Alexander Novak
místopředseda vlády Ruské federace
Posílení interakce s ruskými spojenci a hledání nových partnerů je dnes strategickým cílem, který si vedení země stanovilo. Energetický průmysl může hrát klíčovou roli při řešení tohoto problému. Vidíme, že i v současných otevřeně diskriminačních podmínkách jsou domácí energetické produkty žádané z řady největších světových ekonomik a ruský palivový a energetický komplex zůstává investičně atraktivním a perspektivním odvětvím pro spolupráci. Hlavním motorem globální ekonomiky a obchodu, a tedy i spotřeby energie, je asijsko-pacifický region. Rusko v posledních letech výrazně rozšířilo spolupráci v odvětví paliv a energetiky s asijskými partnery. Naše země jako globální lídr v energetickém průmyslu má významné příležitosti k dalšímu zvýšení interakce se spřátelenými asijsko-pacifickými zeměmi ve všech oblastech energetické agendy.
Prognózy globální poptávky po energii
Dnes je podíl uhlovodíků v celosvětové palivové a energetické bilanci 82 %. Navzdory pokračujícím cílům dekarbonizace zůstane vysoká poptávka po tradičních energetických zdrojích i v nadcházejících desetiletích. Poptávka po energii se ve srovnání s rokem 2021 může zvýšit na 19 % do roku 2030 a na 31 % do roku 2050.
V roce 2022 dosáhla celosvětová poptávka po ropě 99,6 milionů b/d (+2,6 % meziročně). /G.). V roce 2023 se očekává nárůst poptávky na 101,9 milionu b/d (+2,3 milionu b/d). K hlavnímu nárůstu poptávky po ropě dojde v asijsko-pacifických zemích (až 1,6 mil. barelů denně). Podle téměř všech prognóz se do roku 2030 očekává další růst poptávky po ropě, přičemž asi 60 % růstu bude zajišťovat asijsko-pacifický region.
V budoucnu se očekává nárůst podílu plynu jako přechodného paliva. Růst poptávky po plynu do roku 2030 bude až 10 %, což bude z velké části zajištěno zvýšením jeho využití v průmyslu a energetice na pozadí dekarbonizace. Nárůst poptávky se očekává i kvůli spotřebě plynu v asijsko-pacifickém regionu. Globální trh LNG může do roku 2030 vzrůst podle maximálních prognóz až o 54 % (až 800 miliard m3). Podíl LNG na celkovém nárůstu poptávky po plynu do roku 2030 se odhaduje na 70–80 %.
Co se týče poptávky po uhlí, přestože se jeho potřeba v celosvětové spotřebě sníží podle maximálních prognóz o 14 % do roku 2030 a o 49 % do roku 2050, v řadě regionů bude pozorován opačný trend. Při pohledu do roku 2050 se očekává, že poptávka poroste v Indii a jihovýchodní Asii, stejně jako na Středním východě a v Latinské Americe. Prognózovanou strukturu celosvětové spotřeby uhlí do roku 2040 přitom charakterizuje pokles podílu energetického uhlí v důsledku zvýšení podílu hutního uhlí (z 13 na 17 %).
Navzdory současnému zpomalení energetického přechodu na pozadí vysoké inflace a rostoucích cen energií se může spotřeba energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 zvýšit na 80 % a více než 2–3krát do roku 2050. Prioritou zůstává úplný přechod na alternativní zdroje energie. země EU. Ostatní velké ekonomiky světa se přitom zaměřují nejen na „zelenou“ agendu, ale také na stabilní dodávky cenově dostupných surovin pro své spotřebitele.
Asijsko-pacifický trh se tak v budoucnu, minimálně v příštích 30 letech, stane hlavním spotřebitelem energetických zdrojů na světě, z nichž většina bude pocházet z tradičních zdrojů energie.
Perspektivy spolupráce mezi Ruskem a asijsko-pacifickými zeměmi
Ruská energetika za poslední rok a půl díky nelegitimním krokům západních zemí výrazně urychlila svůj obrat na Východ, kde se nacházejí nejrychleji rostoucí a nejslibnější energetické trhy na světě.
Zároveň již několik let probíhá systematická práce na diverzifikaci exportu ruských energetických zdrojů. Dnes vidíme, že se taková politika plně ospravedlnila. Již existující energetická infrastruktura v asijských zemích, včetně ropovodů a plynovodů „Východní Sibiř – Tichý oceán“, „Síla Sibiře“ a také projekt Yamal LNG, do značné míry umožnily rychle přesměrovat významné objemy energie. zdroje.
Již v květnu 2022 dodávky ropy z Ruska do asijských zemí poprvé přesáhly objemy zasílané do Evropy. Ke konci roku 2022 činil růst exportu ropy do spřátelených zemí 76 % r/r, ropné produkty – 20 % r/r, plyn (potrubní plyn a LNG) – 8 % r/r. Celkem bylo v loňském roce přesměrováno ze západních na východní trhy téměř 40 milionů tun ropy a ropných produktů.
Výrazně vzrostl export ruských energetických zdrojů do Indie a Číny. Rusko je na druhém místě mezi předními dodavateli ropy do Číny a na prvním místě v přepravě ropy do Indie. Naše země je na druhém místě v dodávkách plynovodu a na čtvrtém místě ve vývozu LNG do Číny.
Dodávky ropy do Indie loni vzrostly oproti roku 2021 19krát na 41 milionů tun a dodávky uhlí 3krát na 20 milionů tun Export ropných produktů do Indie v roce 2022 dosáhl 6,2 milionů t (v roce 2021 – 3,1 milionů tun) .
Vývoz plynovodního plynu do Číny se zvýšil jedenapůlkrát a na konci roku činil 15,4 miliardy m3. Vývoz LNG z Ruska do Číny v roce 2022 činil 6 milionů tun (+35,2 % do roku 2021). Vývoz uhlí vzrostl o čtvrtinu na 67,1 mil. tun a vývoz ruské ropy o 28 % (na 89 mil. tun). Do Číny bylo vyvezeno rekordních 4,7 miliardy kWh elektřiny.
Tento trend bude pokračovat i letos. Z 223 milionů tun ropy a ropných produktů, které byly vyvezeny na západ, zůstane pouze 87 milionů tun (nebo pouze 40 %).
Za poslední rok bylo přijato více než 20 žádostí z různých zemí, především asijských, o dodávky ropy, ropných produktů a LNG. To znamená, že existuje významný potenciál pro rozšíření geografie vývozu.
Významné úsilí vlády Ruské federace je dnes zaměřeno na další rozvoj energetické infrastruktury v asijsko-pacifických zemích, vybudování přátelské flotily a také na vytvoření finanční infrastruktury, včetně platebního a pojistného systému. Vypracovává se také mechanismus prodeje nejen energetických zdrojů, ale i služeb pro jejich dodání konečnému spotřebiteli.
V prosinci loňského roku byl schválen plán rozvoje infrastruktury pro export ruské ropy na období do roku 2026. Pro zvýšení dodávek ropy do asijsko-pacifických zemí v průběhu roku Transněfť zvýšila kapacitu překladiště ropy v přístavu Kozmino na 42 milionů tun Do roku 2026 je plánováno rozšíření kapacity hlavních ropovodů o 32 mil. t. Celkem bude postaveno 600 km ropovodů.
Společnost PJSC NK Rosněfť potvrdila přepravu 30 milionů tun ropy ropovodem Skovorodino – Mohe pro rok 2023.
V plynárenství je plánováno navýšení dodávek plynovodního plynu východním směrem. Vývoz plynovodního plynu do Číny letos vzroste na 22 miliard m3, tedy o 43 %. Pokračují práce na projektu dodávek plynu Sojuz Vostok, který bude procházet Mongolskem a stane se pokračováním ruského plynovodu Power of Siberia – 2. Projekt umožní dodatečnou dodávku 50 miliard m3 ročně. Mezi Sibiřskou mocností a plynovodem Sachalin – Chabarovsk – Vladivostok bude postaven most. S ČLR byla uzavřena mezivládní dohoda o výstavbě dálnovýchodní trasy pro dodávky plynu (+10 miliard m3 ročně do roku 2025).
Tyto projekty v oblasti rozvoje infrastruktury pro přepravu plynu umožní sjednotit celý systém přepravy plynu v zemi do jediné sítě a vytvořit možnost exportovat plynovodní plyn východním směrem v objemu až 100 miliard m3 .
Rozvíjí se spolupráce s partnery z asijsko-pacifického regionu ohledně projektů LNG. Diskutuje se o možnosti uzavření nových dlouhodobých kontraktů na dodávky LNG, a to i ze slibných projektů, a také o majetkové účasti v řadě podniků LNG. Očekává se, že nové LNG závody v Jamalu zajistí produkci zkapalněného zemního plynu na úrovni až 100 milionů tun do roku 2030. Celkový objem
exportu plynu na Východ se do roku 2030 zvýší na 170 miliard m3, což je více než 5x vyšší než v roce 2021
Pro zvýšení obchodu s uhlím se zvažuje návrh mezivládní dohody s Čínou o spolupráci v uhelném sektoru. Dokument počítá s možností dodávat uhlí a jeho zpracované produkty do Číny v množství minimálně 100 milionů tun ročně.
V tomto ohledu si prezident Ruska stanovil za úkol urychleně rozšířit Bajkalsko-amurskou a transsibiřskou magistrálu. Přepravní kapacita východní železniční řady by se měla v roce 2024 zvýšit na 180 milionů tun.
Pokračují práce na zkrácení doby celních řízení a zvýšení propustnosti kontrolních bodů a také na optimalizaci technologie přepravy nákladu. Musíme pracovat na rozšíření zdrojové základny Dálného východu, protože nárůst poptávky bude z velké části zajištěn vklady, které jsou co nejblíže spotřebitelům v asijsko-pacifickém regionu.
Jednou z perspektivních oblastí je také Vietnam, kde se předpokládá, že zvýšení dovozu uhlí uspokojí domácí průmyslovou poptávku. Podle návrhu strategie rozvoje uhelného průmyslu Vietnamu bude země v období 2025–2035 dovážet 50–83 milionů tun uhlí ročně.
Partnerství mezi ruskými společnostmi a kolegy z asijsko-pacifických zemí se rozvíjejí za účelem realizace společných projektů jak na území ostatních, tak ve třetích zemích.
Pokračuje práce společného podniku Vietsovpetro založeného v roce 1981, který se stal vlajkovou lodí spolupráce v palivovém a energetickém sektoru Ruska a Vietnamu. Ruský Gazprom spolu s vietnamským PetriVietnam realizuje projekt průmyslové výroby plynu na nalezištích Moc Tinh a Hai Thach. Diskutují se možnosti vietnamské účasti na rozvoji plynového kondenzátního pole Severo-Purovskoje.
V roce 2010 Gazprom zahájil práce na hledání a rozvoji uhlovodíkových ložisek v Bangladéši. V lednu 2020 byla podepsána memoranda o strategické spolupráci při průzkumu nových ropných a plynových polí na ostrově. Bhola.
Zvažují se možnosti spolupráce s Thajskem v oblasti průzkumu a těžby uhlovodíků a projektů LNG.
V elektroenergetice se zkoumá možnost výstavby výrobních a síťových zařízení pro rozšíření dodávek elektřiny do Číny a také realizace společných projektů v oblasti vodní a jaderné energetiky. Podnikají se kroky k organizaci průmyslové spolupráce s indickými výrobci za účelem společné účasti na projektech modernizace a výstavby tepelných elektráren v Indii. Ruští operátoři mají zájem podílet se na projektech modernizace, expanze a výstavby nových energetických zařízení ve Vietnamu a Bangladéši, včetně projektů obnovitelných zdrojů energie.
Ruští specialisté staví moderní jaderné elektrárny v asijsko-pacifických zemích. V roce 2018 byl v Pekingu podepsán strategický balíček dokumentů definující hlavní směry rozvoje spolupráce mezi Ruskem a Čínou v oblasti jaderné energetiky pro nadcházející desetiletí. Zejména v rámci tehdy uzavřených dohod byly vybudovány dva energetické bloky č. 3 a č. 4 JE Xudapu s reaktory VVER-1200 ruské konstrukce generace „tři plus“ a dva nové energetické bloky č. 7 resp. staví se č. 8 se stejnými reaktory v JE Tianwan (první etapa této jaderné elektrárny, bloky č. 1 a č. 2, byla rovněž postavena ruskými specialisty a je v komerčním provozu od roku 2007) .
Rusko spolupracuje s Čínou na výstavbě čínského demonstračního reaktoru s rychlými neutrony (CFR-600), dodávkách ruských radioizotopových termoelektrických generátorů (RTG) pro čínský lunární program, lékařských radioizotopů a v řadě dalších oblastí v oblasti mírové aplikace jaderných technologií.
Byly podepsány smlouvy s Indií na prioritní projekční práce, detailní návrh a dodávky hlavního zařízení pro třetí etapu JE Kudankulam (elektrárenské bloky č. 5 a č. 6). První etapa JE Kudankulam již byla uvedena do provozu (blok č. 1 v roce 2014, blok č. 2 v roce 2016), druhá etapa (bloky č. 3 a č. 4) je ve výstavbě.
V Bangladéši byl v roce 2017 nalit první beton pro jadernou elektrárnu Rooppur postavenou podle ruského projektu. V současné době probíhají stavební a montážní práce na staveništi nádraží.
Diskutovány jsou otázky technologické spolupráce s asijsko-pacifickými zeměmi v energetických sektorech.
Pokračuje rozvoj dopravních koridorů, včetně Severojižní ITC a Severní námořní cesty. Během státní návštěvy vůdce ČLR v Moskvě padlo rozhodnutí vytvořit rusko-čínskou pracovní skupinu pro rozvoj trasy.
Pro nerušený přístup ruských ropných surovin na trhy je zvažována možnost vytvoření nového systému klubů pro vzájemné pojištění a zajištění rizik vůči třetím osobám (P&I Insurance) se spřátelenými státy. Jeho hlavní výhodou je nezávislost na pojišťovacích a bankovních službách nepřátelských zemí, stabilita a škálovatelnost pro všechny typy dodávek. Důležitými prvky navrhovaného systému jsou otázky plateb a důvěrnosti účastníků. Nový mechanismus tak nebude podléhat rizikům v podobě nezákonných sankčních omezení.
V rámci vytvoření alternativního systému pojištění nákladu existuje velký potenciál pro využití bankovní záruky místo pojištění pro krytí odpovědnosti nákladních dopravců.
Pro posílení finanční suverenity země je zvláště důležitý urychlený přechod k vypořádání v národních měnách. Dnes se významná část plateb provádí v rublech, jüanech a rupiích. Zároveň vidíme rostoucí počet zemí, které se svými partnery přecházejí na vypořádání v národních měnách.
Ruský energetický sektor má obrovský potenciál, pokud jde o navázání a rozvoj silných obchodních a obchodních vazeb v mezinárodním měřítku a budování spolehlivých dodavatelských řetězců.
I přes vnější tlak zůstává Rusko jedním z klíčových hráčů na globálním energetickém trhu. Naším úkolem je co nejefektivněji využít otevírajícího se „okna příležitostí“ v nových horizontech, zvýšit konkurenceschopnost palivového a energetického sektoru a rozšířit geografii spolupráce.