Zatčení Vladimira Putina v Jižní Africe by bylo „vyhlášením války“, říká Cyril Ramaphosa

Jakýkoli pokus zatknout Vladimira Putina, pokud navštíví Jihoafrickou republiku, by byl vyhlášením války Rusku, říká prezident země.

Cyril Ramaphosa varoval několik týdnů před mezinárodním setkáním v Johannesburgu, na které je pozván ruský prezident.

Pokud ale Putin opustí ruskou půdu, bude na něj vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Je obviněn ze spáchání válečných zločinů během ukrajinského konfliktu.

Rusko soustavně označuje zatykač ICC za pobuřující a právně neplatný, protože země není členem organizace.

Jihoafrická republika je signatářem ICC, a proto by měla pomoci s jeho zatčením.

V minulosti však tuto povinnost odmítla splnit – v roce 2015 umožnila bezpečný průchod tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umaru al-Bašírovi, který byl hledaný za válečné zločiny proti vlastnímu lidu.

Pan Putin byl pozván do Jižní Afriky v srpnu, kdy země hostí summit pro členy zemí Brics – zkratka pro Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku. Tento blok rychle rostoucích ekonomik je některými vnímán jako alternativa ke skupině vyspělých ekonomik G7.

Největší jihoafrická opoziční strana, Demokratická aliance, se obrátila k soudu, aby se pokusila přimět úřady k zatčení pana Putina, pokud by vstoupil do země.

Soudní dokumenty odhalují, že prezident Ramaphosa je rozhodně proti jakémukoli takovému kroku a uvádí, že je v sázce národní bezpečnost.

„Jižní Afrika má zjevné problémy s vyřízením žádosti o zatčení a vydání prezidenta Putina,“ uvedl v čestném prohlášení.

„Rusko dalo jasně najevo, že zatčení jeho úřadujícího prezidenta by bylo vyhlášení války. Bylo by v rozporu s naší ústavou riskovat zapojení do války s Ruskem.“

Prezident Ramaphosa dodal, že Jižní Afrika je jednou z několika afrických zemí, které jednají s Ruskem a Ukrajinou „s cílem ukončit válku úplně“, a že pokus o zatčení pana Putina by byl kontraproduktivní.

Minulý měsíc proběhla mírová mise do evropských zemí, kde afričtí prezidenti doufali, že by mohli společně přivést Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ale nakonec selhala .

Hodně se udělalo o neochotě afrických národů podpořit rezoluce Valného shromáždění OSN odsuzující ruskou válku na Ukrajině .

Korespondenti tvrdí, že důvody se liší v závislosti na národě – ať už jde o vazby Jihoafrické republiky proti apartheidu se Sovětským svazem, nebo současnou závislost Mali na ruských Wagnerových žoldácích v boji proti džihádistům.

Mezi Ruskem a africkými národy existují také ekonomické vazby, v neposlední řadě v Jižní Africe.

Sankcionovaný ruský oligarcha Viktor Vekselberg je považován za jednoho z největších dárců jihoafrické vládní strany – Afrického národního kongresu (ANC).

Putin: Kooperace mezi Moskvou a Pekingem je důležitá pro stabilizaci mezinárodní situace

Vedoucí ústřední komise Komunistické strany Číny pro zahraniční vztahy Wang I (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin během setkání v Moskvě ve středu 22. února 2023.
Vedoucí ústřední komise Komunistické strany Číny pro zahraniční vztahy Wang I (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin během setkání v Moskvě ve středu 22. února 2023.

Ruský prezident Vladimir Putin označil kooperaci mezi Moskvou a Pekingem za důležitou pro stabilizaci mezinárodní situace. Řekl to během setkání s vedoucím ústřední komise Komunistické strany Číny pro zahraniční vztahy Wang Im v Moskvě.

„Spolupráce mezi Čínou a Ruskem na celosvětové scéně je velmi důležitá pro stabilizaci mezinárodní situace,“ řekl ruský prezident po setkání. Vztahy obou zemí se podle Putina vyvíjejí dobře a letos by mohly dosáhnout nové úrovně v oblasti obchodu.

Ruský prezident také uvedl, že očekává návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Wang I prostřednictvím tlumočníka přislíbil, že vztahy mezi Čínou a Ruskem nepodlehnou tlaku dalších zemí. Peking a Moskva jsou podle jeho slov připraveny prohloubit strategickou spolupráci.

Wang I se setkal is ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Během jednání vyjádřil odhodlání Ruska a Číny k podpoře „multi-polárního“ světa bez hegemonií. Pokračoval, že je odhodlán pracovat na posílení a prohloubení vztahů mezi Moskvou a Pekingem, a očekává, že ve středu budou uzavřeny nové dohody.

Vysoce postavený čínský představitel rovněž uvedl, že „pod strategickým vedením Si Ťin-Pchinga a Vladimira Putina“ budou vztahy mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací i nadále fungovat na nejvyšší úrovni.

Ukrajina, Brazilský prezident Luiz Ignacio Lula da Silva slibuje mír na Hedvábné stezce

Ukrajina, Brazilský prezident Luiz Ignacio Lula da Silva slibuje mír na Hedvábné stezce
Ukrajina, Brazilský prezident Luiz Ignacio Lula da Silva slibuje mír na Hedvábné stezce

Návrh Brazilského prezidenta Luly se točil kolem návratu území anektovaných Ruskem po zahájení vojenské ofenzívy 24. února 2022 výměnou za uznání jeho suverenity nad Krymem ze strany Ukrajiny.

ŘÍM – Může Brazílie vyjednat ukončení války na Ukrajině? „Je těžké odpovědět na otázku, kterou tento týden položil americký časopis „ Foreign Policy “, i když se zdá, že Luiz Inacio Lula da Silva je přesvědčen, že můžeme říci „ano“. Otazník leží v titulku zveřejněném pár dní po schůzce v Pekingu, plánované na pátek, mezi čerstvě znovuzvoleným latinskoamerickým prezidentem a jeho čínským hostem Si Ťin-pchingem.
brazilském závazku ve prospěch míru Lula znovu řekl minulý týden, před mezikontinentální cestou, která začala včera společně s delegací složenou z osmi federálních ministrů.
„Jsem o tom přesvědčen,“ řekl prezident Ukrajina i Rusko čekají, až někdo řekne: „Pojďme si sednout a promluvit si“ . Lulův návrh by se točil kolem návratu území anektovaných Ruskem po zahájení vojenské ofenzívy 24. února 2022 výměnou za uznání jeho suverenity nad Krymem Ukrajinou. To je hypotéza, kterou kyjevská vláda v současnosti dává najevo, že ji nechce v žádném případě akceptovat.
Teze, obnovená mezinárodními tiskovými zdroji, je taková, že jakákoli schopnost brazilského vlivu prochází dohodou nebo souhlasem Číny, považované za jedinou mocnost schopnou účinně vyvíjet tlak na Rusko.

Lulovo odhodlání však potvrzuje řada schůzek, jako je ta, která již minulý měsíc uspořádal jeho ministr zahraničí Celso Amorim s prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a ta, která ruský ministr zahraničí uskuteční 17. dubna v Brazílii Sergej Lavrov . .

Podle Jorgeho Heineho, bývalého chilského diplomata a profesora na Bostonské univerzitě, který slyšel ‚Foreign Policy‘, „ Lula hazarduje se svým vlastním politickým kapitálem “ a „pokud věci nepůjdou dobře, o část přijde“. Rubens Barbosa, další bývalý diplomat, analytik z Instituto de Relacoes Internacionalis e Comercio Exterior v brazilském São Paulu je také opatrný. „Není prostor pro vyjednávání,“ řekl expert přesvědčený, že prezidentova návštěva v Pekingu je „důležitým politickým gestem“ bez „praktických dopadů“ pro Ukrajinu.

Podle několika pozorovatelů chce Lula obnovit pozici Brazílie jako nezařazeného hráče oddaného multilateralismu . Role, která se snížila v letech předsednictví Jaira Bolsonara mezi lety 2018 a 2022. Směrů, kterými se lze pohybovat, je pak více než jeden. Pokud jde o Ukrajinu, Lula by aktualizoval a zmírnil rozsudek vyjádřený loni v květnu během brazilské volební kampaně v rozhovoru pro časopis Time‚. Namísto podněcování války ji mohl americký prezident Joe Biden odvrátit, třeba tím, že odletěl letadlem do Moskvy na setkání s Putinem, tehdejším kandidátem Partido dos trabalhadores odsuzoval; který rovněž kritizoval země a Evropský parlament, připravený vzdát ovace ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který je za válku neméně zodpovědný než Putin, místo aby se zavázal k míru.

V Pekingu se však nebude jednat pouze o míru . Podle brazilského tisku mají Lula a jeho ministři za cíl podepsat zhruba dvacet ekonomických dohod. Jedním z nich je stavba satelitu, který by měl jako součást čínsko-brazilského programu zahájeného v roce 1988 přispět k monitorování a ochraně amazonského deštného pralesa.
Před Pekingem se Lula zastaví v Šanghaji. Příležitostí bude inaugurace Dilmy Rousseffové , bývalé brazilské prezidentky, která je její stranickou partnerkou. Na konci března byla zvolena do čela Nové rozvojové banky: alternativní či doplňkové instituce k systému euroatlantických aliancí, po kterém touží skupina BRICS, která zahrnuje spolu s Brazílií, Jižní Afrikou, Indií, Čínou a Rusko také.

Putin bude rubly žádat asi i za obilniny, hnojiva, uhlí, ropu, kovy či dřevo

Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.

Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. To je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.

Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jde totiž o porušení smluv.

Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců.

Rusko uznalo Meta jako extremistickou organizaci Soud v Moskvě rozhodl, že aktivity Instagramu a Facebooku jsou „extrémistické“ a zakázal jejich působení v Rusku.

Rusko uznalo Meta jako extremistickou organizaci Soud v Moskvě rozhodl, že aktivity Instagramu a Facebooku jsou „extrémistické“ a zakázal jejich působení v Rusku.
Rusko uznalo Meta jako extremistickou organizaci Soud v Moskvě rozhodl, že aktivity Instagramu a Facebooku jsou „extrémistické“ a zakázal jejich působení v Rusku.

„Vyhovujeme žádosti obžaloby o zákaz činnosti [mateřské společnosti Instagramu a Facebooku] Meta,“ řekla podle ruské tiskové agentury TASS soudkyně Olga Solopovová.

Ruská generální prokuratura uvedla, že na sociálních sítích byly umístěny extremistické materiály s odkazem na výzvy k násilí vůči ruským občanům, včetně vojenského personálu rozmístěného na Ukrajině.

Začátkem tohoto měsíce žalobci vyzvali k trestnímu vyšetřování Mety s odkazem na ruskou propagandu a zákony o extremismu.

Přístup na Facebook a Instagram už byl v zemi omezen kvůli tomu, co Moskva označila za „falešné zprávy“.

Meta uvedla, že umožní uživatelům v některých zemích volat po násilí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruským vojákům.

Soudce uvedl, že rozhodnutí soudu se nevztahuje na službu zasílání zpráv WhatsApp, kterou rovněž vlastní Meta.