OTÁZKY A ODPOVĚDI Z KNIHY – PENÍZE A BANKOVNICTVÍ

1. KAPITOLA
1. Co jsou peníze a podle čeho je lze definovat?
Peníze můžeme definovat:
a) teoreticky – definice založená na souhrnných logických zobecnění – jde o výrobkový ekvivalent, který vznikl při výměně zboží a musel plnit obecné zbožové funkce:
– funkce peněžní jednotky, která byla potřebná pro stanovení ceny zboží. Cena vyjadřovala hodnotu zboží. Funkce peněz posloužila iv dalších peněžních funkcích:
 funkce oběživa – hotovostní platby, při kterých akt koupě a prodeje se provádí ve stejnou dobu.,
 funkce platidla – ve smyslu bezhotovostního placení pokud k zaplacení dochází později než proběhla výměna. Z touto funkcí souvisí i:
– úvěrové peníze a úvěrová forma jejich emise
– poklad resp. úspory – akumulace a uchovávání bohatství a majetku
– světové peníze – které fungují ve všech peněžních funkcích.
b) empiricky – definice založená na zkušenosti – za peníze se považuje cokoliv, co Suzi jako běžné přijímání prostředek výměny či placení.
c) pragmaticky -Definice ztotožňující pravdivé s praktický užitečným – definují se jako peněžní zásoba.

2. charakterizovat pojem peněžní zásoba a které jsou její agregáty?
Za peněžní zásoba se obecně považuje částka hotovostního oběživa plus všechny formy hotovosti, kterými lze promptně platit podobně jako hotovostí, tzn. Jde o tzv. vklady, prostředky na běžných účtech a pod.
V současnosti se rozlišuje několik agregátů peněžní zásoby:
– M0 = hotovostní oběživo
– M1 = M0 + vklady na běžných účtech v bankách v domácí měně
– M2 = M1 + termínované vklady v domácí měně v bankách + ostatní vklady v domácí měně v bankách
– M3 = M2 + vklady v zahraničních měnách v bankách
M4 = M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně + krátkodobé cenné papíry v domácí měně

3. Jak probíhá mechanismus peněžní zásoby a které jsou jeho faktory
Hlavní faktor mechanismu peněžní zásoby se považuje tvorba depozitních peněz, která probíhá jako tzv. multiplikovaná expanze bankovních depozit. S ní souvisí multiplikace vkladů v obchodních bankách. Reguluje se nejen peněžní zásoba, ale i úvěrová rovnováha v celém bankovním systému, která je důležitým prvkem zajišťování úvěrové likvidity.
Multiplikátor se v literatuře vysvětluje jako multiplikátor nabídky peněz, který vyjadřuje vztah mezi přírůstkem bankovních peněz (depozitů) a přírůstků.
Multiplikátor probíhá takto:
• Obchodní banka získává depozita, z nichž část musí mít ve formě PMR
• Zbývající část depozitů mohou rozpožičať ve formě úvěrů nebo investovat do cenných papírů
• Prostředky vypůjčené v jedné bance se dostanou většinou na účty jiné banky nebo na účet jiného klienta v původní bance jako depozit, který je opět zatížen PMR
• Celý proces multiplikace probíhá, dokud se celý původní vklad nerovná částce PMR
Multiplikaci vkladů tak dochází k růstu (může být i multiplikační úbytek) depozitů (bankovních peněz), které jsou součástí nabídky peněz a také vyjádřením peněžní zásoby. Rozšíření i snížení depozitů v celém bankovním systému závisí na výši PMR