1984 – George Orwell

Literární druh: epika
Literární žánr: společensko-politický a sci-fi román, antiutopie

Místo a čas děje: Londýn v roce 1984
Téma: totalitní systém

Postavy: Winston Smith – 39-letý straník (člen Vnější strany), střízlivě uvažující, občas naivní
Júlia -26-letá stranická, má intimní vztah s Winstonem, nenávidí Stranu a porušuje pravidla, ale „její učení zpochybňovala pouze tehdy, když se to nějak dotýkalo jejího vlastního života. Rozdíl mezi pravdou a lží nepovažoval za důležitý. “
O’Brien – vnútrostraník, uhlazený, velmi inteligentní
Parson – mohutný a propocený Winstonův soused, horlivý straník

Obsah: Celý svět je rozdělen na 3 megaštáty – Oceánii, Eurasii a Východoáziu. Neustále mezi sebou vedou válku – nekonečnou, přičemž se neustále střídají druhy spojenectví. Ekonomika je na žalostné úrovni. Ve všech těchto státech existuje jeden druh totalitního systému – v Oceánii má název ANGSOC (z anglického socialismu).

Hlavní hesla Strany jsou:
VÁLKA JE MÍR
SVOBODA je otroctví
Nevědomost JE SÍLA

Tento systém je založen na lidském strachu a jeho jediný cíl je čistá moc. Strana má vždy pravdu – i když řekne, že dva a dva je pět. Tento proces se nazývá „doublethink“, což znamená zároveň přechovávat v mysli dvě protichůdné přesvědčení a obě akceptovat. Všude se lže, překrucuje skutečnost a upravuje minulost tak, aby Strana neměla pravdu jen teď, ale vždy. Každý druh odporu má odstranit pomocí nového jazyka, tzv. newspeaku, který obsahuje tak málo slov a jejich významů, že se v něm ani nedá zdůvodnit nesouhlas k Straně. Možné zárodky nespokojenosti se odstraňují ideologickým bojem proti nepříteli, ať vnitřnímu nebo vnějšímu.

Vnější nepřítel je jeden ze dvou zahraničních států a ten se vždy mění (i když oficiálně byl nepřítelem odjakživa). Válka má svůj psychologický význam a přináší atmosféru strachu a hurávlastenectva. Vnitřní nepřítel má podobu Goldsteina – zrádce, který ujel a nyní vede tajnou organizaci Bratrstvo s cílem zničit Stranu. Každodenně si ho všichni připomínají, a to tzv. Dvěma minutami nenávisti. Ve skutečnosti neexistuje.

Společnost se dělí na vnitřní (2%) a Vnější stranu (13%). Pod nimi jsou němé masy, o nic cennější než zvířata, zvané proletíte. Na vrcholu pyramidy je Velký bratr – idealizovaný superhrdina, věčně živý, jeho oči vás odevšad pozorují. Na vše dohlížejí oči Ideopolície. Proletíte se nemusí o nic starat a jejich jediným úkolem je nemít s čím srovnávat, a tedy nemít ani nejmenší příčinu na nespokojenost.

Vnútrostraníci jsou obklopeni relativním přepychem, částkou z nadvýroby, která se nezničí ve válce. Pokud by se nadvýroba nezničila, vzrostla by životní úroveň a tím by klesl zájem lidí o společenské věci. Od straníků se žádá bezvýhradná poslušnost a loajalita nejen ve skutcích a slovech, ale i myšlenkách. I záblesk v očích může být podnět k udání. Jsou neustále kontrolováni, nevlastní téměř nic, rozbíjí se hodnota rodiny, sex, který nemá za cíl plodit děti je zločin.

Děj: Hlavní hrdina Winston pracuje na Ministerstvu pravdy (zabývalo se lžemi; kromě něj byly Ministerstvo lásky – zabývalo se mučením, Ministerstvo míru – válkou a Ministerstvo hojnosti – hladem). Jeho prací je falšování historie. Dokáže střízlivě uvažovat, postupně si všechno uvědomuje. Začne si psát deník, čímž páchá ideozločin a chápe, že tím je mrtvý. Potká Julii, nejdříve ji nenávidí, ale když mu dá lístek, že ho miluje, začínají se scházet.

„Jejich objetí bylo zápasem, orgasmus – vítězstvím. Byl to politický akt. „Pronájmu si pokoj v starožitnictví. Společně hledají způsob boje proti systému – rozhodnou se vstoupit do Bratrstva. Vyhledají O’Briena, do kterého Winston vkládá svou naději a on jim dá Goldsteinová knihu, v níž jsou zahrnuty prostředky boje. Zanedlouho jejich chytí Ideopolícia. Winstona odvedou na Ministerstvo lásky, kde ho mučí, a to pod vedením právě O’Briena, který mu postupně vnucuje doublethink. Winston nejprve vzdoruje, ale rozumově se poddá. Stále však miluje Julii, dokud mu nehrozí požírání obličeje krysami, což je jeho fobie. Tehdy ji zradí, ne slovy, to se už stalo dávno, ale tím, že chtěl, aby „to udělali její“ … Nedělali z nich mučedníků, po tomto všem jejich pustili na svobodu. Zbyly z nich jen trosky, už nikoho nezajímaly. Po krátkém čase Winstona odvedou k soudu, a když odpoví na vše, zastřelí ho odzadu.

Idea: Je třeba vyvarovat se totalitním systémem, protože pak je těžká cesta zpět

myšlenky:
„Následky každého činu obsahuje již samotný čin.“
„Konec je obsažen v začátku.“