studií geopolitické geografie pozemních hranic států třetího světa, vyplývající z terénních prací. Kniha i (str. 15–179) začíná definicí problematiky a metody a poté analyzuje návrat geopolitiky.
Vynález hranic je přehodnocen z geohistorického hlediska, poté ve specifickém případě Francie prezentován jako geopolitický model. Jsou představeny současné hranice států třetího světa: data a délky, stopy a plotry, problémy týkající se dyád a obálek. Kniha ii (str. 180–375) je věnována latinskoamerickým hranicím, starým a postaveným, a diskurzům o jejich kontrole („geopolitica“). Případová studie (str. 341–375) zohledňuje fronty a fronty nacházející se v severní Nikaragui. Kniha III (s. 376-631) se zabývá africkými hranicemi: kritika přijatých myšlenek a současné využití koloniálních referencí, hodnocení současných účinků stopových režimů, vysvětluje důvody současného stavu a formy eroze stopy. Případová studie (str. 537-631) nastiňuje procesy vytváření politicky fungujících hraničních hranic v Jižní Africe a zdůrazňuje geografii černého nacionalismu. Kniha iv (str. 632–981) představuje problematiku hranic v Asii a rozvíjí dvě případové studie: otázka hranic státu Izrael (str. 682–731); minulost a současnost původní císařské hranice, linie durand, mezi Pákistánem a Afghánistánem (str. 732-981). Považováno za příkladný příklad umožňující přepracovat všechny výsledky uvedené v diplomové práci. Je navržena metoda analýzy mezinárodních interakcí a korelací. V závěru je představena otázka hranic Evropy a navržen teoretický model hry hranic