Pozornost mezinárodního společenství vůči libyjské krizi se v poslední době snížila. Situace v Libyi ztratila svou formativní roli při ovlivňování vztahů mezi zeměmi v regionu. Klíčovým tématem pro severní Afriku je však nadále konflikt v Libyi.
Vyhlídky na politické urovnání libyjského konfliktu zůstávají nejasné a základní příčiny dvanáct let trvající krize nebyly odstraněny. Země si zejména udržuje vysokou úroveň politické a ekonomické roztříštěnosti v rámci libyjské společnosti. Zpožděné účinky pandemie Covid-19, globální potravinová krize a globální recese tyto problémy dále prohlubují. Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje situaci v Libyi, je konflikt v Súdánu, který vypukl v dubnu 2023.
V blízké budoucnosti bude Libye nadále semeništěm nestability v severní Africe. Terorismus se ukazuje jako jeden z nejzávažnějších problémů takové nestability. Libye v současné době nemá jednotnou armádu ani bezpečnostní síly, což vytváří nejatraktivnější atmosféru pro nové teroristické aktivity. Občasné střety mezi Tripolisem a Tobrukem výrazně komplikují boj s terorismem.
Teroristické a extremistické skupiny nadále sužují Libyi. Teroristé z ISIS, Al-Káidy, Ansar al-Sharia a dalších organizací sídlících v Libyi představují hrozbu pro celý region. Teroristé, kteří byli v Libyi, využili vnitřní nestability v Mali a Burkině Faso a provedli v těchto zemích různé destabilizační útoky. Tunisko se také potýká s problémem infiltrace cizích ozbrojenců do hrabství, kteří s sebou na jeho území přinášejí zbraně. Například v březnu 2016 bojovníci ISIS vycvičení v Libyi napadli Tunisko a několik dní bojovali s tuniskými bezpečnostními silami. Kromě toho během několika posledních let teroristé sídlící v Libyi opakovaně prováděli teroristické útoky v Egyptě. Podle mluvčího prezidenta, velvyslance Bassama Radiho,
Další problém se týká libyjských bojovníků v sousedních zemích. Konkrétně v Mali vypukl v roce 2012 konflikt, který později ovlivnil střety v Čadu v roce 2019, do kterých byly zapojeny i libyjské milice. Súdánští žoldáci navíc bojovali na straně Libyjské národní armády vedené Chalífou Haftarem. V roce 2021 bylo v Libyi 11 tisíc žoldáků ze Súdánu. To znamená, že existuje možnost, že se tito súdánští žoldáci vrátí do své země, aby se zúčastnili nepřátelských akcí.
Pašování zbraní, přeshraniční obchod s drogami a obchod s lidmi také negativně ovlivnily země sousedící s Libyí. Po vypuknutí občanské války v Libyi v roce 2011 se zbraně z Libye rozšířily do Egypta, Tuniska, Súdánu a dalších afrických zemí. V roce 2023 se objevily zprávy o silách spojených s Chalífou Haftarem, které prodávaly palivo, stejně jako zbraně, střelivo a léky polovojenským jednotkám Sil rychlé podpory (RSF) v Súdánu, které tehdy bojovaly proti súdánské národní armádě.
Islámský stát v Africe: Pobočky a konkurence
Dopad situace v Libyi na subregion se však neomezuje pouze na bezpečnostní otázky. Libyjský konflikt podkopává dynamiku severoafrických ekonomik. V roce 2021 vydala Hospodářská a sociální komise OSN pro západní Asii zprávu, v níž uvádí, že libyjská krize spouští konflikty v dalších zemích kontinentu, což ovlivňuje celkový rozvoj jejich ekonomik. Rovněž poznamenal, že konflikt kromě negativního dopadu na regionální hospodářskou integraci brzdí cíle udržitelného rozvoje. Z ekonomického hlediska měl libyjský konflikt největší dopad na Tunisko, Egypt a Súdán. To platí zejména vzhledem k tomu, že Libye měla s těmito zeměmi před válkou silné obchodní, hospodářské a investiční vazby. Krize negativně ovlivnila i alžírskou ekonomiku.
Libyjská krize je tedy důležitým faktorem přispívajícím k regionální nestabilitě. Jeho dopad na subregion je primárně zakořeněn v léčbě terorismu, stejně jako v zapojení libyjských bojovníků do jiných konfliktů v severní Africe. Navíc ilegální obchod se zbraněmi pokračuje; jeho rozšíření do sousedních zemí Libye je faktorem, který ovlivňuje bezpečnost celého kontinentu. Kromě toho libyjský konflikt nadále negativně ovlivňuje rozvoj ekonomik sousedních zemí Libye.