Problémy zemědělství
profesor dr. T. Vidrih ve své eseji zvažuje, zda víme, jak správně používat louky a pastviny, zda je politika rozvoje slovinského zemědělství nastavena správně a podobně.
Ve světě čelí zemědělství velkým problémům. Výroba potravin roste, výrobní náklady rostou a prodejní ceny zemědělských produktů klesají kvůli konkurenci na trhu. Cena ropy, která formuje celou ekonomiku, roste, což má zásadní dopad na náklady zemědělské produkce.
Podobná je situace v členských státech EU, kde na jedné straně čelí obrovským přebytkům potravin a na straně druhé rostoucím peněžním požadavkům zemědělství. Problémy se ještě prohloubí přistoupením dalších zemí, jako je Polsko, Česká republika a Maďarsko, k EU, protože tyto země mají obrovský zemědělský potenciál s příznivými přírodními podmínkami pro výrobu potravin a vysoké nároky na peněžní dotace.
A jak ukazuje naše zemědělství?
Ve Slovinsku jsou relativně malé farmy. Podle posledních údajů ze sčítání lidu v červnu 2000 je průměrná slovinská farma těsně pod 5 hektarů zemědělské půdy. Dalším zajímavým faktem je, že více než 80% zemědělské půdy tvoří louky nebo. pastviny. To znamená, že jsme „na trávě“ na jedné farmě na samém vrcholu Evropy.
Jak ale víme, jak tento přírodní dárek dobře využít?
Zahraniční zemědělští odborníci k nám přicházejí několikrát a nemohou se divit krásám Slovinska. Ale také nemohou pochopit, že se na našich farmách pasou tak málo hospodářských zvířat.
Bohužel stále existuje mnoho farmářů, kteří chovají zvířata ve stodole po celý rok, i když mají ideální podmínky pro pastvu na svých farmách. S trochou dobré vůle a skromnými náklady je možné na každé farmě uspořádat elektrický plot a zavést řízené pastvy.
Skot tak zůstává po celý rok ve stáji; je nutné krmit siláží a seno, odstraňovat hnoje, platit veterináři za léčbu nemocí, poruch plodnosti, sekání kopyta, protože hospodářská zvířata v takových podmínkách chovu jsou náchylnější k různým chorobám apod.
Existují případy, kdy na farmě chová 70 dojnic, zvířata jsou ve stodole po celý rok, farmář balí všechna krmiva, i když vedle stodoly jsou i koryto na silnicích, také postavené z grantů republiky – bohužel prázdné; velitel však požádal o dotaci na nákup lisu a balicího stroje. Kde je účet? Velkým problémem je kromě ekonomiky také vzhled krajiny, protože asi 800 balíků není „krásou pýchy farmy a jejího okolí“.
Stát již řadu let přiděluje nějaké prostředky na správu pastvin, ale zájem zemědělců o některé oblasti je stále skromný. Všichni si příliš neuvědomujeme, že produkce masa a mléka je nejlevnější na pastvinách. Skot a ovce pasou zvířata. Hospodářská zvířata na pastvinách jsou posílena, pokud jde o stav a složení, samoobsluha také zvyšuje spotřebu krmiv, zbytky exkrementů na pastvinách, půda ležící ladem je obohacena pastvinami a obohacena o kvalitní trávy a luštěniny atd.
V úvodu jsme napsali, že cena ropy na světovém trhu roste. V příštích letech je pravděpodobné, že půjde podobnou cestou. To znamená, že tyto náklady se rovněž zvýší v případě výroby potravin. Dokonce i zběžný výpočet ukazuje, že na farmě, kde zvířata zůstávají po celý rok ve stodole a balí trávu, používají 1 dcl oleje na každý dojený litr mléka (fosilní palivo pro pohon traktorů, výrobu fólií, minerálních hnojiv, silných krmiv atd.). Pastva a jiný způsob uchování krmiva na zimu by mohla ušetřit mnoho litrů drahé ropy.
Dalším problémem, kterému na našich farmách čelíme, je vybavení traktorů. V poslední době došlo ke skutečnému šílenství velkých a drahých traktorů. „Pokud soused koupil nový velký traktor, tak to také udělám,“ je nejčastější myšlenka. V úvodu jsme psali, že průměrná slovinská farma je necelých pět hektarů zemědělské půdy. Údaje ukazují, že v průměru je na každé farmě 1,7 traktoru nebo jeden traktor na 2,8 ha zemědělské půdy. Evropské normy ukazují, že traktor musí vykonávat nejméně 700 pracovních hodin ročně, aby byl nákladově efektivní a aby pokrýval variabilní a fixní náklady. Jsou případy, kdy mají na farmě o rozloze 10 hektarů sedm traktorů; téměř každé příslušenství vašeho vlastního traktoru. Zemědělci to obvykle ospravedlňují tím, že traktory jsou staré, znehodnocené a bezcenné, ale jakmile je museli koupit, odpočítat si za ně peníze, mléko, maso a dřevo.
Podobně je to ve výstavbě stájí. V nových konstrukcích a úpravách stodol skotu je příliš mnoho betonu a železa. Téměř každá farma má doma dřevo, pomocí kterého je možné vybudovat vhodnou stodolu, která splní podmínky pro produkci mléka a výkrm skotu.
V betonových stodolách se hospodářská zvířata cítí špatně. V zimě jsou obvykle teplé a vlhké, což způsobuje nemoc a tím i náklady na léčbu. Obecně platí, že v chovu skotu a ovcí bychom se měli vydat jinými cestami, které jsou ve světě zavedeny po mnoho let: hospodářská zvířata by měla být chována po celý rok, dokonce i v zimě, venku, na čerstvém vzduchu a na cestách.
