Senátorka Spojených států Elizabeth Warrenová

Senátorka Spojených států Elizabeth Warrenová
Senátorka Spojených států Elizabeth Warrenová

Elizabeth Ann Warrenová, rozená Herringová (* 22. června 1949 Oklahoma City), je americká profesorka práva a politička za Demokratickou stranu. Od roku 2013 je senátorkou Senátu Spojených států amerických za stát Massachusetts.

V roce 1970 vystudovala speciální pedagogiku na Houstonské univerzitě a pracovala ve školách pro sluchově postiženou mládež, později absolvovala práva na Rutgersově univerzitě. Jako odbornice na obchodní právo přednášela na Pensylvánské univerzitě a Harvardově univerzitě. Byla poradkyní prezidenta Baracka Obamy v otázkách ochrany spotřebitelů.

Vydala množství odborných publikací, je spoluautorkou knihy Past dvou příjmů: Proč se matky a otcové ze střední třídy dostávají na mizinu, v níž se zabývá příčinami častých osobních bankrotů mezi příslušníky americké střední vrstvy.

Bývá řazena k levicovému a progresivnímu křídlu Demokratické strany. Podle Warrenové „americká střední třída čelí útoku,“ protože „miliardáři a velké korporace se rozhodli žádat větší kus koláče a naverbovali politiky, aby jim tučnější kus uřízli.“ Podporuje sňatky osob stejného pohlaví.

Jednatřicátého prosince 2018 ohlásila kandidaturu na prezidentku Spojených států. Usiluje o přísnější regulaci bankovního sektoru a o finančně dostupnější školství a zdravotnictví, podala také návrh zákona o střetu zájmů při výkonu prezidentské funkce.

V roce 2010 ji časopis Foreign Policy zařadil na seznam nazvaný sto nejvlivnějších intelektuálů světa. Vystupovala v dokumentárním filmu O kapitalismu s láskou.

Warrenová ostře kritizuje americkou účast na saúdské vojenské intervenci v Jemenu. Odsoudila genocidu muslimské menšiny Rohingyů v Myanmaru. Prezentuje se jako stoupenkyně Izraele a odmítla rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, který má být budoucím jádrem samostatného státu Palestina.[10] V lednu 2019 kritizovala rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie a Afghánistánu.

Kritizuje tvrdý postup Trumpovy administrativy vůči nelegálním imigrantům.Podporuje „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří New York, Los Angeles, Chicago, Seattle a stovky dalších amerických měst a okrsků, většinou ovládaných demokraty, kteří odmítají v těchto městech uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty před deportacemi a federálními úřady.

Warrenová podporuje federální program povinného rozvážení dětí odlišných ras/etnik do škol v jiných čtvrtích (tzv. desegregation busing), jakožto prostředku s rasovou segregací a zajištění kvalitního přístupu ke vzdělání pro všechny bez ohledu na rasu/etnicitu.

Fakta o dávkách poskytovaných uprchlíkům v Německu

Víte, že každý azylant dostává v Německu měsíčně kapesné ve výši 360 eur? …
Přiznám se, tato zpráva mě mírně řečeno, velmi překvapila. Totiž to, že Německo v roce 2014 vyplatilo žadatelům o azyl, částku téměř 2,5 miliardy eur. Přitom, podle dnešní zprávy na TA3, azylanti mají zabezpečenou bezplatnou zdravotní péči, bezplatné stravování, bezplatné ubytování a bezplatné ošacení. Navíc, každý azylant dostává měsíčně kapesné ve výši 360 eur. http://www.ta3.com/clanok/1068532/nemci-vyplacaju-azylantom-miliardy-v-davkach.html

peníze pro uprchlíky
peníze pro uprchlíky

Pokud si toto uvědomíme, a porovnáme to se Slovenskou, pak zjistíme, že náš pracující člověk měl v roce 2014 na Slovensku, průměrnou měsíční mzdu 858 eur v tlustém, to znamená, že finančně byl na tom v čistém hůře než azylant v Německu, který s velkou pravděpodobností pracovat nemusí. Dobře, pokud nato Němci mají, tak ať to tedy azylantům vyplácejí, ale pak ať se nedíval, že tuto jejich velmi velkorysou azylovou politiku, plně zneužijí spekulanti, kteří se za chudáků pouze vydávají.

Samozřejmě, že mezi azylantů jsou i skuteční uprchlíci, nešťastníci ze Sýrie, Libye, Iráku či Afghánistánu, ale ti většinou nemají na sobě drahé značkové oblečení, přitom skutečně již na první pohled vidět, že jsou nemocní, podvyživení a jinak zbídačení. Ano, o těch se třeba postarat, protože ti to skutečně potřebují. No, pokud si pozorně všimnete filmové záběry, takových uprchlíků, je jako šafránu.

Fakta o dávkách poskytovaných uprchlíkům v Německu
Fakta o dávkách poskytovaných uprchlíkům v Německu

Ptám se, toto Němci nevidí? Ale vidí! Ale asi se jim taková azylová politika vyplácí. Totiž, pokud si ze všech žadatelů o azyl, vyberou pouze 20 až 30% takových, kteří jsou vysokoškolští vzdělaní, jsou mladí, zdraví a pro německou společnost plně využitelná, pak se jim to určitě vyplatí. To proto, že výchova jednoho takového člověka, by Německo stala určitě víc, než je stojí náklady na azylanta, během jeho dočasného pobytu v Německu.

Takže jak vidíme, i nyní jde ze strany největších politických hráčů v Evropě, pouze o politiku, ačkoli přikrytou humánnosti. Osobně mi je skutečně líto všech těch, kteří trpí pro válečné konflikty. A jsem zato, aby takovým žadatelům o azyl pomohlo podle svých možností i Slovensko. No podporovat spekulantů, jen proto, že se chtějí mít ještě lepší, než se má většina našich, tvrdě pracujících občanů považuji, z jejich strany přinejmenším za neslušnost a velkou troufalost.

Příjemný večer přeje doko.

S uprchlíky nejde vyjít! Vyrábí zbraně a neznají WC, říkají v Bělé.

Střet dvou různých světů, tak vidí situaci v zařízení pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem zdejší zaměstnanci. Lidé z blízkého východu nebo z Afriky nemají návyky bězné pro civilizované Evropany. Velká část z nich neumí používat sociální zařízení a neřídí se radami lékařů. Jejich hlavním zájmem je co nejrychleji odejít, nejlépe do Německa.

Pokoje, které byly nedávno vymalované, tak jsou zas počmárané. Na pokojích nepředstavitelný nepořádek. Škoda, že jste tady nebyli, že jste si to nemohli natočit. To je neuveřitelné.

Samotní uprchlíci ale mají jiný názor. Podmínky považují za nevyhovující, špatně se jim komunikuje s úředníky. Chybí jim překladatelé. Chovají se k nám jako ke kriminálníkům. Než jsme došli sem, prošli jsme deset zemí. A nikde nás nezadrželi, až tady a my tomu nerozumíme. Proč právě tady?
To však zaměstnanci uprchlického zařízení zásadně odmítají.
Vžycky oni jsou v šoku tak první den nebo dva dny.  A potom tak pochopí a rozumí tak komunikaci s ostatními co jsou tady delší dobu. A pochopí tak proč a jak.

 

 

Uprchlíci, imigrace a integrace v Německu (2015) s titulky

V roce 2015 přišlo do Německa více než jeden milion uprchlíků převážně v blízkého východu a Afriky.

Pokud umístíte na Německém pracovním trhu milion nových pracovníků ohrozíte pracovní místa těch nejméně vydělávajících Němců a právě těmto chudým Němcům poklesne životní úroveň nebo rovnou rozšíří řady nezaměstnaných. Nově příchozí konkurence uprchlíků vytvoří na pracovním trhu obrovskou konkurenci. Řada nejchudších Němců, jejichž výdělky jsou blízko minimální mzdy, bude touto novou konkurencí ohrožena. Většina uprchlíků je schopna obsazovat jen pracovní místa na které je potřeba žádná nebo jen minimální kvalifikace.

Chtějí být příchozí uprchlíci součástí společnosti a integrovat se,
nebo se pouze potopí do paralelních světů? Ve Francii, Švédsku jsou stovky míst, kam vyjíždí z bezpečnostních důvodů pouze zesílené policejní hlídky. Samotný policista by byl ohrožen.

Další skupiny problémů s uprchlíky je jejich vztah k ženám.
Domluvené sňatky
Domluvené sňatky v případě, že se děti odmítají podřídit přání rodičů končí v některých případech vraždou ze cti, kdy vrahem je rodič. Některé dívky, které se vzepřely rodině byly zavražděny. Takových vražd ze cti je možné spočítat v rodinách imigrantů usazených v Evropě desetitisíce. Jen v samotné Velké Británii ročně zemře rukou rodiny minimálně 5000 lidí ročně, aby zůstala uchována čest rodiny? V Evropské unii je ale ale více zemí, kde jsou rozsáhlé komunity cizinců z Afriky, Asie nebo blízkého východu. Vraždy ze cti v Německu jsou celkem běžné i v Tureckých rodinách. Pachatelem násilí je většinou mužský příslušník rodiny, v její hierarchii ženám nadřazený. Podle Human Rights Watch mají některé muslimské státy jako například Irák, Kuvajt, Sýrie a Jemen uzákoněný nižší trest za vraždy ze cti než za vraždy spáchané s jiným motivem. Do této skupiny zemí lze podle organizace zařadit i Egypt a Jordánsko, kde už v minulosti rovněž došlo k podobné interpretaci zákonů. BBC provedla průzkum v komunitě muslimů žijících ve Velké Británii a oslovila na 500 mladých muslimů ve věku 16 až 34 let původem z Asie. Tři čtvrtiny z těchto mladých mužů a 63 procent žen uvedlo, že rodiny by měly žít tak, aby nebyla poskvrněna jejich čest. Násilí, jež má očistit štít rodiny, který většinou pošpiní žena, je přijatelné pro 18 procent mladých. Kromě vražd jde o útoky kyselinou, zmrzačení, únosy, věznění a bití. Chceme skutečně akceptovat takové chování v dnešní Evropě? Jak by bezpečně by jste se cítili pokud by jste žili v sousedství rodiny, která provedla vraždu ze cti?

Jak vidíme lidská a ženská práva my Evropané a jak ho vidí tradiční arabské hodnoty?
Muži a ženy mají stejná práva, říká Ústava, ale hodně imigrantů má pohled, který je velmi odlišný. Ženy se musí podřídit rozkazům mužů v rodině. Ženy jsou nuceny chodit zahalené a pokud jsou do plaveckého bazénu jdou v plavkách, které zakrývají celé tělo.

 

Alexandr Veliký – životopis

Velmi dlouhá peloponéská válka tak vysílila věčných protivníků Spartu a Atény, že se stali snadnou kořistí dobyvatele Filipa II. Makedonského, který v bitvě u Chaironei (338 před Kristem) udělal definitivní konec řecké nezávislosti. A právě při Chaironei zazářilo vojenské nadání Alexandra, Filipova syna, který sotva osmnáctiletý rozbil thébský šiky. V roce 336 před Kristem po otcově smrti, když překonal dynastické potíže, začal upevňovat makedonské království, které pod jeho vedením zažilo vznešenost a vítězství. Tento inteligentní a mladý panovník měl výjimečných učitelů: Leonidas jej vyškolil v základech vojenských věd, Lysimachos v literatuře, Aristoteles mu odevzdal část své obrovské vědecké, historické a zeměpisné kultury a naučil ho i základem morálky, rétoriky a politiky. Když se zbavil příbuzných, kteří toužili získat trůn, dal se na celohelénskom kongresu v Korintu (335 před Kristem) jmenovat za stratéga. Podrobil si odbojné národy na severu Makedonie, porazil Ilyrové a pronikl až k Dunaji. Potlačil povstání Řeků, srovnal se zemí Théby, ale ušetřil Atény. Připravil výpravu do Asie, kterou plánoval již jeho otec. V roce 334 před Kristem svěřil Makedonie panovnické řadě, přešel přes Helespont se čtyřiceti tisíci pěšáků a pět tisíc jezdci, z nichž pouze polovina byli Makedonci a zůstatek dodali řecká města, s výjimkou Sparty. Na březích řeky Granichos napadl a porazil perské vojsko a získal tak nadvládu nad celou Malou Asií. Osvobodil řecká města v Joni, kde ustanovil demokratické vlády namísto oligarchie, nakloněné Peršanům. Dal se na pochod do vnitrozemí a v Gordiho rozluštil záhadu gordického uzlu: věštba předpověděla panství v Malé Asii tomu, kdo rozváže velmi složitý uzel, který spojoval jho s ojí vozu, chráněného v Diově chrámu. Alexander ho rázem rozťal mečem a dokázal tak jistou pravdivost proroctví. Překročil Taurus, při Issey (333 před Kristem) napadl vojsko Dareia III. a porazil ho. Alexander se obával akcí v zázemí (za zády), a proto chtěl nejdříve obsadit východní Středomoří. Podrobil si postupně Sýrii, Palestinu a Egypt, pronikl do Libyjské pouště až ke chrámu Amona. Egyptští kněží ho pojmenovali božím synem, titulem, který byl vyhrazen jen faraónem. V Egyptě založil město Alexandrii (332 před Kristem), která se stala opěrným bodem helénistické kultury.
V roce 331 před Kristem překročil Tigris a Eufrat a při Gaugamele defitívne porazil Dareiova vojsko, obsadil Babylon a Susu, osobně vstoupil do Perzepolisu, který následně vypálil. Osvobodil se před spiknutím makedonských šlechticů, dal popravit perského krále Bessa, který svrhl z trůnu a zabil Dareia. Od této chvíle byla Perská civilizace zničena a dějiny udělili Alexandrovi titul Velký. Alexander připravil další výpravu, kterou táhl ještě jednou na východ. Pronikl do Indie, podrobil si okrajové provincie Perské říše a získal parthského, Ikarniu a Baktrie, kde založil město Bucefalu, pojmenované po jeho oblíbeném koni. Za stálých bojů přišel k řece IFAS a projevil vůli pokračovat, ale vyčerpaní vojáci mu pohrozili vzpourou, přinutili ho vzdát se a dát se na zpáteční pochod. V roce 324 před Kristem přišel do Susy a pustil se do reorganizace říše. O rok později, když připravoval výpravu do Arábie, zemřel na maláriovú horečku. Bylo to 13. června 323 před Kristem. Pouze třiatřicetiletý zemřel největší dobyvatel starověku, člověk, který ztělesňoval vzpouru Západu a který se snažil spojit pod jednou korunou celý známý svět. Když zemřel, jeho říše ho nepřežila. Generálové si rozdělili území a provincie, pozakladali různé království a přivedli na marnost jeho sen – sjednocení Východu se Západem.

Nárůst kriminality ze cti

Prevencí pomýleného chování ve společnosti je dobře fungující školství a programy rozvíjející povědomí o lidských právech.

V některých západních zemích zejména v těch, kde je vysoký podíl přistěhovalců z jiných kultur řeší problémy s kriminalitou ze cti.

O nárůstu kriminality ze cti se nedávno diskutovalo i v rámci dvoudenní konference v Londýně. Ředitelka oddělení prevence vražd v Londýnské metropolitní policii Laura Richardsová informovala, že boj s takovou trestnou činností bude pro Evropu dlouhý a velmi složitý. „Kromě Velké Británie s touto kriminalitou bojuje i Švédsko, ve kterém je stejně jako v Británii hodně imigrantů. Dánsko, Norsko a další země s ní jen bojovat začínají. Nicméně boj s touto kriminalitou se musí rozšířit do celého světa „, konstatovala Richardsová.