Evropská unie – odejít či neodejít?

Mnozí z našich příznivců nás vybízejí k tomu, abychom se spojili s dalšími subjekty, které se pohybují v podobném názorovém spektru jako hnutí CESTA, svůj program však opírají zejména o, pro určité spektrum našich voličů, velmi lákavou myšlenku vystoupení z Evropské unie.

Ačkoliv chápu a do velké míry dokonce sdílím jejich pohnutky, domnívám se, že pokud bychom na tento bod přistoupili, bude se jednat pouze o zjednodušené předvolební heslo. Protože pokud řekneme krok „A“, je pak také potřeba říci krok „B“ a co by to pro nás znamenalo.

Proč? Na počátku mého odůvodnění bych rád zmínil zejména nereálnost této myšlenky – domnívám se, že za současné politické situace a názorové konstelace občanů České republiky vystoupení z Evropské unie nepřipadá v úvahu už jen proto, že si ho velká většina našich občanů nepřeje. A to dokonce ani velká část těch, kteří vnímají jakou nesvobodu pro nás členství v EU dlouhodobě znamená. Což se může rychle změnit.

Souhlasím přitom s tím, že situace v Evropě a v EU se mění, eskaluje napětí, které je posilováno jak představiteli členských států, tak představiteli EU. Z  unie se postupně stává stále efektivnější nástroj k upevňování moci a vlivu zájmových skupin, které jsou skrze lobbistické tlaky schopny ovlivňovat chování politiků i unijních úředníků, přijímání zákonů a nařízení tak, aby co nejvíce vyhovovaly jejich potřebám a nikoliv potřebám občanů členských zemí EU. Sen o jednotné Evropě, kde si budou země rovny, nebudou stejné, ale budou si rovny a jejich občané budou mít stejné možnosti, práva a i povinnosti, se nám vytrácí před očima.

Naopak, z EU se stává diktátorská mocnost, která si připravuje půdu pro zavádění totalitních praktik do společnosti, což je mnohými vítáno jako žádoucí norma a záchrana před vlivem východu. Pod rouškou boje proti falešným informacím zatím eurokraté připravují stále drtivější cenzuru. Jsme svědky paradoxních situací, kdy jsou jménem demokracie nežádoucí a protikladné názory označovány a potlačovány jakožto dezinformace, fake news, hate speech apod. Není to tak dlouho, co se u nás uvědomělí moderátoři, komentátoři a politici předháněli v tom, kdo bude více a plamenněji bojovat proti imperialistům, zatímco dnes se uvědoměle horlí proti špatným názorům, k nimž patří třeba i neutrální postoj k Rusku. Pod rouškou potírání domácího násilí se nám neziskové organizace, podporované zahraničními subjekty, snaží nenápadně i zjevně vnutit genderovou ideologii a členské země mají dle pokynů z Bruselu řešit své populační problémy pravidelnou a řízenou migrační vlnou obyvatel ze střední a východní Afriky, namísto aby podporovali své obyvatelstvo a místní rodiny s dětmi. Země, které si tuto politiku chtějí nastavit jinak, jsou vystavovány velkému nátlaku a pod záminkou například nedodržování podmínek právního státu je jim vyhrožováno pozastavením evropských dotací.

EU se zásadně změnila a spěje ke svému konci. Proto je velkým pokušením říci: „Vystupme hned, dokud je čas.“ Je tu však jedno zásadní ALE …

Přiznejme si, nejsme suverénní stát. Dnes už jsme složitě provázanou součástí unie, jsme velice úzce napojeni na Německo i euro. Situaci dále zatěžuje fakt, že velká část našich politiků a také tajné služby pracují nikoliv pro občany naší země, ale v zájmu našich západních „spojenců“. Mimochodem, gratuluji panu řediteli BIS za jeho vyznamenání za práci ze strany CIA.

Nejsme soběstační ani potravinově či energeticky, snad s výjimkou elektřiny, ovšem i na tomto poli čelíme velkým tlakům a snahám o oslabení nezávislosti.

Podobně smutný obrázek nabízí i naše bezpečnostní situace. Schopnost naší armády bránit hranice před ohrožením je za současného stavu vysoce diskutabilní. Jsme součástí NATO, což je považováno za záruku bezpečnosti a jisté pomoci ze strany všech ostatních členů v případě napadení. Jistotu, že by se tak skutečně stalo, však samozřejmě nemáme.

Pokud bychom se v tuto chvíli sami rozhodli z EU vystoupit, bylo by to umírněně řečeno velice odvážné. Jaká gesta bychom pak mohli od Evropské unie očekávat, jsme viděli na příkladu Velké Británie, se kterou se přitom mocensky ani ekonomicky zdaleka nemůžeme srovnávat. Představitelé unie by jistě nešetřili sil, aby z nás udělali ještě více odstrašující případ, než si lze u Velké Británie vůbec představit.

I ti z našich občanů, kteří problémy a nesvobodu spojenou s členstvím v EU vnímají, v naprosté většině chápou, že odchod v současnosti není možný bez velkých problémů, které si většina obyvatel ani neumí představit a nepomýšlí na něj.

Zastánci vystoupení velmi často přirovnávají Českou republiku k dojné krávě, tvrdí, že o výnos z ní se západ jistě nechce připravit, a to nám zaručí slušné zacházení i po případném odchodu. Opravdu? Po zahrnutí do širších souvislostí se nabízí i trochu jiný vývoj…  Pro ilustraci použiji stejnou, ač samozřejmě extrémní analogii:

Jedna z vašich krav, i když menšího vzrůstu, na správném místě ve stádě pěkně nese. Pro vás je však samozřejmě důležitý celek. Ostatní krávy sice nejsou jako jednotlivci stejně přínosné, ale v součtu jsou pro vás velice důležité. Pak se jedna z nich, ta výkonná, rozhodne, že má dost nesvobody, bez vás jí bude lépe a rozhodne se stádo opustit. Nejspíš vás napadne, že by se šťastnou svobodou mohla inspirovat i ostatní zvířata. Přejete jí její nové štěstí nebo se jí raději pokusíte život na svobodě „osladit“ natolik, aby se ještě ráda vrátila do bezpečné stáje? Právě se vám naskytla příležitost ukázat ostatním jednou pro vždy, že za samostatnost se platí tvrdá cena. A tak krávu zaženete do kouta a doslova vyhladovíte. Vytvoříte jí podmínky, za kterých se vrátí krotká a s prosíkem.

Pokud by tedy čistě hypoteticky náš národ ztratil zbytky soudnosti a pokusil se odejít okamžitě bez domluvy s představiteli EU, dokáže unie snadno vytvořit pro nás zničující podmínky. Jak bychom mohli při naší potravinové a energetické závislosti žít bez spolupráce se západem? Co bychom dělali, pokud by byly uzavřeny hranice, znemožněn dovoz potravin a dalších komodit ze zahraničí? Třeba jen po dobu, než se nevyřeší cla? Jak dlouho by to trvalo, než by eskalovalo vnitrostátní pnutí a vypukly nepokoje? Lidé by sami vyšli do ulic a volali po návratu. Měna by byla znehodnocena natolik, že by cena jakéhokoliv dováženého zboží vystoupala do závratných výšin. Koruny by se v politicky nejisté době všichni v zahraničí o překot zbavovali a kurz by dramaticky padal, euro nebo jakákoliv jiná měna by naopak stoupala proti koruně a s ní opět ceny surovin. Lidé by se dožadovali návratu do EU, kde sice přicházeli o svá práva a svobodu (což si mnozí ani neuvědomovali), ale měli co jíst a mohli si denně kupovat nové oblečení za nízké ceny. A to ani nemluvím o tom, že ČNB v posledních několika letech nakoupila v rámci intervencí euro přes 1 bil Kč. Je tedy zřejmé, že Czechsit, pokud by proběhl na náš podnět, by se nám krutě vymstil. A to bude platit tak dlouho, dokud nebude mít EU tak obrovské problémy, že by v jejich světle jednání České republiky zcela ustoupilo do pozadí. Tj. pokud by se EU začala sama rozpadat, cesta k samostatnosti by byla volná. Ovšem do té doby musíme být obezřetní.

A jak tedy jinak?

Vnímám tíživý kontext současného mezinárodního dění a obávám se o budoucnost naší země i Evropy. Jsem přesvědčen, že jedinou cestou, která je pro ČR v budoucnu možná, je vytvoření silné spolupráce v rámci V4+ a příprava na odchod z EU. Mám však na mysli skutečnou spolupráci, nikoliv vytvoření nového Rakousko-Uherska. Je žádoucí, abychom se s ostatními zeměmi  V4+ domluvili na jasném společném postupu. Přestávám věřit na možnost uzdravení unie. Co by se muselo stát, aby se země EU probraly, přestaly vytvářet podmínky pro diktaturu pod vlajkou jedné velmoci a opět začaly pracovat pro své občany? Aby se vrátily k přirozenému řádu života?

Cesta tedy vede přes spolupráci v rámci V4+ a společné vytváření takových podmínek, za kterých se nás EU s ohledem na okolnosti ráda dobrovolně vzdá, nebo díky kterým budeme mít společně takovou vyjednávací sílu, že nás nechají odejít. Je ovšem mnohem reálnější, že se EU sama rozpadne. I v takovém případě je pro nás ovšem spolupráce v rámci V4+ klíčová.

Nutnost úzké spolupráce s V4+ vyzdvihujeme v hnutí CESTA již dlouhodobě, v současnosti se nám však tato cesta jeví být pro další fungování naší země zásadnější, než kdy dříve. Na případném vystoupení z unie musíme pracovat jako jeden celek. I kdyby se EU rozpadla dříve, než se podaří připravit podmínky na přiměřeně měkké vystoupení, bude se nám obdobím po rozpadu procházet snáze, pokud již kanály pro spolupráci budou zaběhané, než kdybychom se pokoušeli o domluvu teprve v okamžiku rozpadu.

Okamžité vystoupení z EU tedy nepodporuji, dokud nebudou připraveny dostatečné podmínky. Moudřejší variantou je práce na vytváření podmínek pro společné fungování a případné vystoupení států V4+.

Zdroj: https://www.hnuticesta.cz/2021/05/17/evropska-unie-odejit-ci-neodejit/

Nechceme dělat pro stát, odkazují špičky IT Slovenské vládě

Ministerstvo se brání před výčitkami z nedotažené e-governmentu na Slovensku. Počkejte pár měsíců, odkazuje firmám.
Státní zakázka? Děkuji, nechci. Tak zní odpověď více našich IT specialistů na práci pro ministerstva. „Říká se, že nemáte šanci vyhrát veřejné zakázky, pokud nejste s někým domluveni. Toto koresponduje is mými zkušenostmi, „popisuje Michal Truban, zakladatel společnosti Websupport a člen iniciativy Slovensko. Digital. Právě proto se spolupráce se státem dostala pro mnohé z našich firem do kolonky „nežádoucí“.

špičky IT odkazují Slovenské vládě
špičky IT odkazují Slovenské vládě

Bez státu, bez problémů, říká Ján Hargaš, zástupce iniciativy Slovensko. digital.

„Náš trh jsou globální firemní klienti. To je v určitém smyslu naše štěstí, protože se umíme vyhnout mnohým sporným tendrem, „říká ředitel pro strategii a rozvoj firmy T-Systems Czech Republic Martin Džbor. Podobně reagoval i Šimon šička, CEO společnosti PixelFederation. „Na těchto tendrech a soutěžích se neplánujeme vůbec účastnit,“ vzkázal. Nejde přitom o osamělých běžců. Stejně smýšlejících podnikatelů sdružuje například i iniciativa Nepracuji pro stát. Její založení zdůvodnil v nedávném rozhovoru pro HN zakladatel iniciativy Pavel Lupták.

Pavel Lupták
Pavel Lupták

„Jako podnikatelé jsme svědky zavádění nesmyslných regulací, zvyšování daní, znemožňování hotovostních převodů nad jistou částku či jiných pokusů státu mít stále větší kontrolu nad naším podnikáním. Rozhodli jsme se, že nechceme podporovat ty, kteří omezují naši svobodu. „Podle státu však není podobné chování firem v jejich vlastním zájmu. „Čím více firem se na veřejných zakázkách zúčastní, využije při nich všechny možné prostředky, které zákon nabízí, tím méně negativ a kritiky bude veřejné zakázky doprovázet. Obecné konstatování nikomu nepomůže, jen konkrétní zkušenosti, „vzkázal Juraj Bard, člen architektonické kanceláře veřejné správy ministerstva financí, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Utopili jsme miliardu

Na informatizaci jsme od roku 2007 dali téměř miliardu z eurofondů. Podle odborníků z platformy Slovakia. Digital poměrně neúspěšně. Pro ilustraci: Z těchto peněz se například zaplatilo 47 milionů eur za program e-Health. Dodnes plně nefunguje. Dalších téměř 30 milionů chtělo ministerstvo zdravotnictví „vyhodit“ za nákup e-průkazů pojištěnce, které nebyly podle platformy potřebné. „Celá informatizace se během let výrazně zpolitizovala, převládl zájem jednotlivců nad zájmem země a z mnoha jinak užitečných projektů se staly spíše výstavní skříně klientelismu,“ komentoval situaci Džbor. Ministerstvo se však brání. Tvrdí, že elektronizaci se u nás začalo pozdě, chyby postupně odstraní a první výsledky se ukáží co nevidět. „Reálné výsledky bude možné vidět v následujících měsících, jak se kvalita elektronických služeb bude postupně zvyšovat,“ řekl Barda.

Jaký je podle vás největší problém státního IT?

Z pohledu naší iniciativy vnímáme, že je to především nízká transparentnost vztahů a rozhodnutí. Ty často brání férové ​​soutěži, do které by se mohly zapojit i malí a střední podnikatelé. A právě ti jsou v IT nositeli inovací.

Často se státním představitelům vyčítá právě nezvládnutí informatizace. Proč?

Myslím si, že je to hlavně rozpor mezi očekáváním, které zde byly v roce 2007, kdy se informatizace naplno rozjížděla, a výsledkem. Ten neodpovídá původním cílem. Faktorů, které to ovlivnily, je mnoho a bylo by nekorektní vytahovat jen jednu příčinu. Otázka je, zda jsme se poučili. Ale když se dnes podíváme na Věstník veřejných zakázek, vidíme, že se opět nakupují megaprojekty bez studií a zdůvodnění, bez veřejné diskuse. Resorty si dělají, co chtějí a informatizace nemá jednoho pána. Není to dobrý přístup.

Co tedy je?

Informatizace společnosti je průřezovým tématem, důležitá pro všechny resorty. Je zapotřebí větší koordinace, a to nejen pro projekty financované z eurofondů. Jinak to dopadne tak, jak nyní: Namísto rozšiřování již existujících projektů se vyvíjejí duplicitní řešení a stále nové a nové systémy, což je v konečném důsledku třikrát tak drahé. Řešení vidíme ve vytvoření jednotné organizace, pod kterou by informatizace spadala. Jak to bylo například ve Velké Británii v roce 2010, kdy se rozhodli pro zásadní reformy a informatizace se stala pro vládu prioritou.

Stejně jsou terčem kritiky i problematické veřejné zakázky. Známé jsou několik případů předražených nákupů či klientelismu. Proč právě v IT sektoru?

Je to dáno tím, že IT je velmi komplikovaná oblast. Porovnat například cenu didaktické pomůcky – narážím na medializovaný nákupy sifonů ve školství, je jednodušší než srovnání dvou komplexních IT systémů. Ale jedna paralela tam je. I ty sifony byly předražené právě proto, že se nakupovalo 60 věcí najednou, a tím se zákonitě omezila konkurence. V IT to funguje podobně. Pokud nakupujete obrovský projekt za desítky milionů, je jen velmi malý počet podnikatelů, kteří ho umí dodat.

Jak lze tyto negativa eliminovat?

Jedním z trendů v zahraničí je rozbíjet velké projekty na menší části a otevírat tak prostor širší konkurenci. Pro oblast zakázek IT existují už roky pokyny Evropské komise. Dokonce máme platné usnesení Vlády ČR v této oblasti, které se však ignorují. Myslíme si, že nastal čas na zásadní reformu toho, jak stát nakupuje IT.

Je změna reálná již v průběhu nejbližšího vládního období?

Samozřejmě, je to reálné. O to víc, že ​​Slovensko právě rozbíhá další velkou investici do IT z eurofondů. To je velká šance udělat důležité změny. Podobné problémy, jakými trpí státní IT, řešili iv zahraničí. Inspirace je dost, potřebujeme jen více politické vůle uklidit v tomto sektoru.

ANKETA

Jak se vám podniká na Slovensku? Co považujete za největší problém a naopak které opatření od státu by vám pomohli?

Filip Francisty, COO digitální agentury Plat4M

Pokud si odmyslíme klasické podnikatelské problémy, jakými jsou byrokracie, daně a odvody, tak je to určitě vzdělání a pracovní návyky. To samozřejmě úzce souvisí s naším školstvím, které se aktuálně těší velké mediální pozornosti. Pevně ​​věřím, že se ledy pohnou a odpoutáme se od zastaralých způsobů výuky. Dnešní školství často produkuje spíše lidí s titulem jako lidí s potřebným vzděláním. I přes své malosti je na Slovensku naštěstí množství IT profesionálů. Trh se však rapidně rozvíjí a namísto obrovského počtu, právníků ‚bychom se konečně měli zaměřit na technické směry. Samozřejmě, nižší odvodové zatížení, možnost komunikovat se státem elektronicky, podpora malých a středních podnikatelů – standardní podnikatelské prvky vyspělých ekonomik. V IT sektoru je naštěstí hodně lídrů a seriozní podnikatele s chutí pomoci státu a celé společnosti. Jen škoda, že nebyli zapojeni do informatizace od začátku. Větší integrace mezi oběma skupinami by rozhodně přinesla lepší výsledky.

Martin Džbor, ředitel pro strategii a rozvoj T-Systems Czech Republic

Klíčem k úspěchu a přidané hodnotě jsou vzdělaní a připraveni lidé. Těch však v oblasti IT vůbec nepřibývá, spíše naopak. Připravenost absolventů na praxi a první zaměstnání není ani v oblasti IT růžová – nás jako firmu to brzdí při dalším rozvoji, při soupeření o potenciálně nové zakázky zaměřené na inovace. Jak firma jsme aktivní ve spolupráci s trhem práce a vzdělávání, ale celkově vnímáme relativně nízký zájem státu o intenzivnější podporu ať už vzdělávání, nebo i reálného aplikovaného výzkumu ve firmách. Je těžké v takovém malém prostoru předložit všechna opatření, která bychom chtěli od státu. Určitě by mezi nimi byl tlak na zvýšení kvality slovenského školství. Dále soustředit se na prevenci vzniku nezaměstnanosti namísto rozsáhlých rekvalifikačních projektů přes úřady práce. Zvýšení motivace firem účastnit se a přitahovat do Slovenské poboček nejen provozní, ale i výzkumné aktivity, celkově podpora aplikovaného výzkumu. Pracovní trh by mohl být flexibilnější – v některých případech je snaha zaměstnat kandidáta mimo EU opravdu velmi zdlouhavá a spíše je to maraton hlemýždím tempem než diskuse o řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Rasťo Kulich, country manažer Google Slovensko

Z našich zkušeností i ze zkušeností našich klientů považujeme nadměrné administrativní zátěž, nedostatečnou vymahatelnost práva a neprůhlednost veřejných zakázkách za jedny z největších překážek rychlejšího rozvoje podnikání na Slovensku. Důležité je v tomto ohledu podnikat soustavné systémové kroky, aby mohli slovenské firmy úspěšně soutěžit na evropské, tak světové úrovni. A právě tomu se věnují i ​​iniciativy Sapio (koncepce 18 legislativních zlepšení podnikatelského prostředí byla schválena loni) a Slovensko. digital, jejichž cílem je ve spolupráci se státem zlepšit podnikatelské prostředí a transparentnost v podnikání na Slovensku.

Michal Truban, zakladatel společnosti Websupport

Podnikání je těžké za každých okolností. Nejhorší na Slovensku je však neustále se měnící legislativa. Stát by měl snižovat byrokracii. Rušit všechny možné výjimky a nechat podnikatelům co největší svobodu, aby realizovali svou kreativitu. Dosavadní snahy státu o informatizaci hodnotím jako velmi nedostačující. Nikdy informatizace nepatřila pod nikoho, i když má takový obrovský potenciál ušetřit státu náklady a zjednodušit lidem práci.

Šimon šička, CEO Pixel Federation

Tragicky. Největší problém je pro nás zastaralá slovenská legislativa. Jako další problém vnímám soulad evropské a naší legislativy – například tak, jak tomu bylo v případě nového zákona o odvodu daně z přidané hodnoty v Evropské unii. Zásadně také vnímáme zatížení firmy při zaměstnávání na trvalý pracovní poměr, kde naše procento z odvodů patří mezi nejvyšší v Evropské unii. V neposlední míře je to nedostatek kvalitních lidí z vysokých škol, kterým ve většině případů chybí jakákoliv minimální praxe. Za řešení považuji zřízení odborného státního orgánu, který by nastartoval a prosazoval legislativní proces zjednodušení podnikání právě ve vztahu, který jsem zmiňoval – zatíží zaměstnávání na trvalý pracovní poměr.

Michal Štencl, ředitel společnosti Sygic

Já mám jen jednu věc. Málo kvalifikovaných lidí, kteří vycházejí ze škol. A téměř nemožnost dnes najít u nás člověka, který umí programovat, když skončil školu na Slovensku.

Slovenská politická strana Síť ukázala na novou kauzu státu. Masérovi platí 250 ročních platů sester

Slovenská politická strana Síť ukázala na novou kauzu státu. Masérovi platí 250 ročních platů sester

Lékaři Pavlu Kostkovi se za současné vlády mimořádně daří. Zažil vzestup, oproti kterému je teta Anka naprostý amatér, tvrdí Miroslav Beblavého.

Nová kauza. Teta Anka je oproti tomutu naprostý amatér, tvrdí Beblavého
Slovenská státní Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) platí masérovi výši ročního platu 250 sester. „Vládě se podařilo najít maséra, jehož služby si cení stejně,“ konstatoval dnes šéf mimoparlamentní #Siete Radoslav Procházka.

Tvrdí, že zdroje na maséra by stačily na zvýšení platů pro 1500 sester. Strana upozornila, že za současné vlády se mimořádně začalo dařit lékařů Pavlovi Kostkovi, který na svých klinikách poskytuje masáže či rehabilitace.

Kostka měl v roce 2012 obrat asi 140 tisíc eur, v roce 2014 to již bylo přes 1,4 milionu eur, poukázal místopředseda #Siete Miroslav Beblavý. Stejně měl vzrůst jeho zisk, a tomu z 8 000 na 794 tisíc eur.

Kostka se brání a tvrdí, že obvinění jsou nepravdivá. „Klinika nikdy neobdržela od VZP objemy finančních prostředků, jak je uvádí poslanec Beblavého. Klinika Kostka žádá uvedeného poslance, aby přestal očerňovat kliniku v rámci předvolební kampaně, se kterou klinika nemá nic společného.“ Zároveň dodává, že pokud bude Beblavého v útocích pokračovat, klinika předá věc k soudu.

Beblavého očekává, že za loňský rok se mohl ještě zdvojnásobit. „Pan Kostka zažil vzestup, oproti kterému je teta Anka naprostý amatér,“ poznamenal. Podle jeho informací využívají služeb Kostková zařízení manželky ministrů, s několika členy vlády měl být zároveň viděn na kávě.

Kostka nejprve vlastnil ordinaci v Spišské Belé. Ještě v roce 2010 měla jeho firma roční tržby necelých 50 tisíc eur a nulový zisk, přiblížil Beblavého.

Cesta k milionům

Dařit se mu začalo po nástupu exministerky zdravotnictví Zuzany Zvolenské (nominantka Smer-SD) a bývalého šéfa Slovenské VZP Marcela fóra. Za krátké období otevřel kliniky nejen v Spišské Belé, ale i v Bratislavě, Nitře, Žilině a Banské Bystrici.

Zatímco soukromé pojišťovny jejich zazmluvnili jen omezeně, smluvní objem ze strany VZP vzrostl od roku 2012 o 2100 procent, vysvětlil Beblavého. Ročně mají od ní v současnosti smlouvu na více než 3,2 milionu eur.

Dostali unikátní kód

Kliniky, které jsou podle Beblavého ve skutečnosti ambulance, mají vydělávat na poskytování zdravotní péče v oblasti FLBR, tedy fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace.

Vysokou ziskovost jim měl přinést unikátní kód výkonu zdravotní péče pod názvem „cílená dlouhodobá terapie – CDT00“. Za ten VZP neplatí nikomu jinému. Za standardní výkony tak může VZP vyplácet horentní sumy, upozornil.

Zájem na rozšiřování Kostková sítě má dokazovat i schvalování pronájmu městských prostor pro jeho kliniku v Nitře. V roce 2013 ho na návrh primátora Josefa Dvonča poslanci schválili bez soutěže na základě zvláštního paragrafu v zákoně, který to umožňuje v případech „hodných zvláštního zřetele“. Dvonč podle Beblavého na zastupitelstvu řekl, že ho o vybavení prostorů požádala tehdejší ministryně Zvolenská.

SLOVNAFT vyplatil v roce 2004 akcionářům dividendu ve výši 132,50 Kč na akcii SLOVNAFT

Řádná valná hromada (RVZ) akcionářů as SLOVNAFT, které se konalo 27. května 2004, projednalo výroční zprávu a schválilo řádnou a konsolidovanou účetní závěrku za rok 2003. Představenstvo hodnotí uplynulý rok pozitivně i přes skutečnost, že provozní zisk skupiny meziročně mírně poklesl (o 4%) na 2,832 mld. Sk. Provozní výsledky kromě plánovaných generálních revizí a odstávek ovlivnily především mimořádné položky v celkové výši 1,09 mld. Kč, zejména tvorba rezervy na daňovou pokutu týkající se činností společnosti SLOVNAFT Trade, tvorba rezervy na soudní spor s Apollo Interoil a náklady na restrukturalizaci společnosti SLOVNAFT mao. „Mohu s plnou odpovědností konstatovat, že management a zaměstnanci úspěšně zvládli rozhodující úlohy. Navzdory zostřující se konkurenci společnost opět potvrdila, že vysoká výkonnost je její stabilní rysem za všech okolností, „řekl předseda představenstva Slavomír Hatina. Skupina SLOVNAFT vykázala za rok 2003 zisk před zdaněním 3,515 mld. Sk. Čistý zisk činil 2,374 mld. Sk.
Dozorčí rada konstatovala, že společnost dosahovala uspokojivé výsledky a úspěšně pokračovala ve zlepšování výkonnosti. „Vhodnou úvěrovou politikou společnost stabilizovala svou finanční pozici,“ konstatovala předsedkyně dozorčí rady, Ilona Bánhegyi.
RVZ schválilo i rozdělení zisku po zdanění za rok 2003 ve výši 2,739 mld. Sk. V souladu s platnou legislativou a Stanovami společnosti 10% ze zisku po zdanění půjde do zákonného rezervního fondu. Akcionáři schválili, že dalších 4,47% se použije na umoření ztráty uplynulých období. Zbývajících 2,343 mld. Sk vyplatí SLOVNAFT akcionářům jako dividendu ze zisku za rok 2003. Valné shromáždění schválilo i vyplacení dividend z nerozděleného zisku minulých let v celkové částce 389,595 mil. Sk. Celková částka vyplacené dividendy tak představuje 2,732 mld. Sk. Výnos z dividend na akcii je 132,50 Kč, což je 13,3% z nominální hodnoty akcie.
Akcionáři na RVZ za členy Představenstva zvolili vedoucího útvaru Řízení dodavatelského řetězce Slovnaftu, Bély Kelemen, vedoucího Plánu a kontrolingu společnosti MOL, Józsefa Molnára a vedoucího Podnikového centra společnosti MOL, Józsefa Simol. RVZ zároveň do funkce opětovně zvolilo staronových členů představenstva, Slavomíra jezů (předseda Představenstva), Zoltána Áldotta (místopředseda) a Vratka Kaššovica.

Skupina SLOVNAFT dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2004 provozní zisk 2,265 mld. Sk

Skupina SLOVNAFT vykázala v prvním čtvrtletí roku 2004 provozní zisk 2,265 mld. Sk oproti 1,800 mld. Kč ve stejném období loňského roku. „I výsledky za první čtvrtletí potvrdily, že dobré výkony jsou stabilní rysem společnosti. Jsou důsledkem neustálého zvyšování efektivity našich činností, pokračující racionalizace nákladů, redesignu hlavních procesů a synergií dosažených díky partnerství s MOL „, zhodnotil výsledky generální ředitel společnosti Vratko Kaššovic. Přínosy ze synergií, zvyšování efektivity a zlepšování interních procesů dosáhli na straně Slovnaftu v prvním čtvrtletí 545 mil. Sk.
V zájmu maximalizace výhod plynoucích ze spolupráce, odstartovala Skupina MOL integrační program, jehož výsledkem je, že Metrostav MOL a TVK fungují od 1. ledna 2004 v rámci integrované struktury pod integrovaným vedením. Nová struktura umožňuje všem zúčastněným společnostem lépe realizovat synergie společného postupu, další zvyšování konkurenceschopnosti a optimalizaci aktivit na úrovni Skupiny MOL. „Touto integrací jsme odstartovali budování opravdu silné a konkurenceschopné středoevropské skupiny, která se z pozice národních podniků posunula a dále posouvá do pozice silného nadnárodního regionálního hráče,“ dodal V. Kaššovic.
SLOVNAFT zvýšil provozní zisk i přesto, že celkový dopad externího prostředí byl ve srovnání s prvním čtvrtletím 2003 méně příznivý. Provozní výsledky společnosti na jedné straně pozitivně podpořily kromě posunu odstávek některých klíčových výrobních jednotek zejména výše crack spready benzínů. Čistý přínos z rozpuštění rezerv činil 115 mil. Sk. Na druhé straně negativní vliv měly nižší kótované ceny polyetylenu a polypropylenu, nižší crack sperady motorové nafty a pokračující posilování české koruny vůči USD i EUR. SLOVNAFT zpracoval v prvním čtvrtletí 1338 kt ropy. V důsledku vyššího provozního zisku vzrostla EBITDA o téměř 11% na 3,019 mld. Sk. Zisk před zdaněním se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o 16% na 2,245 mld. Sk.
Celkové čisté výnosy z prodeje poklesly v korunovém vyjádření o téměř 13%, především v důsledku posilování domácí měny. V dolarovém vyjádření však byly meziročně vyšší o 4%. Přes intenzivní konkurenci si SLOVNAFT úspěšně obhájil své postavení na domácím i zahraničních trzích. Díky vyššímu maloobchodnímu prodeji paliv o 2,6% (hlavně motorové nafty), lepším výkonům v oblasti prodeje než vyhořelé palivo zboží a vynikající nákladové disciplíně společnost významně zlepšila maloobchodní výsledky. Projevilo se to mimo jiné i na růstu tržní výkonnosti, reprezentované průměrným prodejem připadajícím na jednu čerpací stanici.
Společnost v meziročním srovnání téměř ztrojnásobila kapitálové výdaje a investice, které dosáhly 999 mil. Sk. Ty směřovaly především do dvou klíčových projektů, do nové jednotky na hloubkové odsíření motorové nafty, která Slovnaftu umožní plně vyhovět normám EU platnými od roku 2005, a nové jednotky na výrobu polypropylenu. „Obě tyto investice vytvářejí předpoklady pro dosahování dobrých výsledků iv budoucnu,“ poznamenal generální ředitel Slovnaftu. V souladu se strategií společnost pokračovala iv environmentálních projektech a rozsáhlém investičním programu zaměřeném na modernizaci a rekonstrukci maloobchodní sítě. Od roku 2001 SLOVNAFT ukončil rekonstrukci 52 čerpacích stanic. Po dvou letech je výsledek tohoto programu jasně viditelný tak na vzhledu čerpacích stanic, tak na úrovni poskytovaných služeb.

Novým předsedou představenstva Sapp je Heimo Tomann SLOVNAFT

Novým předsedou představenstva Slovenské asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (Sappi) se stal v roce 2004 ředitel útvaru maloobchodní sítě Severní region společnosti Slovnaft Heimo Tomann, který povede Sappi do druhé desetiletka své činnosti. Za místopředsedy zvolili zástupci společností sdružených v Sapo Ratibor Lengyela, z Esso Slovensko.
Hlavním záměrem Sappi je neustálé zlepšování kvality a činnosti Slovenské petrochemického průmyslu a trhu. Sappi vzniklo jako profesní sdružení organizací petrolejářského průmyslu a obchodu působících na slovenském trhu v březnu 1994. Dnes se v Bratislavě konalo již v pořadí 10. valná hromada této asociace.
Sappi v současnosti sdružuje sedm společností. Členy jsou kromě Slovnaftu, Agip Slovensko, ConocoPhillips, Esso Slovensko, Jurki Hayton, OMV Slovensko a Shell Slovakia. Sedm členských organizací provozuje v současnosti 550 z celkového počtu asi 900 čerpacích stanic na slovenském trhu. Společný podíl členských firem dosahuje celkového prodeje motorových paliv na Slovensku přibližně 80%. Členské společnosti Sappi si iv uplynulém roce posílily své postavení na slovenském trhu, když prodali přes 1,2 mld. litrů motorových paliv, což je meziroční nárůst o téměř 6%. Prodej motorové nafty byl vyšší o 10,7% a benzinů o 2,7%.
Valné shromáždění Sappi se uskutečnilo v roce 2004 jen pár dní před vstupem Slovenska do Evropské unie (EU). Členské společnosti Sappi se i loni intenzivně věnovali přizpůsobení své činnosti normám platným v EU, zejména v oblasti životního prostředí. Členové si uvědomují, že životní prostředí je jednou z klíčových kapitol při našem bezproblémovém vstupu do EU. Petrolejářský průmysl a obchod vynakládá nemalé finanční prostředky a cílenou osvětou přispívá ke globálnímu procesu zlepšování životního a pracovního prostředí.
V oblasti maloobchodu se členské společnosti v uplynulém roce zaměřili hlavně na rozvoj a modernizaci svých sítí čerpacích stanic a investice do ochrany životního prostředí. V této oblasti se může výbornými výsledky chlubit i SLOVNAFT. V souladu s přijatou strategií SLOVNAFT pokračoval v rozsáhlém investičním programu zaměřeném na modernizaci a rekonstrukci maloobchodní sítě s důrazem i na neustálé zlepšování životního prostředí, do kterého bylo v uplynulém roce zařazeno zhruba 80 našich čerpacích stanic. Po dvou letech je výsledek tohoto programu jasně viditelný tak na vzhledu čerpacích stanic, tak na úrovni poskytovaných služeb.

Internetové Infocentrum Slovnaftu SLOVNAFT

V duchu neustálého zdokonalování služeb zákazníkům SLOVNAFT, as spustil od 1. dubna 2004 internetové Infocentrum, informativních-zábavné rozšíření své webové stránky
Cílem Infocentra je poskytnout motoristům potřebné informace pod „jednou střechou“. Zájemci o zajímavé aktuální informace se do Infocentra dostanou z web sídla Slovnaftu. Vedle motoristu je stránka určena všem, kteří se zajímají o aktuální informace o dopravních omezeních a kontrolách, počasí, tipy na výlety, dovolenou a volný čas, mapy aktuality z oblasti sportu a motorismu, jakož i informace zábavného charakteru. Soutěžechtiví návštěvníci se mohou zapojit i do minisoutěže o zajímavé ceny a otestovat si své znalosti o Slovnaftu.
SLOVNAFT je jednou z největších a nejmodernějších rafinérsko-petrochemických společností ve střední Evropě a lídrem ve zpracování ropy, prodeje pohonných hmot a petrochemie v ČR. Zpracovává ročně přibližně 5 milionů tun ropy. SLOVNAFT dodává na trh kompletní sortiment rafinérských, petrochemických výrobků a plastů, přičemž okolo 65% produkce vyváží, zejména do České republiky, Německa, Rakouska, Maďarska, Polska a Itálie. SLOVNAFT má kolem 360 čerpacích stanic, kromě Slovenska iv České republice a Polsku.
SLOVNAFT je od ledna 2004 součástí mezinárodní Skupiny MOL az podnikatelského hlediska funguje s maďarskou MOL a TVK v rámci integrované organizační struktury, přitom si však všechny tři společnosti zachovávají svou právní subjektivitu a vizuální identitu. Nová struktura umožňuje ještě lépe realizovat synergie společného postupu, další zvyšování konkurenceschopnosti a optimalizaci aktivit na úrovni Skupiny. Touto integrací Skupina MOL, jejíž SLOVNAFT je klíčovou součástí, odstartovala budování opravdu silné a konkurenceschopné středoevropské skupiny, která se z pozice podniku s národní působností posunula a dále posouvá do pozice silného multinacionálních hráče a regionálního lídra. V současnosti Skupina MOL včetně Slovnaftu zpracovává ročně 13 milionů tun ropy a má přibližně 850 čerpacích stanic v sedmi zemích regionu.

Strategie PKN ORLEN s cílem udržet postavení kvality na polském i mezinárodním trhu

Strategií kterou jsme přijali v PKN ORLEN, je náš cíl udržet na vysokou kvalitu produktů, které splňují potřeby a očekávání zákazníků. Naším cílem je udržet vedoucí postavení kvality na polském i mezinárodním trhu. Náš důraz je kladen na posílení důvěry klientů polské firmy PKN ORLEN SA jako společnost nabízející vysoce kvalitní, šetrné k životnímu prostředí a v přislíbených dodacích lhůtách vyráběné a prodávané produkty.
Vědomy si dopadu našich činností na životní prostředí soustavně přizpůsobujeme metody plánování a vedení výrobních procesů s požadavky principu udržitelného rozvoje prostřednictvím integrovaného procesu zpracování, zabránění znečištění a ochrany životního prostředí.
Podle současné právní úpravy a pod deklarovanou politikou integrovaného systému řízení možné chránit život a zdraví pracovníků tím, že všechny bezpečné a zdravé pracovní podmínky.

Jak začít podnikat? Administrativa začínajícího podnikatele

Těchto cílů dosahujeme činností založenou na prováděném integrovaném systému řízení, který se skládá z: systém managementu jakosti dle ISO 9001 Systém managementu jakosti AQAP 2120 systém environmentálního managementu ISO 14001 Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při PN-N 18001 Systém managementu bezpečnosti informací dle ISO / IEC 27001 a řízení systému bezpečnosti potravin HACCP.
Opatření jsou prováděny v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy řízení a jsou v každodenní praxi ve výrobních provozech společnosti zaměřené na profesionální zákaznický servis a zachování nejvyšších standardů ochrany zdraví a ochrany životního prostředí.
Čeká vás letos konec fixace hypotéky? Změnit banku je čím dál tím snadněji
Certifikační audit integrovaného systému řízení byla provedena v květnu 2013 auditoři Bureau Veritas Certification (BVC). Výsledky auditu vedly k udělení osvědčení o integrovaného systému řízení souladu s požadavky jednotlivých norem.

Komu patří polská firma PKN ORLEN struktura akcionářů

Akcie PKN ORLEN SA jejichž seznam je uveden na hlavním trhu Varšavské burzy cenných papírů ve Varšavě v kontinuálním obchodním systému a jsou zahrnuty mezi největší firmy indexů WIG20 a WIG wig30, stejně jako index WIG-paliva. Od 19. listopadu 2009 akcie společnosti PKN ORLEN SA patří do seznamu společností zapojených v oblasti společenské odpovědnosti – Respekt Index. PKN ORLEN SA debutoval na Varšavské burze cenných papírů 26.listopadu 1999 roku.
Od roku 1999 jsou akcie PKN ORLEN SA Byly uvedeny také ve formě globálních depozitních certifikátů (GDR) na londýnské burze. GDR se konal v USA na OTC trhu.
V roce 2012, PKN ORLEN SA rozhodla ukončit program depozitních certifikátů. Dne 27. 02. 2013 let GDR jsou vyloučeny z obchodování na oficiálním trhu kotací a odstraněna z obchodování na hlavním trhu Londýnské burzy cenných papírů. 04.3.2013 byla dokončena rotace nežádoucích účinků.
Základní kapitál PKN ORLEN SA činí 534,636,326.25 zł a je rozdělen na 427,709,061 kmenových akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1,25 PLN za akcii.

počet akcií Počet hlasů podíl na hlasovacích právech Účast na základním kapitálu
Ministerstvo financí Polské republiky 117 710 196 117 710 196 27.52% 27.52%
Nationale-Nederlanden OFE* 39 000 000 39 000 000 9.12% 9.12%
Aviva OFE * 34 000 000 34 000 000 7.95% 7.95%
Ostatní 236 998 865 236 998 865 55.41% 55.41%
Dohromady 427 709 061 427 709 061 100% 100%

 

Akcie PKN ORLEN S.A. byly vydány v následujících emisích:
Označení série Rok emise akcií počet akcií Nominální hodnota
serie A 1999 336 000 000 1,25 PLN
serie B 1999 6 971 496 1,25 PLN
serie C 1999 77 205 641 1,25 PLN
serie D 2000 7 531 924 1,25 PLN

Mezinárodní den jazzu oslavíme ve čtvrtek i u nás

Mezinárodní den jazzu, 30. duben, oslavíme na Slovensku předáním cen ESPRIT za nejlepší jazzové album roku 2014 a trojkoncertem její kandidátů. Záštitu nad akcí převzal prezident Andrej Kiska.

Slavnostní ceremonie je registrovanou událostí participující na oslavách International Jazz Day pod záštitou UNESCO. Spolu s dalšími zeměmi světa tak 30. dubna v mezinárodní den jazzu vzdá hold tomuto žánru i Slovensko.

Záštitu nad akcí ESPRIT 2014 přebral prezident Slovenské republiky Andrej Kiska a akce se osobně zúčastní. Hlavním cílem akce je zviditelnit myšlenku International Jazz Day, kterým je společná oslava svobody a kreativity formou jazzových akcí konaných v jeden den po celém světě.

Během večera v Koncertním studiu 2 v budově Slovenského rozhlasu představí svá alba živě tři z nominovaných, který reprezentují jazzový žánr v jeho různých podobách. Bratislava Hot Serenaders jako zástupci jazzové hudby 20. a 30. let, Juraj Griglák & Company, který je představitelem fusion a Erik Rothenstein band představí své spojení jazzu a latina.

Mezi nominace na cenu ESPRIT 2014, kterou vyhlašuje hudební portál Jazz.sk, byly zařazeny alba Slovenská hudebníků, které spadají do kategorie jazzu a byly vydány v roce 2014. Bylo nominováno dvanáct nahrávek, z nichž odborná porota vybrala vítěze Hlavního ceny. Ten získá sošku ocenění v podobě kontrabasu od sklářské výtvarnice Gordany Turuk, přičemž její první exemplář vlastní legendární jazzový pianista a skladatel Herbie Hancock.

Cenou veřejnosti bude oceněn album s nejvyšším počtem hlasů z internetového hlasování, které probíhalo na portálu jazz.sk Cenu veřejnosti každoročně představuje originální karikatura vítěze od ilustrátora Michala Kečkéš, který se věnuje digitální malbě.

„Myšlenkou udělení ocenění z našeho pohledu není hodnocení, kategorizování, nebo vyvolávání soutěživosti. Cílem je podpora jazzového dění a motivace k další produkci hodnotných alb, které obsahují neviditelný jazzový esprit „, říká hudebník a realizátor ocenění Esprit, Boris sklípku.