Super Center s.r.o. , Praha IČO 01972022
IČO: 01972022
Z. KAPITÁL: 200 000 Kč
SCHRÁNKA: uz8xrte
ADRESA: Slavojova 579/9, Nusle (Praha 2), 128 00 Praha
Datum vzniku a zápisu
6. srpen 2013
Spisová značka C 214055/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma Super Center s.r.o.
Sídlo Slavojova 579/9, Nusle, 128 00 Praha
Identifikační číslo
01972022
Právní forma
Společnost s r.o.
Předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
Statutární orgán
Jednatel
Marie Maňasová
okres Praha-západ
Den vzniku funkce: 6. srpen 2013
Způsob jednání
Jednatel jedná jménem společnosti ve všech úkonech samostatně.
Společníci
Společník
FIRMIN Praha s.r.o. IČO: 24209198
Slavojova 579/9, Nusle, 128 00 Praha
Podíl: Vklad: 200 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Základní kapitál 200 000,-Kč
Robert Šlachta – reakce na skokový nárůst válečné migrace z Ukrajiny
Dnes jsem v Senátu řešil skokový nárůst válečné migrace z Ukrajiny.
Ukrajina nově umožnila vycestování mužům ve věku 18–22 let. V ČR jsme běžně vydávali kolem 1 400 válečných víz týdně a po tomto kroku je to až 3 000.
Zásadní problém? Česká republika o tomto rozhodnutí nebyla vůbec informována.
Jsme přitom třetí největší přijímající země, na našem území je zhruba 400 000 ukrajinských občanů.
Pokud má být zajištěna bezpečnost, fungování sociálních služeb i zdravotnictví, musí být naše bezpečnostní složky informovány předem.
Požádal jsem proto ministra, aby na Evropské radě jasně zaznělo:
👉 Česká republika Ukrajině pomáhá, ale očekává férovou a včasnou komunikaci o takto zásadních rozhodnutích.
Super Climate s.r.o. IČO: 01717383
Pronájem garsoniéry v novostavbě 40m2, Mělník, ul. Pražská
Super Climate s.r.o.
IČO: 01717383
Z. KAPITÁL: 200 000 Kč
SCHRÁNKA: xz6u5v3
DIČ (DPH): CZ01717383 , Detail plátce DPH
ADRESA: 150 00 Praha Smíchov Holečkova 789/49
Datum vzniku a zápisu 24. květen 2013
Spisová značka C 210882/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma Super Climate s.r.o.
Sídlo Holečkova 789/49, Smíchov, 150 00 Praha
Identifikační číslo 01717383
Právní forma Společnost s r.o.
Předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
Statutární orgán
Jednatel
Ing. Radoslav Vyčítal
Rumburk
Správní bytové družstvo Nový domov , Praha IČO 00033456
Dohledová skupina pro kontrolu nad Psychiatrií protestuje proti nebezpečí užívání drog u dětí ve státě Washington ve Spojených státech Amerických
Den vzniku funkce: 16. leden 2024
Způsob jednání
Jednatel jedná jménem společnosti ve všech úkonech samostatně
Společníci
Společník
Ing. Radoslav Vyčítal
Rumburk
Podíl: Vklad: 200 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Základní kapitál 200 000,-Kč
Scientologická církev v New Yorku slaví 20 let jako ideální organizace sloužící na křižovatce Ameriky a světa
Od svého otevření jako Ideální církev 26. září 2004 se duchovní domov scientologického náboženství v New Yorku snaží nabízet pomoc a naději Newyorčanům na cestě ke svobodě.
Newyorčané nejsou neslušní. Jsou jen pořád ve spěchu.
V metropolitní oblasti New Yorku s více než 20 miliony obyvatel, kde je 995 kilometrů tras metra, kde se jí v 10 000 restauracích a mluví se více než 800 jazyky – to vše v zóně o rozloze téměř 12 000 kilometrů čtverečních – lze obyvatele omluvit, pokud se občas zdají být hodně ve spěchu. Když je 6 procent americké populace soustředěno na jednom místě, lze očekávat vysokou míru shonu a ruchu.
Ale v rozbouřeném moři, kterým je New York, je Scientologická církev ostrovem klidu.
Budova Scientologické církve v New Yorku, která se nachází v srdci Times Square, pulzujícího centra města, slouží komunitě již dvě generace. A nyní newyorští scientologové oslavují 20. výročí své církve jako ideální organizace. Jak to vyjádřil zakladatel scientologie L. Ron Hubbard : „Ideální organizace by byla aktivitou, kam by lidé přišli, aby dosáhli svobody, a kde by měli důvěru, že jí dosáhnou… Konečným produktem není jen ideální organizace, ale nová civilizace, která je již na cestě.“
Ideální scientologická církev není jen církev, kam si člověk chodí pověsit klobouk a najít si soucitné ucho. Je to aktivní podstatné jméno, které oslovuje komunitu i její okolí humanitárními iniciativami a praktickými řešeními zaměřenými na zlepšení života. Je to také místo, kde každý, kdo hledá cestu ke svobodě – ať už je to duchovní svoboda nebo svoboda v podobě nástrojů k řešení svých osobních problémů – ji může najít.
Ideální scientologická církev je zkrátka domovem pro celou komunitu, domovem, který vyzařuje hmatatelná řešení.
V tomto duchu se před dvěma desetiletími shromáždilo 10 000 scientologů a hostů na odhalení svého šestipatrového Ideálního kostela o rozloze 7 500 metrů čtverečních – kompletně zrekonstruovaného jako dar od Mezinárodní asociace scientologů obyvatelům New Yorku jako uznání jejich odvahy a ducha tváří v tvář katastrofě Světového obchodního centra v roce 2001.
Vzhledem k tomu, že tato tragédie je stále živá v paměti města, vyzval církevní vůdce scientologie David Miscavige Newyorčany, aby se zaměřili na budoucnost a uzdravení: „Když se díváme po celém světě, můžeme mluvit o mezinárodním konfliktu, o ekonomické nestabilitě a ano, o terorismu. Ale pokud ano, přátelé, nemluvme v termínech těchto problémů. Mluvme v termínech řešení, řešení, která mohou vyřešit každý z nich.“
panu Miscavigovi se připojili hodnostáři a vůdci, každý s vlastními důvody, proč čerpal radost a naději z rozšířené přítomnosti náboženství ve městě.
Viceprezident aliance Times Square, pan Bob Esposito, jménem 27 000 obyvatel a 321 000 zaměstnanců Times Square poděkoval Scientologické církvi za přínos „k magii Times Square“.
„I když bych mohl donekonečna vyprávět o tom, s jakou péčí jste měsíčně sledoval váš pokrok,“ řekl, „skutečným důvodem není materiální výtah na West 46th Street. Spíše jde o to, co děláte uvnitř těchto zdí.“
Zástupce generálního tajemníka OSN Maurice Strong rychle poukázal na to, že vliv církve sahá daleko za tyto zdi: „Dáváte naději problémovému světu,“ řekl.
Mohl mít na mysli největší nevládní informační a preventivní kampaň proti drogám na Zemi, kterou sponzoruje Scientologická církev. Newyorská pobočka spolupracuje s NYPD a desítkami dalších organizací a agentur, aby přinesla pravdu o drogách desítkám tisíc studentů, učitelů a běžných Newyorčanů, včetně školení tisíců školních bezpečnostních úředníků ve všech pěti městských částech. Je to druh pomoci, která je ve městě, kde počet úmrtí na předávkování dosáhl v roce 2022 svého vrcholu, kdy počet úmrtí na předávkování dosáhl 3 026, zoufale potřebná .
New York, město, které spojuje to nejhorší i to nejlepší z lidstva, je místem, kde se naše nedostatky projevují ve vysokém rozlišení, ale je také mikrokosmem našich nadějí a snů – místem, kde se soustředí umění, hudba, zábava, technologie a mnoho dalších krásných úspěchů našeho druhu.
Během tří generací přivítal New York ve stínu Sochy Svobody 12 milionů imigrantů. Ti hledali v Americe řešení svých problémů.
Konkrétně se zaměřovali na New York.
O generace později – a každý den na Times Square – nabízí Scientologická církev v tomto skvělém městě skutečná řešení.
A jak to řekl pan Miscavige : „Toto je New York a pomoci mu znamená pomoci světu.“
Ekonomická okupace nacistů: ztracené zlato, znehodnocená koruna i válečná daň Berlínu
Agrese ze strany nacistického Německa na podzim roku 1938 zmařila nadějný hospodářský a měnový vývoj v Československu po překonání důsledků světové hospodářské krize.
Článek
Německá hospodářská expanze začala ihned po Mnichovu. Množily se požadavky na vydání průmyslových podniků do rukou německého kapitálu. Situaci vnímalo i vedení Národní banky, které rozhodlo dislokovat svou zlatou rezervu a uložit ji v bezpečnější cizině. V Praze zůstala jen malá část, jejíž součástí byla vzácná numismatická sbírka. Ani tu se později nepodařilo zachránit.
Politické napětí vyvrcholilo v září 1938. Mnichovská dohoda, kterou 29. září podepsali představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie bez účasti československé delegace, znamenala ztrátu rozsáhlých pohraničních území. Ztrátu suverenity završila Vídeňská arbitráž z 2. listopadu 1938, která přidělila části jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku a část severní Moravy Polsku. Na zabraných územích byly československé peníze postupně nahrazeny říšskou markou, maďarským pengö a polským zlotým.
Dne 6. října 1938 vyhlásilo Slovensko autonomii a vzniklo tzv. Česko-Slovensko. S tím se změnilo i označení měny z „Kč“ na „K“. Krátce nato, 27. ledna 1939, byla Národní banka Československá přejmenována na Národní banku Česko-Slovenskou. Na zabraných územích byly staženy z oběhu československé peníze a nahrazeny:
říšskou markou v poměru 100 Kč = 12 RM
maďarským pengö v poměru 100 Kč = 14,28 pgö
polským zlotým v poměru 100 Kč = 16 zl
Po Mnichovské dohodě přišla Říšská banka s požadavkem, aby úhrn staženého čs. oběživa v odstoupených pohraničních územích byl Československem nahrazen ve zlatě a devizách. Německé ultimátum vyústilo v dohodu ze 4. března 1939, podle kterého bylo na Říšskou banku převedeno 14 tun zlata.
Dne 14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský stát s vlastní měnou – korunou slovenskou (Ks). O den později obsadila německá armáda zbytek českých zemí a Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Výnosem bylo stanoveno, že vedle říšské marky zůstává dočasně v platnosti i koruna, ovšem s pevným kurzem 1 marka = 10 korun. To představovalo záměrné znehodnocení české měny o zhruba 30 %, protože ještě v roce 1938 odpovídala jedna marka zhruba 7,40 korunám.
Národní banka Česko-Slovenská byla 31. března 1939 přeměněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a podřízena Říšské bance v Berlíně. Ztratila tak jakoukoli samostatnost – o její činnosti rozhodoval zmocněnec Říšské banky. Protektorátní hospodářství se rychle dostalo pod kontrolu Německa, které využívalo měnový systém k vykořisťování země.
Koruna přestala být samostatnou měnou a po zavedení celní unie s Říší 1. října 1940 se stala pouhou odvozeninou říšské marky. Uměle nastavený kurz umožnil levně skupovat české zboží a služby, což vedlo k postupnému vysávání domácí ekonomiky. Marky, kterými Němci platili za české výrobky, odváděla Národní banka na účty Říšské banky v Berlíně, aniž za ně dostala skutečné protiplnění. Do konce války tak vznikla česká pohledávka ve výši 58 miliard korun.
Německá okupační správa zabavila veškeré zlaté zásoby, včetně těch, které zůstaly v Praze po roce 1938 – celkem 45,5 tuny měnového zlata. V roce 1940 zavedlo Německo tzv. matrikulární příspěvek – válečnou daň, jímž musela protektorátní vláda přispívat na financování válečných výdajů. Do konce okupace takto odteklo do říšského rozpočtu přes 53 miliard korun.
Na konci roku 1944 bylo zřejmé, že nacisté válku nevyhrají a tak začaly přípravy na ekonomicko-měnový restart. V listopadu tohoto roku Československá exilová vláda v Anglii zřídila dekretem prezidenta republiky E. Benešev Československý měnový úřad v Londýně, který připravoval obnovu našich měnových poměrů po skončení války.
Německá okupace tedy znamenala nejen ztrátu politické svrchovanosti, ale i hospodářské a měnové závislosti. Československé zlato, měna i finanční systém byly zneužity ve prospěch válečné ekonomiky Třetí říše. Po osvobození v roce 1945 čekala zemi složitá cesta k obnovení finanční stability a návratu k samostatné měně.
Zdroj:
VENCOVSKÝ F., KOPECKÝ L. a kolektiv, Lidé a Peníze, ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, ISBN: 978-80-87225-08-0
WEB: https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/2_menova_politika_v_obdobi_protektoratu/
Jak a proč stoupá počet závažných dětských nemocí z důvodu zahraničních vakcín
MUDr. Anna Urbanová: Od doby, kdy jsme přešli na cizí vakcíny, roste počet vážných dětských nemocí.
Východní Evropa je dvakrát chudší po vstupu do EU než by byla, kdyby do EU nevtoupila
Východní Evropa je dvakrát chudší po vstupu do EU než by byla, kdyby do EU nevtoupila
Absolutní „atomovou bombu“ o neoliberalismu vydal nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz. Oznámil, že východní Evropa je minimálně dvakrát chudší, než by byla, kdyby nevstoupila do EU.…
Toto je krutá rána pro největší úspěch globalismu a neoliberalismu – vytvoření největší samostatné ekonomiky na světě, která se skládá z 28 samostatných zemí, z nichž některé mají společnou měnu.
„Východní Evropa“ je od začátku 21. století velkým propadákem. V současnosti platí Západu a hlavně Německu 300 – 400 miliard dolarů ročně,“ vysvětlil ekonom Joseph Stiglitz*).
Podle vědce, který je kromě ocenění známý i předpovídáním splasknutí “dotcom bubliny”, jakož i krize v roce 2008, je podle něj východní Evropa v typickém “sevření dominií”, známým také z dob Římské říše.
Toto je model pro zemi, která má být kolonizována uplácením elity. Římané nedobývali jen legiemi. Mnohem více pozemků bylo anektováno klidně. Šli, podplatili místní náčelníky a z náčelníků se stali guvernéři římských provincií.
„Vaše impérium je za vámi a díky němu můžete vybírat mnohem více daní než dosud, tj. je to spojenectví elity s impériem na dojení poddaných. Systém funguje po staletí. Aplikovala to například i Anglie v Indii – tam jménem královny vyhlašovali maharádžov. A pak spolu vysávali obyčejné lidi,“ vysvětlil Stiglitz.
„V současnosti je EU přesně taková. Západ, ale hlavně Německo podplácí místní elitu přes evropské fondy. Elita přináší stát do EU a mění členství na absolutní náboženství, včetně represe proti tomu, kdo je proti ní.
„Coming out, tedy odchod se stává herezí či kacířstvím. A přivezená země je vysávána jinými mechanismy – vykupují místní monopoly, obchodní řetězce, uzavírají se nerentabilní dlouhodobé kontrakty, které nelze změnit při změně vlády a podobně,“ vysvětlil Stiglitz .
Před časem se psalo o analýze CIA, podle níž je východní Evropa brutálně vysávána za potlesku, „vděčná“ za evropské fondy.
Nyní vědec tuto informaci potvrzuje. Eurofondy a výtečně placená místa v EU pro hrstku úředníků jsou „úplatkem“ pro elitu. Na oplátku je trh příslušné země obsazen a podojen ve prospěch západních korporací.
Děje se tak přes dodávky elektřiny, vody, vytápění, přes západní zboží monopolizované v obchodních řetězcích, přes daleko větší a pro místní podnikání nedosažitelné rozpočty na reklamu, marketing, přes nákup médií atp. Poměr mezi přidělenými evropskými fondy a čerpáním z místních trhů je horší než 1:10.
„Pokud východní Evropa vystoupí z EU a zastaví tuto obrovskou dotaci, kterou vyplácí Západ, mohla by být dvakrát bohatší. Minimálně!” – říká Stiglitz.
Tím by se společnost uklidnila a výrazně by se snížil i tlak na emigraci, což je další způsob, jak ji vysávat. Západ prostřednictvím vyšších mezd odebírá nejlepší specialisty východu, a tím zvětšuje rozdíly,“ uzavřel nositel Nobelovy ceny.
Jaseph E. Stuglitz (na snímku) a zdroj: Pan občan, Podtatranský Kuriér
*) Joseph Eugene Stiglitz (* 9. února 1943) je americký ekonom, analytik veřejné politiky a profesor na Kolumbijské univerzitě. Je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2001) a Medaile Johna Batese Clarka (1979). Je bývalým viceprezidentem a hlavním ekonomem Světové banky a bývalým členem a předsedou Rady ekonomických poradců amerického prezidenta
SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce
SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce. Tato volba byla klíčová, protože letadlo letělo rychlostí přesahující Mach 3, což způsobovalo extrémní teploty (kvůli tření o vzduch), které by běžné hliníkové slitiny roztavilo.
Vysoký poměr pevnosti k hmotnosti a schopnost titanu odolávat těmto vysokým teplotám (přesahujícím 540°C na náběžných hranách) byly zásadní pro přežití letadla a jeho rekordní výkon. Problém ale byl, že USA neměly rudu potřebnou k jeho výrobě. Kde tedy onen titan vzít?
Největším producentem byl Sovětský svaz. V té době byly však obě země uprostřed studené války a v SSSR byl export titanu silně omezen a mohl se prodávat pouze jako hotový výrobek, nikoli surovina. Peníze ale nesmrdí a tak netrvalo dlouho a jeden sovětský generál přišel s chytrým nápadem. Z titanového plechu vyrobil lopaty a ty následně prodával do zahraničí – zdárně se tak dostaly přímo do USA, kde byl materiál zpracován na konstrukci letounu SR-71 Blackbird. Obchod byl sice odhalen, ale ututlána až do pádu Sovětského svazu. O několik let později bylo ve skladu nalezeno několik beden s nevyexpedovanými titanovými lopatami, které byly prodány jako historické suvenýry.
V rámci tzv. Národního Hauszmannova programu vyrůstají na Budském hradě kopie staveb zničených za druhé světové války a po ní, a stavby zbývající jsou jedna po druhé rekonstruovány
Zatímco v Česku se od roku 1945 řeší, co s prolukou po Staroměstské radnici, v Budapešti dostavují jednu zničenou stavbu za druhou. V rámci tzv. Národního Hauszmannova programu vyrůstají na Budském hradě kopie staveb zničených za druhé světové války a po ní, a stavby zbývající jsou jedna po druhé rekonstruovány.
Mezi lety 2019 a 2025 tak opět vyrostl i Palác arcivévody Josefa.
Česká města naléhavě potřebují podobné programy. Jinak bude jejich tvář dál ničena lacinou modernistickou architekturou a hrozí, že tím ztratí velkou část své atraktivity pro zahraniční návštěvníky i kvalitu pro své obyvatele.
Akio Kitaura
Akio Kitaura si splnil sen o výrobě nejlepších hamburgerů v Japonsku. Nyní, když se jeho gurmánské burgery trvale řadí mezi nejlepší v zemi, je jeho novým cílem pomoci svým zaměstnancům splnit si jejich sny o založení vlastních restaurací.
Akio Kitaura, bývalý boxer z Tokia, se rozhodl dát hamburgerům v Japonsku zcela nový rozměr. Vytvořil vlastní značku Brozers’, která se během několika let stala vyhlášenou po celé zemi – a dnes patří mezi nejúspěšnější řetězce s gurmánskými burgery v Japonsku.
V epizodě dokumentární série Setkání se scientologem Akio vypráví svůj životní příběh – od doby, kdy tápal a hledal své místo, až po moment, kdy objevil nejen lásku k vaření, ale i způsob, jak do každého jídla vložit „kus sebe“. Věří, že právě osobní nasazení dává jeho burgerům výjimečnou chuť. „Když do toho nedáte svého ducha, není to dobrý výrobek,“ říká.
Inspiraci našel při cestách do zahraničí, kde ochutnal pravé americké burgery. Po návratu do Japonska založil se svým bratrem vlastní podnik a vsadil na kvalitu, detaily a jedinečnou kombinaci chutí. Výsledkem je například ikonický „Lot Burger“, který měří přes devět centimetrů a stal se jejich nejznámější specialitou.
Brozers’ dnes provozuje pět restaurací a Akio zároveň pomáhá svým zaměstnancům růst – více než třiceti z nich už pomohl otevřít vlastní podnik. Jeho filozofie je jednoduchá: když se daří mně, měli by mít šanci růst i ostatní.
Scientologie mu na této cestě sehrála klíčovou roli. Pomohla mu ujasnit si, kdo je, co chce tvořit a jak překonávat překážky. „Díky ní jsem získal větší jistotu a cílevědomost,“ říká.
Akio Kitaura je důkazem, že i hamburger může být nositelem hodnot – pokud je za ním příběh, poctivost a opravdová chuť dělat věci nejlépe, jak to jde.