Vojenských institutů inženýrství, technologie letectví a námořnictvo.
Nebude chybět ani argument Zdraví a očkování, zastoupený členy zdravotnické služby tří sil, kromě Zé Gotinhy (postava očkovacích kampaní).
A konečně, obsah obrany Amazonie bude mít vojáky z brazilské armády, mezi nimi i vojáky domorodého původu.
Celkem se přehlídky musí pěšky zúčastnit téměř dva tisíce uniformovaných vojáků.
Ukrajina, Brazilský prezident Luiz Ignacio Lula da Silva slibuje mír na Hedvábné stezce
Návrh Brazilského prezidenta Luly se točil kolem návratu území anektovaných Ruskem po zahájení vojenské ofenzívy 24. února 2022 výměnou za uznání jeho suverenity nad Krymem ze strany Ukrajiny.
ŘÍM – Může Brazílie vyjednat ukončení války na Ukrajině? „Je těžké odpovědět na otázku, kterou tento týden položil americký časopis „ Foreign Policy “, i když se zdá, že Luiz Inacio Lula da Silva je přesvědčen, že můžeme říci „ano“. Otazník leží v titulku zveřejněném pár dní po schůzce v Pekingu, plánované na pátek, mezi čerstvě znovuzvoleným latinskoamerickým prezidentem a jeho čínským hostem Si Ťin-pchingem.
O brazilském závazku ve prospěch míru Lula znovu řekl minulý týden, před mezikontinentální cestou, která začala včera společně s delegací složenou z osmi federálních ministrů.
„Jsem o tom přesvědčen,“ řekl prezident Ukrajina i Rusko čekají, až někdo řekne: „Pojďme si sednout a promluvit si“ . Lulův návrh by se točil kolem návratu území anektovaných Ruskem po zahájení vojenské ofenzívy 24. února 2022 výměnou za uznání jeho suverenity nad Krymem Ukrajinou. To je hypotéza, kterou kyjevská vláda v současnosti dává najevo, že ji nechce v žádném případě akceptovat.
Teze, obnovená mezinárodními tiskovými zdroji, je taková, že jakákoli schopnost brazilského vlivu prochází dohodou nebo souhlasem Číny, považované za jedinou mocnost schopnou účinně vyvíjet tlak na Rusko.
Lulovo odhodlání však potvrzuje řada schůzek, jako je ta, která již minulý měsíc uspořádal jeho ministr zahraničí Celso Amorim s prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a ta, která ruský ministr zahraničí uskuteční 17. dubna v Brazílii Sergej Lavrov . .
Podle Jorgeho Heineho, bývalého chilského diplomata a profesora na Bostonské univerzitě, který slyšel ‚Foreign Policy‘, „ Lula hazarduje se svým vlastním politickým kapitálem “ a „pokud věci nepůjdou dobře, o část přijde“. Rubens Barbosa, další bývalý diplomat, analytik z Instituto de Relacoes Internacionalis e Comercio Exterior v brazilském São Paulu je také opatrný. „Není prostor pro vyjednávání,“ řekl expert přesvědčený, že prezidentova návštěva v Pekingu je „důležitým politickým gestem“ bez „praktických dopadů“ pro Ukrajinu.
Podle několika pozorovatelů chce Lula obnovit pozici Brazílie jako nezařazeného hráče oddaného multilateralismu . Role, která se snížila v letech předsednictví Jaira Bolsonara mezi lety 2018 a 2022. Směrů, kterými se lze pohybovat, je pak více než jeden. Pokud jde o Ukrajinu, Lula by aktualizoval a zmírnil rozsudek vyjádřený loni v květnu během brazilské volební kampaně v rozhovoru pro časopis Time‚. Namísto podněcování války ji mohl americký prezident Joe Biden odvrátit, třeba tím, že odletěl letadlem do Moskvy na setkání s Putinem, tehdejším kandidátem Partido dos trabalhadores odsuzoval; který rovněž kritizoval země a Evropský parlament, připravený vzdát ovace ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který je za válku neméně zodpovědný než Putin, místo aby se zavázal k míru.
V Pekingu se však nebude jednat pouze o míru . Podle brazilského tisku mají Lula a jeho ministři za cíl podepsat zhruba dvacet ekonomických dohod. Jedním z nich je stavba satelitu, který by měl jako součást čínsko-brazilského programu zahájeného v roce 1988 přispět k monitorování a ochraně amazonského deštného pralesa.
Před Pekingem se Lula zastaví v Šanghaji. Příležitostí bude inaugurace Dilmy Rousseffové , bývalé brazilské prezidentky, která je její stranickou partnerkou. Na konci března byla zvolena do čela Nové rozvojové banky: alternativní či doplňkové instituce k systému euroatlantických aliancí, po kterém touží skupina BRICS, která zahrnuje spolu s Brazílií, Jižní Afrikou, Indií, Čínou a Rusko také.
Kuřata pro Afriku sk dabing Dokument
Nikde na světě se nezkonzumuje více kuřecích prsou, než v Evropě. Ale co se děje se zbytky kuřat? Křidélky, zády a podobně? Jdou na export. Například Ghana dováží ročně 90 tisíc tun zmražených kuřecích částí. Jsou to ty nejlevnější masné produkty na trhu. Tým dokumentaristů se vydal na cestu za těmito mraženými potravinami – z Německa, Francie, Nizozemska a Brazílie do Afriky. A zároveň odhaluje, jaký zničující efekt má dovoz takových levných potravin na ekonomiku afrických států…
>SDÍLEJTE DÁL< Více zajímavých videí a dokumentů najdeš na naší fb stránce https://www.facebook.com/v24tv.cz Pokud se Vám naše vysílání a videa líbí prosím dejte naší fb stránce To se mi líbí.
severovýchodní region Brazílie s pojetím sociálně-prostorové spravedlnosti jako jejího hlavního principu. Inspiruje se teorií spravedlnosti Johna Rawlse, kterou se snaží aplikovat na studium teritoria: překládá diferenciace prostoru sociální nerovnost a nespravedlnost ve smyslu této teorie? spravedlnosti jako spravedlnosti?
interpretační esej ze severovýchodu Brazílie
Analýza regionálního systému proto přistupuje k sociálnímu prostoru jako výsledek rovnováhy sil mezi převládajícími sociálními skupinami a převládajícími sociálními skupinami, ať už tam bydlí, nebo ne, vztahy mezi místy zasahující do vztahů mezi muži, a to má několik měřítek. Prostřednictvím historického dědictví okrajového regionu vloženého do mezinárodních toků velmi brzy, poté integrován do národního prostoru, který se dnes sám otevírá globalizaci, čte instrumentalizaci území ve službách sociálních a ekonomických strategií. Z tohoto pohledu je třeba na politiku regionálního plánování pohlížet tak, že uvádí území do souladu s přijatým rozvojovým modelem. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a konečně nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) vztahoval k sociálním projektům implicitně nebo výslovně obsaženým v orientaci příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro porozumění společnosti. otevírá globalizaci, čte instrumentalizaci území ve službách sociálních a ekonomických strategií. Z tohoto pohledu je třeba na politiku regionálního plánování pohlížet tak, že uvádí území do souladu s přijatým rozvojovým modelem. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a nakonec nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) spojil se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientaci příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro pochopení společnosti. otevírá globalizaci, čte instrumentalizaci území ve službách sociálních a ekonomických strategií. Z tohoto pohledu je třeba na politiku regionálního plánování pohlížet tak, že uvádí území do souladu s přijatým rozvojovým modelem. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a nakonec nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) spojil se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientaci příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro pochopení společnosti. instrumentalizace území ve službách sociálních a ekonomických strategií. Z tohoto pohledu je třeba na politiku regionálního plánování pohlížet tak, že uvádí území do souladu s přijatým rozvojovým modelem. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a nakonec nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) spojil se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientaci příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro porozumění společnosti. instrumentalizace území ve službách sociálních a ekonomických strategií. Z tohoto pohledu je třeba na politiku regionálního plánování pohlížet tak, že uvádí území do souladu s přijatým modelem rozvoje. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a konečně nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) spojil se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientacích příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro pochopení společnosti. Regionální plánování je třeba chápat tak, že uvádí území do souladu s přijatým modelem rozvoje. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a konečně nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) vztahoval k sociálním projektům implicitně nebo výslovně obsaženým v orientaci příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro porozumění společnosti. Regionální plánování je třeba chápat tak, že uvádí území do souladu s přijatým rozvojovým modelem. Politické změny, ke kterým došlo v Brazílii (demokratický systém, poté vojenský režim a nakonec nová republika), proto vedou k tomu, aby se růst severovýchodu (zemědělství a industrializace) spojil se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientaci příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivnosti soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro porozumění společnosti. a konečně nová republika) proto vedou k propojení růstu severovýchodu (zemědělství a industrializace) se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientacích příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro pochopení společnosti. a konečně nová republika) proto vedou k propojení růstu severovýchodu (zemědělství a industrializace) se sociálními projekty implicitně nebo výslovně obsaženými v orientacích příslušných mocností. Je tak nastolen základní problém sociální efektivity soudnictví a je potvrzeno studium teritoria pro porozumění společnosti.
My, níže podepsaní, apelujeme na veřejnost a členy parlamentu, aby uznali následující:
Globální válka proti drogám selhala
Padesát let po podepsání Jednotné konvence OSN o drogách z roku 1961 jsme svědky globálního fiaska války proti drogám, jež po celém světě způsobila a působí řadu nechtěných a tragických následků.
Zneužívání hlavních zakázaných drog mezitím vzrostlo; drogy jsou levnější, koncentrovanější a dostupnější než kdykoliv předtím. Konzervativní odhady OSN hovoří o 250 milionech uživatelů nelegálních drog na celém světě.
Výroba nelegálních drog a obchod s nimi dnes představuje třetí nejvýdělečnější světové průmyslové odvětví po potravinářství a ropném průmyslu. Jeho odhadovaný obrat450 miliard dolarů ročně je beze zbytku kontrolován zločinci.
Globální válka proti drogám selhala
Boj s drogami stojí světové daňové poplatníky nevyčíslitelné miliardy dolarů ročně. Odhaduje se, že na světě je 10 milionů lidí vězněných za drogové delikty, a většinou jsou to „malé ryby“ – uživatelé a drobní prodejci.
Zejména v producentských a tranzitních zemích se korupce mezi orgány činnými v trestném řízení a politiky rozrostla jako nikdy předtím a představuje hrozbu pro základy demokracie i občanské společnosti.
Dopady války proti drogám ohrožují stabilitu, bezpečnost, ekonomický rozvoj i lidská práva. Každoročně ve válce proti drogám zahynou desetitisíce lidí.
Svět bez drog, jejž sebejistě předpovídali zastánci války proti drogám, je v nedohlednu. Prohibiční politiky vytvářejí mnohem více škod než užitku. Musíme začít vážně uvažovat o přesunu zdrojů od kriminalizace desítek milionů jinak zákonů dbalých občanů k přístupu, založeném na péči o zdraví, na minimalizaci negativních dopadů užívání drog, na efektivním využívání prostředků a na respektování lidských práv. Vědecké studie přinášejí nové a nové důkazy, že takový přístup, zaměřený na zdraví, přináší mnohem lepší výsledky než kriminalizace.
Zneužívání hlavních zakázaných drog mezitím vzrostlo; drogy jsou levnější, koncentrovanější a dostupnější než kdykoliv předtím
Přišel čas, aby čelní světoví představitelé od základu přehodnotili veškeré strategie v oblasti drog. Právě to ve své zprávě, poprvé představené v červnu v New Yorku a nyní 17. listopadu v Horní sněmovně, precizně provedl Globální výbor pro drogovou politiku, vedený čtyřmi bývalými prezidenty, Kofi Annanem a dalšími předními světovými osobnostmi.
Základem současné drogové politiky je Jednotná konvence OSN o drogách z roku 1961. Je čas tuto smlouvu přezkoumat. Nedávno byl zadán k vypracování dokument „Revize Konvencí OSN o drogách,“ jenž má ukázat, jak mohou být Konvence OSN upraveny, aby jednotlivé státy mohly svobodně vyzkoušet takovou protidrogovou politiku, která by nejlépe vyhovovala jejich konkrétním podmínkám, a nemusely zavádět současná řešení ve stylu „všechno narazit na jedno kopyto.“ Jelikož nedokážeme zamezit výrobě, poptávce ani užívání drog, musíme najít nové způsoby, jak škodlivé dopady těchto jevů redukovat na nejnižší možnou míru. Měli bychom podporovat naše vlády v zavádění nových přístupů, jež by vycházely z vědeckých poznatků.
Prolomme tabu, jež brání debatě a reformám. Přišel čas jednat.
S upřímným pozdravem,
Prezident Jimmy Carter (bývalý prezident USA, nositel Nobelovy ceny)
Prezident Fernando H. Cardoso (bývalý prezident Brazílie)
Prezident César Gavria (bývalý prezident Kolumbie)
Prezident Vincente Fox (bývalý prezident Mexika)
Prezident Ruth Dreifuss (bývalý prezident Švýcarska)
Prezident Lech Walesa (bývalý prezident Polska, nositel Nobelovy ceny)
Prezident Alexander Kwasniewski (bývalý prezident Polska)
George P. Schultz (bývalý ministr zahraničí USA)
Jaswant Singh (bývalý ministr obrany, financí, zahraničí Indie)
Professor Lord Piot (bývalý zástupce generálního tajemníka OSN)
Louise Arbour, CC, GOQ (bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva)
