SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce. Tato volba byla klíčová, protože letadlo letělo rychlostí přesahující Mach 3, což způsobovalo extrémní teploty (kvůli tření o vzduch), které by běžné hliníkové slitiny roztavilo.
Vysoký poměr pevnosti k hmotnosti a schopnost titanu odolávat těmto vysokým teplotám (přesahujícím 540°C na náběžných hranách) byly zásadní pro přežití letadla a jeho rekordní výkon. Problém ale byl, že USA neměly rudu potřebnou k jeho výrobě. Kde tedy onen titan vzít?
Největším producentem byl Sovětský svaz. V té době byly však obě země uprostřed studené války a v SSSR byl export titanu silně omezen a mohl se prodávat pouze jako hotový výrobek, nikoli surovina. Peníze ale nesmrdí a tak netrvalo dlouho a jeden sovětský generál přišel s chytrým nápadem. Z titanového plechu vyrobil lopaty a ty následně prodával do zahraničí – zdárně se tak dostaly přímo do USA, kde byl materiál zpracován na konstrukci letounu SR-71 Blackbird. Obchod byl sice odhalen, ale ututlána až do pádu Sovětského svazu. O několik let později bylo ve skladu nalezeno několik beden s nevyexpedovanými titanovými lopatami, které byly prodány jako historické suvenýry.