Zobrazení totalitních režimů – Orwell, Solženicyn, Mňačko

Zobrazení totalitních režimů – Orwell, Solženicyn, Mňačko

George Orwell (1903-1920)
– anglický spisovatel, novinář. Nejznámější díla: Svěrací farma, 1984 – Hold Katalánsku

Zvířecí farma – román, alegorická bajka, parodie totalitní diktatury a revoluce

– zvířata se rozhodnou vyhnat pánů a převzít vládu nad farmou, kde jsou vykořisťovány
– zavedou si svůj vlastní režim, ve kterém si všichni mají být rovni
– vlády se ujmou prasata, ale brzy se vytratí čistota politických ideálů. Legendární slogan „všechna zvířata jsou si rovny“ se brzy mění na „všechna zvířata jsou si rovny, ale některé jsou si rovnější“
– aby se prasata udrželi u moci, zavedou teror, šíří strach a poštvou proti sobě ostatní zvířata. Jejich diktatura je horší než byla vláda lidí.

1984 – utopický román o vládě diktatury a o zneužití moci

– děj se odehrává v utopickém státě Oceánie, ve kterém vše ovládá jediná „Štátostrana“
– společnost se řídí třemi základními hesly: Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla, na jejím čele stojí Velký bratr, kterého nikdo nikdy osobně neviděl
– hlavní hrdina je Winstom Smith – pracuje na Ministerstvu pravdy a přepisuje v novinách a knihách vše, co je v rozporu s vládnoucí politikou
– ačkoliv kamery a odposlouchávací zařízení zaznamenávají všechno, co se řekne a udělá, on nevěří vládnoucí ideologii, vede si deník, vnitřně se bouří proti systému a dokonce se zamiluje, což je také v rozporu s politikou strany
– za tyto zločiny je později zatčen a vězněn, podstoupí mučení, podrobí se promývání mozků, zradí svou sebe i svou lásku Julii. Tak ho zlomí, že přestává svobodně myslet a začne milovat Velkého bratra, proti tyranii kterého se vzbouřil
– dodatkem románu jsou zásady funkcionářského jazyka představitelů moci – tzv. newspeak – tento jazyk znemožňuje všechny způsoby myšlení odchylné od vládní ideologie

Alexander Solženicyn (1918)
– ruský prozaik, ve svých dílech zobrazoval totalitní systém sovětské moci. Byl vězněn, nesměl publikovat, v roce 1970 nesměl převzít Nobelovu cenu, pak ho vyhostili z vlasti, usídlil se v USA. Roku 1994 se vrátil do Ruska.

Díla: Jeden den Ivana Děnisoviče, Souostroví Gulag, Rakovina

Jeden den Ivana Děnisoviče – novela, mluví o nucených pracích, do té doby tabuizovaných
– autor popisuje jeden zcela běžný den, takový, jaké byly v stalinských táborech skoro všechny
– hlavní postavou novely je Ivan Děnisoviče sucha, člověk nespravedlivě odsouzen k nuceným pracím na Sibiři
– jeho den je naplněn těžkou prací na stavbě v podmínkách sibiřské zimy, ponižování je v táboře zákonem
– odměnou a impulsem jsou trochu tepla, nekvalitní jídlo a chvíle odpočinku
– Ivan Děnisoviče se snaží dodržovat všechny vězeňské předpisy, aby mu neprodloužili desetiletý trest

Souostroví Gulag – rozsáhlá trilogie o sovětských koncentračních táborech, o pronásledování nevinných občanů, o kultu osobnosti

Rakovina -dej románu se odehrává na onkologické klinice v nejmenovaném asijském městě v době stalinismu. Na osudech pacientů nemocných rakovinou se čtenář dozvídá, jak fungoval státní režim v bývalém Sovětském svazu

Ladislav Mňačko (1919-1994)
Vliv totalitní společnosti na jednotlivce popsal v románu Jak chutná moc. V románu využívá autor reportážních-groteskní mluvení

– příběh tvoří vzpomínky fotografa Franka – vypravěče příběhu – na vysokého státního funkcionáře během několika dní, kdy se připravuje jeho velkolepý státní pohřeb. Frank na něm plní funkci oficiálního fotografa
– Frank znal státníka od mládí a sledoval, jak se mění vlivem kariéry z čestného člověka na bezcharakterního a bezohledného
– autor využil v románu stajomňovanie – neznáme jméno mrtvého, název státu, města

Další díla: Smrt se jmenuje Engelchen – autobiografický román z období SNP

Opožděné reportáže – soubor jedenácti reportážních příběhů podvedených a nepochopených lidí, které zlomilo cizí sobectví, kariérismus, zbabělost.