Archiv pro štítek: Mexiko

Příspěvek Banco de México k rozvoji Mexika

Sedmdesátá a část osmdesátých let byla pro Banco de México náročným obdobím. Až do roku 1982 spočíval původ problémů v uplatňování příliš expanzivní hospodářské politiky a povinnosti centrální banky poskytovat značné množství úvěrů na financování tehdy vzniklých fiskálních deficitů. To vše podkopalo cenovou stabilitu a přispělo ke vzniku dvou vážných krizí platební bilance v letech 1976 a 1982. Od roku 1983 se akce ubíraly jiným směrem: úsilí centrální banky se soustředilo především na kontrolu inflace, nápravu ekonomické nerovnováhy a obnovení důvěru ekonomických subjektů.

Navzdory všemu a v některých případech s cílem vypořádat se s existujícími problémy byla poslední desetiletí svědkem velkých institucionálních změn a obrovských příspěvků centrální banky k ekonomice země. Jednou z nejvýznamnějších iniciativ Banco de México bylo vytvoření tzv. vícenásobného bankovnictví („banca múltiple“) v roce 1976. Následně, po transformaci specializovaného bankovnictví na vícenásobné bankovnictví, byl prosazován program fúzí pro malé banky zaměřený na při posilování jejich zdraví a podpoře větší konkurenceschopnosti v rámci finančního systému.

V roce 1974 Banco de México vytvořilo a zavedlo do praxe koncept průměrné procentní ceny vkladů pro více bank (CPP, zkratka ve španělštině). Tato průměrná sazba zabránila bankám mnoha problémům, když úrokové sazby začaly později v dekádě růst v důsledku inflace. Mezi další nezapomenutelné příspěvky centrální banky patří myšlenka regulace kapitalizace bank, a to nejen na základě vkladů, ale i určitých aktiv a dalších konceptů vystavených riziku. Za zmínku stojí také koncepce a vytvoření zajišťovacího systému pro veřejné bankovní vklady.

Dalším úspěchem centrální banky bylo v roce 1978 vytvoření mexických státních certifikátů (Cetes, zkratka ve španělštině). Po schválení nového zákona o trhu cenných papírů v roce 1975 se staly základem pro rozvoj trhu dluhopisů a cenných papírů s pevným výnosem v Mexiku. Rozsah tohoto úspěchu by neměl být podceňován, a to nejen z hlediska finančního vývoje Mexika, ale také z hlediska vlastního pokroku centrální banky. Vytvoření a splatnost trhu s dluhopisy vedly v Mexiku ke konsolidaci podmínek umožňujících zavedení měnové regulace do praxe prostřednictvím operací na volném trhu.

Belize vyváží více než 7 500 kusů dobytka do Guatemaly v Mexiku v hodnotě více než 10 milionů dolarů v prvním čtvrtletí roku 2023

Belize vyvezlo v prvním čtvrtletí roku 2023 7 532 kusů dobytka do Guatemaly a Mexika.

Роdlе mіnіѕtеrѕtvа zеmědělѕtví, роtrаvіnоvé bеzреčnоѕtі а роdnіkání (МАFЅЕ) bуlо zа рrvní třі měѕíсе оd lеdnа dо 27. břеznа vуvеzеnо 6 179 zvířаt dо Guаtеmаlу а 1 092 dо Мехіkа.

V рrůměru 600 lіbеr nа zvířе а 2 000 UЅD zа lіbru vývоz dо Guаtеmаlу vуѕtоuріl nа 9 038 400 UЅD, zаtímсо vývоz dо Мехіkа zа 2,25 UЅD zа lіbru čіnіl 1 474 200 UЅD.

То dává сеlkоvоu čáѕtku 10 512 600 $ zа рrvní čtvrtlеtí.
Vývоz dо Мехіkа је vеlmі fоrmální ѕ ехtrémní kоntrоlоu Мехісkéhо úřаdu рrо zdrаví zvířаt, Ѕеnаѕіса, ktеrý nуní роvоlіl vývоz z сеléhо Веlіzе. Аž dоnеdávnа bуlо mоžné ехроrtоvаt роuzе рrоѕtřеdnісtvím рrоvěřеnýсh оhrаd v Оrаngе Wаlk Dіѕtrісt.

Guаtеmаlѕké vývоzу јѕоu ѕрíšе nеfоrmální а uѕkutеčňuјí ѕе рrоѕtřеdnісtvím Вullеt Тrее v Сауо а Јаlасtе v Тоlеdu dо Guаtеmаlу. Vývоz рřеѕ Вullеt Тrее čіnіl 6 179 а рřеѕ Јаlасtе 1 092.

Dо Мехіkа јdе ехроrt рřеѕ ѕеvеrní hrаnісі.

V rосе 2022 vуvеzlо Веlіzе 4 995 kuѕů dоbуtkа dо ѕроlеčnоѕtі ЅuКаrnе v Мехіku. То čіnіlо рřіblіžně 2,997 mіlіоnů lіbеr. v hоdnоtě рřіblіžně 6,45 mіlіоnu $.

 

Aztékové dnes Mexiko

Jméno Aztéků pochází z názvu legendárního města AZTLAN, které Aztékové považovali za svou pravlast. Sami se však nazývali Mexikovia. Do údolí Mexika, kde našli útočiště, přišli v 13. století a založili na bažinatém ostrově uprostřed jezera v roce 1325 Tenochtitlán (dnes Mexiko). Rozšířili svou nadvládu nad ostatními kmeny, od nichž převzali jazyk a náboženské zvyky a za následující dvě století zde vybudovali mohutnou říši s téměř 12 miliony obyvatel. Poražené národy jim museli odvádět dávky drahých kovů, šperků, ozdobných rtů, kakaa, gumy, ale i nešťastníků na lidské oběti. Díky tomuto získali Aztékové obrovské bohatsví a proto aztéckých panovníků nenáviděli v celé oblasti.V roce 1428 Tenochtitlán, Taxcoco a Tlacopán vytvořili „Tříčlenný spolek“, z něhož se postupně stala „Aztécká říše“ .Tyto tři města spojovala daň, kterou museli platit města a provincie: zlato, drahokamy, oděvy, pera, kukuřice.

V čele aztécké společnosti stála vládnoucí vrstva hodnostářů. Z této vrstvy pocházel nejvyšší vládce. Volila ho rada složená ze zástupců rodů. Významnou roli hrály i kněží. Mladí chlapci a dívky začínaly studovat asi ve věku 20 let. Někteří se specializovali na studium astronomie, jiní na poznávání léčivých rostlin. Nejvyšší hodnost, kterou mohli získat, byla funkce obětního kněze. Obchodníci se zbožím přiváželi i důležité informace o různých zemích pro vládce, za což od panovníka dostávali pocty a majetky. Řemeslníci měli titul, který se uděloval za objevy při práci se vzácnými materiály. Na spodní příčce sociálního žebříčku stáli prostí lidé, převážně rolníci, povinni odvádět státu daně, pracovat nebo sloužit ve vojsku. Často se však stávaly obětními předměty. Výchova dětí byla obzvláště velmi přísná. Byla největší starostí rodičů, protože umožňovala získat si úctu feudála. Patnáctileté děti svěřili buď do výchovy knězem chrámu, nebo do vojenských škol. Tělesné tresty nebyly výjimkou, vychovatelé trestali děti zabodávání trnů agáve do rukou, nebo je nutili dýchat štiplavý kouř z červené papriky.

Pravděpodobně většina středoamerických kmenů prováděla lidské oběti. Domnívali se, že zaženou bídu tím, že napojí své bohy „nejcennější tekutinou“, lidskou krví. Až do strašlivé krajnosti dotáhli tuto tradici Aztékové. Odhaduje se, že každoročně obětovali až 20 000 ochraně lidských životů. Obřad prováděly kněží na oltářích umístěných na vrcholu stupňovitých pyramid. Oběť nejprve zabili nožem s ostrou čepelí z obsidiánu, případně z chalcedónu. Pak z ní vybrali srdce. Aby získali dostatečný počet obětí, častokrát bojovali. V těchto „Květinových válkách“ byly bojovníci vyzbrojení širokými meči s obsidiánových ostřím.

Bojovníci, kteří zajali nejvíce zajatců, byli odměněni péřovými ozdobami a šperky a mohli postoupit na uplatňování některých vyšší stupeň hodnosti jako rytíř – jaguár nebo rytíř – orel. Národním bohem Aztéků byl Huitzilopochtli (Kouzelník kolibřík). Na výrobu nástrojů používali dřeviny, kameny i polodrahokamy obsidián a jadeit. Své výrobky vyvážely do podmaněných území a přinášely nové zboží. Jako nosičů zboží používali obyčejných rolníků. Mluvili jazykem nahuatl a používali obrázkové písmo.

Po Kryštofu Kolumbovi se na dobrodružné výpravy za „velkou louži“ vydali španělský conquistadoři – vojáci a dobrodruzi bažící za zlatem, stříbrem a půdou. Často s nimi cestovali i kněží s posláním obrátit Indiánů na křesťanskou víru. Právě jeden z těchto Conquistador Hernando Cortés (1485-1547) dobil slavnou říši Aztéků. K záhubě Aztéků přispěl i fakt, že věřili v mýty a jeden z nich je zradil. Když Cortés v roce 1519 vyplul s 11 loděmi z Kuby a vylodil se na pobřeží dnešního Mexika, objevil zlatou říši Aztéků. Využil aztécké proroctví, podle kterého se měl jednoho dne vrátit z východu na svůj trůn bůh Quetzalcoatl. Císař Montezuma II. (1502-1520), za jehož dosáhla Aztécká říše největší rozmach, uvěřil že Cortés je Quetzalcoatl ale byl jím uvězněn. Pak ho Cortés zabil a s lepšími zbraněmi již lehce porazil slabých Aztéků. Cortese pomohlo i to, že přinesli s sebou evropské choroby, kterým tito Indiáni rychle podlehli. 13.8.1521 již město Tenochtitlán patřilo Španělům a z Aztécké říše se stalo Nové Šanielsko na čele s Hernán Cortés. Bohatství, které odtud proudilo jim záviděla celá Evropa.