Listopad, 2022 | Jsme místo, kde se o zítřku dozvíte již dnes

Ve sněmovně se chystá veřejné slyšení na téma omezování svobody slova

16. června proběhlo předání Petice proti omezování svobody slova, kterou převzali poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) (druhá zleva) a poslanec Stanislav Berkovec (ANO) (první zleva). Na fotografii jsou dále zástupci SOSP, Gabriela Sedláčková a Marian Kechlibar.

4. října 2022 byla v rámci petičního výboru Poslanecké sněmovny na návrh poslankyně Niny Novákové projednána Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích, kterou iniciovala Společnost na obranu svobody projevu (SOSP). Poslankyně, která je zároveň zpravodajkou petice, při projednávání petice navrhla veřejné projednání. Její návrh byl schválen a 6. prosince tak ve sněmovně proběhne veřejné slyšení za účasti zákonodárců a přizvaných odborníků.

Signatáři petice podle vyjádření žádají zahájení veřejné diskuse o tom, „jak zabránit omezování svobody projevu na sociálních sítích, které deformuje politickou soutěž a fungování demokratických procesů, a vytvoření parlamentní komise se zastoupením všech stran“ v Poslanecké sněmovně a odborníků z oblasti práva, která se bude zabývat případy občanů i právnických osob, jejichž účty byly blokovány a příspěvky smazány.

Vlastimil Veselý, spoluzakladatel SOSP a spoluautor petiční iniciativy, pro Epoch Times v e-mailové komunikaci uvedl, že ještě loni na tom byla podle něj ČR ve srovnání se západní částí Evropské unie z pohledu svobody slova „relativně dobře“, nicméně situace se podle něj v posledních týdnech „znepokojivě zhoršuje“.

„Naše několikaměsíční snaha dosáhnout projednání Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích v některém z výborů Poslanecké sněmovny byla korunována úspěchem,“ uvedla na svých stránkách SOSP. „Děkujeme všem, kteří jste ji podepsali nebo ji šířili a propagovali. První krok se podařil – na půdě sněmovny Parlamentu ČR se bude 6. prosince konat veřejné slyšení k problematice omezování svobody projevu na digitálních platformách za účasti poslanců, zástupců Úřadu vlády a dotčených ministerstev,“ uvádí informační zpráva dále.

Za SOSP se podle informací společnosti jednání 4. října zúčastnili Gabriela Sedláčková, Daniel Vávra a Jan Hořeňovský (Institut H21), s nímž uskupení dlouhodobě spolupracuje. Diskuse se také zúčastnili zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu (do jeho gesce spadá Digital Services Act) a za Úřad vlády zmocněnec pro média a dezinformace, Michal Klíma.

„Rozhodnutí petičního výboru o veřejném slyšení je pro nás vyvrcholením dlouhodobých snah o to, aby naši zákonodárci věnovali tématu online cenzury pozornost. Těší nás, že konání veřejného slyšení podpořila drtivá většina přítomných členů výboru,“ uvedla Gabriela Sedláčková, která petici předávala a komunikovala po celou dobu se zpravodaji. „Nyní zbývá ten těžší krok – aby naši zákonodárci začali naše občany před diskriminací ze strany digitálních platforem bránit,“ dodává Vlastimil Veselý.

Obsah petice

Globální sociální sítě podle autorů petice dnes „představují hlavní fóra veřejné diskuse a jsou také významným fórem politickým“.

„Jejich vliv na politickou soutěž a volební výsledky je srovnatelný s největšími tištěnými, rozhlasovými nebo TV médii. Vlastníci platforem mají na trhu prakticky monopolní pozici a nejsou politicky neutrální,“ uvádí text petice. „Naopak, selektivní filtrací obsahu a blokací nepohodlných uživatelů systematicky porušují právo na svobodu projevu a ustanovení o nepřípustnosti cenzury, základní kameny ústavního pořádku ČR.“

Jak přízrak komunismu vládne našemu světu

Absolutní moc nad sociálními sítěmi podle autorů petice drží nadnárodní korporace s dominantní pozicí na trhu. „Rovný přístup zde není garantován, jednotlivé názory nemají stejnou šanci být publikovány.“

„Správu obsahu vykonávají podle neprůhledných, vágních a nekonzistentně aplikovaných pravidel. Zcela legitimní názory běžných uživatelů (již dávno nejde jen o kontroverzní ,radikály‘) odstraňují tyto firmy ze společenské diskuze bez možnosti se bránit,“ říká petice. „Cenzurují se už i prostá historická fakta. Transparentnost, které se v moderním světě nevyhne ani starosta malé obce, v případě těchto obřích korporací stát nevyžaduje.“ Více zde…

Klima: Francouzská premiérka Elisabeth Borne radí jíst „méně“ masa, ale „lepší kvality“

Premiérka na „BFMTV“ také naznačila, že nechce na dálnicích uvalit snížení rychlosti

Elisabeth Borne denně radí, jak bojovat proti změně klimatu . Francouzská premiérka v pondělí večer označila za „důležité“ konzumovat „méně masa“ během pořadu věnovaného klimatu, během kterého také odmítla uvalit snížení rychlosti na dálnicích.

„Důležité je konzumovat možná méně masa, ale masa lepší kvality a vyhýbat se masu z dovozu,“ potvrdil na BFMTV premiér, který reagoval na smyšlené klimatické scénáře o stavu Francie v roce 2050. Elisabeth Borne přiznala, že ona sama byla „téměř“ vegetarián , ale že to „není model, který (chtěla) vnutit všem“.

„Nenechávej lidi bez řešení“

Tvrdila také, že se přesune „co nejdříve vlakem“, ale její „poměrně těžká omezení“ agendy jí zabránila úplně se vyhnout letadlu, velkému producentu skleníkových plynů . „Výzvou je reagovat na výšku, přijmout rázná opatření a zároveň nerozbít společnost, nenechat lidi bez řešení,“ trval na svém šéf vlády.

Domnívala se v tomto ohledu, že „není správný způsob“ „nařídit Francouzům“ snížení rychlosti na dálnicích ze 130 na 110 kilometrů za hodinu, protože existují „lidé, kteří potřebují cestovat po dálnici a kteří může mít časová omezení“. „Je důležité informovat o úsporách, které můžeme dosáhnout pomalejší jízdou, o zájmu, který to může mít na snižování emisí skleníkových plynů, ale nemůžeme fungovat se zákazy,“ dodala.

„Pokud nebudeme opatrní, abychom dostali všechny na palubu, v určitém okamžiku se nepohneme kupředu,“ řekla. Prezident Emmanuel Macron například musel opustit projekt uhlíkové daně po pokřiku hnutí „žlutých vest“ v roce 2018.

Evropská unie: Elisabeth Borne a Olaf Scholz chtějí naladit své housle

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová a německý kancléř Olaf Scholz

Aby lidé zapomněli na energetické spory, mohly by Paříž a Berlín projevit zvýšenou solidaritu, pokud jde o vzájemné dodávky plynu a elektřiny.

Ve jménu Evropy. Elisabeth Borne a Olaf Scholz se tento pátek setkávají v Berlíně , aby naladili francouzské a německé housle a dali lidem zapomenout na své disonance v obraně a energii, umocněné válkou na Ukrajině .

Francouzská premiérka a německý kancléř chtějí dát „nový impuls“ tandemu, motoru evropského stavitelství, jako Emmanuel Macron a Olaf Scholz 26. října v Paříži.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

Elisabeth Borne se také setká s Robertem Habeckem, vicekancléřem pro ekonomiku a klima, kterého v úterý v Paříži zcela bezprecedentním způsobem přijal francouzský prezident, který hovořil i s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbock.

„Společně jsme silnější“

S ruskou ofenzívou na Ukrajině a energetickou krizí, kterou vyvolala, „potřebujeme Evropu více než kdy jindy“, zdůrazňuje okolí premiéra. „Jasně vidíme, do jaké míry byla Evropa zásadní při řešení určitých krizí. A schopnost zajistit fungování Evropy nutně vyžaduje velmi dobré francouzsko-německé vztahy,“ uvádí stejný zdroj.

„Společně jsme silnější“, zejména „čelit klimatickým změnám a zajistit, aby mezi Čínou a Spojenými státy existovala třetí mocnost, která se nazývá Evropa“, potvrdil ve čtvrtek francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire při přijetí německého ministra financí. Christian Lindner. „Sdílím s Emmanuelem Macronem cíl geopolitické Evropy se schopností jednat mnohem více,“ prohlásil za sebe Olaf Scholz ve středu před Bundestagem.

Solidární dodávka

Aby lidé zapomněli na energetické spory, mohly by Paříž a Berlín projevit zvýšenou solidaritu, pokud jde o vzájemné dodávky plynu a elektřiny. Francie již od poloviny října dodává plyn do Německa, což by zase mohlo do listopadu (místo ledna) přenést navýšení jejích kapacit výměny elektřiny, což Francii umožní přijímat více. Kvůli odstavení mnoha jaderných reaktorů je to poprvé za 42 let, kdy je Francie čistým dovozcem elektřiny. I pro Německo je zlom historický, protože země obvykle dovážela plyn z Ruska.

Obě země však zůstávají rozděleny v myšlence omezení cen plynu. A německý plán pomoci ve výši 200 miliard eur pro jednotlivce a podniky tváří v tvář prudce rostoucím cenám nutí jeho sousedy k obavám z narušení hospodářské soutěže. Bruno Le Maire a jeho německý protějšek Robert Habeck si v tomto ohledu v úterý přáli zachovat „spravedlivou soutěž“ mezi oběma zeměmi.

Ukázali také touhu „urychlit“ evropské průmyslové projekty tváří v tvář masivnímu investičnímu plánu Spojených států (zákon o snižování inflace, IRA ), který pravděpodobně také naruší hospodářskou soutěž a o kterém budou diskutovat Elisabeth Borne a Olaf Scholz. společnou evropskou reakci.

Žádný kalendář

Toto napětí, které se za bílého dne ukázalo odložením zasedání francouzsko-německé Rady ministrů, však vyvedlo některé projekty ze slepé uličky, jako je politická dohoda dosažená mezi výrobci Dassault a Airbus o evropském projektu bojových letadel (SCAF), i když se v pátek neočekává podpis smluv.

V oblasti vesmíru, zatímco se každá země snaží vyvinout své vlastní mini nosné rakety, Francie, Německo a Itálie se v úterý dohodly, že umožní vysílání těchto malých raket jménem Vesmírné agentury. Ale projekt protiraketového štítu podporovaný Berlínem, který konkuruje projektu Paříže a Říma, bude řešen „v jiném formátu diskuzí“.

Nemělo by být stanoveno žádné datum příští francouzsko-německé Rady ministrů až do velkého shledání 22. ledna, v den 60. výročí francouzsko-německé smlouvy. S Elisabeth Borne by komunikace mohla jít ještě lépe, protože je díky své „vážnosti“, „odmítání účinků rukávu“ a „diskrétnosti“ „nejněmečtější“ ministryní francouzské vlády,“ domnívá se Alexandre Robinet-Borgomano. , z Institutu Montaigne.

Hans Stark, poradce Francouzského institutu mezinárodních vztahů (Ifri), si myslí, že cílem této návštěvy je především „zavést způsob práce“ a vyhnout se tomu, aby se tvářil Rusku jako rozdělený .

DOHODA O PLYNU Baku past, aneb konec evropských energetických iluzí

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Baku, 18. července 2022

Zatímco Evropané draze platí za uvázlou evropskou energetickou strategii, Moskva v polovině října navrhla „plynový uzel“ v Turecku u bran Evropy, aby se obešly západní sankce.

Zdá se však, že Moskvou požadovaný energetický uzel již začal v Baku. Ázerbájdžán nyní skutečně zaujímá důležité místo v evropském energetickém systému natolik, že předseda Evropské komise označil Ázerbájdžán (proruskou diktaturu podřízenou Ankaře) za „spolehlivého partnera“.

O čem to je ? EU podepsala v červenci 2022 dohodu o plynu s Ázerbájdžánem o zdvojnásobení dovozu zemního plynu v souvislosti se sníženým dovozem z Ruska. Ázerbájdžán se také etabloval jako tranzitní uzel ruské ropy do Evropy. Odborníci totiž neunikli rostoucímu rozporu mezi množstvím ropy vyprodukované v Ázerbájdžánu (klesající) a exportem do Evropy (rostoucí), a to natolik, že se jasně zdá, že ruská ropa vstupuje do ázerbájdžánského ropného systému, který zajišťuje její tranzit do Evropou přes Turecko.

Tato změna orientace evropských dodávek energie uvězňuje Evropu ve dvojí strategické a morální slepé uličce.

Strategická slepá ulička, protože systém mění účinek sankcí proti Rusku a brání Evropě v diverzifikaci dodávek energie. Je jasné, že Ázerbájdžán reexportuje ruskou ropu do Evropy a obchází tak embargo, o kterém bylo rozhodnuto na ruský dovoz. Nákup ázerbájdžánského plynu je jako nákup ruského plynu. Baku slouží jako trojský kůň pro ruský plyn a obohacuje se díky sankcím, které platí evropští spotřebitelé.

Tato konfigurace také přímo posiluje Turecko, které se chce etablovat jako prostředník mezi vklady na Blízkém východě a evropským trhem. K tomu se přidaly turecké projekty ve východním Středomoří, které způsobují napětí s Řeckem a Kyprem, dvěma členskými státy EU. Touto reorientací Evropa navzdory sobě podporuje mocenskou strategii Turecka, kterou nedávno znovu potvrdil prezident Erdogan, který zastává politiku územní expanze.

To vše také zpochybňuje diplomacii hodnot, o které se EU opírá. Nejenže vznik tohoto ázerbájdžánského centra anuluje politiku sankcí proti Rusku. Kromě toho však zakazuje EU zaujmout stanovisko proti zjevným útokům Ázerbájdžánu na práva jednotlivců svých spoluobčanů nebo proti nedávné vojenské agresi proti Arménii, která nicméně vedla k četným válečným zločinům, použití chemických zbraní a zabijákům. drony proti civilnímu obyvatelstvu. Je to tedy také morální slepá ulička, která se rovná financování diktatury a povzbuzování jejích imperialistických záměrů, která je pouze pračkou ruského exportu.

Jinými slovy, politicko-energetická slepá ulička je totální: Evropa nic nesankcionuje a zvyšuje svou závislost. Toto soukolí připomíná „Thukydidovu past“, kterou teoretizoval profesor Graham Allisson (Harvard). Popisuje konfiguraci, kdy dominantní moc, sevřená strachem a poháněná špatnými rozhodnutími, uvízne v rovnováze sil vyhrané vznikající mocností.

Evropa dnes čelí pasti Baku: tím, že chce sankcionovat mocnost na jejím prahu (Rusko), posiluje ostatní (Turecko, Ázerbájdžán) a oslabuje sama sebe. Aby se Evropa z této pasti dostala, musí naléhavě přehodnotit svou strategii.

Arverni jsou skupinou vysokých státních úředníků, ekonomů, vedoucích podniků a univerzitních profesorů.

Proč Filipíny zvyšují výdaje v rozpočtu na rok 2023

Plánovači spoléhají na silný ekonomický růst, sníženou inflaci a posilující peso v roce 2023. Jsou však tyto předpoklady správné?

Filipíny mohou právě teď pociťovat o něco větší tlak než jiné hlavní rozvíjející se trhy v jihovýchodní Asii díky sílícímu dolaru, inflačním tlakům, velkému nárůstu veřejného dluhu vzniklého během pandemie, nákladným dovozům, jako je energie, a všeobecnému zpřísňování měnové politiky, ke kterému dochází v průběhu pandemie. globálního finančního systému. Navzdory těmto ekonomickým protivětrům Sněmovna reprezentantů nedávno schválila rozpočet na rok 2023 , který při navrhovaných 5,268 bilionu pesos představuje 4,9procentní nárůst oproti předchozímu rozpočtu 5,024 bilionu pesos.

To je docela zajímavé, vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2022 byl již historicky vysoký v důsledku zvýšených výdajů na boj s dopady pandemie. S ustupující pandemií by se dalo očekávat, že ustoupí i potřeba takto zvýšených vládních výdajů. Sousední Indonésie, kde se vláda nebojí schodků a v současnosti má zdravější platební bilanci díky vzkvétajícímu exportu komodit, plánuje v roce 2023 omezit veřejné výdaje .

Ne tak na Filipínách. Nárůsty jsou způsobeny především vyššími náklady na obsluhu dluhu a nárůstem platů a důchodů pro vládní pracovníky a zaměstnance armády (samotné tyto osobní výdaje představují 226 miliard pesos dodatečných výdajů). Sociální služby, včetně programů na pomoc s rostoucími cenami potravin, se mají zvýšit o 7,2 procenta, zatímco výdaje na obranu vzrostou o 13,3 procenta. Očekává se, že toto vše bude kompenzováno zvýšenými příjmy v celkové výši 3,633 bilionu pesos, tedy asi 15 procent HDP. Pokud se projekce udrží, schodek dosáhne 1,45 bilionu pesos nebo asi 6 procent HDP, což je méně než v letech 2021 a 2022, ale stále relativně velké.

Hodně z toho závisí na přesnosti makroekonomických předpokladů v rozpočtu. Plánovači předpokládají, že HDP poroste v roce 2023 o 6,5 až 8 procent, inflace nepřesáhne 4,5 procenta a peso se usadí někde mezi 51 a 55 k americkému dolaru. Právě teď se peso již obchoduje kolem 59 za dolar. Inflace ve výši 4,5 procenta by také mohla být ošemetným cílem, vzhledem k tomu, že rostoucí dolar pravděpodobně vyžene ceny nahoru v zemi čistého dovozu, jako jsou Filipíny, a inflace je v současnosti nad 6 procenty . Ukotvení rozpočtu kolem projekcí růstu o 7 nebo 8 procent, když mnozí předpovídají na příští rok globální recesi, se také zdá trochu optimistické.

Filipínská centrální banka již v posledních několika měsících zvýšila svou základní sazbu ze 2 na 4,25 procenta. To je agresivnější než většina centrálních bank v regionu a pravděpodobně dojde k dalšímu zvýšení. Centrální banka také utrácela devizové rezervy, aby se pokusila zvládnout znehodnocení pesa. V červenci 2021 měla banka ve svých knihách 96 miliard dolarů v devizách a zahraničních dluhopisech. V září 2022 tyto držby klesly na 82 miliard USD. Přes toto úsilí peso vůči dolaru nadále oslabovalo. Udrží se na 59 a do příštího roku klesne zpět na 55? Ochladí se inflace o dva nebo tři procentní body? Plánovači rozpočtu v to doufají.

Baví vás tento článek? Kliknutím sem se přihlaste k odběru pro plný přístup. Jen 5 dolarů měsíčně.

Když prezident Ferdinand Marcos mladší nastoupil do úřadu, zdálo se pravděpodobné, že se pokusí udržet pocit kontinuity s ekonomickou politikou svého předchůdce tím, že posílí investice do fixního kapitálu a infrastruktury jako motorů růstu. Bývalý prezident Rodrigo Duterte to udělal tím , že vykázal schodky v rozpočtu a běžném účtu, protože Filipíny dovážely kapitálové statky pro velké projekty a půjčovaly si na jejich financování. Pokud jsou všechny věci stejné, může to být dobrá strategie rozvoje pro rozvíjející se trhy, jako jsou Filipíny.

Ale všechny věci už nejsou stejné. Makroekonomické prostředí se za poslední rok poměrně dramaticky změnilo. Zvýšení úrokových sazeb v USA tlačí sazby výše na Filipínách a způsobuje rychlé posílení dolaru vůči pesu. To znamená, že jak dluh, tak dovoz, dvě věci, které podpořily Duterteho styl hospodářského rozvoje, jsou stále dražší.

Nevím, jestli filipínská ekonomika příští rok poroste o 8 procent, ale vím, že na lidi už teď dopadají vyšší ceny potravin, elektřiny a plynu. Vím, že peso vůči dolaru oslabilo, zdražilo dovoz a zahraniční dluh, a že centrální banka už dělá vše pro to, aby tyto rány zmírnila. A vím, že zvýšení sazeb by mohlo ochladit hospodářský růst a stlačit dlužníky.

Tento rozpočet má za cíl udržet ekonomiku v bzučení zvýšením výdajů. Pomáhá to ale dostatečně lidem, kteří se potýkají s rostoucími cenami? Upřednostňuje infrastrukturní a personální výdaje na úkor protiinflačních opatření? Jsou vyšší veřejné výdaje financované deficity udržitelné, když se globální měnové podmínky zpřísňují? Jsou předpoklady, o které se opírá tento rozpočet, reálné? Odpovědi na tyto otázky zatím neznáme, ale brzy se to dozvíme.

Vladimír Štěpán – 20 bodů

www.narodniradaobnovy.cz

Titani slovenského biznisu

Globálna energetická kríza je najväčším strašiakom týchto dní. O tom ako vstúpila do života silných hráčov priemyslu a čo nás čaká v nasledujúcich mesiacoch budú diskutovať: Vladimír Soták, Štefan Rosina, Branislav Klocok. Titini slovenského biznisu rozoberú nové trendy, úsporné riešenia, vízie, ale aj hrozby. Čaká nás prerod na takzvané čisté zdroje energie? Ako to ovplyvní zamestnanosť v týchto kľúčových odvetviach?
Sledujte nás: Web: https://www.ta3.com/
Facebook: https://www.facebook.com/televiziaTA3/
Twitter: https://twitter.com/tvTA3

Ulánbátarská gerská čtvrť se začíná přesouvat na obnovitelné zdroje energie

V Ulánbátaru je přechod na obnovitelné zdroje energie zvláště důležitý pro přibližně 200 000 domácností žijících v neplánovaných „gerských“ čtvrtích, kde je energetická nejistota neustálým problémem. V zimě je spalování uhlí nezbytné pro přežití a často stojí rodiny z gerského okresu až 400 USD ročně, což je obrovská finanční zátěž vzhledem k tomu, že 40 procent obyvatel vydělává méně než 90 USD měsíčně.

Vnitřní a venkovní spalování uhlí způsobuje vážné zdravotní problémy a významně přispívá k emisím uhlíku v Mongolsku. Projekt instalace solární elektřiny v těchto domech by přinesl podstatné snížení emisí s kaskádovými sociálními výhodami, které by bylo možné zaplatit prodejem uhlíkových kreditů.

Neexistovaly však žádné jednoduché nástroje nebo tržní platformy, jak ocenit potvrzené místní snížení emisí a přizpůsobit je našim vlastním požadovaným investicím do uhlíkových kompenzací. Realita je taková, že na trzích s uhlíkem je obtížné se orientovat, zejména pro malé kupce a prodejce uhlíkových kreditů. Pro prodejce je systém auditu proklamovaného snížení uhlíku a certifikace uhlíkových kreditů nákladný, byrokratický a u malých projektů téměř nemožný kvůli nutnosti osobních auditů a hloubkových kontrol akreditovanou agenturou. Pro kupce uhlíkových kreditů je příjemce jejich nákupu a způsob, jakým tyto prostředky použijí, často nejasný.

Jedna skupina, která vyčnívala, byl start-up s názvem URECA LLC. Tato mladá společnost zabývající se klimatickými technologiemi byla založena týmem Mongolů, kteří spojují odborné znalosti v oblasti systémů obnovitelné energie, počítačového inženýrství, udržitelnosti a dalších oborů s vášní pro řešení změny klimatu. Tým URECA vyvinul kombinaci technologií, které umožní malým subjektům a dokonce i subjektům na úrovni domácností produkovat ověřené uhlíkové kredity bez složité a nákladné akreditace, která může brzdit malé projekty.

Jejich řešení kombinuje technologii založenou na umělé inteligenci, která ověřuje výrobu obnovitelné energie, solární i větrnou, prostřednictvím dat shromážděných z inteligentních měřičů, se systémem blockchain, který propojuje uhlíkové kredity s konkrétními výrobci a sleduje výměnu nebo vyřazení těchto kreditů. Tento chytrý, nákladově efektivní systém bude generovat vysoce kvalitní uhlíkové kredity, a to i pro mikrovýrobce energie, které budou propojeny s tržištěm URECA, kde je lze nakupovat a prodávat. Více podrobností o systému naleznete na stránkách URECA.

Počáteční základní hodnocení naznačují, že každá rodina sníží své roční emise uhlíku o 10–20 tun a sníží své náklady na energii až o 70 procent. Významnou otázkou, na kterou se tento pilotní projekt snaží odpovědět, je, jak vysoce bude trh hodnotit uhlíkové kredity URECA pro domácnosti. Pokud tyto domácnosti dosáhnou nejnižšího cíle 80 USD za tunu, mohou výrobou a prodejem uhlíkových kreditů vydělat 800 až 1 600 ISD ročně, navíc ušetří stovky dolarů na nákladech za energii. To výrazně zlepší kvalitu jejich života a zároveň ukáže cestu ke snížení škodlivé úrovně znečištění ovzduší, které Ulánbátar každou zimu sužuje.

Dokument „Rámec spolupráce udržitelného rozvoje“ předložený premiérovi Mongolska

Ulánbátar /MONTSAME/. Dne 8. listopadu přijal ministerský předseda Mongolska L. Oyun-Erdene rezidentního koordinátora OSN pro Mongolsko Tapana Mišru, aby projednal bilaterální vztahy a spolupráci mezi oběma stranami.

Rezidentní koordinátor OSN Tapan Mishra vyjádřil, že OSN a její specializované agentury podpoří novou politiku obrození mongolské vlády, a předložil předsedovi vlády dokument Rámce OSN pro udržitelný rozvoj pro Mongolsko 2023-2027.

Předseda vlády uvedl, že tento dokument je zaměřen na zintenzivnění implementace dlouhodobého programového dokumentu „Vize-2050“, je v souladu s Akčním plánem mongolské vlády na léta 2020-2024 a také zajišťuje úzkou mezisektorovou koordinaci.

Kromě toho informoval, že vláda Mongolska věnuje zvláštní pozornost otázkám obnovitelných zdrojů energie a vodních zdrojů.