Evropa | Jsme místo, kde se o zítřku dozvíte již dnes

Janáčkova filharmonie se představí v Polsku i ve Francii

Janáčkova filharmonie Ostrava před startem tuzemské sezóny pokračuje v koncertování v prestižních sálech evropských zemí, představí se v Polsku i ve Francii.

Janáčkova filharmonie Ostrava v Cavatina Hall, 11. února 2022 (zdroj Janáčkova filharmonie Ostrava)

Polská Cavatina Hall nebo prestižní pařížská Invalidovna, to jsou dvě z nejbližších zahraničních koncertních zastávek Janáčkovy filharmonie Ostrava. Přestože jubilejní 70. koncertní sezóna odstartuje pro tuzemské posluchače v ostravském Vesmíru až začátkem října, nejbližší zahraniční koncert JFO se uskuteční už ve čtvrtek 21. září od 19:00 hodin v sále špičkových akustických parametrů v Cavatina Hall. Na programu budou skladby L. van Beethovena či F. Liszta a orchestr se v blízké Bielsko-Białe vůbec poprvé představí pod vedením dirigenta Andrease Ottensamera. Další ze zahraničních koncertů čeká Janáčkovu filharmonii hned v říjnu, kdy se bezmála sedmdesátičlenný orchestr vydá do legendární pařížské Invalidovny.

K polské Cavatina Hall má orchestr Janáčkovy filharmonie velmi blízko, právě on totiž zbrusu nový a moderní koncertní sál se špičkovou akustikou minulý rok otevíral. „Je to vlastně trochu bizarní situace. Naše filharmonie dosahuje špičkových kvalit, ale v současné době působíme na domovské scéně v provizoriu a na vlastní koncertní sál teprve čekáme, zatímco Cavatina Hall vlastní filharmonii nemá, a tak jsme měli tu čest ji v únoru loňského roku otevřít,“ říká ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla. V jubilejní 70. koncertní sezóně se zde JFO navíc představí hned třikrát. „Už v tomto týdnu nás čeká koncert v sále pro tisíc posluchačů, který vyniká nejen skvělou akustikou, ale také moderním designem. Zatímco jsme při loňském otevření polský sál rozezvučeli tóny Sibeliova houslového koncertu d-moll s jednou z nejlepších houslistek své generace Alenou Baevou, a symfonickou básní Francesca da Rimini od Petra Iljiče Čajkovského, tentokrát jsme si pro polské publikum připravili skladby dalších tří hudebních velikánů – Beethovena, Brahmse a Liszta,“ upřesňuje Jan Žemla s tím, že se při zářijovém provedení Lisztova Druhého klavírního koncertu k orchestru připojí také korejský pianista Won Kim, kterého The New York Newsday označil za pianistu s ohnivým temperamentem a excelentní technikou. „Další dva koncerty odehrajeme v Cavatina Hall 10. listopadu tohoto roku, a pak také 14. ledna roku příštího,“ dodává Žemla.

Hned v říjnu čeká orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava další zahraniční zastávka, tentokrát ve francouzské metropoli, kde vystoupí v Katedrále sv. Ludvíka. „Katedrála v legendární pařížské Invalidovně je proslulá geniem loci tohoto místa spojeného se stovkami let francouzské historie. Zatímco do Francie se vracíme po čtyřech letech, přímo v této katedrále vystupovala Janáčkova filharmonie naposledy před více než třiceti lety a mezi hráči orchestru bychom našli jen pár pamětníků této události,“ vysvětluje Jan Žemla.

V samém centru francouzské metropole a bezprostřední blízkosti Eiffelovy věže, vystoupí JFO 12. října od 19:30 hodin. Koncert bude živě po celé Francii přenášet Radio France (Francouzský rozhlas). „Posluchačům se v rámci programu představí Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením dirigentky Aleny Hron, která v současnosti patří mezi nejperspektivnější zástupce nastupující generace českých dirigentů. S JFO spolupracuje pravidelně od roku 2022,“ doplnil Žemla.

Program koncertu je složený z nesmrtelných melodií skladatelů vážné hudby, které zazněly v celé řadě filmů, a to od úryvků ze 7. a 9. Beethovenovy symfonie až po melodie ze skladeb romantických autorů – legendární Mendelssohnův Svatební pochod, Largo z Dvořákovy Novosvětské, Wagnerova Jízda Valkýr z opery Valkýra, předehra k Tristanovi a Isoldě nebo Mahlerovo proslulé Adagietto z 5. symfonie. Chybět nebude ani Čajkovského Labutí jezero či úvodní téma ze Straussovy symfonické básně Tak pravil Zarathustra.

Janáčkova filharmonie Ostrava vystupuje v zahraničí pravidelně. Každý rok absolvuje mimo tuzemské sály až dvacet koncertů, čímž se udržuje v mezinárodním povědomí a nadále buduje dobré jméno jednoho z nejkvalitnějších orchestrů v Evropě. „Péče o naše mezinárodní renomé je součástí naší dlouhodobé strategie a bezesporu jednou z našich priorit,“ deklaruje Jan Žemla a zároveň dodává, že návraty do domácích podmínek s sebou nesou také značná dočasná úskalí. „Koncertování v těch nejlepších evropských sálech přináší díky kvalitním akustickým podmínkám posun ve výkonu orchestru a mimořádné hudební zážitky pro posluchače. Po návratech z takových koncertních sálů si ale o to intenzivněji uvědomujeme, jaká omezení naše provizorium ve Vesmíru, ve kterém máme působit do roku 2027, znamená,“ uzavírá ředitel JFO Jan Žemla.

Ani během letních měsíců orchestr JFO nezahálel. Pod vedením Aleny Hron a v čele se sopranistkou Veronikou Rovnou vyprodal nádvoří brněnského hradu Špilberk. V rámci koncertu, který byl zařazen do programu Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk, si mohli návštěvníci v historických kulisách hradu vychutnat operní árie a orchestrální skladby ze slavných děl českých i zahraničních autorů klasické hudby.

Podobný program představila JFO ještě na začátku září v Berlíně, když vystoupila na festivalu Viva la musica v Areně Gärten der Welt – jednom z největších berlínských parků, jehož amfiteátr pojme až pět tisíc posluchačů.

Zdroj: https://operaplus.cz/janackova-filharmonie-se-predstavi-v-polsku-i-ve-francii/

Narconon Evropa

Vítá vás Narconon Evropa V Narcononu máme jediný cíl: pomoci vám překonat závislost jednou provždy. Unikátní program Narconon nabízí bezprecedentní výsledky. Naše centra poskytují stabilitu a pohodlí, abyste se mohli zbavit závislosti a obnovit svůj život tak, abyste žili bez drog. Náš personál, který se o vás stará, je s vámi stále při každém kroku.

https://www.narcononeurope.dk/cs/about-narconon/about.html
NARCONON EVROPA
PROTIDROGOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A REHABILITACE
Získejte pomoc hned teď
ZAVOLEJTE NA
+45 78 76 18 53
nebo pro více informací klikněte zde

https://www.narcononeurope.dk/cs/get-help/more-info.html

Britský premiér Rishi Sunak se zavazuje snížit inflaci a zastavit nelegální migranty…

Premiér Rishi Sunak ve svém prvním velkém projevu v novém roce požádal veřejnost, aby ho vzala k odpovědnosti, protože slíbil snížit inflaci, podnítit ekonomický růst a konečně převzít zpět kontrolu nad hranicemi národů, ale v cestě mu bylo poskytnuto jen málo. specifika nebo harmonogramu k dosažení těchto cílů.

Pan Sunak, bývalý bankéř Goldman Sachs, který nastoupil do úřadu v říjnu po globalistickém převratu, který svrhl neúspěšnou premiérku Liz Trussovou, se rozhodl učinit ze vzdělávání hlavní těžiště svého prvního velkého politického projevu, a to navzdory tomu, že země čelí mnoha krizím, včetně nekontrolovatelné inflace. Energetická krize vyvolaná zelenou agendou a rekordní vlny nelegálních migrantů, kteří nadále přistávají na britských plážích.

Zatímco hlavním zaměřením projevu byla změna „smýšlení“ země, premiér řekl, že jeho vláda se zaváže k poloviční inflaci v nadcházejícím roce, podnítí hospodářský růst, sníží státní dluh, zkrátí pořadníky v NHS, a zavést legislativu k zastavení nelegálních migrantů na lodích. V projevu však chybělo upřesnění, jak přesně vláda takových slibů dosáhne.

Sunak řekl, že by ho veřejnost měla volat k odpovědnosti za tyto sliby, ale na tlak médií premiér odmítl poskytnout harmonogram jejich splnění s tím, že mnoho aspektů je mimo jeho kontrolu.

„Do všech těchto věcí jsem záměrně neuvedl konkrétní měsíc… protože si nemyslím, že by to bylo zodpovědné u cílů, které jsou tak složité,“ řekl.

Projev přichází těsně poté, co každoroční průzkum mezi předními britskými ekonomy , který provedl Financial Times , zjistil, že čtyři pětiny ze 101 respondentů věří, že britská ekonomika bude čelit jedné z nejhorších recesí a nejslabšímu oživení předních ekonomik.

Inflační spirála, která, jak se zdá, byla spuštěna, nebo alespoň zesílena, blokádami čínského koronaviru a rozhodnutím – učiněným v době, kdy Sunak sloužil jako kancléř státní pokladny – platit lidem, aby zůstali doma, a podniky, aby zůstávají zavřené, zaznamenala v prosinci inflaci potravin nárůst na nejvyšší úroveň v historii na 13,3 procenta.

Nominálně konzervativní vláda dosud reagovala na ekonomickou krizi uvalením vysokých daní na veřejnost, což bylo oprávněné jako krok ke snížení inflace. V listopadu oznámil finanční šéf Jeremy Hunt zvýšení daní a škrty ve výdajích o 55 miliard GBP, což kromě zvýšení o 32 miliard GBP, které vláda oznámila již v říjnu, přineslo úroveň daní na nejvyšší od druhé světové války. Sunak řekl, že jeho vláda se bude snažit snížit daně pro pracující lidi „co nejdříve“.

Kromě neradostných ekonomických vyhlídek se vláda nedokázala vypořádat s rostoucími stávkami zaměstnanců ve veřejném sektoru, kdy odbory zastupující NHS, železnice, sanitky, pohraniční síly a další pracovníky zaznamenaly během prázdnin rozsáhlé narušení provozu.

Dalším klíčovým oznámením Sunaka bylo, že plánuje předložit parlamentu reformu vzdělávacího systému, která by umožnila rozšíření hodin matematiky pro všechny studenty až do věku 18 let. Studium matematiky je v současné době povinné pouze do 16 let. přibližně polovina žáků ve věku 16–19 let se rozhodla pokračovat ve studiu tohoto předmětu.

„Jednou z největších změn v myšlení, které dnes ve vzdělávání potřebujeme, je přehodnotit náš přístup k numerické gramotnosti. Právě teď jen polovina všech 16–19letých studuje vůbec nějakou matematiku. Přesto ve světě, kde jsou data všude a statistiky jsou základem každé práce, budou práce našich dětí vyžadovat více analytických dovedností než kdykoli předtím,“ řekl .

„A pustit naše děti do světa bez těchto dovedností znamená zklamat naše děti.“

I když tento návrh může mít určité opodstatnění, byl kritizován jako hluchý ve světle nesčetných naléhavých problémů, kterým země čelí, z nichž většina vznikla v důsledku více než desetiletého špatného řízení konzervativní strany, kterou Sunak vede.

„Takže velká myšlenka Rishi Sunaka zachránit národ je matematika do 18 let! Jak kvadratické rovnice pomohou vyřešit rozbitou Británii? Dotázán vůdce brexitu Nigel Farage .

„Kolik desetiletí bude trvat, než to pomůže naší zemi, Rishi?“ zeptal se vůdce Reform UK Richard Tice. „Je jen jeden výpočet, o kterém je třeba mluvit: Jaká je odpověď, když máte krizi, plus krizi, plus krizi, řeknu vám, máme národní nouzový stav, máme země, která je rozbitá. To je odpověď, pane premiére, a zdá se, že nemáte žádné řešení.“

Hejtman Kuba z ODS: Dělejme všechno pro zestátnění energie. Evropa si krizi zavinila sama

Vláda by měla dělat víc pro to, aby elektrická energie byla zestátněna. Uvedl to předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS. Zároveň upozornil na to, že Evropa si podle něj za krizi může do jisté míry sama. „Chtěla, aby energie byla co nejzelenější,“ zdůraznil.

Evropská unie: Elisabeth Borne a Olaf Scholz chtějí naladit své housle

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová a německý kancléř Olaf Scholz

Aby lidé zapomněli na energetické spory, mohly by Paříž a Berlín projevit zvýšenou solidaritu, pokud jde o vzájemné dodávky plynu a elektřiny.

Ve jménu Evropy. Elisabeth Borne a Olaf Scholz se tento pátek setkávají v Berlíně , aby naladili francouzské a německé housle a dali lidem zapomenout na své disonance v obraně a energii, umocněné válkou na Ukrajině .

Francouzská premiérka a německý kancléř chtějí dát „nový impuls“ tandemu, motoru evropského stavitelství, jako Emmanuel Macron a Olaf Scholz 26. října v Paříži.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

Elisabeth Borne se také setká s Robertem Habeckem, vicekancléřem pro ekonomiku a klima, kterého v úterý v Paříži zcela bezprecedentním způsobem přijal francouzský prezident, který hovořil i s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbock.

„Společně jsme silnější“

S ruskou ofenzívou na Ukrajině a energetickou krizí, kterou vyvolala, „potřebujeme Evropu více než kdy jindy“, zdůrazňuje okolí premiéra. „Jasně vidíme, do jaké míry byla Evropa zásadní při řešení určitých krizí. A schopnost zajistit fungování Evropy nutně vyžaduje velmi dobré francouzsko-německé vztahy,“ uvádí stejný zdroj.

„Společně jsme silnější“, zejména „čelit klimatickým změnám a zajistit, aby mezi Čínou a Spojenými státy existovala třetí mocnost, která se nazývá Evropa“, potvrdil ve čtvrtek francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire při přijetí německého ministra financí. Christian Lindner. „Sdílím s Emmanuelem Macronem cíl geopolitické Evropy se schopností jednat mnohem více,“ prohlásil za sebe Olaf Scholz ve středu před Bundestagem.

Solidární dodávka

Aby lidé zapomněli na energetické spory, mohly by Paříž a Berlín projevit zvýšenou solidaritu, pokud jde o vzájemné dodávky plynu a elektřiny. Francie již od poloviny října dodává plyn do Německa, což by zase mohlo do listopadu (místo ledna) přenést navýšení jejích kapacit výměny elektřiny, což Francii umožní přijímat více. Kvůli odstavení mnoha jaderných reaktorů je to poprvé za 42 let, kdy je Francie čistým dovozcem elektřiny. I pro Německo je zlom historický, protože země obvykle dovážela plyn z Ruska.

Obě země však zůstávají rozděleny v myšlence omezení cen plynu. A německý plán pomoci ve výši 200 miliard eur pro jednotlivce a podniky tváří v tvář prudce rostoucím cenám nutí jeho sousedy k obavám z narušení hospodářské soutěže. Bruno Le Maire a jeho německý protějšek Robert Habeck si v tomto ohledu v úterý přáli zachovat „spravedlivou soutěž“ mezi oběma zeměmi.

Ukázali také touhu „urychlit“ evropské průmyslové projekty tváří v tvář masivnímu investičnímu plánu Spojených států (zákon o snižování inflace, IRA ), který pravděpodobně také naruší hospodářskou soutěž a o kterém budou diskutovat Elisabeth Borne a Olaf Scholz. společnou evropskou reakci.

Žádný kalendář

Toto napětí, které se za bílého dne ukázalo odložením zasedání francouzsko-německé Rady ministrů, však vyvedlo některé projekty ze slepé uličky, jako je politická dohoda dosažená mezi výrobci Dassault a Airbus o evropském projektu bojových letadel (SCAF), i když se v pátek neočekává podpis smluv.

V oblasti vesmíru, zatímco se každá země snaží vyvinout své vlastní mini nosné rakety, Francie, Německo a Itálie se v úterý dohodly, že umožní vysílání těchto malých raket jménem Vesmírné agentury. Ale projekt protiraketového štítu podporovaný Berlínem, který konkuruje projektu Paříže a Říma, bude řešen „v jiném formátu diskuzí“.

Nemělo by být stanoveno žádné datum příští francouzsko-německé Rady ministrů až do velkého shledání 22. ledna, v den 60. výročí francouzsko-německé smlouvy. S Elisabeth Borne by komunikace mohla jít ještě lépe, protože je díky své „vážnosti“, „odmítání účinků rukávu“ a „diskrétnosti“ „nejněmečtější“ ministryní francouzské vlády,“ domnívá se Alexandre Robinet-Borgomano. , z Institutu Montaigne.

Hans Stark, poradce Francouzského institutu mezinárodních vztahů (Ifri), si myslí, že cílem této návštěvy je především „zavést způsob práce“ a vyhnout se tomu, aby se tvářil Rusku jako rozdělený .

Putin reaguje na návštěvu Macrona a Scholze. „Změna strategie“

Hned poté, co němečtí, francouzští, italští a rumunští lídři ve čtvrtek navštívili Kyjev, Rusko hrozí uzavřením plynového kohoutku. Moskva pozastavila dodávky do Francie a snížila je o 40 procent. do Německa a 50 procent. do Itálie. Odborníci v rozhovoru pro Wirtualna Polska zdůrazňují, že jde o vydírání, které může přerůst ve vážnou evropskou krizi. Dodávají, že Evropa se nemůže bát, protože cílem Kremlu je pokusit se změnit náladu občanů zemí Evropské unie.

Rusko po jednáních v Kyjevě vydírá plyn. „Kremelská propaganda mění strategii“

Když Olaf Scholz, Emmanuel Macron, Mario Draghi a Klaus Iohanni byli na návštěvě Kyjeva , Rusko znovu začalo vydírat Evropu uzavřením plynového kohoutku. Velvyslanec Moskvy při Evropské unii Vladimir Čižov řekl státní agentuře Ria Novosti, že dodávky plynu přes Nord Stream mohou být zcela pozastaveny . Oficiálním důvodem mají být technické problémy související s opravou turbíny Siemens v Kanadě. Kanadská vláda kvůli sankcím uvaleným na ruský energetický průmysl po útoku na Ukrajinu nesouhlasí s vrácením turbíny do Ruska.

Výhrůžky Moskvy mohou souviset se změnou její propagandistické strategie. Toto vydírání ze strany Moskvy se může týkat nejen politiků, ale i obyčejných lidí. Kreml chce změnit postoj některých občanů zemí Evropské unie k Ukrajině a ukázat, že nebudou moci vytápět své byty. To je důkaz, že návštěva vůdců Německa, Francie, Itálie a Rumunska vyvolala v Kremlu obavy – říká Jerzy Marek Nowakowski, bývalý polský velvyslanec v Lotyšsku a Arménii v rozhovoru s polskými ozbrojenými silami .

– Nemusí to být mávání šavlí, je třeba vzít v úvahu scénář evropské plynové krize – dodává Jakub Wiech z portálu energetyka24.com.

O tom, že „technické problémy“ jsou jen záminkou, však odborníci nepochybují. Evropská komise zdůrazňuje, že energetická bezpečnost Evropy není ohrožena. Ve Wirtualna Polska analyzujeme: do jaké míry jsou hrozby Moskvy reálné, jakého cíle chce Rusko dosáhnout, jaké by bylo naplnění oznámení pro země Evropské unie a v jaké situaci by se ocitlo Polsko.

„Nepředvídatelnost Ruska“

Expert portálu energetyka24 Jakub Wiech upozorňuje, že kroky Ruska v posledních týdnech ukázaly, že jednání Moskvy je těžké předvídat. Svědčí o tom mimo jiné jednostranné porušení smluv o plynu a pozastavení dodávek do Polska, Nizozemska, Bulharska a Finska. – To ukazuje, že Rusko je odhodláno podniknout dramatické kroky. Z toho vyplývá závěr, že prohlášení ruského velvyslance v Evropské unii nemusí být jen máváním šavlí a strašením evropských lídrů na Ukrajině během návštěvy, říká.

– Pokud by Nord Stream skutečně přestal fungovat, střední a západní Evropa by byla v zoufalé situaci. O chvíli později se krize rozšířila do dalších zemí. Pro Evropskou unii je Nord Stream I nejdůležitějším plynovodem přepravujícím plyn z Ruska na Západ. Odstávka by způsobila obrovskou plynovou krizi. Zejména proto, že například v Německu stále probíhá proces plnění skladů, aby se připravil na topnou sezónu – dodává Wiech.

Analytik zdůrazňuje, že Polsko by zažilo nepřímé dopady související s pozastavením přepravy plynu. Není však pochyb o tom, že by to mělo negativní dopad na naši ekonomiku. – Jsme systém spojených nádob, takže problémy v Německu by přišly i k nám. Pokud by Rusko udělalo takový krok, hrálo by va banque. Myslím si, že takové vydírání by mohlo vést k tomu, že Německo a Rakousko, tedy země, které tento plynovod využívají, by mohly přispět k tomu, že se na evropské agendě objeví téma sankcí na dodávky plynu z Ruska, vysvětluje.

Wiech upozorňuje, že země Evropské unie podnikají kroky ke zvýšení odolnosti vůči ruskému vydírání. – Německo investuje do přijímání kapacity v LNG terminálech, hledá kontrakty na dodávky plynu mimo Rusko, Italové a Španělé jednají se zeměmi severní Afriky, ale to není úroveň, která by umožnila kompletní nahrazení ruského plynu. Evropané by si měli zvyknout na myšlenku, že nadcházející zima může být krizová, je třeba vzít v úvahu scénář omezování dodávek a průmyslové problémy. Může se ukázat, že v nadcházející zimě bude plyn v Evropě připraven na karty, obrazně řečeno – říká.

Odborníci upozorňují, že situace Polska ve srovnání s ostatními zeměmi vypadá relativně dobře, protože máme téměř plné zásobníky a vyhlídky plynu z Baltic Pipe. Poté, co francouzský provozovatel sítě oznámil, že Francie již nedostává ruský plyn, a italský energetický gigant Eni oznámil, že Gazprom omezuje dodávky plynu o 50 %, Evropská komise uklidňuje. Brusel zdůrazňuje, že rozhodnutí Moskvy neovlivní energetickou bezpečnost Evropské unie.

„Ruská propaganda mění strategii“

Diplomat Jerzy Marek Nowakowski se domnívá, že Rusové se snaží využít plyn jako další nástroj k rozdělení Evropy. – To je zjevná odpověď na návštěvu čtyř vůdců v Kyjevě, která se nelíbila Moskvě. Mám dojem, že Rusové přešli na jiný stupeň propagandistického vlivu, když už použili téměř všechny páky politického tlaku. Nyní se snaží přesvědčit některé občany Evropské unie vysokými účty a nedostatkem plynu. Propaganda by ráda ukázala, že spolupráce s Ruskem se vyplácí, říká.

– Domnívám se, že jde o snahu ovlivnit především lidi, nejen politiky. To má fungovat na smluvního Schmidta, který si má ve skutečnosti myslet: „je dobře, že podporujeme Ukrajinu, ale je mi doma zima, musím zaplatit účet, který si nemůžu dovolit“. Symbol evropské jednomyslnosti na podporu Ukrajiny se Rusku podle odborníka nelíbí. – Místo nabádání ke kapitulaci či podepsání nevýhodného míru, se kterým Rusové nejspíš počítali, skončila tato výprava čtyř vůdců jasným prohlášením, že podmínky míru určí sama Ukrajina. Francie se také zavázala dodávat systémy Caesar, zdůrazňuje.

Velvyslanec také upozorňuje, že úplné pozastavení přepravy plynu by bylo bolestivé i pro samotné Rusko. – Nejde jen o gigantické finanční ztráty, ale také o obrovský technologický problém. Koneckonců, je nemožné jednoduše zastavit výrobu plynu. To by mohlo znamenat, že ho Rusové budou muset nechat létat. Zřejmě si ale ruští politici spočítali, že Evropa bude mít strach. Nyní bude klíčová reakce zemí Evropské unie. Doufám, že se budou chtít co nejdříve osamostatnit od Ruska – dodává.

Novinář Wirtualna Polska Patryk Słowik v pátek prozradil stanovisko ministerstva financí, které je příznivé pro ruský plynárenský gigant – společnost Sibur. Úředníci, kteří mají tento výklad uplatňovat, tomu nevěří, protože se domnívají, že jde o návod, jak sankce obejít. Podle doporučení stačí, aby se oligarchové, na které se vztahují sankce EU, vzdali funkcí v orgánech společnosti a podle ministerstva financí nejsou důvody, které by jim v podnikání v Polsku bránily.

Putin bude rubly žádat asi i za obilniny, hnojiva, uhlí, ropu, kovy či dřevo

Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.

Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. To je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.

Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jde totiž o porušení smluv.

Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců.

Evropská unie – odejít či neodejít?

Mnozí z našich příznivců nás vybízejí k tomu, abychom se spojili s dalšími subjekty, které se pohybují v podobném názorovém spektru jako hnutí CESTA, svůj program však opírají zejména o, pro určité spektrum našich voličů, velmi lákavou myšlenku vystoupení z Evropské unie.

Ačkoliv chápu a do velké míry dokonce sdílím jejich pohnutky, domnívám se, že pokud bychom na tento bod přistoupili, bude se jednat pouze o zjednodušené předvolební heslo. Protože pokud řekneme krok „A“, je pak také potřeba říci krok „B“ a co by to pro nás znamenalo.

Proč? Na počátku mého odůvodnění bych rád zmínil zejména nereálnost této myšlenky – domnívám se, že za současné politické situace a názorové konstelace občanů České republiky vystoupení z Evropské unie nepřipadá v úvahu už jen proto, že si ho velká většina našich občanů nepřeje. A to dokonce ani velká část těch, kteří vnímají jakou nesvobodu pro nás členství v EU dlouhodobě znamená. Což se může rychle změnit.

Souhlasím přitom s tím, že situace v Evropě a v EU se mění, eskaluje napětí, které je posilováno jak představiteli členských států, tak představiteli EU. Z unie se postupně stává stále efektivnější nástroj k upevňování moci a vlivu zájmových skupin, které jsou skrze lobbistické tlaky schopny ovlivňovat chování politiků i unijních úředníků, přijímání zákonů a nařízení tak, aby co nejvíce vyhovovaly jejich potřebám a nikoliv potřebám občanů členských zemí EU. Sen o jednotné Evropě, kde si budou země rovny, nebudou stejné, ale budou si rovny a jejich občané budou mít stejné možnosti, práva a i povinnosti, se nám vytrácí před očima.

Naopak, z EU se stává diktátorská mocnost, která si připravuje půdu pro zavádění totalitních praktik do společnosti, což je mnohými vítáno jako žádoucí norma a záchrana před vlivem východu. Pod rouškou boje proti falešným informacím zatím eurokraté připravují stále drtivější cenzuru. Jsme svědky paradoxních situací, kdy jsou jménem demokracie nežádoucí a protikladné názory označovány a potlačovány jakožto dezinformace, fake news, hate speech apod. Není to tak dlouho, co se u nás uvědomělí moderátoři, komentátoři a politici předháněli v tom, kdo bude více a plamenněji bojovat proti imperialistům, zatímco dnes se uvědoměle horlí proti špatným názorům, k nimž patří třeba i neutrální postoj k Rusku. Pod rouškou potírání domácího násilí se nám neziskové organizace, podporované zahraničními subjekty, snaží nenápadně i zjevně vnutit genderovou ideologii a členské země mají dle pokynů z Bruselu řešit své populační problémy pravidelnou a řízenou migrační vlnou obyvatel ze střední a východní Afriky, namísto aby podporovali své obyvatelstvo a místní rodiny s dětmi. Země, které si tuto politiku chtějí nastavit jinak, jsou vystavovány velkému nátlaku a pod záminkou například nedodržování podmínek právního státu je jim vyhrožováno pozastavením evropských dotací.

EU se zásadně změnila a spěje ke svému konci. Proto je velkým pokušením říci: „Vystupme hned, dokud je čas.“ Je tu však jedno zásadní ALE …

Přiznejme si, nejsme suverénní stát. Dnes už jsme složitě provázanou součástí unie, jsme velice úzce napojeni na Německo i euro. Situaci dále zatěžuje fakt, že velká část našich politiků a také tajné služby pracují nikoliv pro občany naší země, ale v zájmu našich západních „spojenců“. Mimochodem, gratuluji panu řediteli BIS za jeho vyznamenání za práci ze strany CIA.

Nejsme soběstační ani potravinově či energeticky, snad s výjimkou elektřiny, ovšem i na tomto poli čelíme velkým tlakům a snahám o oslabení nezávislosti.

Podobně smutný obrázek nabízí i naše bezpečnostní situace. Schopnost naší armády bránit hranice před ohrožením je za současného stavu vysoce diskutabilní. Jsme součástí NATO, což je považováno za záruku bezpečnosti a jisté pomoci ze strany všech ostatních členů v případě napadení. Jistotu, že by se tak skutečně stalo, však samozřejmě nemáme.

Pokud bychom se v tuto chvíli sami rozhodli z EU vystoupit, bylo by to umírněně řečeno velice odvážné. Jaká gesta bychom pak mohli od Evropské unie očekávat, jsme viděli na příkladu Velké Británie, se kterou se přitom mocensky ani ekonomicky zdaleka nemůžeme srovnávat. Představitelé unie by jistě nešetřili sil, aby z nás udělali ještě více odstrašující případ, než si lze u Velké Británie vůbec představit.

I ti z našich občanů, kteří problémy a nesvobodu spojenou s členstvím v EU vnímají, v naprosté většině chápou, že odchod v současnosti není možný bez velkých problémů, které si většina obyvatel ani neumí představit a nepomýšlí na něj.

Zastánci vystoupení velmi často přirovnávají Českou republiku k dojné krávě, tvrdí, že o výnos z ní se západ jistě nechce připravit, a to nám zaručí slušné zacházení i po případném odchodu. Opravdu? Po zahrnutí do širších souvislostí se nabízí i trochu jiný vývoj… Pro ilustraci použiji stejnou, ač samozřejmě extrémní analogii:

Jedna z vašich krav, i když menšího vzrůstu, na správném místě ve stádě pěkně nese. Pro vás je však samozřejmě důležitý celek. Ostatní krávy sice nejsou jako jednotlivci stejně přínosné, ale v součtu jsou pro vás velice důležité. Pak se jedna z nich, ta výkonná, rozhodne, že má dost nesvobody, bez vás jí bude lépe a rozhodne se stádo opustit. Nejspíš vás napadne, že by se šťastnou svobodou mohla inspirovat i ostatní zvířata. Přejete jí její nové štěstí nebo se jí raději pokusíte život na svobodě „osladit“ natolik, aby se ještě ráda vrátila do bezpečné stáje? Právě se vám naskytla příležitost ukázat ostatním jednou pro vždy, že za samostatnost se platí tvrdá cena. A tak krávu zaženete do kouta a doslova vyhladovíte. Vytvoříte jí podmínky, za kterých se vrátí krotká a s prosíkem.

Pokud by tedy čistě hypoteticky náš národ ztratil zbytky soudnosti a pokusil se odejít okamžitě bez domluvy s představiteli EU, dokáže unie snadno vytvořit pro nás zničující podmínky. Jak bychom mohli při naší potravinové a energetické závislosti žít bez spolupráce se západem? Co bychom dělali, pokud by byly uzavřeny hranice, znemožněn dovoz potravin a dalších komodit ze zahraničí? Třeba jen po dobu, než se nevyřeší cla? Jak dlouho by to trvalo, než by eskalovalo vnitrostátní pnutí a vypukly nepokoje? Lidé by sami vyšli do ulic a volali po návratu. Měna by byla znehodnocena natolik, že by cena jakéhokoliv dováženého zboží vystoupala do závratných výšin. Koruny by se v politicky nejisté době všichni v zahraničí o překot zbavovali a kurz by dramaticky padal, euro nebo jakákoliv jiná měna by naopak stoupala proti koruně a s ní opět ceny surovin. Lidé by se dožadovali návratu do EU, kde sice přicházeli o svá práva a svobodu (což si mnozí ani neuvědomovali), ale měli co jíst a mohli si denně kupovat nové oblečení za nízké ceny. A to ani nemluvím o tom, že ČNB v posledních několika letech nakoupila v rámci intervencí euro přes 1 bil Kč. Je tedy zřejmé, že Czechsit, pokud by proběhl na náš podnět, by se nám krutě vymstil. A to bude platit tak dlouho, dokud nebude mít EU tak obrovské problémy, že by v jejich světle jednání České republiky zcela ustoupilo do pozadí. Tj. pokud by se EU začala sama rozpadat, cesta k samostatnosti by byla volná. Ovšem do té doby musíme být obezřetní.

A jak tedy jinak?

Vnímám tíživý kontext současného mezinárodního dění a obávám se o budoucnost naší země i Evropy. Jsem přesvědčen, že jedinou cestou, která je pro ČR v budoucnu možná, je vytvoření silné spolupráce v rámci V4+ a příprava na odchod z EU. Mám však na mysli skutečnou spolupráci, nikoliv vytvoření nového Rakousko-Uherska. Je žádoucí, abychom se s ostatními zeměmi V4+ domluvili na jasném společném postupu. Přestávám věřit na možnost uzdravení unie. Co by se muselo stát, aby se země EU probraly, přestaly vytvářet podmínky pro diktaturu pod vlajkou jedné velmoci a opět začaly pracovat pro své občany? Aby se vrátily k přirozenému řádu života?

Cesta tedy vede přes spolupráci v rámci V4+ a společné vytváření takových podmínek, za kterých se nás EU s ohledem na okolnosti ráda dobrovolně vzdá, nebo díky kterým budeme mít společně takovou vyjednávací sílu, že nás nechají odejít. Je ovšem mnohem reálnější, že se EU sama rozpadne. I v takovém případě je pro nás ovšem spolupráce v rámci V4+ klíčová.

Nutnost úzké spolupráce s V4+ vyzdvihujeme v hnutí CESTA již dlouhodobě, v současnosti se nám však tato cesta jeví být pro další fungování naší země zásadnější, než kdy dříve. Na případném vystoupení z unie musíme pracovat jako jeden celek. I kdyby se EU rozpadla dříve, než se podaří připravit podmínky na přiměřeně měkké vystoupení, bude se nám obdobím po rozpadu procházet snáze, pokud již kanály pro spolupráci budou zaběhané, než kdybychom se pokoušeli o domluvu teprve v okamžiku rozpadu.

Okamžité vystoupení z EU tedy nepodporuji, dokud nebudou připraveny dostatečné podmínky. Moudřejší variantou je práce na vytváření podmínek pro společné fungování a případné vystoupení států V4+.

Zdroj: https://www.hnuticesta.cz/2021/05/17/evropska-unie-odejit-ci-neodejit/

MIGRACE – řízený pohyb lidí jako řízená destrukce Evropy

Co bylo a je záměrem řízené migrace lidí do Evropy při porušování všech azylových nařízení jednotlivých zemí EU? Proč je to ignorováno? Proč se nechrání a nezasahuje na hranicích Evropy? Máme mnoho otazníků, proč to EU dělá. Zároveň máme mnoho zkušeností, abychom si na tyto otázky dokázali odpovědět.

Ptejme se nejdříve na to, jaké prospěšné vlivy by měla migrace mít?

Pomoc lidem ve válečných oblastech?
Zachránit vymírání Evropy?
Zajistit dostatek pracovní síly?
Vytvoření multikulturní společnosti?

Jak se situace vyvinula a vyvíjí za těch pár let zvýšené migrace?

EU se snažila prosadit kvóty pro přerozdělování „příchozích“, ale některé země nemají zájem a nechtějí „řízený příliv lidí“ do Evropy. EU přesto dále centralisticky rozhoduje a dále vytváří podmínky pro přijímání dalších vln „příchozích“.

Dne 18. 5. 2021 EU nařídila Česku i Slovensku přijímat imigranty. Směrnice byla včera schválena! Nové imigrační nařízení EU je platné pro celou EU. Nelegálně příchozí osoby do Evropy budou osobami “požívající mezinárodní ochrany”. Jde o legitimizaci všech příchozích. Přerozdělovací kvóty budou nahrazeny tímto povolením k usazení pro příchozí i pro jejich rodiny. Nový princip říká to, že pokud „příchozí“ má pracovní smlouvu kdekoli v EU, pak má nárok na nejméně 80 % minimální mzdy platné v zemi EU (v ČR 12 000 Kč), kde bude pracovat 90 dní ze šesti měsíců a může cestovat kdekoli po EU! Imigrant nemusí umět žádnou řeč EU. Jakmile si odpracuje šest měsíců, může si dovézt rodinné příslušníky a usadit se ve kterékoli zemi EU! Tam si může otevřít vlastní agenturu na zaměstnávání imigrantů za 80 % minimální mzdy a dovézt nové imigranty.

Proč je to destruktivní? Pojďme se podívat na to, jak tato aktivita vytváří ekonomický, právní, sociální a bezpečnostní chaos v naší společnosti.

Válečné konflikty skončily, „příchozí“ i z jiných oblastí neodchází a země původu jsou bez lidí. Kdo tyto země bude obývat a bude v nich žít?
„Příchozí“ tvoří vlastní komunity, vznikají izolované oblasti a vidíme, že multikultura není funkční a každá skupina žije izolovaně. Vznik „no go zon“. Růst kriminality ve 2. – 3. generaci.
Pracovní síla je pro ekonomiku Evropy prakticky nevyužitelná. Jazykové, kulturní bariéry nepomáhají ekonomickému trhu, ale naopak ho ničí.
„Příchozí“ čerpají obrovské sociální dávky, na které nejsou naše sociální systémy postaveny. Dokonce bude vyžadováno, aby každá země zaplatila podíl na nákladech těchto „příchozích“. My jsme je nezvali, a přesto se po nás chce platit část těchto nákladů. To není reálné, protože odhadovaná částka se rovná výši celého důchodového systému.
V důsledku hospodářské krize se v EU očekává vysoká nezaměstnanost. EU ale bude dovážet imigranty, kteří budou mzdou pod povolenou minimální mzdu vytlačovat Evropany z pracovních pozic.

Celý tento řízený pohyb osob do Evropy je destruktivní. Nejsme xenofobní, jsme zásadně pro pomoc, ale v místě problému. A pomáhat stejně nelze na úkor naší země, nemůžeme připustit její destrukci. Pokud se na to podíváme z pohledu principů, které hnutí CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI zastává, pak zde vidíme následující:

EU omezuje naše svobodné a odpovědné rozhodování o své vlastní zemi.
EU vytváří podmínky boje, které povedou pouze k destrukci a vytváření chaosu ve společnosti.
EU rozhoduje centralistickým způsobem a ignoruje názory jednotlivých zemí.
EU zmenšuje soběstačnost nejen zemí Evropy, ale i původních zemí, odkud lidé přicházejí.
EU by se měla starat o udržitelnost na planetě a přitom vytváří extrémy a bílá místa na mapě světa.
EU by měla podporovat své tradice, historii a kulturu. V tomto okamžiku dělá pravý opak.
EU by měla vytvářet podmínky pro budoucnost a přitom importuje jiné kulturní a sociální zvyky do tradiční Evropské společnosti.

Je o to více znepokojující, že některé politické strany, jako např. Piráti a Stan, vidí tuto řízenou migraci jako přirozenou věc a je jim jedno, že dojde k nezvratným změnám v demografii Evropské populace, jak prohlašují.

Jsme zásadně proti destruktivním podmínkám, které EU prosazuje na úkor naší společnosti.

Jan Michael Kubín, předseda hnutí CESTA

Evropa v roce 2020 objedná rekordních 15 GW nových větrných turbín

Navzdory pokračující pandemii COVID-19 vykázaly objednávky na pevnině i na moři nárůst evropských prodejů

Podle nedávných údajů WindEurope byla Evropa v roce 2020 svědkem velkého nárůstu objednávek větrných elektráren na pevnině a na moři, a to navzdory pandemii Covid-19.

Zpráva Monitorování objednávek WindEurope Wind Turbine Order 2020 odhalila, že evropské země objednaly 8,2 gigawattů (GW) pobřežních větrných turbín – 13% nárůst ve srovnání s rokem 2019, zatímco offshore objednávky vzrostly šestkrát ve srovnání s předchozím rokem na 6,4 GW.

V průběhu roku přišlo celkem 104 objednávek z 19 různých zemí.

„Velká Británie si objednala největší kapacitu větrných turbín s 4,4 GW, následovala Nizozemsko s 2,4 GW a Švédsko skončilo na třetím s 1,4 GW,“ uvádí WindEurope.

Data si objednala nejvíce pobřežních turbín, následovala Velká Británie a Nizozemsko.

Pokud jde o kapacitu na moři, nejvíce si objednalo Spojené království, následované Nizozemskem.

„Francie a Německo jsou dalšími zeměmi, které si objednaly značné množství pobřežních turbín, ale zastavení expanze větrné energie v obou zemích vedlo k nižším objednávkám než v předchozích letech,“ uvádí se ve zprávě.